Kam směřujeme? Je často kladená otázka. Ta stala se i tématem 26. ročníku festivalu Jazz jde městem / Jazz Goes to Town, který se uskuteční 6.–10. října v Hradci Králové.

Mezinárodní hvězdy v české premiéře, tuzemští jazzoví hudebníci ve spojení se svými zahraničními kolegy, pouliční hudební vystoupení i koncert pro dětské posluchače. Novinkou letošního ročníku bude rezidenční projekt The Shape of Jazz to Come, v rámci kterého vzniknou skladby pro jeden z koncertů přímo během festivalu.

V české premiéře se představí jedna z hlavních postav mladé berlínské avantgardy, Oliver Steidle, který zahraje s kapelou The Killing Popes, Další zahrají norsko-švédská trojice We Are, kteří se inspirují jazzem, prog-rockem, syntetickým popem 80. let nebo soudobou vážnou hudbou. Jistě zaujme i soubor Pimpono Ensemble, kteří tvoří mladí hudebníci z Dánska, Norska a Polska. Ve své hudbě kombinují punkovou a rockovou energii ve zvuku jazzového orchestru. Vlnu energie slibují i francouzští CHROMB! s hudbou neomezenou specifickým stylem nebo žánrem. K pětici uskupení, kteří se v České republice letos na podzim objeví poprvé, patří také mezinárodní Samuel Blaser Trio.

Festival poctí i české hudební hvězdy, které se pohybují na evropské jazzové scéně. Luboše Soukupa a Vojtěcha Procházku doprovodí Emil Brun Madsen a Kresten Osgood. Na tradici festivalových komorních koncertů pak naváže také česko-švédská dvojice Michaela Antalová a Martin Küchen či Ondřej Pivec Organic Quartet (CZ/USA). Posluchači se letos potkají i s hudebníky, které z předchozích ročníků festivalu dobře znají. Festival nezapomíná ani na mladou generaci českých jazzových hudebníků, kterým nabídne prostor.

Prostá otázka Kam směřujeme? / Where do we go? prostupuje celým pětidenním programem a hledání odpovědi bude tak přímo na každém návštěvníkovi. Kompletní program a další informace naleznete na webu festivalu www.jgtt.cz.

Jazz jde městem / Jazz Goes to Town
Hradec Králové>
6.–10. 10

Ani o území hustě porostlém stromy, přestože jeho tématem je Les… Tento článek přináší vhled do nového vydání sborníku Literárního archivu, tedy do publikace literaturou a výtvarným uměním hojně prorostlou.

Poněkud nudná, ale nutná úvodní kapitola
Je úvodem z rukopisu Jana Vrby v jeho Pokusu o román stromu. Zapomínání na trudnost i svízele života a upadání do vytržení nad růžovým oblakem květů… přesně tak v rozpuku své fantazie uvádí čtenáře autor, jenž byl český básník a lesník – ostatně, jak jinak s tímto jménem.

Ekopoetika i trampské fantaskno
Podstatnou část obsahu sborníku zaujímá rozbor díla Karla Klostermanna (1848–1923), českého spisovatele s německou národností, který se věnoval realismu a venkovské próze. Michal Hořejší se tomuto autoru věnuje ve své eseji s několika kapitolami a rozebírá Klostermannovo dílo, ve kterém les patří mezi klíčové prvky jeho tvorby.

Šumava propojuje ve sborníku návaznost k dalšímu autoru, který zde nemohl chybět, neboť je ztvárňováním této oblasti znám nejen ve výtvarných, ale i v literárních kruzích. Je jím Josef Váchal, což nebudí překvapení a s klidem naopak jeho přítomnost hřeje u srdce, protože byl autorem Šumavu bytostně milující. V eseji Šumava umírající a romantická aneb amorfní ekopoetika Josefa Váchala se její autorka Hélène Martinelli věnuje Váchalovu vztahu k této oblasti a rozebírá jeho vztah k ní i skrze odkazy na další autorky, jako například Marie Rakušanová, Hana Klínková nebo Marie Bajerová, jež Váchalovu dílu věnovaly rovněž značnou pozornost. Okouzluje více samotný Váchal, jeho dílo, anebo se stal jakousi neuchopitelnou a proto tak fascinující osobností – fenoménem, kultem, který v sobě snoubí mystiku, poetiku, svébytost, urputnost i nevídanou pracovitost?

