Na dohled od zámku Lemberk vznikl kulturní prostor, který v českém prostředí nemá mnoho obdoby. Barokní Sýpka Lemberk zahájila další sezonu výstav, koncertů a festivalů a propojila současné umění, tradiční řemesla i přeshraniční spolupráci s německou Horní Lužicí.

Z někdejší hospodářské stavby se během několika let stalo místo, kde kultura nevzniká jako atrakce, ale jako přirozená součást krajiny a života regionu. Barokní sýpka bývala místem ukládání úrody, nenápadnou stavbou sloužící potřebám venkova v rytmu střídání ročních období. V případě Sýpky Lemberk se však někdejší hospodářský objekt proměnil v prostor, kde se dnes ukládá jiný druh hodnot. Paměť krajiny, současné umění, řemeslná zkušenost i potřeba kulturního setkávání. Nová sezona, která zde začala 9. května potvrdila, že z někdejší barokní sýpky vzniká jedna z nejpozoruhodnějších kulturních platforem severních Čech.

Od roku 2020 objekt v těsném sousedství Zámku Lemberk postupně obnovují jeho majitelé Lucie Havlová a Tomáš Hendrych. Nejde přitom o rekonstrukci, která by historickou stavbu zakonzervovala do podoby skanzenu. Naopak: Sýpka dnes funguje jako živý organismus, kde se přirozeně potkává výtvarné umění, hudba, architektura, film, tanec i tradiční řemesla. Dramaturgie letošního programu navíc výrazně akcentuje přeshraniční rozměr regionu a vztah k Horní Lužici.

„Sýpku Lemberk vnímáme jako otevřený prostor pro setkávání různých uměleckých přístupů i lidí z různých prostředí,“ říká dramaturgyně a produkční Veronika Kyrianová. A právě motiv setkávání je pro letošní sezonu klíčový — mezi minulostí a současností, mezi materiálem a duchovnem, mezi českým a německým kulturním prostředím.

Sezonu otevřela v sobotu 9. května dvojice výstav, které spojila citlivost vůči prostoru i času. Hlavní projekt Mezi věčností a časností, připravený architektkou Pavlou Melkovou, představuje práce Lady Semecké a Petra Lady. Jejich instalace nevstupují do historické budovy jako dominantní gesto, ale spíše jako dialog s její architekturou, světlem i pamětí místa. Výstava bude v sýpce přístupná po celou sezonu a ambicí projektu je vytvořit zkušenost, v níž návštěvník nevnímá umění odděleně od prostoru, ale jako jeho přirozenou součást.

Intimnější polohu nabízí výstava Svitky/megilot Markéty Váchalové Vojtíškové, instalovaná v podkroví sýpky. Autorka zde pracuje se lnem — materiálem hluboce zakořeněným v historii regionu — jako s nositelem paměti a duchovní zkušenosti. Soubor lněných pláten inspirovaných biblickými texty propojuje fyzickou stopu lidské práce s meditativní vrstvou času a spirituality. Právě zde se nejzřetelněji ukazuje jedna z charakteristik Sýpky Lemberk: schopnost spojovat současné umění s krajinou a kulturní tradicí bez folklorní stylizace.

Symbolické je i samotné zahájení sezony. Vedle vernisáží, které sezonu zahájily, byla součástí i hudební performance vzniklá ve spolupráci s festivalem Lípa Musica, v níž se představila violistka a zpěvačka Mélusine de Pas spolu se skladatelem a zvukovým performerem Michalem Ratajem. Nové sezoně navíc požehnal dominikán Pavel Maria Mayer z kláštera v Jablonném v Podještědí — gestem, které v kontextu zdejší dramaturgie nepůsobí jako efektní symbolika, ale jako přirozené propojení místa, spirituality a kulturní paměti.

Sýpka přitom nestaví pouze na galerijním programu. Letní kalendář doplní dvě výrazné festivalové události. Dny lidové architektury (18. července) nabídnou program sahající od ranní jógy přes divadlo a komentované prohlídky až po koncert písničkářky Jany Vébrové. Srpnový LenFest (1. srpna) pak propojí design, ekologické materiály a tradiční textilní postupy. Důraz na len zde není náhodný ani módní: Sýpka se dlouhodobě věnuje jeho pěstování i zpracování a skrze projekt 1m² lnu vrací do regionu znalosti, které z běžného života téměř zmizely.

Právě schopnost propojovat umění s konkrétní zkušeností je jedním z důvodů, proč Sýpka Lemberk začíná přesahovat rámec regionální kulturní iniciativy. Nejde jen o místo pro návštěvníky výstav, ale o prostor, kde kultura vzniká skrze sdílenou práci, dialog a fyzickou přítomnost.

Výrazným tématem letošního roku je také česko-německá spolupráce. Projekt IN BETWEEN, realizovaný s německým spolkem TanzArt e. V., spojí 29. srpna současný tanec a výtvarné umění v site-specific performanci reagující na hlavní výstavu sezony. „Horní Lužici nevnímáme jako zahraničí, ale jako sousední region, do něhož také zčásti patříme,“ říká Kyrianová. V době, kdy kulturní instituce často deklarují mezinárodnost spíše formálně, působí tato spolupráce organicky — jako přirozený důsledek geografické i historické blízkosti.

Podobně přirozeně zapadá do programu i podzimní zapojení do Ozvěn Nisa Film Festivalu nebo zářijový koncert Marie Puttnerové v rámci festivalu Lípa Musica. Sýpka tak během několika let vytváří kulturní model, který v českém prostředí stále není samozřejmostí: místo zakořeněné v regionu, ale otevřené současnému evropskému dialogu.

V krajině pod Ještědem tak nevzniká pouze další galerie nebo festivalová adresa. Sýpka Lemberk se postupně stává důkazem, že i mimo velká města může vzniknout kulturní instituce s jasnou vizí, citlivým kurátorským vedením a schopností vytvářet autentický vztah mezi uměním, místem a komunitou.

Slavnostní zahájení sezony
Sýpka Lemberk (Lvová 67, Jablonné v Podještědí)
so 9. 5. 15:00

Přelom února a března bude v pražských kinech Světozor, Bio Oko, Ponrepo a Kino Pilotů patřit těm nejlepším krátkým filmům z Česka i zahraničí. Jubilejní 20. ročník festivalu Pragueshorts, pořádaný pod hlavičkou MFF Karlovy Vary, se uskuteční od středy 25. února do neděle 1. března, následně od 1. do 22. března pokračuje online na KVIFF.TV.

Národní soutěž letošního ročníku nabídne 15 výrazných zástupců české krátkometrážní tvorby. Mezi nimi i několik kandidátů na cenu Český lev: Pes a vlk Terézie Halamové, První hlídka Vojtěcha Konečného nebo Vlček Philippe Kastnera. Diváci se mohou těšit i na snímky úspěšně uvedené na mezinárodních festivalech: rapovou pohádku Orla (premiéra na MFF v Rotterdamu) nebo En, ten, týky! (premiéra na Berlinale).

V Mezinárodní soutěži se letos představí 28 snímků z 23 zemí světa – od Kambodže, přes Estonsko až po Brazílii. Z festivalu v Cannes na Pragueshorts míří například snímky Mluv mě, Láskyplné hádky, nebo šokující film Mrchožrouti. Program dále nabídne v Locarnu oceněný snímek Hyena a v Sundance oceněný film Oblíbené vnouče babičky Nai. Ze Slovenska pak na Pragueshorts míří držitel ocenění Slnko v sieti za nejlepší krátký film Zpověď.

Vedle tradičních soutěžních sekcí nabídne festival i oblíbené programové stálice, jako je Janem Špačkem živě moderovaná Brutal Relax Show nebo pásmo Pragueshorts dětem. Program doplní speciální bloky včetně spolupráce s prvním ročníkem festivalu alternativní pornografie Pragueshorts meets P*fest, víkendového odpoledne věnovaného modernímu randění Hot Topic: Match Me If You Can či přehlídky argentinských krátkých filmů.

Kompletní vítězové 20. ročníku Pragueshorts budou vyhlášeni v sobotu 28. února během speciálního programu Dlouhá noc s krátkým filmem v Biu Oko, kde diváky čeká více než čtyřhodinový maraton včetně projekce oceněných snímků.

S vybranými snímky z programu festival pokračuje od 1. do 22. března online na streamovací platformě KVIFF.TV.

Kompletní program a předprodej vstupenek najdete na program.pragueshorts.com .

Oceňovaný slovenský festival Pohoda slibuje víkend plný zážitků. Druhý červencový týden na něm vystoupí legendy jako trip-hopoví Massive Attack, Queens of the Stone Age, Iggy Pop či jedna z nejžádanějších punkových kapel současnosti Fountains D.C., a mnoho dalších.

Letiště Trenčín se ve dnech 10. až 12. července 2025 opět promění v epicentrum hudebního dění. Pohoda Festival, největší slovenský multižánrový open-air festival a držitel ocenění Nejlepší středně velký festival podle European Festival Awards 2023, přivítá návštěvníky na svém 29. ročníku s pestrou paletou umělců z celého světa.​

Mezi hlavní hvězdy letošního ročníku patří legendární britská trip-hopová skupina Massive Attack, americký rocker Iggy Pop a kalifornská formace Queens of the Stone Age. Dále se představí irská post-punková senzace Fontaines D.C., americká zpěvačka Ashnikko, rapper FERG, experimentální hip-hopový umělec JPEGMafia a energický performer Marc Rebillet. Fanoušci se mohou těšit i na vystoupení britské trip-hopové legendy Morcheeba, synth-popového dua Magdalena Bay, polské DJky a producentky VTSS, rappera Action Bronsona, australského DJ a producenta Luude, britsko-amerického rockového dua The Kills, jazzového saxofonisty Kamasi Washingtona a japonského DJ Yousuke Yukimatsu. Představí se také francouzský DJ Folamour, britský grime rapper JME, singapurská zpěvačka Yeule, britská sitáristka Anoushka Shankar, polský kytarista Marcin a ukrajinská ethno-chaos skupina DakhaBrakha.

Z domácí scény vystoupí Richard Müller, Jana Kirschner, Peter Lipa, Korben Dallas, Katarzia a Bad Karma Boy, všestranná DJka SJ Yellow, oceňovaní Berlin Manson a miláček taneční scény FVLCRVM představí nový audiovizuální set.

„Máme rádi místo, kde se festival koná, a pečlivě o něj dbáme. Usilujeme o to, aby atmosféra připomínala návštěvu u dobrých přátel – připravíte chutné jídlo a pití, uklidíte, zkontrolujete koupelny a toalety, pustíte si dobrou hudbu, zajdete na dobré divadlo nebo film,“ říká ředitel festival Mišo Kaščák.

