ze sbírky Vesmír není dominatrix (Nakladatelství Host, 2026)

dlaně na kabelce cítím vibrace jako bys volal
napíná se a smršťuje kůže
jako velký třesk
udržují se a sytí plíce
nalačno mačkám klávesu
zastřenost krájím sluchem
zlozvyky nás doprovodí ke konci

lapám po dechu stejně co kouř do plic
když život nejde nebo není
neuchopitelný okamžik vězním v krku
plním myrhou svou loď katedrály
hlas skrčený ve zpovědnici sbité z třísek
podržím v sobě ten zlomek meditace
ať se to vevnitř umaže
dočista

někdy končíš věty tichem
které odstřelí kus skály
zakalíš celý lom abychom
své odrazy neviděli břichem vzhůru
tehdy ve smyčce přemítám
o prvním vrahovi kterému nezbylo
než založit hospodu

vyplakané oči
už vypadají na medúzy
žádná šlépěj nezůstala tak dlouho
aby se stala protagonistkou
zrnka písku se tiše obalují
v rozličných představách o odpočinku
nikdy perlou vždy jen perletí

nechej mne v klidu růst
vyznávám jiný čas zrání
v kostech cítím tvé sevření