Sedmnáctý ročník benátského bienále zaměřený na architekturu byl po ročním zpožděním zahájen 22. května 2021. Téma letošního ročníku How will we live together se v kontextu pandemie stalo nečekaně aktuálním. Jak na něj účastníci reagovali? Proč je letos pavilon Česka a Slovenska prázdný? A proč o tom nikdo nepíše?

Březen se stal měsícem, kdy zároveň vyšly dvě pokračování knih o pěstování rostlin. Po dvou letech vydaly své druhotiny dvě nejvýznamnější české rostlinné platformy Pokojovky a Kvítka v bytě. Obě nové knihy přinášejí rady na celoroční pěstování, péči, množení, přesazování, letnění i návody ohledně teploty, světla a zálivky.

Asi se shodneme na tom, že největším požitkem je svoboda, ale možná už ne na tom, že není svobody bez limitů. Rozhodně bez nich není požitku – ten pramení z jejich překračování.

Našli jsme společné téma, přestože jsme každý jiná generace. Můj táta si nasadí sluchátka, já si je s ním propojím a moje mladší sestra s nezúčastněným výrazem, mobilem v ruce, na kterém zvládne manageovat školu, konverzace s kamarády a další důležité aktivity pro teenagera, připojí i ta svoje. Na jednom notebooku projíždíme videa vzdálených K-pop skupin, jimž se překvapivě podařilo nás všechny tři sledující něčím zaujmout.

V rámci letních výstav věnovaných sklářským školám se v letošním roce představí v Pavilonu skla Klatovy studenti sklářských oborů třeboňské Obchodní akademie, Střední odborné školy a Středního odborného učiliště v Třeboni. Výstava s názvem Sklo je COOL! ukáže opravdu super, skvělé a bezva sklo.

Potřeba konat nad rámec stávajících struktur a vystavovat mimo zavedené a občas trochu zkostnatělé instituce provází tvůrce již řadu let.

Expedītiō, expedītionis má v latině dva významy, a sice buď výklad, nebo průzkumnou výpravu. Do dnešních dob se význam i podoba slova dochovaly takřka neporušeně v mnoha jazycích.

Do instalace Davida Možného Blink of an Eye v brněnské Fait Gallery nás kurátor Pavel Švec nechává vstoupit dvojím způsobem. Buď zvolíme nejkratší cestu a necháme se vtáhnout zářícím monumentem uprostřed a šlehajícími plameny v pozadí, nebo se jako spořádaní návštěvníci zařadíme do vyznačené serpentiny, abychom náhodou nepředbíhali ve frontě.

Slovem tatran se v hebrejštině označuje ten, kdo nemá čich. To jsem se pod vrcholem Olympu dozvěděl od dvou izraelských cestovatelů, kterých jsem se na rozcestí ptal, jaká cesta mě k sídlu řeckých bohů zavede. Když jsme se pak vydali každý svou cestou, oni dolů a já vzhůru, namátkou jsem na ně ještě zavolal, jestli náhodou neznají izraelskou [...]

Brněnský básník Miroslav Fišmeister vydal už čtrnáctou sbírku Líc al­‑Chálí. V jejím názvu se inspiroval pouští. Vynasnažil se, aby nebyla suchá.

O ekologii se mluví pořád, je to takové „in téma“ ve společnosti, ale tím to asi nekončí, tedy alespoň pro nás lidi. Jenže příroda se neodvratně transformuje. Tuto enviromentální, ale i svým způsobem humánní krizi reflektuje ve své inscenaci Mezní stav v Divadle X10 režisérka Barbara Herz, která se soustředí výhradně na dokumentární divadlo. Odkud přichází impuls pro výběr konkrétního tématu? A není ekologické divadlo rovněž neekologické?

Hranice nezkrocených teritorií Nového světa jsou pro americké filmaře nevyčerpatelným zdrojem inspirací. V horách, údolích a lesích číhá nejen nepodajná příroda, ale i budoucnost amerického snu. Režisérka Kelly Reichardtová toto téma ve filmu První kráva vymýtá obzvlášť efektivně.

Nové proudy evropského umění konce devatenáctého století dnes chápeme jako pramen velkého toku moderny, který ve dvacátém století smetl dřívější pojetí umění i krásy. Hudební i výtvarný impresionismus rozpustil dříve nedotknutelné zákony hudební harmonie a vizuálního znázorňování a jeho představitele oslavujeme jako dobrodruhy, kteří objevili zcela nové světy. Nežil však už v tomto území někdo? Co a pro koho vlastně vynalezli?

Přibližuji se k oponě, skrze niž proniká hlasový záznam z prvního videa výstavy Compassion Fatigue Is Over a míjím paní, která mi s okázalou ironií sděluje, ať si výstavu užiju. „Nevydržela jsem tam ani deset minut,“ dodává. Vycházím po dvou hodinách a vracím se jiný den na další tři, ani to mi nestačí.

Pátý ročník Festivalu m3 / Umění v prostoru, který organizuje umělecké Studio Bubec a GHMP za podpory Umění pro město byl slavnostně zahájen!