Michal Peprník do sborníku přináší text o Toposu lesa v českých adaptacích a překladech Posledního Mohykána. Topos, místo s pamětí, místo s příběhy a bohatými asociacemi, je tak les jedním z nejvýraznějších nosičů takových stop. Kulturní mýtus, ve který se román Poslední mohykán amerického spisovatele J. F. Coopera (1789–1851) proměnil, nikdy nechyběl na knižním trhu, byl přeložen do mnoha jazyků a sloužil jako značný inspirativní zdroj nemalému množství brakové literatury a westernů, zná snad každý, přestože jste jej vy – ani vaši známí – určitě (nuže dobře tedy – pravděpodobně) nečetli.

Peprník se věnuje několika jeho překladům a dochází k závěru, že ten aktuální, tedy aktualizovaný s ohledem na citlivější významové nuance a orientací na zralejšího než dětského čtenáře, tady chybí.
Trávení volného času v přírodě, které zakončuje klíčové slovo tramping, je zájmem dalšího textu sborníku z pera Jana Pohunka: trampské fantaskno v průběhu času, charakteristické postavy trampingu nebo fantasktní motivy v trampské literatuře odhaluje ve své obsáhlé eseji s četnými odkazy Fabián, víly a čučkové: nadpřirozené bytosti a trampská próza. Jestlipak jste četli Puchejř nebo slyšeli o brdském horském duchu Fabiánovi nebo trampském bohu Pajdovi?

Alois Kalvoda – jméno spjaté s českou krajinářskou malbou druhé poloviny 19. století, dostává ve sborníku také značný prostor a to v eseji Pavla Štěpánka Symbolika lesa (a zvláště břízy).
Tímto výčtem návštěva Lesa v podobě nejnovějšího sborníku nekončí, ale do jeho útrob už se dále musíte vydat sami a vzdálit se městu, shonu a pobýt nejen v prostoru kaira, ale i mezi řádky této bezmála tří set stránkové publikace.

Sborník Literární archiv č. 51/2019
Památník národního písemnictví 2019,
296 stran

Jedno z divadel, které ještě před divadelními prázdninami otevře sál, je Divadlo Kámen. Vytrvalost a pevnost mu byla dána do základů, po neplánované pandemické pauze bude tedy opět možné zhlédnout inscenace S citem a Přesně 42 zubů.

Divadlo Kámen se v poslední době inspiruje výjimečnými díly současné literatury. Opětovně v červnu zahraje dvě takto orientované inscenace: S citem je hra inspirována nejnovějším románem Jáchyma
Topola Citlivý člověk a druhá, Přesně 42 zubů, vychází z románu Viktora Pelevina Svatá kniha vlkodlaka.

Režisér Petr Odo Macháček v nich neusiluje o doslovnou reprodukci literární předlohy a tou se nechává spíše volně inspirovat. Spolu s herci, mezi něž patří například Lucie Zachovalová, Zdeňka Brychtová nebo Vladimir Benderski, vytvářejí tak originální divadlo, které na knihy pohlíží z neobvyklých a – leckdy nečekaných – úhlů.

Inscenace Přesně 42 zubů, šíleně rychlá noční jízda doprovázená (ne)dobrovolnou exkurzí do obdivuhodně organizovaného výrobního závodu, abstraktním obrazem, totemickým rezavým výfukem, vytím a provedením 17 713 zázraků, bude ke zhlédnutí 4. června od 19.30 hodin.

Fragmentací a fragmentovaností mysli se zabývá hra S citem. Některých jejích repríz se účastní sám autor literární předlohy Jáchym Topol, který hru posléze doplňuje svým autorským čtením. Tomu bude tak i 19. června od 19.30 hodin.

Ve dnech 14. až 22. dubna se měl již podruhé konat mezinárodní festival Nová Komedie, jehož cílem mělo být upozorňovat na tvorbu mladých talentovaných umělců.

V opavském Obecním domě právě probíhá výstava sochařky Pauliny Skavové. Návštěvníka přenese do imaginárního prostoru lesů se smečkami loveckých psů, do mytologických příběhů, mezi bohyně, nymfy i havrany.

Nové pražské kino Edison Filmhub si ve spolupráci s distribuční společností Film Europe a předním filmovým kritikem Alešem Stuchlým klade za cíl vrátit filmy – a hlavně diváky – zpět do kin.

Predátor filmové a hudební kritiky, festivalový dramaturg, moderátor rozhlasové show Čelisti a přední psychosomatik Aleš Stuchlý připravil (nejen) pro filmové fanoušky kurátorský blok ozdravných projekcí s minimálními vedlejšími účinky.

Pravidelné středeční projekce v režii někdejšího dramaturga festivalů Be2Can nebo Weird Europe by měly být audiovizuální prevencí syndromu vyhoření.