„V oblasti ekologie se snažíme jít dál než je běžný standard. Kromě vratných kelímků, kompostovatelných talířů a příborů a nadstandardního počtu toalet s biologickým koncentrátem využíváme mobilní solární elektrárny a solární osvětlení, nabízíme osobní kapesní popelníky, třídíme odpad a sbíráme druhotné suroviny. O areál se navíc stará tým čítající přibližně 120 osob. A tím naše úsilí zdaleka nekončí.

Už na začátku jsme si uvědomili, že existuje něco, čemu říkáme ,festivalový paradoxʻ – chcete-li lidem nabídnout svobodu a bezpečný prostor, musíte je nejprve uzavřít za plotem. Připadá nám to absurdní, a proto areál v noci nezavíráme. Návštěvníci se mohou volně pohybovat a trávit čas v prostoru festivalu kdykoli chtějí. Právě to považujeme za jednu z našich hlavních výjimečností.

Před několika lety jsme se také rozhodli zakázat prodej tvrdého alkoholu. Díky tomu je možné poslat dítě přes areál i ve tři hodiny ráno – a máte jistotu, že nenarazí na opilé postavy připomínající ,zombíkyʻ. Mluvím z vlastní zkušenosti,“ dodává Mišo Kaščák.

Pohoda Festival je známý svou unikátní kombinací hudby, umění a společenských aktivit. Kromě hudebních vystoupení nabídne bohatý doprovodný program zahrnující divadelní představení, literární čtení, filmové projekce a diskuse na aktuální společenská témata. Festival klade důraz na ekologii a udržitelnost, což mu vyneslo pověst „zeleného festivalu“.

text: Anna-Marie Bártová

Pohoda Festival
Letiště Trenčín (Slovensko)
10.–12. 7.

Více informací o možnostech ubytování, vstupenkách a kompletní aktualizovaný line up najdete na www.pohodafestival.sk
VSTUPENKY - https://www.ticketlive.cz/cs/event/pohoda-festival-2025
Sledujte POHODU na IG a FB.

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary proběhne už na začátku července. Co jeho letošní 59. ročník v období 4.–12. 7. přinese za filmy? Zde je hlavní program:

HLAVNÍ SOUTĚŽ

Cinema Jazireh / Cinema Jazireh / Kino Džazíra
Režie: Gözde Kural
Turecko, Írán, Bulharsko, Rumunsko, 2025, 124 min, Světová premiéra

Afghánistán v době kruté nadvlády Tálibánu. Lejla přežívá masakr své rodiny a její život
získává jediný cíl: najít svého syna Omida. Jenže její vyhlídky jsou v zemi, kde žena
znamená méně než nic, zoufalé, a tak se odhodlává k meznímu a nebezpečnému řešení.
Radikálně mění svou identitu a vydává se vstříc úkolu, při jehož plnění sebemenší
zaváhání může znamenat smrt. Turecká režisérka Gözde Kural i ve svém druhém snímku
Kino Džazíra zúročila své zkušenosti s afghánskými reáliemi, aby s bravurou odvyprávěla
příběh o útlaku, jenž vhání jedince do rolí, které by ve svobodné zemi nikdy nepřijali. Ať už
se jedná o vypůjčenou maskulinitu, nebo vnucenou feminitu.

Divia / Divia / Divia
Režie: Dmytro Hreshko
Polsko, Ukrajina, Nizozemsko, USA, 2025, 79 min, Světová premiéra

Válečné konflikty jsou především lidskou tragédií, přesto by se nemělo zapomínat, že
spolu s člověkem obvykle trpí i příroda. Dokumentární snímek Divia je temně pohlcující
meditací, odhalující bezprecedentní ruskou agresi na Ukrajině a její trýznivé dopady
v místech, která žalují beze slov: lesy proměněné v popel, pole poškozená výbuchy,
zatopená města nebo zrezivělá torza vojenské techniky ve zničených oblastech, ze
kterých se vytratil život. Příroda se ale nevzdává a spolu s ní ani člověk a jeho dvojznačná
existence. Zatímco jedni ničí, ti druzí – odminovači, hledači těl, ekologové – kvantifikují
dopady tragédie a obnovují křehké ukrajinské ekosystémy, přestože horizont stále bouří.

Les Enfants vont bien / Out of Love / Z lásky
Režie: Nathan Ambrosioni
Francie, 2025, 111 min, Světová premiéra

Suzanne a její dvě děti se po letech nečekaně objeví u dveří své sestry Jeanne. Co
zpočátku vypadá jako nesmělý pokus o znovunavázání sesterského vztahu, se s ranním
světlem zcela promění. Suzanne je pryč… Nathan Ambrosioni ve svém intimním snímku
portrétuje ženu, která ze dne na den přebírá mateřskou zodpovědnost za děti, které téměř
nezná. Minimalistické, ale hluboce empatické vyprávění nechává diváka nahlédnout do
pomalého sbližování, váhání a obav nově vzniklé rodiny, i do absurdit, které plodí
nefunkční státní aparát. Francouzské zamyšlení nad tím, jak křehké může být soužití
vzniklé z nutnosti, a jak silné, když se zrodí z lásky.

Jimmy Jaguar / Jimmy Jaguar / Jimmy Jaguár
Režie: Bence Fliegauf
Maďarsko, 2025, 112 min, Světová premiéra

Jimmy Jaguár, nebo prostě jen Jagu… Tak se sám představil. Démon přeskakující z
člověka na člověka, aby ho proměnil v nástroj pomsty. Ale komu se „posedlí“ mstí? Co
mají jejich zdánlivě náhodné oběti společného? Jsou jimi tajuplní lidé bez identity, které
drží naživu jen prostý fakt, že zabít je bylo nezákonné. Sugestivní filmová vize Bence
Fliegaufa, jehož dřívější filmy ocenily festivaly v Berlíně či Locarnu, se odehrává v holé,
nehostinné krajině maďarských nížin. Když se pořádně zaposloucháte, uslyšíte zlověstné
ticho, ale i občasné ozvuky temné minulosti. Nebo volání démona: Jagu totiž potřebuje
nás všechny.

Quan un riu esdevé el mar / When a River Becomes the Sea / Až se z řeky stane
moře
Režie: Pere Vilà Barceló
Španělsko, 2025, 180 min, Světová premiéra

Po třinácti letech se do Hlavní soutěže MFF KV vrací Pere Vilà Barceló, a to s
nekompromisním introspektivním ponorem do duše dívky, která byla sexuálně zneužita.
Hrdinkou jeho šestého snímku je Gaia, mladá studentka archeologie, jejíž vztah k sobě
samé a okolí fatálně poznamenala traumatizující událost. Gaia zprvu nenachází slova k
pojmenování situace, natož odvahu o ní promluvit, posléze ale – podobně jako při
archeologickém výzkumu – začne odkrývat fragmenty minulosti, aby svůj život poskládala
dohromady. Hlavním klíčem k realistickému vykreslení její situace se pro katalánského
tvůrce stal důraz kladený na samotný proces vyrovnávání se s traumatem, který nelze jen
tak urychlit.

Raději zešílet v divočině / Better Go Mad in the Wild / Raději zešílet v divočině
Režie: Miro Remo
Česká republika, Slovenská republika, 2025, 77 min, Světová premiéra

Jedinečnost filmaře Mira Rema spočívá i v originalitě otázek, které jeho filmy vznášejí. Ten
nejnovější, volně rozvíjející motiv stejnojmenné knihy Aleše Palána a Jana Šibíka,
provokuje dotazem, zda je možné strávit život na jednom jediném místě. Původci této
umanuté volby jakoby z dávných časů jsou dvojčata František a Ondřej Klišíkovi. Jurodiví
podivíni, nebo charismatičtí pábitelé? Zdá se, že nikdy nedospěli, jejich svět vykazuje
optikou takzvané civilizace znaky absurdity, avšak ve své nelíčené bukolické uhrančivosti
nabízí možnost vydestilovat pramen inspirace pro nás všechny, někdy znavené
konformním přimknutím se k řádu.

Rebuilding / Rebuilding / Od základu
Režie: Max Walker-Silverman
USA, 2025, 95 min, Mezinárodní premiéra

Tři roky po lyrické romanci Love Song nás Max Walker-Silverman zve s autentickou
dobrosrdečností k návratu do rodného Colorada. Seznamuje nás se zamlklým Dustym
(Josh O’Connor), jehož ranč právě lehl popelem. Kde vzít sílu na nový začátek? Ukrývá se
snad odpověď v komunitě lidí postižených stejnými ničivými požáry? Kdo ví, možná se
nabízí šance pokusit se navázat silnější vztah s dcerkou, bydlící s matkou nedaleko.
Příběh o síle lidské pospolitosti v těžkých časech, protkaný jemným předivem melancholie,
je stejně odzbrojující a delikátně podmanivý jako režisérova neochvějná víra v lidskou
slušnost.

Sbormistr / Broken Voices / Sbormistr
Režie: Ondřej Provazník
Česká republika, Slovenská republika, 2025, 104 min, Světová premiéra

Začátek devadesátých let. Nadaná třináctiletá adeptka zpěvu Karolína dostává šanci stát
se členkou světově proslulého dívčího sboru, postavit se po bok starší sestry a dalších
konkurentek. Vše nasvědčuje tomu, že její neobyčejný talent zaujal obávaného a
obdivovaného sbormistra. V očekávaném psychologickém dramatu rezonuje nejen smutně
proslulá kauza Bambini di Praga, ale i jiné fatální situace střetu nevinnosti s abusivní
autoritou. Zcela prost senzacechtivosti, se soustředěnou pokorou a mimořádně citlivým
vedením začínajících herců přibližuje Ondřej Provazník exkluzivní svět, v němž jde ruku v
ruce lákavá prestiž a předčasné dospění.

Se meg / Don’t Call Me Mama / Neříkej mi mami
Režie: Nina Knag
Norsko, 2025, 108 min, Světová premiéra

Eva je oblíbená učitelka a manželka starosty, který však zradil její důvěru, když ji podvedl.
I přesto chce Eva podpořit jeho politickou kampaň a začne pomáhat v místním azylovém
centru. Zde se sblíží s osmnáctiletým uprchlíkem Amirem, jenž ji okouzlí svým básnickým
talentem. Čím více si ho ale pouští k tělu, tím méně má nad celou situací kontrolu. Neříkej
mi mami je drama o zakázané lásce, která hrdiny vystavuje morální zkoušce, přičemž
přináší provokující úvahu nad pokrytectvím, které se může vydávat za štědrost. Nina Knag
v něm přitom zúročila své zkušenosti castingové režisérky a dala vyniknout hereckým
výkonům Piy Tjelty, Kristoffera Jonera a Tareka Zayata.

