Činohra Národního divadla pořádá ve dnech 2. až 8. října 2017 na Nové scéně první ročník mezinárodního divadelního festivalu Pražské křižovatky. Nejlepší světová činohra konečně k vidění v Praze!

Být umělcem neznamená jen sklízet obdiv. Být umělcem znamená v první řadě trpět. Často si připadat nepochopený, zbytečný, nevnímaný. A v takovém rozpoložení navíc vědomý toho, že je co společnosti říct. Že nutně musíte sdělovat. Tvořit umění je konfrontace se sebou samým. Hledání osobního tématu a tříbení formy. Sdělení obsahu způsobem, který je univerzální a nedořečený.

Život plyne jak stoka. Strop absurdit tě rdousí, nemůžeš se vynořit, to už je kolorit. Chceš se bránit, ale bránou je se trápit. Trik starý jak Dubrovník. Chtěl bys ho pokořit.

Výstava TRANS (FORMA) – The Bone Phone Heleny Lukášové a Michaela Reese nadčasově propojuje fyzický aspekt lidské existence a prehistorii člověka s virtuální technologickou současností.

Pamflet na lidskou omezenost, touhu po moci a ne/podléhání manipulacím establishmentu uvádí pod názvem Jak se Husákovi zdálo, že je Věra Čáslavská brněnské divadlo Komediograf. Autor hry Luboš Balák je etablovaný český scénárista a dramatik, který si na popularitu nepotrpí, i když je jedním z nejtalentovanějších divadelníků v zemi.

Za dobu, co audiovizuální kolektiv Lunchmeat září na české klubové scéně, se ze spojování hudby a tvůrčího pojetí světel a projekce stala běžná věc. V Praze dokonce vznikl masově populární „festival světel“. Lunchmeat nikdy nebyl jen o rozsvěcování kostelů, ale spíš o stavění nových světů.

Posledních pět let tvůrčí práce Krištofa Kintery a na dvě desítky soch, instalací a interaktivních objektů představí výstava Nervous Trees.

Poslední premiérou loňské sezóny v brněnském HaDivadle byla adaptace novely Petry Hůlové Macocha. Inscenace, která je koprodukcí této scény se Studiem Hrdinů, se dočká začátkem září své pražské premiéry a zahájí šestou sezónu tohoto divadla. Režisérkou inscenace a zároveň kmenovou režisérkou Studia Hrdinů je Kamila Polívková, která poskytla krátký rozhovor.

Ošklivá sestřenice módy zvaná funkční oblečení se konečně dostala ke svým patnácti minutám slávy.

Podoby a možnosti konkrétního umění od šedesátých let dvacátého století, ale hlavně úvod do díla významné postavy finského umění posledních desetiletí přináší výstava Matti Kujasalo v Galerii Středočeského kraje.

Dělit divadlo na činohru, operu, balet a vše ostatní řadit jednoduše pod škatulku „alternativní“ nebo „moderní“ může někoho dokonce urazit. Pokouším se proto najít způsob, jak oblast pohybového divadla – rybník, ve kterém se i já osobně topím nejčastěji – představit jednoduše a pro každého.

Někdy hledáš ráj a ten skutečný máš jenom stovku kilometrů od domu.