Informace o tom, že bude do role Ivana Vojnického v HaDivadle obsazen Jan Lepšík působila jako zázrak – ano, to je ideální strýček Váňa. Jeho unikátní technika herectví mě zaujala před lety na první pohled a od té doby ještě mockrát. Dívat se na něj při práci je návykové. Kdyby existoval termín „buddhistické herectví“, popsal by Jana Lepšíka nejpřesněji.

Busking je globální městský fenomén. Nespočet umělců se snaží prosadit v každodenní vřavě, zpříjemnit lidem den, přinést do ulic něco nového nebo se prostě uživit. Stále častěji se také pouliční muzikanti stávají hvězdami virálních videí na sociálních sítích. A není se čemu divit, protože větší autenticitu jen tak nezažijete.

Skoro každý už je viděl na videu nebo o nich slyšel. Parkouristé. Ti, kteří skáčou přes střechy, ploty a zdi a nic pro ně není překážkou. Dokáží své tělo ovládat na vysoké úrovni a vidět své okolí z jiného úhlu. Utíkají skrz město a na zdech můžeme vidět už jen jejich mizící stíny.

Prostory hudebního klubu v samém centru Prahy opět rozezní velká party. Už po sedmé zaplní club i underground Chapeau Rouge dvě sesterské akce Terminal a Utopia. Tentokrát si do notýsku zapište pátek 23. září. A kdo vás tuto noc nenechá spát?

Norská alternativní kapela s podivuhodným názvem Kakkmaddafakka přichází s novým albem. Během svého turné poprvé dorazí také do Prahy a konečně se představí českému publiku osobně.

Rozsáhlá výstava české a slovenské autorské ilustrace nezadržitelně otevírá dveře oblíbeného domu v Cihelné ulici na Malé Straně v Praze. Třetí ročník festivalu ilustrace LUSTR 2016 proběhne už ve dnech 24.–28. září.

Píšeš. Rýsuješ křivky žalu do zákrut její bytostné krásy. Zvýrazňuješ klid, který z té krásy sálá. Ne ta těla, ale ta krása je stálá. Vlastně ani ta ne. Je pomíjivá, proto krásná. Sálá z momentu, z nuancí. Za chvíli může být všechno jinak.

Jak bude Evropa vypadat v budoucnosti? Existuje naděje pro lepší zítřek? To je jen pár otázek, které napadnou každého, když se zamyslí nad dnešní situací. Pokud i vy patříte k těm, kteří na ně touží znát odpověď, pak se vám ve Staré aréně nabízí futuristický výlet do Evropy kolem roku 2060 podle Vladimira Sorokina a Pavla Gejguše skrze divadelní inscenaci Hřeby v hlavě.

Poslední dva roky měli diváci HBO (a – co si budeme nalhávat – uživatelé internetu) možnost sledovat seriál „Hledání“. Čísla sledovanosti však televizní stanici nestačily, a tak seriál dostal stopku. Tvůrci se na fanoušky úplně nevykašlali – natočili poslední, téměř vymodlený, závěrečný díl formou filmu.

Až do 27. 9. bude na Rašínově nábřeží v Praze k vidění výstava SLOW UP. Fotografka Bet Orten nafotila v rámci kampaně Old’s Cool fashion story na téma pomalé módy. Festival oslavující mezigenerační dialog (koná se také v Brně a Olomouci od 21. 9. do 6. 10.) tak poukáže na jeden z palčivých problémů naší společnosti – podmínky v textilním průmyslu. Někdo své peníze vloží do uměleckého projektu, někdo si koupí sedmé auto. Někdo zbraň. Přeměňujeme své zisky v to, co je nám blízké. Energie peněz je ale něco, o čem se moc nemluví.

Cold-Pressed, Low-Heat – další z intermediálních projektů sester Lindy a Daniely Dostálkových pojedná různé chápání kvality, svým titulem odkazuje k aktuálnímu tématu kvality potravin. Pojetí Milana Housera nebo Nory Turato a dalších umělců v mezinárodní skupinové výstavě je od poloviny září k vidění v brněnském Domě umění.

Rumunsko je v našich končinách stále vnímáno jako divočina, kam není radno se vydávat. Předsudky jsou mocné, ale nemají opodstatnění. Dávno neplatí, že vás tady minimálně okradou a v obchodech není co koupit. Rumuni od dob Caucescovy diktatury ušli velký kus cesty a naplno využili výhody vstupu do Evropské unie. Dnešní Rumunsko je normální civilizovanou evropskou zemí. Ba co víc, můžete se tu cítit jako doma. Stačí překonat něco přes tisíc kilometrů a navštívit jednu ze šesti vesnic Českého Banátu.

Dokumentární filmy, které oslovují tématy – nevzhledná, nechutná, pohoršující, nebo příliš hluboká na to, aby se o nich mluvilo veřejně – společenským územ je o nich veřejně mlčet.