Láska z vlastní perspektivy
Co se stane s autorským rukopisem, když jej dobrovolně vydáme druhému?
Co se stane s autorským rukopisem, když jej dobrovolně vydáme druhému?
Další potácivá myšlenka na slova, která se dala říct jinak, líp, ale nakonec by se prohnula v pase, aby kolem nich ten druhý jen proplul. Nebo by je nasucho přežvýkal ve svých ústech, zotíral je o svůj jazyk postavený z agresivně uhnětené znakovosti.
Josef Sudek není jen melancholický fotograf za oknem. Jeho dílo je mnohem vrstevnatější, než naznačuje zažitý mýtus. Kurátor Jan Mlčoch mluví o Sudkovi jako o člověku, který si dokázal hájit vlastní cestu. A právě v tom může být Sudek inspirativní i dnes: jako důkaz, že vlastní rukopis vzniká z trpělivosti, práce a odvahy jít po svém.
Obraz blikajícího kurzoru na prázdné stránce podkresluje typický zvuk ťukání do klávesnice. Dvě tři napsaná a vzápětí smazaná slova nahrazují jiná. Tento jednoduchý, do úvodní titulkové sekvence vynalézavě zakomponovaný motiv napovídá, o čem nejnovější snímek španělského scenáristy, režiséra a producenta Pedra Almodóvara Hořké svátky bude: o psaní a inspiraci, o úskalích i potěšení, která z nich mohou vyplývat, o tvůrčí krizi a etice. Současně dokládá Almodóvarův smysl pro detail a důmyslnost vyprávění i formy, skrze něž nás tentokrát nechává zažít rozličné fáze tvůrčího procesu.
V rámci festivalu imerzivního divadla Jižní svéráz letos uvedlo Divadlo Continuo svoji brilantní performanci s názvem Hotel Fatigue.
Debutové album Dominika Nováka Tu, kde žijem, žiješ, žijeme, které vydal v rámci svého sólového projektu Katov Syn(th), je záznamem pozorování a registrování otisků času na měnícím se bratislavském prostředí a Dominikovo každodenním bezprostředním okolí. Ptal jsem se Dominika, zda může být pro posluchačstvo toto album vlastním místem. Co pro něj znamená ambientní hudba, v čem podle něj spočívá její duše a zda díky ní můžeme být skutečně vnímavější ke svému zvukovému prostředí.
Každé setkání s obrazem je vlastně setkáním se způsobem myšlení jeho autora. Nejdříve vidíme barvu, tvar nebo motiv. Teprve později začínáme tušit, že pod viditelnou vrstvou existuje další svět – svět významů, asociací, vzpomínek a otázek.
Je jedním z nejběžnějších předmětů našich interiérů, současně však patří k nejstarším formám, které člověk stále znovu vytváří.
Simona Pospíšilová (* 2001) se narodila v Kroměříži, aktuálně žije a tvoří v Bašce u Frýdku-Místku. Absolvovala v Ateliéru Malba I na Fakultě umění Ostravské univerzity pod vedením Daniela Balabána a Václava Rodka.
Dlouholetý projekt básníka Karla Škrabala, Nedělní chvilka poezie.cz, expanduje na papír. Nově vzniklé nakladatelství si přitom zvolilo netradiční první publikaci. Nejde o zavedené básnické jméno, ani nadějného debutanta – je to anonymní básnířka Jana Středa a její sbírka Exorcismus.
Galerie Benedikta Rejta v Lounech představuje výstavní projekt propojující dvě výstavy – TROMMEL: František Kyncl a ZVUKOVÉ PROJEKTY: Martin Janíček. Projekt navazuje na trilogii výstav Krása – Hra – Duše, která poukazovala na ozdravný potenciál umění, a otevírá téma vnímání současného umění prostřednictvím zvuku.
Prostor pro zastavení a odstup od reality, v obrazném i doslovném smyslu, nabízí výstava Sny o krajině. Citlivě koncipovaná expozice přináší nový pohled na významná díla středoevropské krajinomalby počátku 20. století.
Zastavím se pohledem na květech přede mnou. Mou pozornost upoutá změť barevných odlesků a struktur. Co je to? Kdybych neměla úctu ke křehkosti materiálu, zvítězilo by nutkání přejet po povrchu prsty. Místo toho se nakloním, abych se podívala mírně ze strany. Přeju si zjistit z čeho tyto magické plody vyrostly.
Neprovdané a bezdětné ženy svou volbou představují pro společnost i své okolí odklon od tradic a tím i odlišný přístup k životu. Zůstávají však především nepochopené. Přitom se stále zapomíná ptát se samotných žen na jejich rozhodnutí.
Tak zní téma 21. ročníku Festivalu Obnaženi, jehož hlavní program se uskuteční od 27. do 30. srpna v Chomutově. Letošní dramaturgie se zaměřuje na vztahy mezi generacemi – sdílenou zkušenost, rodinnou paměť, stárnutí, péči i otázku, jak spolu dnes dokážeme mluvit a naslouchat si.
| 2014–2026 © ARTIKL.ORG, 2009–2013 © KULTURNIPECKA.CZ Všechna práva vyhrazena. Bez písemného souhlasu redakce je další šíření obsahu webu zakázáno. Texty vzniklé v rámci Artikl akademie jsou autorskými výstupy jednotlivých účastníků a účastnic programu. Jejich názory a interpretace jsou individuální a nemusí představovat stanovisko ani názor redakce časopisu Artikl. Tento web neukládá cookies. |
[o] |