„Film dnes potřebuje pomoc. Jestli má mít ve světě seriálů a kraťasů na YouTube smysl, musí najít nový způsob, jak k lidem promlouvat. Filmové sanatorium Edison Filmhub, filmový terapeut Aleš Stuchlý a inteligentní mix lehkosti a erudovanosti je naším receptem. Při pravidelném užívání zaručeně pocítíte příznivé výsledky!“ – říká Ivan Hronec, ředitel a zakladatel Edison Filmhub.

V rámci svého programu uvede Edison Filmhub sérii pravidelných kulturně-společenských seancí pod taktovkou vlivného filmového publicisty a festivalového dramaturga Aleše Stuchlého. Jeho cyklus Mentální hygiena nabídne každou středu od 18:30 koncepční podvečer, jehož blahodárné účinky diváci pocítí až do poloviny dalšího týdne. Nový kurátorský blok slibuje odvětrávání stresu skrze výjimečné filmy, zasvěcené úvody i nekonvenční debaty.


Mentální hygiena
Edison Filmhub (Jeruzalémská 2, Praha 1)
každou středu od 18:30

Překvapivost je severské kinematografii vlastní. Letošní přehlídka SCANDI nabídne prostřednictvím šesti premiér provokativní dokument, drama i thrillery. Pečlivý výběr toho nejzajímavějšího ze současného skandinávského filmu bude ke zhlédnutí už v první polovině ledna.

Dánské drama Srdcová královna je zahajovacím filmem a přináší kontroverzní téma vztahu mladého chlapce a starší ženy. Hlavní roli v něm ztvárňuje dánská herečka Trine Dyrholm. Film je jedním z dánských kandidátů na Oscara, stejně jako film Jít krást koně, který bude na letošní přehlídce SCANDI také k vidění. V této novince známého norského režiséra Hanse Pettera Molanda v hlavní roli exceluje švédský herec Stellan Skarsgard. Téma ženy jako vůdkyně deroucí se do popředí a pevně v rukou držící svou budoucnost i postavení odkazuje na loňský islandský hit Ženy na válečné stezce a přináší tematické zaměření přehlídky, ve které bude ženám – ať už v postavení režisérek, scenáristek, nebo hereček – věnována celá sekce zahrnující šest snímků včetně tří premiér. Kromě Srdcové královny to bude provokativní dánský dokument Pěkně tučná sebeláska o dívkách, které se rozhodly přestat stydět za svá nestandardní těla. Jako další snímek bude uvedeno norské historické drama V Mariině ráji. Z drsnějších žánrů nabídne letos SCANDI noir thriller o masovém vrahovi a největším justičním skandálu v dějinách Švédska Dokonalý pacient a ke zhlédnutí bude také jeden z nejlepších dánských filmů loňského roku Vidíš měsíc, Danieli. Ten vypraví skutečný příběh fotoreportéra, který byl v roce 2013 po 398 dní vězněn bojovníky Islámského státu.
Charakteristikami letošního SCANDI jsou skvělé herecké výkony, pestrost a kvalita. Objevte ji ve filmových projekcích ve vašich oblíbených kinech do 12. ledna.

SCANDI
vybraná kina ve městech Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, Plzeň a Veselí nad Moravou
9.—12. 1.

Divadelní fotografie neplní jen svou estetickou roli, ale mnohdy je jediným z mála pramenů pro studium historie divadla. Institut umění – Divadelní ústav vyhlásil druhý ročník soutěže Přehlídka divadelní fotografie.

Do druhého ročníku se mohou hlásit studenti (volné téma s divadelní tematikou) i profesionální fotografové (inscenace / divadelně-performativní projekt) se snímky pořízenými v letech 2018–2019 na území České republiky a to až do 31. ledna 2020. Slavnostní předání cen a prezentace vítězných fotografií se uskuteční v dubnu 2020 v Divadle Komedie, udělena bude i zvláštní cena Czech Photo.
Podrobnější informace a přihlášky ke stažení najdete na stránkách www.divadelnifotografie.cz, nebo na facebookovém profilu @divadelnifotografie.

V následujících dvaceti letech přinese plánovaný rozvoj území na pravém břehu Vltavy v sousedství Karlína, Libně a přes řeku Holešovic nejen výstavbu nových bytů, ale hlavně jednoho z největších parků v metropoli. Proměnu bývalého vltavského ostrova na pražskou čtvrť představuje výstava Rohanský ostrov: nový Karlín? v Centru architektury a městského plánování (CAMP).