Svečias / The Visitor / Návštěvník
Režie: Vytautas Katkus
Litva, Norsko, Švédsko, 2025, 111 min, Světová premiéra

Je konec léta. Třicátník a čerstvý otec Danielius se vrací od svých nejbližších v Norsku do
rodné Litvy, aby prodal byt po rodičích. Přestože potkává staré známé, kdysi pevná, nyní
však již zpřetrhaná pouta se mu s nimi obnovit nedaří. Místo toho, aby před ohlušujícím
osaměním utekl zpátky ke své nové rodině, rozhodne se zůstat a nechat se jím vést.
Režisér a kameraman Vytautas Katkus svým celovečerním debutem nepřímo navazuje na
vlastní krátkou autorskou tvorbu, v níž sofistikovaně pracuje s autentickým, jemu i jeho
hrdinům dobře známým prostorem a rozvolněným pojetím času. Svět, v němž čas jako by
se zastavil, umožňuje vyniknout křehkosti lidské duše i obrazům domova, který už není
náš.

A Vida Luminosa / The Luminous Life / Průzračný život
Režie: João Rosas
Portugalsko, Francie, 2025, 99 min, Mezinárodní premiéra

Venku právě voní jaro a Nicolauovi je čerstvých 24 let. Na velké oslavy se ale necítí.
Začíná tušit, že se mu rozplývá sen živit se muzikou, stále bydlí u rodičů, a navíc ho
sužuje stesk po bývalé přítelkyni. Přestože nemá energii pohnout se kupředu, osud mu
do cesty připraví několik příležitostí, jak život uchopit do svých rukou. Rohmerovsky
laděný, lisabonským sluncem prozářený příběh o lehkosti i naivitě mládí je celovečerní
prvotinou Joãa Rosase. Jeho přívětivý debut navazuje jak na krátké snímky Entrecampos
(2012), Maria do Mar (2015) a Catavento (2020), v nichž sledoval Nicolauovo dospívání,
tak na odkaz autorské portugalské kinematografie.

SOUTĚŽ PROXIMA

La anatomía de los caballos / The Anatomy of the Horses / Anatomie koní
Režie: Daniel Vidal Toche
Španělsko, Peru, Kolumbie, Francie, 2025, 106 min, Světová premiéra

Poražený voják Ángel se vrací domů, do vzdálené vesnice v peruánských Andách. Když
však dorazí na místo, není takové, jaké ho opustil. Namísto v 18. století se totiž ocitne v
současnosti. Kam se poděly ideály zmařené revoluce, za něž bojoval? Čemu věří a za co
bojují lidé, kteří v Peru žijí dnes? Anatomie koní bere diváka na vizuálně i intelektuálně
stimulující putování časoprostorem, během něhož se režisér Daniel Vidal Toche zamýšlí
nad tím, zda má boj proti útlaku a vykořisťování v Peru vůbec nějaký konec. Skrze postavy
Ángela a Eustaquie, dívky, která hledá svou ztracenou sestru, pak zpochybňuje, že by
revolucionářské myšlení patřilo minulosti.

Avant / Après / Before / After / Před a po
Režie: Manoël Dupont
Belgie, 2025, 80 min, Světová premiéra

Jérémy a Baptiste se potkají jen úplnou náhodou, brzy ale zjistí, že je něco spojuje: touha
znovu se cítit dobře ve své kůži a s tím související ustupující vlasová linie. Společná cesta
do Istanbulu za transplantací vlasů se promění v překvapivě intimní zkušenost, kde vedle
nových kštic roste i křehké přátelství. Ve svém celovečerním debutu sleduje Manoël
Dupont dvojici mužů s empatickým odstupem a smyslem pro drobné detaily i úsměvné
dialogy. Film jemně rozkrývá témata queer identity, zranitelnosti a lidské blízkosti. Toulky
různými kouty turecké metropole podtrhují atmosféru hledání – hledání krásy v tom, co
není dokonalé.

Ayspes asatc qamin / Thus Spoke the Wind / Tak pravil vítr
Režie: Maria Rigel
Arménie, 2025, 92 min, Světová premiéra

Uzavřený Hajk žije s tetou Narine v odlehlé arménské vesnici. Zatímco Narine se o něj
stará jako o vlastního syna, Hajk má potíže se začlenit mezi starší chlapce, kteří se v něm
snaží vyburcovat machistické sklony. Když se po dlouhém pobytu v zahraničí vrátí
Hajkova mladičká matka Anahit, svým výrazným vzhledem i vzpurnou povahou naruší ve
vesnici patriarchální řád a vyvolá konflikt, na který není nikdo připraven. Kryptickému,
vizuálně i auditivně uhrančivému snímku, nahlíženému perspektivou dítěte, jež je nuceno
předčasně dospět, dominuje všudypřítomný motiv větru. Jeho šelest rozechvívá napětí v
radikalizující se konzervativní společnosti a jeho vytí zvěstuje nezvratné důsledky lidských
emocionálních poryvů.

Balur Nogorite / Sand City / Písečné město
Režie: Mahde Hasan
Bangladéš, 2024, 99 min, Světová premiéra

Emma a Hasan jeden o druhém nevědí, přesto k sobě mají blízko. Nejen proto, že obývají
stejné město, ale i proto, že je spojuje stejný zájem: oba totiž kradou písek. Emma pro
kočičí stelivo, Hasan pro domácí výrobu skla. Všední činnost ale rozruší nález jednoho
uříznutého prstu i lidská psychika, která se začne drolit stejně jako praskající střepy…
William Blake spatřil celý svět v zrnku písku, nekonečno v dlani a věčnost v jedné hodině.
Debutující režisér Mahde Hasan jako by jeho slova vytrhl z listu papíru a rozfoukal je
Dhákou tak, aby nakonec ulpěla na bedrech jeho hrdinů. Bangladéšský film slévá
dohromady tísnivý portrét města plného písku a formálně vybroušenou elegii o plynutí
času, lidském soukromí, destrukci a slzavých údolích našich vnitřních světů.

Forenses / Forensics / Mapy zmizelých
Režie: Federico Atehortúa Arteaga
Kolumbie, 2024, 91 min, Mezinárodní premiéra

Po mírových dohodách mezi kolumbijskou vládou a guerillou FARC byla v roce 2016
vytvořena Jednotka pro vyhledávání pohřešovaných osob. Akt nalezení a identifikace byl
tak poprvé uznán jako nezbytná součást pro obnovu národa, jehož identita do značné míry
stojí na těch, kteří zmizeli. Experimentální esej proplétá tři příběhy: příběh režisérky
rekonstruující obraz mrtvé trans ženy skrze filmové médium, intimní nahlédnutí do rodiny
režiséra filmu, který se také musel vyrovnat se zmizením jednoho z příbuzných a úvahy
forenzní patoložky Karen Quintero. Formálně neúnavný tvar nalézá působivý balanc mezi
osobním a politickým, nadto přidává konceptuální úvahy o textuře území, kartografii a
nevyřčených traumatech moderních dějin Kolumbie.

Futuro Futuro / Future Future / Budoucí budoucnost
Režie: Davi Pretto
Brazílie, 2025, 86 min, Světová premiéra

Ve svém čtvrtém celovečerním snímku bere Davi Pretto diváka do blízké budoucnosti, v
níž jde pokrok umělé inteligence ruku v ruce s rozvojem neurologických potíží. Trpí jimi
čtyřicetiletý hrdina jménem K, jenž ztratil paměť a nevzpomíná si, odkud pochází. Cesta
zlomeného muže za poznáním toho, kam skutečně patří, je absurdní, až tragická, a vede
nás blíže nespecifikovaným městem. Nízkorozpočtová dystopie skrze panující kastovní
systém tematizuje třídní nerovnost současné Brazílie, nadto naťukává environmentální
otázky a využívá umělou inteligenci k vytváření filmových výjevů. Výsledek je formálně
stimulující, angažovaný a přinejmenším varovný.

Kako je ovde tako zeleno? / How Come It’s All Green Out Here? / Co všechna ta
zeleň?
Režie: Nikola Ležaić
Srbsko, Chorvatsko, Bulharsko, 2025, 114 min, Světová premiéra

Třicátník Nikola se živí jako reklamní režisér, čeká s manželkou první dítě a těší se na to,
až je v budoucnu vezme na výlet starou dodávkou, kterou chce přestavět na obytný vůz.
Během víkendu, kdy doprovází svého otce a širší rodinu do malé vesničky v Dalmácii, kam
mají být uloženy ostatky jeho babičky, se ale musí obrátit spíše do minulosti. Na první
pohled se během cesty nic pozoruhodného neděje. Druhý, autobiograficky laděný snímek
Nikoly Ležaiće se však nenápadně noří do rodinných vztahů, na nichž se podepsal čas i
neschopnost komunikace, a je svým způsobem kontemplací nad vzpomínkami, pamětí i
postjugoslávskou realitou.

Na druhé straně léta / The Other Side of Summer / Na druhé straně léta
Režie: Vojtěch Strakatý
Česká republika, Chorvatsko, 2025, 85 min, Světová premiéra

Uprostřed rybníka leží ostrov – tichý, opuštěný, bez zjevných příslibů výjimečnosti. Bětka,
její starší sestra Marie a kamarádka Alma tu tráví letní prázdniny, které se vlečou pomalu,
jako líná voda. Když ostrov náhodou navštíví, začne se proměňovat nejen krajina přírodní,
ale i ta emoční… Druhý celovečerní snímek režiséra Vojtěcha Strakatého je jemnou
studií dospívání, toužícího po jiném světě. V poetice českého léta, kde bzukot hmyzu
střídá šum trav, sledujeme dívčí přátelství jako něco tajuplného a napůl vysněného. Leží
křehké štěstí v jiných zeměpisných šířkách, nebo ho musíme nalézt sami v sobě? Jediné,
co víme jistě, je, že na druhé straně léta léto skončí.

Neplatené voľno / Action Item / Neplacené volno
Režie: Paula Ďurinová
Slovenská republika, Česká republika, Německo, 2025, 69 min, Světová premiéra

Rok po premiéře svého dokumentárního debutu Lapilli se Paula Ďurinová vrací se zcela
odlišným, ale neméně senzitivním filmem Neplacené volno. Aktivisticky pojatá anatomie
vyhoření, zasazená do berlínské metropole, proplétá observaci komunitního sdílení
s experimentálněji laděnou montáží. Všímá si mýtů spojených s individualisticky
modelovanou společností, současně ale objevuje upřímné momenty sounáležitosti mezi
jedinci, kteří se o svých úzkostech nebojí hovořit. Osobní, zároveň i velice lidský film
nabádá k zastavení v rušných časech, v nichž vyhoření nemusí znamenat konec, ale
naopak nový začátek, a kde se individuální bolest pozvolna proměňuje v sílu kolektivního
sdílení.

