Výstava abstraktních maleb polských umělců důmyslně nazvaná Abstrakce.PL představuje výtvory autorů od roku 1945 do současnosti. Otevírají ji obrazy od Władysława Strzemińského, ikony polské avantgardy, a končí u Piotra Lutyńského, malíře, sochaře a hudebníka, autora instalací, objektů a kreseb obohacujících polskou tradici abstraktnosti. Jde o vůbec první komplexní ukázku polské poválečné abstrakce v českém prostředí. Vývoj a podobu polského abstraktního umění nemilosrdně poznamenaly dějiny, ale i přes tuto nepřízeň osudu se těší nezávislosti, tvůrčí síle a talentu umělců.

Účelem výstavy je předvést různorodost proudů a osobností, bohatství kreativních přístupů i uměleckých proměn. Prostě vskutku celou krásu polské poválečné abstraktní malby. K shlédnutí je přibližně sto sedmdesát prací od šedesáti dvou tvůrců představujících různé tendence a směry v abstraktní malbě a stejně tak i umělecké proměny každého z autorů. „Tak velká výstava abstraktního umění z tohoto období zatím nebyla uspořádána ani v Polsku. Jsme velmi pyšní na to, že jsme tuto expozici mohli otevřít právě v Olomouci a představit polské umění v jeho celistvosti,“ potvrdil ředitel muzea Michal Soukup.

Emoce a geometrie
Výstava zdůrazňuje a ukazuje v kontrastu dva hlavní proudy abstraktního umění, a to emocionální a geometrický, racionální. Najdeme na ní tudíž tašistické práce, informel, materiálovou malbu, strukturální obrazy i pokračování geometricko-konstruktivistického směru vytyčeného už první – meziválečnou – avantgardou. Najdeme zde ale i výchozí bod abstrakce, jakým je konceptualismus a vizuální poezie. Mezi umělci najdeme autory proslulé i za hranicemi, avšak k vidění budou i díla méně známých umělců, kteří si také zcela zaslouží naši pozornost a zájem. „Na výstavě si moc cením jednoho obrazu, a to je obraz Romana Opałky, který jsme se dva roky pokoušeli získat. Jde o dokonalou ukázku konceptuálního umění,“ informovala kurátorka výstavy Štěpánka Bieleszová.

Sto sedmdesát maleb od šedesáti umělců
U vystavovaných autorů, jako například u Władysława Strzemińského, nejvýznamějšího polského tvůrce a teoretika abstraktního umění, Marie Jaremy, Jonasze Sterna, Kazimierze Mikulského a Mariana Bogusze, jsou vyobrazeny výtvarné experimenty avantgardy čtyřicátých let. V obrazech Tadeusze Kantora, Alfreda Lenici, Jerzyho Kujawského nebo Teresy Tyszkiewicz dozajista zaujme vývoj, jakým abstraktní malba prošla pod vlivem tašismu a informelu. Umělecké směry tašismus a informel se ve výtvarném umění projevují jako existenciální pocity úzkosti, skepse a osamění, vychází ze spontánní malby a potlačují racionální uvažování. V pracích Tadeusze Brzozowského, Erny Rosenstein a Jerzyho Skarzyńského je přesvědčivě zastoupena malba vyvěrající z ducha surrealismu a strukturalismus. Materiálová malba se zase odráží v dílech Jonasze Sterna, Teresy Rudowicz, Aleksandra Kobzdeje, Bronisława Kierzkowského, Alfonse Mazurkiewicze a Jacka Sempolińského.

Přípravu výstavy zorganizoval mezinárodní tým historiků a teoretiků umění a kurátorů. Autorka výstavy Beata Gawroňska-Orasmus je polská historička, která velice obdivuje obrazy Jana Pamuły. Pamuła je mimořádný tvůrce, už od osmdesátých let vytváří své obrazy za pomoci počítače. Je prvním v Polsku, kdo používal tuto techniku. S prostorem obrazu experimentují Jan Berdyszak, Adam Marczyński a Jan Ziemski. Díla umělců Jerzyho Nowosielského, Stanisława Fijałkowského a Jana Lebensteina nezapadající přímo do žádné jednoznačné kategorie, zde také nalezly své místo. K výstavě vznikl i katalog čítající přes pět set stran, který kromě odborných studií obsahuje také kalendárium, medailony vystavujících umělců a doprovodnou obrazovou dokumentaci všech vystavených děl. ∞


Abstrakce.PL
Muzeum umění Olomouc (Denisova 47, Olomouc)
20. 4.—19. 8.