Skrze unikátní 24 metrů širokou projekci, která se za pomoci datové analýzy pokouší předložit objektivní přínosy a dopady rozvoje území, se návštěvníci seznámí s tím, jak se znovu po více než sto letech vrátí území jeho původní podoba ostrova, a to díky vybudování nového říčního kanálu, který bude součástí protipovodňových opatření Prahy. Fyzický model v měřítku 1 : 1000 a dotykové obrazovky s informacemi o jednotlivých stavebních projektech obeznámí návštěvníky o tom, kolik přibyde v ulicích nových stromů, jak bude řešeno parkování, kde je v plánu postavit pobřežní promenádu, cyklostezku nebo školu.
Území Rohanského ostrova má rozlohu 44 hektarů, což je pro představu plocha deseti Václavských náměstí. A na více než polovině tohoto území vznikne nová zástavba. V souladu s platným územním plánem lze zbudovat 1750 nových bytů pro cca 4 tisíce lidí. Rohanský park, který představuje hlavní veřejnou investici v území, vznikne na celém území nového fyzického ostrova, který má přes 100 000 m2. První fáze přeměny začne již příští rok a realizace nového parku a bytové zástavby proběhne v letech 2030 až 2040. Máme tedy před sebou zelenou budoucnost, na kterou už se nyní lze podívat na výstavě.


Rohanský ostrov: nový Karlín?
Centrum architektury a městského plánování (Vyšehradská 51, Praha 2)
15. 10.—20. 12. • vstup zdarma

V říjnu a listopadu budou patřit sály Městské knihovny v Praze nejrůznějším přednáškám, ale i několika zásadním koncertům nejen tuzemských interpretů.

Na české scéně již známá šestičlenná vokální skupina Skety připraví ve svém jediném a jedinečném představení ušitém na míru přímo koncertnímu sálu Městské knihovny interaktivní hudebně-vizuální show. Hudba Sket se propojí s vizuálními efekty z dílny Primal Ritual a v přítomném okamžiku na sebe bude hudba i vizuál reagovat. Představení bude podepřeno i premiérou několika nových skladeb Petra Wajsara, autora vyhledávaného řadou prestižních českých i zahraničních orchestrů a držitele Českého lva za hudbu k filmu Hastrman.

SKETY: Kaleidoskop
Městská knihovna – Velký sál
(Mariánské nám. 1, Praha 1)
17. 10. 19:30 • 300 Kč

Nebude chybět ani koncert pravidelného hosta, mezinárodně uznávaného kytaristy Rudyho Linky. Na říjnovém jazzovém koncertu vystoupí opět v triu, a to s africkým baskytaristou a zpěvákem Alunem Wadem a s texaským rodákem Rudy Roystonem za bicími. Alune Wade je jedinečným zjevem na africké jazzové scéně. Pochází ze Senegalu, kde byl jeho otec dirigentem symfonického orchestru v Dakaru a od dětství Wadův přirozený hudební talent rozvíjel. Rudy Roystone je nejmladší z pěti dětí a vyrůstal v hudební rodině, ve které se už jako dítě začal věnovat hře na bicí. Podílel se na nahrávkách více než osmdesáti alb a je jedním z nejuznávanějších bubeníků dnešní jazzové scény.

Across
Městská knihovna – Velký sál
(Mariánské nám. 1, Praha 1)
23. 10. 19:30 • 370 Kč


Kytarové duo Olson Wolfe zavede posluchače zpět ke kořenům – rock, blues, country a folk – tedy k americaně, směsici stylů americké hudby. Kytaristka a producentka Carly Olson spolupracovala například s Bobem Dylanem a kytarista a písničkář Todd Wolfe si získal renomé jako sólový kytarista Grammy ověnčené americké zpěvačky Sheryl Crow. Díky několikaleté spolupráci s Sheryl se Wolfe objevil na společném pódiu s Ericem Claptonem, Bobem Dylanem, The Eagles, Eltonem Johnem, Robertem Plantem & Jimmy Pagem nebo Rolling Stones. Založil několik dalších kapel anebo působil v řadě dalších vynikajících uskupení – například hrál se slavným kytaristou Leslie Westem nebo se podílel na albu Masters of War věnovaném Bobu Dylanovi. Wolfeovu hudební kariéru kromě Sheryl Crow ovlivnila i další žena – Carla Olson. Původně se Crow a Wolfe rozhodli odletět do Los Angeles a společně zde začali tvořit hudbu. Tento pokus však nevyšel podle jejich představ. Carla Olson v osmdesátých letech vydala album So Rebellious a Lover, které je mnohými považováno za první album ve stylu americany, také se objevila ve videoklipu Boba Dylana Sweetheart Like You. Na oplátku Dylan daroval Carle nevydanou nahrávku své písně Clean Cut Kid, kterou Olson nahrála a vydala na albu Midnight Mission. V květnu roku 2019 Carle Olson a Toddu Wolfeovi vyšlo společné akustické album The Hidden Hills Session. V listopadu představí v malém sále Městské knihovny svou novou tvorbu.

