BookTok změnil fungování knižního trhu – stačí jedno virální video a z pozapomenuté knihy se stane bestseller. Přestože měly sociální sítě vždy komerční potenciál, nepředpokládalo se, že TikTok, platforma zaměřená na krátký a úderný obsah, dokáže ovlivnit „seriózní“ literární svět.

V roce 2020 zveřejnila uživatelka @moon-girlreads_ video s názvem Pět knih, které Vás rozpláčou, mezi kterými byla i kniha Colleen Hoover It Ends With Us. Příspěvek se stal virálním, pozapomenutý titul zpopularizoval a za několik měsíců bylo prodáno přes milion kopií. Tímto videem se stal z malé knižní komunity fenomén jménem BookTok.

TikTok je platforma zaměřená na sdílení krátkých videí, která mohou dosahovat délky až deseti minut. Algoritmus preferuje samotný obsah před počtem sledujících, což umožňuje i běžnému uživateli vytvořit video s virálním dosahem. Zároveň dokáže uživatelstvu doporučovat videa přizpůsobená jejich preferencím, a tím se seskupují do tematických subsekcí jako například CleanTok, QueerTok nebo právě BookTok. V každé z nich se mohou rychle šířit trendy i konkrétní doporučení.

BookTok, tedy část TikToku zaměřená na knihy, propojuje čtenářstvo s autorstvem a zprostředkovává veřejnou diskuzi o literatuře. Úspěch knihy nutně nezávisí na odezvě kritiky, cenách ani zavedeném postavení autorstva. Výrazně se tím proměnil přístup nakladatelství i knihkupců, a to způsob propagace i vydávání titulů. Vliv TikToku na knižní trh zdůraznil i James Daunt, CEO sítě knihkupectví Barnes & Noble. Některá knihkupectví v Česku tento trend již následují vymezením sekcí knih popularizovaných na TikToku.

Vzali jste tenhle krásný druh umění…

„… literaturu, prózu, velké lidské příběhy a zkušenosti – a ponížili jste je na takové malé povyražení. Existují romantické příběhy, které jsou prostě jen romantické. Třeba Pýcha a předsudek je geniální!“

Přestože je obsah BookToku rozmanitý, bývá často generalizován a vnímán čistě jako romantická literatura bez hodnoty. Zvláštní pozornost přitahují její subžánry dark romance a romantasy, které obsahují erotické prvky (tzv. spice) a obecně se jim říká smut. Kvůli přítomnosti explicitně sexuálních scén jsou často označovány jako psaná pornografie a čtenářky jsou stereotypizovány jako „závislé na pornu s komplexem nadřazenosti“.

Dark romance obsahuje citlivá a tabuizovaná témata jako znásilnění, mučení, vražda, únos či psychická manipulace. Spojení lásky, sexu a násilí vyvolává znepokojení a obavy z glorifikace a normalizace abusivních vztahů. Kritika má sklony opomíjet samotnou povahu fantazie a fikce. Podobné obavy vycházejí mimo jiné genderových předsudků, podle nichž ženy nedokážou rozlišit fikci od reality a nekriticky přebírají konzumovaný obsah. Přestože jsou postavy v těchto knihách problematické, manipulativní a násilné, stále se jedná o pouhou fantazii.

Brak bez děje

Romance byly od počátku považovány za povrchní a podřadnou formu literatury, a to především kvůli svému ženskému čtenářstvu. Ponižování a zesměšňování romantické literatury vychází z povrchního čtení a interpretace – obsah Pýchy a předsudku se dá snížit na chození postav z domu do domu. Je tím však upřednostňována a vyzdvihována vnější akce, zatímco hybnou silou milostných románů jsou city, touha, prahnutí, vášeň a vnitřní rozpor. Podle literární teoretičky Pamely Regis je jejich principem bariéra zabraňující spojení milenců. Je podstatou příběhu a udržuje jeho dynamiku.

Při jejich čtení zažíváme to, co Dorothy Tennov nazývá limerence. Zdánlivá zamilovanost, všepohlcující a absolutní touha po opětování citů, která ústí v posedlost, agónii a trýzeň, dokonce euforii a zoufalství. Dospělá verze zamilovanosti do staršího kluka na střední, kdy jen pozdrav na chodbě stačil k hodinovým analýzám s kamarádkami. Intenzivní, nedobrovolná, iracionální a někdy bolestivá. Nejistota a sebetrýzeň propojená s nadějí. Proces, kdy napětí střídá uvolnění.

Otevřené projevování ženské sexuality zůstává stále tabuizováno. Při čtení dark romance se čtenářky často s protagonistkou ztotožňují, což může otevřít bezpečný prostor pro naplnění touhy bez nutnosti pocitů viny, studu nebo úzkosti. Pokud je postava k něčemu donucena, oprošťuje to od viny za vlastní sexuální fantazii, neměla totiž na výběr a zůstává „nevinnou“. Situaci má čtenářka navíc pod kontrolou – knihu může kdykoliv zavřít.

text: Michaela Kopelentová