Regen fiel auf nichts Neues / Rain Fell On the Nothing New / Nic nového pod deštěm
Režie: Steffen Goldkamp
Německo, 2025, 85 min, Světová premiéra

David si odpykal trest v nápravném zařízení pro mladistvé. Upřímnou snahu o návrat na
výsluní svobodného, perspektivního života ale záhy začne komplikovat nastavení
společnosti, která není schopna přehlédnout záznam v trestním rejstříku a druhé šance
nabízí jen velmi neochotně. Ustojí David narůstající pocity frustrace, nebo znovu podlehne
otevřené náruči zločinu? Celovečerní debut Steffena Goldkampa se opírá o chirurgicky
přesnou režii, pečlivě budovanou atmosféru i nenápadnou empatii, s níž tvůrce objevuje
intimitu svého antihrdiny na okraji společnosti. V hlavní roli exceluje Noah Sayenko a jeho
tiše nuancovaný herecký projev.

Renovacija / Renovation / Renovace
Režie: Gabrielė Urbonaitė
Litva, Lotyšsko, Belgie, 2025, 90 min, Světová premiéra

Devětadvacetiletá Ilona se se svým přítelem právě nastěhovala do nového bytu v
panelovém domě. Její idylické představy o naplněném životě na prahu třicítky se začnou
drolit stejně jako stará omítka, když se dům začne záhy opravovat a ona se sblíží s jedním
z ukrajinských dělníků, Olegem. Celovečerní debut Gabrielé Urbonaité je aktuálním,
bravurně odpozorovaným vyobrazením života mileniálů, kteří jsou na jedné straně
vystaveni modernitě, nekonečným možnostem a neustálému tlaku na výkon podle
západoevropských měřítek, na straně druhé si však s sebou stále nesou traumata
předchozích generací vychovávaných v Sovětském svazu, jejichž stíny jsou tváří v tvář
současnému politickému dění stále živé.

TrepaNation / TrepaNation / TrepaNation
Režie: Ammar al-Beik
Sýrie, Německo, Francie, 2025, 222 min, Světová premiéra

Německo, září 2014. Na předměstí Berlína je otevřen syrský uprchlický tábor. Vizuální
umělec a filmař Ammar al-Beik přebývá v přidělené komůrce sedm měsíců, a aby přežil,
musí filmovat, dokumentovat, bouřit se proti podmínkám života v exilu i proti zavedeným
pravidlům filmů dokumentárních i hraných. Mobilní telefon s kamerou nikdy neodloží,
přetvoří pokojík i neutěšený areál v universum s vlastními zákony. Ammarův výbušný film
je výsledkem desetileté střihačské práce. Intenzivní autobiografie v něm protíná nejen
dějiny Evropy i Blízkého východu, ale i dějiny filmové. Ojedinělý kinematografický tvar je
lemován nezapomenutelnými jedinci, kteří stejně jako exilový filmař Ammar al-Beik hledají
jen svobodu a pravdu.

Vgainoun mesa ap ti Margo / They Come Out of Margo / Vzešli skrze Margo
Režie: Alexandros Voulgaris
Řecko, 2025, 91 min, Světová premiéra

Něžný horor, experimentální melodrama. Jakýkoliv pokus o žánrové zařazení nevšedního
kinematografického zážitku se jeví nedostatečným. Řecký režisér a hudebník Alexandros
Voulgaris, tvořící pod pseudonymem The Boy, přichází s neobyčejně intimní, přesto
výrazově výbušnou studií umělce na prahu středního věku. Všechny obavy, úzkosti i
naděje se vtělují do postavy Margo, hudební skladatelky, dříve slavné, dnes dobrovolně
izolované ve svém bytě. Oslava konaná u příležitosti jejích čtyřicátých narozenin a emoce
tam zrozené nečekaně pomohou vykročit Margo do nové životní etapy.

ZVLÁŠTNÍ UVEDENÍ

Dragonfly / Dragonfly / Vážka
Režie: Paul Andrew Williams
Velká Británie, 2025, 98 min, Evropská premiéra

Křehkou osmdesátnici Elsie a živelnou Colleen dělí nejen půl století věku, ale i zeď
dvojdomku kdesi na anglickém maloměstě. Jednoho dne začnou samotě uvyklé ženy
vnímat vzájemnou existenci a zrodí se neobyčejné přátelství. Pouto, které skýtá útěchu,
ale zároveň alarmuje dosud netečné okolí. „Chtěl jsem vyprávět příběh o přehlížených
lidech na okraji společnosti,“ říká režisér Paul Andrew Williams. „Pokusil jsem se vytvořit
nejistý svět, který bude diváky držet v napětí a neustále atakovat jejich předsudky o
ostatních.“ Britské obdivované herecké hvězdy Brenda Blethyn a Andrea Riseborough, jak
jste je dosud neviděli!

Duchoň / Duchoň / Duchoň
Režie: Peter Bebjak
Slovenská republika, Česká republika, 2025, 99 min, Světová premiéra

Čardáš dvoch srdc, V slovenských dolinách či Mám ťa rád patří mezi hity, které před více
než čtyřmi desítkami let proslavily popového zpěváka Karola Duchoně. V době, kdy mladá
generace znovu objevuje odkaz „československého Toma Jonese“ mimo kontext doby
jeho působení, přichází Peter Bebjak (Čára, Devadesátky) se strhujícím portrétem,
dokazujícím, že pojmy autorský film a velké publikum mohou koexistovat v jednom
mimořádně atraktivním počinu. Filmová verze Duchoňova dramatického osudu se opírá
o divadelní hru Jiřího Havelky a Roberta Mankoveckého Zem pamätá a uchovává si její
unáhlených soudů prosté, zároveň i mírně ironické ohlédnutí za dobou normalizační.

Hore je nebo, v doline som ja / Promise, I’ll Be Fine / Nahoře nebe, v dolině já
Režie: Katarína Gramatová
Slovenská republika, Česká republika, 2024, 93 min, Evropská premiéra

Patnáctiletý Enrique, pro blízké Eňo, tráví prázdniny s babičkou. Pobyt s ní je rytmizován
nepříliš častými návštěvami jeho matky Martiny, která pracuje daleko. Přesto chlapec
doufá, že si ho již brzy vezme k sobě. Kontaktu s mámou ale ubývá a její přítomnost je
pomalu nahrazována ne zrovna lichotivým obrazem tvořeným vesnickými pomluvami.
Enrique se tedy pouští do pátrání, kde je vlastně pravda. Stejně jako předchozí krátký film
Dom Strom (2024) je i celovečerní debut režisérky Kataríny Gramatové zasazen do
vyloučené vesnice Utekáč, kde skrze oprýskané zdi domů prosvítá mnohdy neradostná
realita současného Slovenska. V hlavních rolích excelují neherci, reální obyvatelé
slovenské doliny, ze které se „do nebe“ zdá nekonečně daleko.

Illi baqi minnak / All That’s Left of You / Vše, co z tebe zbylo
Režie: Cherien Dabis
Německo, Kypr, Palestina, Jordánsko, Řecko, Katar, Saúdská Arábie, 2025, 145 min,
Evropská premiéra

1988, Západní břeh Jordánu. Palestinský teenager se horlivě přidává k protestům proti
izraelským vojákům. Najednou však vše strne. Chlapcova matka se obrací na nás, svědky
temných kapitol minulého století, aby vyprávěla. Vroucně a s bolestí vepsanou do tváře
přibližuje sedm dekád v životě jedné vykořeněné rodiny. Začíná v roce 1948. Sionistické
paramilitární organizace tehdy vyhnaly více než sedm set tisíc palestinských Arabů z jejich
domovů. Strhující epická kronika o nezměrném úsilí zachovat celistvost rodiny i osobní
důstojnost navzdory ztrátě svobod a šikaně ze strany mocnějších však nesoudí ani
neobviňuje. Neobyčejně poutavě a s moudrostí se dělí o zkušenost, a o to intenzivněji
proniká k našim srdcím.

Karavan / Caravan / Karavan
Režie: Zuzana Kirchnerová
Česká republika, Slovenská republika, Itálie, 2025, 102 min

Osobnost pětačtyřicetileté Ester je plně pohlcena péčí o syna Davida, který trpí těžkým
mentálním postižením. Výlet do Itálie za přáteli se stává vítanou příležitostí opustit ubíjející
rutinu, avšak ani změna prostředí nezmění fakt, že život s Davidem není jednoduchý.
Ester se impulzivně rozhodne nastartovat starý karavan, který se pro ni a syna měl stát
vyděleným prázdninovým domovem, a promění jej v nástroj svobody. Cesta slunnou Itálií
se stane pro dvojici léčivou. Ester v sobě, byť možná jen na okamžik, objeví znovu
člověka, který má právo lásku nejen dávat, ale i dostávat. Intimní road movie, která po více
než třiceti letech vrátila český celovečerní film na plátna prestižního festivalu v Cannes, se
s něhou i neúprosnou otevřeností dotýká témat tělesnosti i duše, svobody i odevzdanosti,
naděje i bezmoci.

Letní škola, 2001 / Summer School, 2001 / Letní škola, 2001
Režie: Dužan Duong
Česká republika, Slovenská republika, 2025, 102 min, Světová premiéra

Dlouho očekávaný první český celovečerní viet-film je tady! S autentickým pohledem do
komunity, která je organickou součástí novodobé české historie, přichází nepřehlédnutelný
živel Dužan Duong, mimořádně talentovaný zástupce první vietnamské generace, která v
Čechách vyrostla. Třetí tisíciletí sotva začalo a sedmnáctiletý Kien se zářivě červeným
účesem se po deseti letech ve Vietnamu vrací k rodině do tržnice v Chebu. Namísto
vřelého přivítání ho čeká odcizený otec, ustaraná matka a mladší bratr, který mu nic
nedaruje. S lehkostí a vtipem natočený příběh nejen o generačním střetu je vřelým i
přidrzlým milníkem v diskutované sféře kulturní identity.

Projekt český film / The Czech Film Project / Projekt český film
Režie: Marek Novák, Mikuláš Novotný
Česká republika, 2025, 83 min, Světová premiéra
Během canneského festivalu v roce 1982 si Wim Wenders postupně zval do hotelového
pokoje slovutné kolegy a natáčel jejich odpovědi na otázku, jak vidí budoucnost filmu.
Jeho exkluzivní dokumentární anketa Pokoj 666 posloužila jako inspirační zdroj dvojici
českých producentů, kteří s koprodukční pomocí karlovarského festivalu poskytli během
loňského ročníku doslova podobný prostor třicítce českých či v ČR usazených filmařek a
filmařů všech generací. Otázka se tentokrát zabývala tím, co je českého na českém filmu.
Výsledkem je vzrušující leporelo nejen soudů a postojů, ale i chování a povah.