Olson Wolfe
Městská knihovna – Malý sál
(Mariánské nám. 1, Praha 1)
25. 11. 19:30 • 180 Kč

Archeologie euforie – to je název 9. ročníku Fotograf Festivalu. Ten formou výstav, doprovodného edukativního programu a diskuzí představí transformaci společnosti z totalitního režimu do kapitalismu v letech 1985—1995.

Témata, která rezonují společností, jsou v dlouhodobém hledáčku Fotograf Festivalu. To letošní, vztahující se k třicetiletému výročí sametové revoluce, rekapituluje postupný vývoj přibližně od 80. let až po definitivní nastolení neoliberálního kapitalismu ve společnosti. Bohatý festivalový program odprezentuje ve více než desítce galerií domácí i zahraniční autory, ale i to nejzajímavější z archivů institucí.
„Na konci roku 1989 došlo v celém tehdejším východním bloku k pádu totalitních režimů, který radikálně předznamenal vývoj dalších desetiletí. Dosud převažující bipolární pohled na tehdejší politické změny přitom celou situaci často zjednodušuje. S dnešním dostatečným odstupem se nabízí možnost podívat se na celou problematiku politických a sociálních změn nikoliv perspektivou přelomu, ale spíše tání či přechodu,“ uvádí Pavel Vančát, kurátor letošního ročníku festivalu.
Zahájení festivalu proběhne 26. 9.
v Colloredo-Mansfeldském paláci u příležitosti vernisáže úspěšného mezinárodního výstavního projektu Orient V, který je meditací nad existencí východoevropské identity a „volně reprízuje vývoj posledních 30 let skrze sérii pocitů falešného osvobození“, jak uvádí Michal Novotný, kurátor výstavy.
V rámci festivalu vzniká také unikátní projekt Má historie, který má za cíl vytvořit online archiv amatérských fotografií z přelomu 80. a 90. let. Do projektu se může zapojit každý, a to na stránkách fotografestival.cz/ma-historie. Z archivu fotografií a osobních příběhů bude sestaven výstavní soubor, který bude představen v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze.

Nezávislá newyorská jazzová scéna, mezinárodní oktet i formace mladých jazzmanů jsou základem letošního 25. ročníku hudebního festivalu Jazz jde městem / Jazz Goes to Town. Ten proběhne již tradičně druhý říjnový týden v nejrůznějších prostorách i samotných ulicích města Hradec Králové.

Jubilejní ročník nechá rozeznít hudbu dvaceti zemí světa a čtyř kontinentů a s ním hned několik českých premiér zahraničních umělců. Těmi bude energické trio Digital Primitives, jehož ústřední postava Cooper-Moore je jednou z nejvýraznějších osobností nezávislé newyorské jazzové scény. Společně s tímto triem vystoupí mezinárodní septet Ziv Taubenfeld‘s FULL SUN, složený z hudebníků ze sedmi zemí světa. Poprvé Českou republiku zasáhne také energická hudební smršť holandské kapely The Zebra Street Band. Opomenuta samozřejmě není ani tvorba českých formací a našich nejbližších sousedů – dokládá to vystoupení polského kvintetu vedeného basistou Wojtekem Mazolewskim, který patří už více než dekádu k absolutní špičce polského moderního jazzu. S komorním vystoupením v hradecké Petrof Gallery festival navštíví také jedna z nejvýraznějších českých hudebnic a autorka hudby k televiznímu filmu Dukla 61 Beata Hlavenková. Ryze české zastoupení festivalového programu doplní kultovní pražská kapela s dvacetiletou historií Muff a formace mladých jazzmanů Pavel Zlámal & PQ.

Tradičně festival nabídne i komorní experimentální vystoupení Kena Vandermarka a Christofa Kuzmanna. Hradeckou Městskou hudební síň pak rozezní česko-německé duo Klaus Kugel & Pavel Hrubý. Závěr 25. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Jazz jde městem / Jazz Goes to Town pak explozivně ohraničí patnáctičlenný severský bigband Paal Nilssen-Love’ s Large Unit.


Jazz jde městem / Jazz Goes to Town
Hradec Králové – různá místa
8.—12. 10. • 150—800 Kč

Co dělat s kobercem, který se záludně objeví na honu, kde se potulují beatníci, kteří hledají cestu k místu svých snů? Na takovou otázku odpoví divadelní představení, která se odehrají v říjnu v prostorách opavského Loutkového divadla, když budete poctiví a navštívíte je v rámci festivalu Malá inventura Opava.

