Víte, co mají společného režisér a herec Miroslav Krobot, scenárista Lubomír Smékal, spisovatel Vladimír Körner a hlavní postavy Körnerovy novely Zánik samoty Berhof? Za prvé všichni pocházejí z olomouckého kraje a za druhé se nedávno jejich cesty propojily skrze adaptaci již zmíněné knižní předlohy, která byla dne 26. listopadu 2021 uvedena na prknech Moravského divadla Olomouc. A o temnou nejen körnerovskou atmosféru je skutečně postaráno… Máte takříkajíc pro strach uděláno? Vstupte.

Vánoční svátky s královskou rodinou mohou být inferno, a obzvláště to platí pro bulimické princezny z Walesu. Zatímco seriál Koruna z produkce Netflixu ještě do 90. let nedošel, nový snímek Spencer ukazuje nejkrizovější momenty, které princezna Diana za svého života zakusila.

Výstava Ester Krumbachové v Domě umění města Brna, kterou je možné zhlédnout do začátku března tohoto roku, je pokusem o „znovuoživení“ osobnosti, o které se příliš nehovořilo.Ester byla výjimečná žena, která měla vhled do mnoha (zdánlivě?) odlišných sfér. Věnovala sefilmu, scénografii, malovala a kreslila, svoje oblíbená zvířata, zejména kočky a také hojně a různorodě psala. Výstava je tak vhledem do jinakosti a kreativity, kterou Krumbachová oplývala.

Činohra Národního divadla uvedla ve Stavovském divadle v české premiéře hru herce a režiséra Vincenta Macaigne Stát jsem já.

Producentka Arca vydala čtyři nová alba: Kick ii až Kick iiiii. Spolu s loňskou nahrávkou Kick i vytváří pentalogie desek surreálné světy plné kyborgů, monster a také emancipace. Ambiciózní projekt ukazuje šíři zpěvaččina záběru a talentu a stvrzuje její vedoucí postavení ve vývoji zvukového umění.

Člověk je bytost rozhraní. Mimo potácení se na hraně bytí či nebytí se nachází v rozporuplnosti všední. Pud k lásce, a naopak ke krátkému opojení, zvratu, úniku. Ví, že má pracovat a plnit povinnosti, zároveň se nedokáže ubránit umělému vyvolávání krátkodobého přívalu dopaminu.

Autorská kniha nazvaná Příběhy laku představuje jedinečný malířský materiál a užitou techniku umělce Milana Housera v podobě laku, pigmentu a barviva na plátně. Kniha je především obrazovým příběhem s přiloženým katalogem a závěrečným rozhovorem umělce s teoretikem výtvarného umění.

Pásmo rozvíjejících se nápadů v malém prostoru, kde se sešli neživé objekty a člověk. Kusy nábytku dostaly možnost s námi komunikovat. Jako když přepínáte vypínačem. Vidíte, že situaci ovládá lidská bytost a „oživuje“ dřevěný nábytek. Jakmile jim dodá pohyb a zvuk, oprostíte se od reality, kdy skříní šoupe ten borec uvnitř, a po čase vás zajímá, co sama skříň hodlá udělat.

Dobrý pozorovací talent, cit pro zachycení či naznačení krajiny a um vtáhnout diváka do děje jsou částmi velkoleposti malíře Jana Jiřího Heinsche, jehož dílo právě představuje Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem.

Dáváme prostor laureátům a laureátkám letošního ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého. Proč? Protože si všímáme, jak se soutěžení v umění stává kontroverzním, vzbuzuje mnoho otázek a původní význam ocenění zcela mění svou hodnotu. Každému z účastníků 32. ročníku, které vybrala mezinárodní porota, jsme proto položili tři velmi obecné – a tím pádem pro rozvedení naprosto otevřené – otázky. Čtvrtý odpovídá Robert Gabris.

Ellen Makumbirofa je věřící básnířka a slamerka. Před několika málo měsíci jí byl diagnostikován Aspergerův syndrom – porucha autistického spektra a ADHD. Toto je první rozhovor, který s ní od té doby vzniknl. (Nejen) proto bylo pro nás obě důležité, aby byl výsledný tvar věrný a reprezentoval Ellen pravdivě, přestože se otázky vztahují k jejím uměleckým aktivitám, a ne přímo k oné diagnóze. Z těchto důvodů rozhovor proběhl ve dvou fázích – první se dělala naživo, druhá korespondenčně. Ellen, jedinečná tvůrčí, barvitá existence mě provedla svým vnitřním i vnějším vesmírem. Bylo mi ctí.

Atrium Pražákova paláce se v letošním roce stalo místem oslavy dvacetiletého fungování umělecké skupiny Rafani. Retrospektiva v Moravské galerii připomíná průřez tvorbou a reaguje na projekty realizované v minulosti, avšak představeny v novém kontextu.

Talentovaná komiksová autorka Kateřina Čupová na podzim absolvovala čtyřtýdenní tvůrčí pobyt v Anglii, který organizovalo a financovalo České literární centrum ve spolupráci s britským komiksovým festivalem Lakes. Čupová během své rezidence nakreslila několik nových komiksů a vystoupila na dvou akcích na festivalu Lakes.

České literární centrum (dále jen ČLC), sekce Moravské zemské knihovny, se v uplynulém roce zaměřilo na podporu české poezie. Vzhledem k pandemické situaci se zvláště v první polovině roku soustředilo na on-line aktivity, a připravilo zejména dva videoseriály, jež jsou dostupné na YouTube a Facebooku ČLC. Seriál Poezie v regionech měl za cíl prezentovat regionální kulturní, literární a konkrétně zejména básnické aktivity a umělce a díla samotná. Videa seriálu Poezie v regionech pokrývají celou Českou republiku včetně Moravy a Slezska. Druhý seriál, Česká poezie ve světě, představuje nové publikace současných českých básníků, které nedávno vyšly v Británii, Francii, Španělsku a německojazyčných zemích.

Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně otevírá po komplexní rekonstrukci Dům umění Ústí nad Labem – jedinečnou na prezentaci, produkci i výzkum umění zaměřenou instituci využívající zázemí domovské univerzity rozkročeného mezi aktuální uměleckou tvorbou a vzdělávacími, vědeckými i sociálně angažovanými aktivitami.