A Second Life / A Second Life / Druhý život
Režie: Laurent Slama
Francie, 2024, 74 min, Evropská premiéra

Paříží, tepající vzrušením v den zahájení olympijských her, se stejně neklidně pohybuje
Elisabeth. Pracuje pro zprostředkovatele Airbnb bytů a tento den je pro ni vzhledem
k množství nájezdů kritický. Elisabeth je unavená nejen z neustálého přebíhání od jednoho
klienta ke druhému, ale i z tlaku, který je vyvíjen ze strany nadřízeného. Překvapivé
zklidnění přichází s mužem jménem Elijah. Ódou na přátelství, městskou pohádkou i
téměř dokumentárním pohledem na město zmítané monstrózní sportovní událostí, tím
vším je Druhý život. Křehká autentičnost prožitků hlavních hrdinů je podpořena intenzivní
zvukovou stránkou snímku, jež téměř hmatatelně zpřítomňuje svět, ve kterém se Elisabeth
kromě svých pracovních problémů potýká i se sluchovým omezením.

Tehran, Kenarat / Tehran Another View / Stíny Teheránu
Režie: Ali Behrad
Írán, Velká Británie, 2025, 92 min, Evropská premiéra

Setkají se na svatbě společných přátel a od chvíle, kdy se pozdraví, je jasné, že to jsou
„staří známí“. Lejli a Paša tvořili pár, něco je však rozdělilo. Přichází čas vzpomínek.
Začátek vztahu byl doslova výbušný a zdálo se, že ho Paša nemá šanci přežít. Vzájemná
přitažlivost se ale nenechala odradit popáleninami a lehkým otřesem mozku a dvojice se
z fáze zamilovanosti pomalu dostala do vážnějšího období, kdy bylo třeba dělat těžší
rozhodnutí než to, kam jít na večeři. A tam přišel okamžik odloučení… Druhý celovečerní
snímek íránského režiséra Aliho Behrada je okouzlující směsicí žánrů, živoucím portrétem
Teheránu a jeho obyvatel, kteří neztrácejí hravost ani tváří v tvář neradostné politické
situaci.

více info na kviff.com

Jak může umění obohatit proces učení? „Hra je práce převlečená za radost,” napsal Robert Čapek ve své knize Uč jako umělec. A festival umění a kreativity ve vzdělávání toto heslo přetavuje ve skutečnost. Festival se zaměřuje na propojení teorie s praxí a nabízí inspirativní program pro pedagogy, rodiče i děti. Bude se konat od 4. do 16. dubna ve Zlíně a stejně tak ve všech ostatní regionech ČR.

Učení nemusí být jen o nudných poučkách a výkladu! Festival umění a kreativity ve vzdělávání (FUK) je iniciativou platformy uMĚNÍM ve spolupráci s Kanceláří Kreativní Evropa a desítkami dalších kulturních a vzdělávacích institucí. Propojuje pedagogy, kulturní profesionály, rodiče i děti a ukazuje, jak lze kreativní vzdělávání využít v praxi. Jeho cílem je podporovat inovativní přístupy k výuce, přinášet inspiraci napříč vzdělávacími institucemi a širší veřejností a taky ukázat, jak využít umění, hru a tvořivost tak, aby výuka byla zajímavější a přirozenější. Ukažte, že vám to není FUK a zapojte se do festivalu také vy. Festival umění a kreativity ve vzdělávání (FUK) je celorepubliková iniciativa, která propojuje školy, kulturní organizace, umělce a odborníky na vzdělávání. Jeho cílem je přiblížit kreativní přístupy k výuce široké veřejnosti a ukázat, jak může umění obohatit proces učení. „Díky spolupráci s místními institucemi přináší FUK jedinečné možnosti, jak objevovat nové vzdělávací metody a rozvíjet kreativní myšlení napříč generacemi,” řekla Jitka Honsová, výkonná manažerka kreativního centra ROBOTA a koordinátorka festivalu FUK pro Zlínský kraj.

Jak festival funguje?
Festival FUK přináší širokou škálu aktivit – workshopy, přednášky, diskuse, divadelní a hudební performance i interaktivní vzdělávací programy. Díky propojení umění a vzdělávání si účastníci mohou vyzkoušet, jak kreativní přístupy přispívají k rozvoji dětí i dospělých. Program je určen nejen pedagogům a kulturním profesionálům, ale i rodičům a všem, kdo se zajímají o inovace ve vzdělávání. Více informací se dozvíte na webu https://fuk.education.

Kreativní vzdělávání pomáhá dětem objevovat svět hravou a zážitkovou formou. Podporuje jejich schopnost kritického myšlení, spolupráci a hledání vlastních řešení. Festival FUK ukazuje, že učení může být radostné, inspirativní a přizpůsobené individuálním potřebám každého dítěte. Díky zapojení škol, institucí i odborníků z různých oblastí se festival stává místem, kde vznikají nové nápady a kde se propojují ti, kteří chtějí měnit vzdělávání k lepšímu.

Na co se můžete těšit?
Účastníci programu se mohou těšit na pestrou kombinaci kreativních a vzdělávacích zážitků. Děti se ponoří do historie prostřednictvím interaktivních aktivit, jako je zkoumání historických fotografií, dobových předmětů a tiskových výstřižků. V prostorách Památníku Tomáše Bati se seznámí s unikátní funkcionalistickou architekturou a kreativně budou pracovat s geometrickými tvary. Program zahrnuje také technologické workshopy, kde se žáci naučí programovat roboty, pracovat s 3D tiskem, laserovým řezáním a vytvářet vlastní designy. Do programu se zapojí také instituce jako kreativní dílna ROBOTA při Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, univerzitní Galerie G18, spolek Zvěřinec, Památník Tomáše Bati, Slovácké divadlo Uherské Hradiště, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti či Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně.

Kutná Hora se na dva večery ponoří do světelného umění! Festival Světlem spojeni propojuje historické prostory města se soudobou audiovizuální tvorbou a nabídne nezapomenutelný zážitek plný světla a interaktivity.

Ve spolupráci s městem Kutná Hora, Galerií Středočeského kraje, Římskokatolickou farností – arciděkanstvím Kutná Hora, Římskokatolickou farností Sedlec, Průvodcovskou službou Kutná Hora a prestižním Signal Festivalem vznikla jedinečná kulturní událost, která promění ikonické lokality ve světelnou galerii pod širým nebem.

Na pěti místech po celé Kutné Hoře budou k vidění videomappingy, laserové instalace i interaktivní projekce předních českých umělců. Těšit se můžete na videomapping Ondřeje Rakušana na chrám svaté Barbory, interaktivní projekci Michaela Bielického a Kamily B. Richter na GASK. V Breüerových sadech bude k vidění objektová světelná instalace Jana Kalába a ve Vlašském dvoře site-specific světelná instalace Jana Poše. Katedrálu Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele rozzáří laserová instalace Karla Šimka.

Festival je volně přístupný a určen všem, kteří chtějí prožít magickou atmosféru historické Kutné Hory zahalenou do světelné podívané. Nechte se vtáhnout do hry světla, tmy a zažijte město jinak!

text: Radka Zahradníková

Světlem spojeni
Kutná hora – různá místa
21.—22. 3.

Letos již 26. ročník divadelního festivalu Ost-ra-var dal opět vyniknout několika perlám napříč ostravskými divadly. Diváky ohromila především tragédie Médea v Národním divadle Moravskoslezském nebo rodinné drama Střípky ženy v Divadle Petra Bezruče.

Ost-ra-var je unikátní festival, který se koná každoročně právě v Ostravě a je určen divadelním pedagogům, kritikům a teoretikům, kulturním redaktorům, stejně jako studentům vysokých všech divadelních škol. Smyslem festivalu je v několika dnech nabídnout reprezentativní průřez tvorbou ostravských profesionálních divadel za poslední sezónu.

Přerod antiky nebo-li modernizace
S podtitulem Z toho se tvoje srdce nikdy nevzpamatuje! prozářila jako nejsilnější zážitek festival Euripidova Médea v režii Jakuba Šmída s Petrou Kocmanovou v titulní roli. Toto moderně pojaté uvedení 2500 let staré hry v novém překladu spisovatele Petra Borkovce a grécisty Matyáše Havrdy působilo doslova jako inscenační zázrak. Text o lásce k Iásonovi, pro kterého Médea zradila všechny své blízké, ale který vzápětí zradil ji, za což se mu krvavě pomstila vraždou jejich dětí, překladatelé nejen zkrátili, ale také jazykově omladili. Mimořádné výkony předvedl celý herecký ansámbl, v čele s ohromující Petrou Kocmanovou, ale za strhující výsledek nutno poděkovat také perfektní scénografii. Geniální scéna Petra Vítka je vytvořena jako chodba prvorepublikového hotelu. Kostýmy k ní dokonale doplnil Martin Chocholoušek. Personál hotelu – pokojské, které jsou na scéně většinu času, plní zároveň funkci chóru a jejich závěrečná píseň korintských žen je nenahraditelně dojemná. Celek vtáhne diváka na devadesát minut do staro-nového příběhu a zůstaneme v úžasu nad tím, jak vše dokonale funguje i v představě přítomnosti. Jakub Šmíd nabídl množství důmyslných režijních nápadů, něžných a poetických momentů, které se tak staly protipólem onoho tragického děje. S citem tak vyjádřil intence lásky i nenávisti. Vystihl spektrum všeho, co antické drama nabízí. Jeho ostravskou Médeu budete chtít vidět znovu.

Přerod Bezručů
Vše plyne a nic není stejné. Ani Divadlo Petra Bezruče, kde se v posledních letech střídá jeden zajímavější umělecký šéf za druhým. Ten současný dává prostor ženským tématům pravidelně. Jan Holec tentokrát do Bezručů přináší hru dramatičky Katy Wéber. Střípky ženy publiku vyrazí dech již v první půlce, která je natočená jako dokument domácího porodu, končícího smrtí dítěte. V roli matky zde exceluje Alexandra Palatínusová. Druhá polovina rozplétá rodinné konstelace, důsledky emočních opouštění, mateřská zranění a úzkosti, které jsou potřeba rozkrývat a zhojit. Inscenaci obohacuje čichový vjem, navozující domácí atmosféru – vůně pečené kachny, upečené herci během představení. Bezruči jsou v kondici. Divadelní aplikace Dramox nabízí ke sledování hned 12 představení tohoto divadla, jež si aktuálně drží pevnou pozici mezi nejlepšími českými scénami.