Další inscenace, kterou bude v rámci festivalu Malá inventura možné zhlédnout, je Lov. Nový projekt souboru Bratři v tricku a Holektivu se pohybuje na hranici mezi novým cirkusem, tancem a divadlem. Zdánlivě křehké ženy v uskupení Holektiv – Andrea Vykysalá, Karolína Křížková a Eva Stará – s lehkostí provádějí akrobatické akce za použití jednoduchých gest a výrazových prostředků a kloubí fyzické divadlo, akrobacii a tanec s klaunérií. Bratři v tricku – Adam Jarchovský a Václav Jelínek – jsou v České republice ojedinělé žonglérské duo se specializací na propojování technicky náročného žonglování s divadelním výrazem, založeným především na gagu a principech grotesky. Oběma souborům je vlastní mimořádný smysl pro humor, schopnost nadhledu a sebeironie. Koncept a režii svěřily soubory do rukou režisérky Veroniky Poldauf Riedelbauchové. Důležité je varovat – zásadně nestřílejte kachny, které letí nízko a mezi vysokou skolte jen slabé kusy. Buďte obezřetní, neboť postřelená husa se vždycky ozve. A na závěr honu vás čekají velké myslivecké hody. Sele už je jako dort, pivo jako křen a kapela má říz. Lovu zdar.

Nepolíbené děvy, nevypitá vína, nepřeplutá moře, nenaplněné představy a nedochované touhy. Toulky beatnickou poezií nabídnou Opavě již známé představení Jam session s beatniky autorů a aktérů Jana Kunzeho a Dana Jedličky. Scénická koláž propojuje jazzovou hudbu, beatnickou poezii, divadlo a šeptá, říká, kvílí verše Ferlinghettiho, Kerouaca, Snydera, Corsa, Ginsberga a dalších hipsterů s andělskými hlavami. Verše Rogera McGougha, ale i dalších, včetně Václava Hraběte či Vladimíry Čerepkové, naplňují ústa jejich oživovatelů a rozehrávají gesta na divadelních prknech, které uvádí projekce s dobovými fotografiemi.

A když se ve vašem dni záludně objeví koberec nebo dokonce dva? V inscenaci Carpet diem toto dilema vyřeší v režii Jiřího Hajdyly Jana Ryšlavá a Jindřich Panský. A co vy? Překročili byste ho s úsměvem nebo spadnete a budete nadávat?


Malá inventura Opava
Loutkové divadlo Opava (Husova 17, Opava)
22.—25. 10

Kritiky uznávané duo francouzských filmařů Bêka & Lemoine představí v Praze svůj jedinečný projekt Homo Urbanus – člověk městský.

Šest měst, šest příběhů, jedna panoramatická projekce. Autoři se procházejí po neznámých městech, sbírají dojmy, zachytávají vibrace, dívají se na svět z pohledu ulice, z křižovatky, z vrcholku budovy. Zachycují město v jeho přítomnosti, v jednoduchosti každodenního života. Naslouchají jeho hukotu, zvuku jeho hlubin. Vizuální poznámky pořízené za pochodu zachycují obyvatele města v jejich pospolitosti a sounáležitosti i v jejich osamělosti.

Ila Bêka a Louise Lemoine dnes patří k nejvýznamnějším umělcům na poli architektury. Jejich filmy pojednávají o vztahu mezi lidmi a designem a zdůrazňují přítomnost každodenního života v nejvýraznějších architektonických projektech posledních desetiletí.

Homo Urbanus je deník městských poutníků. Po dobu pěti dní se návštěvníci přenesou do ulic světových metropolí, kde panoramatickou projekci Centra architektury a městského plánování (CAMP) naplní mikropříběhy obyvatel Soulu, Bogoty, Neapole, Petrohradu, Rabatu a Tokia.

Tvůrci videí, filmaři, producenti a vydavatelé Ila Bêka a Louise Lemoine spolupracují již deset let a ve své tvorbě se věnují především experimentům s novými narativními a kinematografickými formami v kontextu současné architektury a prostředí měst. Zajímajíce se především o to, jak stavby utvářejí a ovlivňují náš každodenní život, vyvinuli velmi jedinečný a osobní přístup, který lze s odkazem na francouzského spisovatele Georgese Pereca pojmenovat jako „antropologii obyčejnosti“. Italský high-end měsíčník Icon Design je zařadil mezi „sto nejtalentovanějších osobností roku 2017“, Metropolitní muzeum umění v New Yorku prezentovalo jejich tvorbu jako jeden z „nejzajímavějších a nejzlomovějších designových projektů roku 2016“ a jejich dílo (16 filmů) se v roce 2016 zařadilo do stálé sbírky Muzea moderního umění v New Yorku (MoMA).

