Simona Pospíšilová (* 2001) se narodila v Kroměříži, aktuálně žije a tvoří v Bašce u Frýdku-Místku. Absolvovala v Ateliéru Malba I na Fakultě umění Ostravské univerzity pod vedením Daniela Balabána a Václava Rodka.

Digitální malby vytváří Pospíšilová od roku 2022 jako určitou protiváhu k tradičnímu malířskému přístupu. Díla vznikají v radikálně redukovaných podmínkách: prstem na displeji mobilního telefonu. Předlohou jsou autorčiny vlastní fotografie zachycující situace a momenty jejího života, které v digitální malbě podrobuje výrazné obrazové redukci. Médium každodenní komunikace se tak stává elementární malířskou plochou a osobní fotografický záznam výchozím materiálem pro nový způsob vidění.

Prst nenabízí přesnost stylusu ani citlivost štětce, digitální stopa postrádá hmotu barvy a odpor podkladu. Pospíšilová tento deficit nekompenzuje, ale vědomě jej ponechává přítomný. Původní fotografie se zbavuje detailu a popisnosti; konkrétní okamžik je převáděn do několika gest, barevných ploch a znaků. Paměť fotografie se tak střetává s nedokonalostí jejího přepisu.

Zdánlivá banálnost a formální jednoduchost obrazů přitom zvýrazňují něco podstatnějšího: malířské vidění není závislé na virtuozitě nástroje. V minimálním gestu zůstává schopnost vystihnout charakter situace, proporci i barevný vztah. To, co by mohlo působit jako neumělost, se stává přesnou obrazovou zkratkou.

Ve vztahu k dokonalosti je určující právě dobrovolně přijatý limit. Ten se zde stává estetickým atributem. Pospíšilová nedokonalost využívá jako podmínku, která od obrazu odstraňuje nadbytečné a prověřuje, jak málo prostředků stačí k tomu, aby malířské vidění zůstalo přítomné.