Postupný přerod festivalu
Sympatické změny se uskutečnily také ve vnitřní organizaci festivalu, zejména v rámci rozborových diskuzí. Ty letos proběhly úsporněji a to ve formátu moderovaného pořadu s odborníky. Byly zaměřeny srozumitelnější formou na jednotlivá divadla jako celky, nikoli na samostatné inscenace. Dokázaly se oprostit od každoroční nadvlády toxických diskutérů. Rozborové diskuze jsou ze záznamu k dispozici na platformě Spotify a dostupné přes webové stránky festivalu Ost-ra-var.

Ost-ra-var
Ostrava různá místa
26. ročník proběhl 27. 11. — 1. 12. 2024
27. ročník se uskuteční 26.—30. 11. 2025

Střípky ženy
Divadlo Petra Bezruče (28. října 1701, Ostrava)
premiéra 24. 11. 2023
nejbližší představení pá 31. 1.

Tento rok PAF píše deníky! Již 23. ročník mezinárodní Přehlídky filmové animace a současného umění PAF Olomouc proběhne od 5. do 8. prosince a letošní edici zastřeší téma Diaries – Deníky.

Deníky mohou mít formu příběhů nebo poznámek, může se jednat o cíleně investovanou práci do sebereflexe, nezamýšlené důsledky času stráveného na sociálních sítích a nebo o jakékoliv jiné formy repetitivního zápisu. Všechny tyto podoby zaznamenávání ale mimo jiné vzbuzují otázku – jsou deníky určené ke čtení?

Přehlídka filmové animace a současného PAF, dnes fungující jako mezinárodně propojená kurátorská platforma, připravil na prosinec bohatý čtyřdenní program plný projekcí, performancí, instalací, výstav a bohatého doprovodného programu. Propojuje různorodé umělecké formy a prostředí na pomezí umění, pohyblivého obrazu, hudby, teorie i dlouhodobých spoluprací a rezidencí.

Marie a Petr Šprincl představí svůj nový film Satan Kingdom Babylon, který zkoumá konspirační teorie a nenávistné narativy. Film, jenž debutoval newyorském kině Spectacle, je detektivním příběhem o zmizení mladé dívky v postapokalyptickém hotelu. Dvojice je také kurátory soutěže Jiné vize CZ 2024.

Výstava You Make Me Feel v Galerii XY, kurátorovaná Anne Duffau, představí díla Jeanie Crystal, Zein Majali a Emily Pope. Zaměřuje se na auto-vyprávění a deníkové záznamy.
Qow a Theo Alexander, nyní působící v Praze, uvedou světovou premiéru performance So Afraid to Show I Care, která shrnuje rok spolupráce skrze zvukové experimenty.
Londýnská umělkyně Michelle Williams Gamaker připraví výstavu v Galerii PAF a promítne své filmy v kině Metropol.

Irský hudebník Olan Monk, známý spoluprací s kapelou Moin, vystoupí s novou performancí inspirovanou tradiční irskou hudbou a noisem.
Zvukařka Sara Pinheiro představí performance ASYNCH, ve které spojuje ruchy, terénní nahrávky a sonic fiction, evokující akusmatický zážitek z neexistujícího filmu. Projekt vznikl u příležitosti vydání jejího debutového EP, které zve k očistě a kritickému poslechu.

Umělec a hudebník Medard Zeman, zakladatel GobGob, představí svou autorskou operu Maják umění. Dílo čerpá z české grotesky a uměleckých trendů 60.–70. let, reflektuje společenské automatismy a otázky smyslu umění.

Tajuplný projekt Honour, mísí blues, hip-hop, free jazz a yorubský folklór. Jejich hudba, oscilující mezi kinematografickými zvukovými krajinami a emocionálními skladbami, zkoumá témata smutku, identity a duchovna. Na PAFu uvedou světovou premiéru nové performance.

text: Anna-Marie Bártová

PAF Olomouc 2024
Olomouc — různá místa
5.—8. 12.

Festival Hear Me! je putovní akce zaměřená na volnou improvizaci a experimentální hudbu, která v roce 2024 proběhne ve dnech 25. až 27. října ve Veřejném sále Hraničář v Ústí nad Labem. Program nabídne rozmanité zvukové performance, participativní procházky a přednášky zaměřené na témata spojená se zvukovým uměním, rádiovým šumem a analogovými technologiemi.

Festival zastřešuje kurátorský tým pod tématem „PROUDĚNÍ“, který spojuje návštěvníky s myšlenkou odhalení skrytých zvukových polí a prostředí prostřednictvím analogového přístupu a radioamatérství. Událost se zaměří na propojení experimentálních zvukových umělců, radioamatérů a veřejnosti, kteří se zajímají o kutilství a alternativní hudbu.

Mezi účinkujícími prvního dne je berlínský pianista Max Arsava, který svou improvizaci kombinuje s elektroakustickými zařízeními, kontaktními mikrofony a smyčkami. Dalšími umělci jsou Jan Krtička, který využívá krátkovlnné vysílání k tvorbě improvizovaných zvukových krajin, a Francesco Corvi, známý svými algoritmickými a improvizovanými sety. Slovenská producentka Nina Pixel představí své rituálně laděné ambientní skladby a večer uzavře DJ set drum and bassového producenta TITLE.

Druhý festivalový den nabídne program zahrnující zvukové instalace projektu „Alles im Fluss“, který zkoumá řeku jako objekt imaginace pomocí elektroakustických kompozic. Dále proběhnou přednášky Pabla Torrese Gómeze a polského dua Marcin Olejniczak a Tomasz Misiak, které se věnuje rádiovým experimentům. Workshopy a zvukové procházky pod vedením Jana Sůsy a Martina Hurycha poskytnou interaktivní zážitky zaměřené na elektromagnetické vlny a městské prostředí.

Večerní program zakončí řada živých vystoupení, mimo jiné od umělců Ladislava Železného a Stefana Tiefengrabera, jejichž tvorba spojuje hybridní DJ sety s experimentálními zvukovými krajinami. Festival uzavře Mika Bankomat svou anti-hudební performancí.

Tento víkend zvuku a improvizace slibuje jedinečné propojení různých forem zvukového umění a neobvyklých přístupů k hudbě a zvuku.

text: Polina Khatsenka

Hear Me! ~ 12. ročník putovního festivalu volné improvizace a jiné hudby
Veřejný sál Hraničář (Ústí nad Labem)
25. — 27. 10.

Vstupenky:
https://goout.net/cs/hear-me-2024/szjsxkx/
https://phonon.cz/hear-me!-2024
https://www.instagram.com/phonon.crew/
https://www.facebook.com/events/470888712605347

V listopadu proběhne již 7. ročník festivalu Pražské křižovatky, který by žádný divadelní nadšenec neměl minout. I v letošním roce je program sestaven z inscenací, které se věnují současným politickým problémům či otevírají diskusi nad širšími společenskými tématy, všechny spojuje i to, že pocházejí z dílny světově uznávaných režijních osobností.

Těšit se můžete na Rimini Protokoll s inscenací This Is Not An Embassy (Made in Taiwan) v režii Stefana Kaegiho, na které se Pražské křižovatky podílí jako koproducent. V roce 1945 se Tchaj-wan stal zakládajícím členem OSN a plnoprávným členem Rady bezpečnosti jako „Čínská republika“. V roce 1971 však byly obnoveny vztahy mezi USA a pevninskou Čínou a „Čínská republika“ musela OSN opustit. Od té doby se Tchaj-wan snaží o diplomatické uznání. Inscenace je pokusem o simulaci zřízení nemožného velvyslanectví. Milo Rau a NTGent přijedou se svou nejnovější produkcí Medea’s kinderen, jejímž východiskem je skutečný případ matky, která se v naprostém zoufalství po rozchodu rozhodne zabít své děti a vzít si život, ale přežije, kombinovaný s klasickou řeckou tragédií. Děti, které byly v klasických tragédiích odsouzeny k mlčení, se tentokrát konečně dostanou ke slovu. A poprvé se v Praze představí francouzsko-rakouská režisérka Gisèle Vienne a její velkolepá show Extra Life s hereckou hvězdou Adèle Haenel. Festivalovým centrem bude na pár let naposledy Nová scéna, i to je důvodem proč není radno nechat si letošní Pražské křižovatky ujít.

Podrobný program s anotacemi a bližší informace o doprovodných akcích najdete na stránkách www.prazskekrizovatky.cz.

text: Nina Jacques

Pražské křižovatky
Nová Scéna Národního divadla
(Národní 1393, Praha 1)
6. – 20. 11.

A to již po čtvrté přímo v krásném prostředí Zámku Troja v Praze!

Pokud vás kniha nejen jako nositel informací, ale především krásný objekt snoubící v sobě jak řemeslo grafického designu, sazby, materiality papíru a to vše v nejrůznějších vazbách a formátech nenechává v klidu, neklidní budete již v půlce září. Galerie hlavního města Prahy totiž pořádá další ročník festivalu věnovaný knihám o umění a malým nakladatelům jak tuzemským tak zahraničním, tedy GHMP Art Book Fair 2024. Ten proběhne opět v jedné z výstavních prostor instituce, v Zámku Troja, a to o víkendu 14. a 15. září v sobotu od 12 do 18.30 hodin a v neděli od 10 do 18.30 hodin. Kromě mnoha zastoupených prodejců knih bude součástí festivalu také Artikl a u našeho místa si budete moci doplnit svou sbírku vydání Artiklu, která vám schází, zařídit si předplatné, pořídit si čtenářský merchandise a také se více dozvíte přímo od šéfredaktorky Báry Alex Kašparové, která bude na veletrhu osobně přítomna v sobotu, o možnosti redakční stáže, kterou pro vás počínaje polovinou září budeme otevírat. A ještě jedna skvělá zpráva na závěr – vstup na veletrh je zdarma. Peníze tak můžete vyměnit za skvělé knihy a tiskoviny o umění a k tomu budete mít neopakovatelný zážitek ze zámeckých prostor a bohatého doprovodného programu.

GHMP Art Book Fair 2024
Zámek Troja (U Trojského zámku 1/4, Praha 8)
14.—15. 9.

Nejoblíbenější festival na Slovensku Pohoda slibuje nezapomenutelný víkend. Vystoupí Queens of the Stone Age, Peggy Gou, Skepta, Pendulum, Royal Blood, James Blake, Morcheeba, Black Pumas a spousta dalších.