Projekce dalších filmů a přednášky se odehrají od 22. do 25. listopadu v CAMPu. Vernisáž výstavy za účasti autorů Homo Urbanus proběhne 21. listopadu v 19 hodin. Přednáška obou tvůrců nejen pro dokumentaristy a filmové nadšence moderovaná Adamem Gebrianem se uskuteční 22. listopadu od 17.30 hodin. Podrobné informace o dalším programu najdete na webu www.praha.camp.

Vstupné je zdarma, je ale nutná registrace na jednotlivé akce skrze portál GoOut. º


Homo Urbanus
CAMP (Vyšehradská 51, Praha 2)
22.—25. 11.

Himalayan Dalai Lama, kteří se se svou taneční elektronickou hudbou pohybují mezi downtempem, ambientem, trip-hopem a technem, právě vydali dlouho očekávané debutové album. Nazvali jej Orange Coloured Rose Leaves.

Brněnští hudební producenti, jejichž jméno zaznělo jako vítězné na soutěži Czeching 2016 pořádané Radiem Wave a kromě účasti na světové přehlídce současné hudby – festivalu Eurosonic, jim výhra umožnila zažít profesionální studiovou práci a nahrát tak své první EP Space, se tentokrát zavřeli doma v pokoji. Tam probíhala zásadní část práce na jejich novém albu, které vyšlo prvního října tohoto roku a téměř celé jej nahráli a smíchali doma. Občas u toho vařili guláš.

Zvuková alchymie je tvořena za pomocí techniky pocházející z období kolem roku 1980 – například syntezátor Juno 60 byl stěžejním Vangelisovým nástrojem. Práce na nahrávkách probíhala často vzdáleně – první střípky skladeb vznikaly na chalupě v Jeseníkách, pracovalo se mezi Barcelonou a Brnem, znatelný otisk v tvůrčím procesu zanechal i Berlín či New York. Na albu hostují hudebníci Terezie Kovalová (Vivaldianno, Calm Season) nebo Martin Čech (Lesní zvěř) a na výsledné selekci a úpravě skladeb navíc nevědomky spolupracovalo i publikum. Himalayan Dalai Lama hráli nevydané skladby živě na koncertech po celý rok 2017 a na základě odezvy skladby modifikovali.

Album Orange Coloured Rose Leaves snoubí retro analogové syntezátory, melancholii, snové plochy a taneční energii. Album art vytvořili Tomski & Polanski a deska vychází pod vydavatelstvím GERGAZ v digitálním formátu i na vinylu. ∞

Už 6. listopadu proběhne 35. ročník festivalu studentských filmů FAMUFEST. Ústředním motivem festivalu bude pro tento rok symbol, který vyjadřuje myšlenku spojování jak fyzické, tak umělecké – most. Oslava různorodosti a možnosti neškatulkovat potrvá do 11. listopadu.

FAMUFEST si klade za cíl přiblížit studentskou filmovou tvorbu posledního roku široké veřejnosti. Na letošní ročník festivalu se přihlásilo 77 snímků a ty nejlepší vybrané porotou se budou v soutěžní sekci ucházet o ceny v celkem 15 kategoriích. Letos poprvé bude udělena i cena za nejlepší scénografii. V čele poroty zasedá režisér Hynek Bočan (S čerty nejsou žerty, Přítelkyně z domu smutku, Zdivočelá země), dramaturgyně festivalu Anifilm Malvína Balvínová, producentka Pavla Janoušková Kubečková (Hořící keř), střihač Šimon Hájek (Domestik, King Skate) a filmový teoretik Petr Bilík.

Dějištěm FAMUFESTU se pro tento rok stane Praha 7. Na projekce soutěžních snímků budou moci diváci zajít do letenského kina Bio Oko, nesoutěžní filmy budou k vidění v Kině výtvarných umění. Doprovodný program, od výstav po koncerty, proběhne v Kulturním prostoru Letohradská 10 nebo v klubu Underground 36. Vyhlášení výsledků pak bude uvedeno na slavnostním zakončení 9. listopadu od 19:00 v Biu Oko.

