ze sbírky Exorcismus (Nedělní chvilka poezie.cz, 2026)


Jsem Jana Středa

pořád jdu
překračuju sama sebe

zoufalou matku
která selhala tak jak si to nikdo nedokáže představit

nabubřelou krávu
která si myslela že jí v životě bude navždy všechno
jenom vycházet

upracovanou maminku
která na sebe úplně zapomněla

manažerku špinavého prádla
neviditelnou manželku
vysloužilou údernici bez koruny na účtě

ožralou milenku
z jejíhož tajemství se stal joke vánočního večírku

opuštěnou kamarádku
protože její politický názory se nedaj poslouchat

vzdálenou sestru
dceru
vnučku
jejímuž životu se nedá rozumět

psychiatrickou pacientku
která se naprosto zbláznila

tancující feťačku
která se chtěla jen párkrát do týdne vypnout

jsem Jana Středa
přežila jsem se

jsem Jana Středa
překračuju se dál

Návštěva v televizi

jsem rozmazlená holka
a je to bezva

pozná se to třeba tak
že nesnáším
když na mě někdo mluví úsečně
když na mě někdo zvyšuje hlas
když na mě někdo křičí

není mi dvacet
není mi třicet

až mi bude čtyřicet
pošlu ho rovnou do prdele

jsem rozmazlená holka
a je to bezva

po čtyřicítce
ze mě bude semetrika
a bude to ještě lepší

až mi bude padesát
takoví čůráci
se mě budou rovnou bát

Jsem Jana Středa

narodila jsem se věčně nespokojené matce
otci který si přál syna

osobně
jsem s tím nikdy problém neměla