Druhý červencový týden, od čtvrtka 11. do soboty 13., se již tradičně na letišti v Trenčíně koná festival Pohoda, který se letos pyšní prestižním oceněním Nejlepší středně velký festival, udělovaným European Feastival Awards 2023. Na Pohodě se letos představí přes 100 hudebníků, kapel a umělců. Ve slovenské premiéře vystoupí rockový band Queens of the Stone Age, držitel Grammy James Blake či drum & bass legendy Pendulum. Těšit se můžete i na bohatý doprovodný program.

Cenu za Nejlepší středně velký festival Pohoda získala nejen díky hudebním profesionálům, kteří vybírají vítězné kandidáty, ale také díky hlasování návštěvníků, kteří rozhodují o svých festivalových favoritech v prvním kole hlasování. „Sme šťastní, Pohoda zažíva historický moment. Byť vyhlásený odborníkmi a odborníčkami zo svetovej hudobnej scény za najlepší európsky festival je fantastické. Som presvedčený, že ide o dobrú správu pre celú hudobnú scénu na Slovensku. Ďakujeme všetkým, ktorí sa na príbehu Pohody podieľajú, sme obklopení úžasnými ľuďmi – od tých ktorí na festivale pracujú, cez dodávateľov, agentov a agentky, umelkyne a umelcov až po tých, ktorí Pohodu definujú najviac – naše návštevníčky a návštevníci. Tí nás hlasovaním dostali do užšieho výberu, z ktorého nás potom vybrala odborná porota. Opakujem to často, ale teraz je ten najsprávnejší čas – ak by existovala cena pre najlepšie festivalové publikum, Pohoda je jednoznačný víťaz a sme za to vďační. Osobne chcem poďakovať všetkým z nášho tímu – viem, koľko úsilia festivalu dávajú, ako dôsledne a srdečne ho pripravujú, výsledkom je aj táto cena. Prišla navyše v pravý čas – dodáva nám silu a odhodlanie, veľmi sa tešíme na spoločné stretnutia na ďalších ročníkoch,“ dodáva k ocenenění šéf Pohody Michal Kaščák.
Na trenčínském letišti se letos představí jedna z nejznámějších drum & bassových kapel 21. století Pendulum, opěvované duo Black Pumas, kultovní Morcheeba; James Blake, držitel ceny Grammy a jedno z nejskloňovanějších jmen současné světové hudební scény. Rockovou nálož předvede ikonické duo, tvořené Mike Kerrem a Benen Thatcherem – Royal Blood, ostrovní sound bude reprezentovat Skepta, producent, MC, šéf labelu Big Smoke Corporation a zásadní osobnost na poli grimu. Roztančené beaty zajistí producentka Peggy Gou a australský vtipálek Partyboi69. Na line upu, který stále není kompletní, jsou dále City Morgue, Thievery Corporation, Emilíana Torrini, Noname, Genesis Owusu, Ezra Collective, Jockstrap, Soft Play, La Priest, The Armed, ¥ØU$UK€ ¥UK1MAT$U, The Oozes, JFDR, Deadletter, English Teacher, Descartes a Kant, Meta and the Cornerstones, Aquaserge, BSÍ, Ndox Électrique, Ni, Bazzookas, Pražský výběr, Richard Müller, Para, Le Payaco, Berlin Manson, Smack One, Katarzia, Sunnbrella, Fvck_Kvlt, Saténové ruky, P/\ST, Catastrofy a SJ yellow a další.
Jako každý rok nabídne Pohoda i bohatý doprovodný program pro všechny věkové kategorie. Návštěvníci se mohou těšit na divadelní představení slovenských souborů, audiovizuální intervence, debaty a diskuze, program pro děti, literární stan nebo nejrůznější workshopy.

text: Anna-Marie Bártová

POHODA
Letiště Trenčín
11.—13. 7.

Mezinárodní festival performance a multimédií Re-connect Art pořádaný Nadací Prague Biennale se koná v termínu od 29. května do 15. června 2024. Osidluje venkovní prostory piazzetty a bývalou restaurační budovu Národního divadla v Praze (tzv. Themos).

Současný svět přináší mnoho výzev, není poznamenaný pouze covidem a následnou regenerací, dalšími ekologickými katastrofami či devastujícími válečnými konflikty způsobujícími utrpení a bezprecedentní dopad na civilní obyvatelstvo. Mimo to jsou tu i jemnější a zároveň hlubší témata související především s kvalitou mezilidských vztahů a budováním soudržné komunity, která by byla jedinci oporou skrze projevy solidarity a napomáhala psychologickému vstřebání této úzkosti na osobní i celospolečenské úrovni. Skrze performativní intervence, diskurzivní a vzdělávací programy chce festival upozornit na odpovědnost každého z nás za bdělost ve svém bezprostředním okolí a za spoluvytváření společenských vzorců a způsobů chování, jakož i zpracovávání traumat či ohlídání podmanivých vlivů nových forem socializace a kyber-přátelství.

Festival Re-connect Art se odehrává v programových blocích zaměřených na jednotlivé aspekty hlavního tématu, a odkrývá tak několik různých pohledů na současný stav společnosti. V den zahájení festivalu se představily jeho tematické linky – postavení jedince v sociálně politickém systému, transparentnost struktur v kyberprostoru a určitá iluzivnost či zkreslení obrazu světa, které z toho vyplývají. Ke zhlédnutí byly performance věnované této problematice. Další programové bloky festival tematizovaly podstatu kyber těžebního průmyslu a infiltraci skrytých mocenských struktur nebo postavení jedince v globalizovaném světě a rozsah vlivu mocenských struktur na lidské životy skrze srovnání rozmanitých kulturních kontextů a práci s pamětí.

Blok nazvaný Nenápadná katastrofa zahájí 12. června debata s palestinským umělcem Fuadem Alymanim a přinese aktuální informace o současné situaci v Gaze. Debatu spolupořádá Artwall Gallery k výstavě plakátů na nábřeží Kapitána Jaroše. Na nezbytnost zvědavosti v časech krize a na individuální odpovědnost upozorní objektová performance-instalace Tornado Watch od německé spisovatelky a performerky Kathariny Joy Book a maďarské vizuální umělkyně a performerky Eszter Koncz. Večer zakončí performativní prezentace projektu Imaginární ekologie interdisciplinárního kolektivu Artbiom. Ten se pokouší bez zbytečně paralyzující tíhy pesimismu vyrovnat se současnou ekologickou krizí a poskytnout produktivní náhledy na to, jak náš svět může fungovat jinak a lépe.

Mezi další akce, které v rámci festivalu proběhnou, je také několik workshopů zaměřených na rozvoj kritického myšlení a práci s mediálními obsahy organizovaných pro studenty SŠ, večer slam poezie spojený s improvizovanou hudební fúzí nebo filmový klub. Podrobnější informace o jednotlivých projektech a kompletní program najdete na webu praguebiennale.cz.

Re-connect Art
Piazzeta Národního divadla (Národní 1, Praha 1)
29. 5. — 15. 6.

Jak zní 50 klavírů současně? A jak lze rozeznít jeho jednotlivé součásti pomocí elektroniky? Co za nápady se rodí v hlavách těch nejproslavenějších současných skladatelů a jaké budou světové premiéry jejich mladých českých kolegů? Jak to vypadá, když špičkový soubor soudobé hudby poprvé čte novou skladbu?

Nejaktuálnější trendy na poli současné hudby objevíte na letošním festivalu Pražské jaro. Série Prague Offspring nabízí ve dnech 31. května a 1. června koncerty, workshopy a mistrovské kurzy v Centru současného umění DOX. Představí skladby Rebeccy Saunders, Enna Poppeho nebo Kaiji Saariaho, od jejíhož úmrtí uplyne 2. června přesně rok. Nové skladby vytvořené speciálně pro rezidenční ansámbl Klangforum Wien zkomponovali Timea Hvozdíková, Michal Jindrák, Martin Klusák, Michal Wróblewski a Matěj Sloboda.

Co neslýchaného ještě na Pražském jaru uslyšíte? Padesát mikrotonálně laděných pian rozmístěných v kruhu je v centru monumentální skladby 11 000 strun od Georga Friedricha Haase, jež se dočká uvedení 2. června ve Foru Karlín. Je plná fascinujících zvukových efektů a někdy působí dojmem elektronické hudby. Na zvukový potenciál piana i jeho součástí se 20. května zaměří Michal Rataj a Jan Trojan v unikátním site-specific projektu Pianofonia v Národním technickém muzeu. Orchestre Philharmonique de Radio France provede 27. května světovou premiéru houslového koncertu Svatyně od Kryštofa Mařatky inspirovanou pravěkým uměním. Závěrečný koncert Pražského jara 3. června v Rudolfinu nabídne evropskou premiéru Superorganisms Miroslava Srnky. Vznikla v době, která podle jejího autora svoje problémy nebude moci bez semknutí lidského superorganismu vyřešit.

Letos poprvé se Pražské jaro vydává mimo hudební vody. Neobvyklou výzvu festivalu přijali výtvarníci Milan Grygar, Petr Nikl, Ivan Pinkava, Jakub Roztočil, Ira Svobodová a Daniel Vlček. V rámci projektu Pražské jaro Art Salon je festival oslovil s jedním společným zadáním – vytvořit dílo inspirované cyklem symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany.

text: Alexandra Antih Střelcová

Soudobá hudba na festivalu Pražské jaro
Praha – různá místa (Rudolfinum, DOX, Forum Karlín, Národní technické muzeum)
12. 5. — 3. 6 .

Brno se stane znovu hlavním městem divadelního světa. Od 17. do 28. května připraví Mezinárodní festival Divadelní svět Brno pro diváky více než 70 představení a dalších akcí, které jinak není možné v Brně běžně zažít, a to již po patnácté. Součástí letošního programu jsou dvě exkluzivní inscenace – tanečně pohybová Kniha džunglí a multimediální show Zaměstnanci.

Festival se již tradičně fokusuje na přivážení prestižních zahraničních představení. Hned v úvodu festivalu čeká na diváky jedna z jeho hlavních událostí této části programu. Po více než deseti letech se do České republiky vrací prestižní Akram Khan Company britského choreografa bangladéšského původu Akrama Khana, která v rámci hostování uvede tanečně pohybovou inscenaci Kniha džunglí jinak. Velkolepou inscenaci plnou multimediálních projekcí tohoto již legendárního choreografa uvede festival v Janáčkově divadle 18. a 19. května.

Jeden z největších a nejlépe hodnocených českých divadelních festivalů tak již tradičně do Brna přiváží unikátní výběr zahraničních inscenací například z Polska, Německa, Švýcarska, Slovenska nebo Velké Británie a ta nejlepší představení tuzemské divadelní scény. „Já i celá dramaturgická rada vnímáme síťování a propojování festivalu s prestižními zahraničními aktéry umělecké mezinárodní scény jako další krok k jeho rozvoji a budoucímu směřování. Chceme tak divákům nabízet ke zhlédnutí projekty, které jsou jinak běžně k vidění na festivalech pouze v západní Evropě nebo třeba v Asii,“ komentuje Martin Glaser, ředitel festivalu a Národního divadla Brno.