A proč jsou motivem mosty? Adéla Boháčová, ředitelka festivalu a studentka druhého ročníku ročníku Katedry produkce FAMU letošní motiv představuje: „Most je klíčová stavba v celém společenském kontextu. Postavením mostu vytváříme nové cesty mezi dvěma odlišnými elementy. Na mostech se psaly dějiny, vztahují se k nim pověsti, jde o místa bojů. Most stojí na pilířích, které všechny musí být bezchybné. Obdobně funguje nejen tvorba filmu, ale i festivalu.“

Akreditace je možné zakoupit v předprodeji portálu GoOut za 150 Kč. Na místě poté za 200 Kč (studenti a senioři) a 250 Kč (ostatní veřejnost). º

Dvakrát do téže řeky nevstoupíš a ani se v ní neutopíš. Leda kdyby tě píchla atomová včela.

Česká experimentální scéna dostala nový dárek. Je jím po pěti letech vydané album někdejšími průkopníky hip-hopu Neutopíš se dvakrát v téže řece a už název napovídá, že texty patří Lubomíru Typltovi a hudbu do světa posílá WWW Neurobeat.

Kapela WWW vznikla v Praze na počátku 90. let, tedy v období pádu komunistického režimu tehdejšího Československa. V té době byla jednou z prvních, které v Česku experimentovaly s hip-hopem. V pozdějších letech s rozšiřováním internetu WWW doplnila svůj název o přídomek Neurobeat. Zároveň začala pracovat s živými nástroji a odklonila se od klasické rapové produkce. Na přelomu milénia skupina přerušila činnost a její členové se věnovali svým dalším povoláním. Zakládající hudebník WWW Ondřej Anděra je filmový režisér a textař, Lubomír Typlt je malíř.

WWW se vrátila na scénu v roce 2006 s debutovým albem Neurobeat. To tehdy vyšlo jako vůbec první nahrávka nově vznikajícího labelu BiggBoss, který uskupení zastupuje dodnes. WWW od té doby vydala další dvě veleúspěšná alba Tanec sekyr (2008) a Atomová včela (2013). V pořadí čtvrtá řadová deska Neutopíš se dvakrát v téže řece zahrnuje deset skladeb. Ty přinášejí i po více než dvou dekádách existence kapely zásadní novinky. Album má na přebalu práci Krištofa Kintery. Uvnitř bookletu jsou vedle textů WWW v češtině a angličtině také díla malířů Miroslava Polácha, Adama Štecha, zmíněného Lubomíra Typlta a fotografa Ivana Pinkavy. ∞


WWW Neurobeat – křest desky
MeetFactory (Ke Sklárně 15, Praha 5)
pá 5. 10. 20:00
Fléda (Štefánikova 24, Brno)
út 9. 10. 20:00

Pravidelně každý rok pořádá Akademie výtvarných umění v Praze výstavu diplomových prací. Mladému umělci, který tímto životním mezníkem ztrácí několikaletou půdu pod nohama své alma mater, otevírá nové cesty a nová směřování.

Mnoho let byly výstavy diplomových prací pořádány ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze. Od roku 2014 je kurátorsky připravuje Katedra teorie a dějin umění AVU. Letos, v rámci koncepce kurátorů Márii Topolčanské a Tomáše Pospiszyla, jsou práce jednotlivých diplomantů prezentovány v několika budovách Akademie výtvarných umění: v Hlavní budově Akademie výtvarných umění, v budově Školy architektury a v Moderní galerii v pražské Stromovce. Jeden diplomant se rozhodl vystavovat mimo školu.

Jiné místo s bohatým programem
Výstavy se zúčastní celkem 56 mladých umělců ze 17 různých ateliérů. Součástí je letos také několikadenní festival Jiné místo. Ten nabídne ve dnech 21. 6.–1. 7. bohatý program sestavený z doprovodných přednášek, performancí, komentovaných prohlídek a setkání. Mezi jeho zahraničními hosty bude britský umělec Simon Starling, držitel Turner Prize z roku 2005, rakouská transgender umělkyně Ashley Hans Scheirl, britský tvůrce Mat Collishaw, jehož výstava Standing Water právě probíhá v Galerii Rudolfinum, nebo belgická architektonická dvojice Inge Vinck (dVVT) + Gideon Boie BAVO. Program festivalu, stejně tak jako práce diplomantů, je zveřejněn na webových stránkách www.diplomantiavu2018.cz. º


Jiné místo
Hlavní budova AVU (U Akademie 4, Praha 7), Škola architektury (U Akademie 2, Praha 7), Moderní galerie AVU (U Starého výstaviště 188, Praha 7), Nau Gallery (Kubelíkova 22, Praha 3)
21. 6.—1. 7.
Zahájení festivalu a vernisáž výstavy diplomantů (Hlavní budova AVU) 21. 6. 17:00, afterparty (Tiskárna na vzduchu) 21. 6. 20:00