V Moskvě žije stejné množství obyvatel jako v celé České republice. Proto není překvapením, že cestování po hlavním městě Ruska je nejen psychicky a fyzicky náročné, ale také plné překvapení.

Tlačenice – ruský národní sport
Před příjezdem vlaku má člověk pocit, že je ve stanici sebevrahů. Netrpěliví pasažéři čekají na samém okraji nástupní plošiny. Když se otevřou dveře, všichni se vrhnou dovnitř. Ti méně šťastní, kteří potřebují vystoupit, se mezitím snaží dostat ven. Boj trvá nanejvýš dvě minuty.
Jednou jsem podlehla pravidlům slušného chování a vystoupila s ostatními. Za odměnu jsem musela čekat na další vlak, protože než jsem se stihla otočit, ten můj už mířil do další stanice. Když si člověk zvykne na neustálou tlačenici a naučí se používat místo zdvořilého „s dovolením“ fyzickou sílu, tak ocení rychlost tohoto dopravního prostředku.  

Metro-shopping
Rusové jsou podnikavý národ. Stánky s různým zbožím jsou všude: podél chodníků, na náměstích a také v metru. Hlad můžete zahnat pirožkem, chlad rukavicemi, punčochami či rovnou čepicí. V nabídce jsou také filmy, baterky, hodinky, kosmetika a mnoho dalšího.
Nejzajímavější je prodej přímo ve vagónech metra. Nastoupí paní, vytáhne taštičku a vysvětluje všem přítomným, čím je zrovna její nabídka výjimečná. Pár kousků prodá a na další zastávce vystoupí. Asi mají rozdělená území s ostatními prodejci.

Je libo diplom?
Pokud jste věčný smolař nebo jen věčný student, zajeďte si do Moskvy a vaše problémy s dokumenty všeho druhu budou vyřešeny. Ve vagónech podzemní dráhy naleznete kontakty na lidi, co vám zařídí diplom z Harvardu, doklady o zdravotním pojištění nebo řidičák. A to prý zcela legálně!

Veteráni v zajetí mafie
Na cestě můžete zažít i nepříjemnosti. Žebráci bez nohou či rukou vyžadují od návštěvníků metra almužnu přímo ve vagónech metra, takže před nimi není úniku. Jsou oblečeni ve vojenském stylu, nejčastěji námořnickém, aby nebylo pochyb, kde přišli o končetiny.
Natáhnout ruku s pár rubly však mnohdy zarazí všeobecně známá skutečnost, že většina vybraných peněz skončí v kapsách příslušníků gangů, kteří ovládají moskevský podzemní labyrint.

Život pod psa
V Praze mi jeden známý vyprávěl další z řady urban legend – příhodu o toulavých psech. Prý žijí na okraji hlavního města Ruska a jezdí se metrem do centra nažrat. Kdo by tomu věřil? Zjištění, že se jedná o příběh pravdivý, překvapí. Důkazem bylo setkání se spokojeně spícím psím pasažérem ve vlaku.
Jeho klid mě dovedl k myšlence, že je lepší být psem než člověkem, pokud chceš cestovat podzemní dráhou. Nikdo do tebe nestrká a všichni tě nechají vystoupit. Nebo by stačilo občas kousnout a ne jen naštvaně vrčet?