Kromě již zmíněné inscenace Knihy džunglí jinak uvede festival i další přitažlivý taneční projekt. Představení s podmanivým názvem TRIO. Pro krásu samu od uskupení La Fleur, které tvoří tanečníci a performeři ze všech koutů světa, a kteří se věnují nejrůznějším tanečním a hudebním stylům inspirovaným například v Africe, Mexiku nebo na newyorské scéně voguingu. Tuto show, která diváky přiměje opustit slova a vnímat pouze pohyb, uvede festival v Divadle Husa na provázku.

Více než 10 dnů nabitých velkou činohrou, komorními projekty, tanečními inscenacemi, site-specific performancemi, nabídkou pro dětského diváka a bohatým doprovodným programem spolupořádají téměř všechna brněnská divadla – Národní divadlo Brno, Městské divadlo Brno, Divadlo Husa na provázku, Divadlo Polárka, Divadlo Radost i umělecké scény Divadelní fakulty JAMU – Studio Marta a Divadlo na Orlí.
Mimo divadelní budovy se však festival vydal s druhým vrcholem svého programu. Inscenace, která aktuálně sklízí pozitivní divácké ohlasy na velkých zahraničních festivalech, je projekt Zaměstnanci varšavského Teatr Studia a polské režisérské hvězdy Łukasze Twarkowského. Inscenace reflektující budoucnost lidstva a jeho vztahu k robotice a umělé inteligenci bude uvedena mimořádně v pavilonu G2 na brněnském výstavišti. Tuto strhující multimediální show uvede festival na jeho samotném závěru 27. a 28. května.

Termín festivalu se blíží a prodej vstupenek již začal. Vstupenky na všechna představení jsou v prodeji on-line na webových stránkách festivalu i v předprodeji v Zákaznickém centru Národního divadla Brno, v místech předprodeje participujících divadel a v síti Ticketportal.

text: Petr Novák

Mezinárodní festival Divadelní svět Brno
Brno – různá místa
17. — 28. 5

Každoroční přehlídka a festival designové a umělecké tvorby Czech Design Week se v letošním 11. ročníku uskuteční ve dvou výstavních prostorech. Výstavní linku již tradičního představení nejnovějších kolekcí designérů, ateliérů, studií či značek ve Výstavní síni Mánes ve dnech 5. až 8. září nově doplní kurátorská výstava mladých talentů designové a výtvarné scény „New Generation“, a to v majestátních prostorech zrekonstruovaného barokního Clam-Gallasova paláce v centru Prahy.

New Generation zde představí výběr designové a umělecké tvorby studentů, čerstvých absolventů a nových objevů napříč Českou republikou a Slovenskem. Představí autory a značky, kteří už nyní mají za sebou silné portfolio děl a kolekcí či svébytný a snadno rozpoznatelný rukopis.

Výstava tak veřejnosti nenabídne pouze designové novinky, ale skrze mladou designerskou krev také ukáže směr, kterým se český design bude v následujících letech ubírat, a která jména v českém designu budou rezonovat. Potvrdí také, že designová a umělecká tvorba v České republice je na vysoké úrovni a dokáže prostřednictvím nových tvůrců navazovat na úspěšné umělce a designéry předchozích generací a sebevědomě nás prezentovat v Česku i zahraničí.

„Festival Czech Design Week se na objevování mladých talentů v průběhu let vyprofiloval a zaměřil. Možnost představit veřejnosti souhrnný výběr mladé designové tvorby v prostorách barokní perly Clam-Gallasova paláce tak vnímáme jako jedinečné završení této snahy. Velké díky patří Muzeu města Prahy, které nám poskytlo tyto honosné prostory a na realizaci výstavy se podílí,“ uvedl ředitel festivalu Czech Design Week Lukáš Pipek. Poděkování směřují organizátoři festivalu také svým partnerům, bez jejichž podpory by Czech Design Week ani výstavu New Generation uspořádat nedokázal.

Clam-Gallasův palác patří k předním architektonickým památkám Prahy, v jehož vlastnictví se vystřídaly přední české šlechtické rody od Kinských až po Clam-Gallase, jejichž jméno palác nese. Současnou podobu paláci vtiskl jeden z nejvýraznějších evropských barokních architektů Johann Bernhard Fischer z Erlachu.

Vnitřek paláce dodnes zdobí ikonické sochy dalšího barokního velikána Matyáše Bernarda Brauna či fresky italského barokního mistra Carla Carloneho, které mohou návštěvníci oceňovat i díky rozsáhle rekonstrukci, kterou palác prošel v posledních několika letech a veřejnosti se nyní opět otevírá. Reprezentativní prostory paláce má ve své správě zmíněné Muzeum města Prahy, které pro veřejnost připravuje i pravidelné komentované prohlídky.

Prostor Výstavní síně Mánes již tradičně zaplní pří zářijovém Czech Design Weeku tematicky uchopené panelové instalace vybraných designérů, ateliérů, studií a značek, prostřednictvím kterých se návštěvníkům představí aktuální designovou tvorbu, novinky a designerské kolaborace, ale i spolupráce s tuzemskými a zahraničními firmami.

Festival Czech Design Week ve Výstavní síni Mánes doprovodí také udělování 11. ročníku cen Czech Design Award, zaměřené na mladé talenty a objevy designu. Hlavním partnerem cen se letos stala sklárna AJETO v Lindavě, která umožnila realizací cen ve formě limitovaných skleněných designových váziček navržených Františkem Jungvirtem. Sklárna AJETO během Czech Design Weeku představí své kolekce na pomezí designu a umění, které pro sklárnu navrhli přední čeští designéři, jako je Lukáš Jabůrek, studio Dechem či již zmíněný František Jungvirt.

Výstavní linku festivalu Czech Design Week i letos doprovodí každodenní doprovodný program, který bude probíhat zejména ve Výstavní síni Mánes a který se zaměří na aktuální otázky nejen v oblasti designu. Hosty budou například odborníci na ochranu práv v kreativním průmyslu. Zaměříme se i na otázky politiky v umění a designu.

Festival Czech Design Week se uskuteční ve dnech od 5. do 8. září. Na zahajovací ceremoniál bude navazovat večerní afterparty ve středu 4. září ve Výstavní síni Mánes, nad kterou převzala záštitu značka Ploom.

Do 15. června jsou otevřené přihlášky pro všechny designéry, studenty, studia, ateliéry, značky a tvůrce, kteří chtějí svou tvorbu během Czech Design Weeku představit veřejnosti. Přihlášky je možné zasílat prostřednictvím webového formuláře prihlaska.czechdesignweek.com anebo na email prihlasky@czechdesignweek.com.

Art’s Birthday je svátek, jehož idea se zrodila v roce 1963. Francouzský akční básník Robert Filliou tehdy prohlásil 17. leden dnem, kdy se před milionem let narodilo umění. Od té doby se tento den slaví po celém světě a k letošním oslavám se tradičně připojuje i pardubická GAMPA a Divadlo 29.

Umění má mimo jiné zkoušet nacházet nové, neprošlapné cesty. A vy máte možnost být přímo u toho, když něco nového vzniká. Během odpoledne budete moci společně se skladatelem a umělcem Ianem Mikyskou v GAMPĚ zažít, jaké je to „psát chůzí“. Zdánlivě prostá chůze je totiž zdravá nejen pro tělo, ale i mysl. Chůze kombinovaná se psaním pak současně pomůže procvičit jemnou motoriku zápěstí. Co bychom si nalhávali, u večerních přípitků na zdraví umění jako když najdete.

Ještě před tím, než v Divadle 29 vypukne koncertní série plná nevšedních spojení, výtvarný umělec a tvůrce mnoha oceňovaných publikací David Böhm v GAMPĚ představí svou nejnovější knížku pojednávající o čase. To, že to nebude jen tak obyčejná prezentace, je už předem jasné.

A to nejlepší na konec. Na oslavu narozenin umění zahrají v premiérových duech všestranní performeři Petr Nikl & Petr Válek, hudebnice Dorota Barová & Ursula Sereghy a muzikanti Ondřej Ježek & Säkkikangas. Tak vše nejlepší, milé umění!

Jsou-li Pardubice mimo vaše trajektorie, porozhlédněte se, zda se 17. ledna váš oblíbený klub, divadlo či galerie k oslavám také nepřipojí. A pokud ne, možná je to příležitost, abyste jednu takovou menší oslavu narozenin umění uspořádali vy sami.

text: Šárka Zahálková

Art’s Birthday 2024
GAMPA Automatické mlýny 1963, Pardubice
st 17. 1. 14:00

Festival současného umění Prostějov nabídne během čtyř festivalových dní pestrý průřez tvorbou současných českých i zahraničních umělců různých generací.

Akce se koná od čtvrtka 5. do neděle 8. října v galerijních i negalerijních prostorách v centru města Prostějova a budou zde k vidění umělecká díla z oblasti malby, grafiky, fotografie, sochařství, ale i videoartu či performance.

V minulých letech festival nabídl návštěvníkům výstavu Veroniky Šrek Bromové, Jindřicha Štreita, Vladimíra Havlíka či Jakuba Jansy. Letošní ročník návštěvníkům představí českého umělce a laureáta Ceny Jindřicha Chalupeckého Marka Thera, který ve spolupráci s kurátorem Mirou Macíkem v rámci výstavy V hedvábí v Muzeu a galerii v Prostějově nabídne reinterpretaci zdejší umělecké sbírky. Festival představí ještě dalšího laureáta Ceny Jindřicha Chalupeckého, Michala Pěchoučka. Ten společně s Rudy Kovalem, se kterým působí v uměleckém duu s názvem Unconductive trash v Galerii současného umění připraví výstavu věnovanou tématu fotbalu, kterou jako happening oživí i fotbalové utkání. Mezi umělci bude zastoupena i mezinárodní scéna, polská umělkyně Marta Pogorzelec představí výstavu vzniklou v kurátorské spolupráci s bývalým děkanem Fakulty umění v Ostravě Zbyňkem Janáčkem.

Návštěvníci letos budou mít také jedinečnou šanci podívat se do prostor kláštera Milosrdných bratří, který je běžně veřejnosti dlouhodobě uzavřen. K vidění tam bude například výstava malíře Oskara Hořánka či fotografa Lukáše Procházky. Umění na festivalu doprovodí hudební program či videoart ve foyer Kino Metro 70.

text: Mira Macík

Festival současného umění Prostějov
5.—8. 10.