Ne všichni, kteří skončí pod čarou, skončí úplně. A tím, že se dostanete nad ni, ještě nemusí být vyhráno. To je ve zkratce téma, kterým se zabývá projekt NAD ČAROU.

Reflexe současného stavu vysokého uměleckého vzdělávání v České republice, uplatnění absolventů a celková situace na umělecké scéně u nás. Součástí projektu bude výstava v Centru současného umění DOX a originální publikace Umělec, vila a bazén, na které se podílelo mnoho osobností z umělecké branže a jejíž součástí bude i katalog k výstavě.

NAD ČAROU ovšem není až tak úplně nováčkem. Vychází z tradice šesti ročníků výstav POD ČAROU, kterou založila Barbora Johansson Pivoňková. Projekt, který si za dobu své existence získal mnoho příznivců, prezentoval nepřijaté uchazeče o studium na veřejných vysokých uměleckých školách.

Výstava NAD ČAROU – Jednosměrná zpátky navazuje na původní koncepci, ovšem pracuje s umělci, kteří se alespoň jednou výstavy POD ČAROU účastnili, a pak se na vysokou uměleckou školu dostali. Kurátorkou je Tereza Jindrová, produkční stránky se ujala Alexandra Karpukhina a sdružení Inter-Art.

Publikace „Umělec, vila a bazén“ autorek Zdenky Švadlenkové, Barbory Johansson Pivoňkové a Aleny Bartkové, ve které se k problematice vyjádřilo na padesát osobností české umělecké scény, například Jiří David, Aleš Najbrt, Kateřina Šedá, Michael Rittstein, Roman Týc, Ludvík Hlaváček, Lenka Lindaurová či Robert Vano, je jedinečným dobovým dokumentem, sbírkou názorů, zkušeností a osobitých metafor.

Za zmínku stojí i grafická úprava knihy, které se ujali studenti Ateliéru grafického designu Rostislava Vaňka na UMPRUM (Marek Šilpoch, Markéta Steiner) a v neposlední řadě technické řešení, které umožní připnutí katalogu s fotografiemi z výstavy zipem.

Součástí celého projektu bude mnoho workshopů, událostí a večírků. Úspěch tohoto projektu by mohl podnítit nové spolupráce, nová řešení a můžeme-li si dovolit být trochu naivní, i posun dopředu. ∞


autor: Zdenka Švadlenková

Pokud čtete Kulturní Pecku průběžně již čtvrtý rok, jistě si všímáte drobných, v lepším případě i výrazných, změn. Dějí se kontinuálně s naším záměrem jít kupředu a zlepšovat jak kvalitu obsahu, tak i obalu. Pojďme si teď neformálně popovídat o formě.

V létě loňského roku vznikl poměrně radikální nápad, že Kulturní Pecka změní svůj design. Možná částečně i název – oprostí se od „alternativní“, „kulturní“ a „měsíčník“ a zůstane jen jádro – Pecka. Obal se změní zcela. Zakázku jsme exkluzivně nabídli pražské VŠUP, Ateliéru grafického designu a nových médií pod vedením Petra Babáka. V ateliéru 304 proběhly dvě schůzky, které se uskutečnily v zimním semestru. Představili jsme časopis z hlediska technického fungování, jeho filosofie a vizí do budoucna. Spolupráci jsme nakonec definovali jako návrh funkční titulní stránky Kulturní Pecky, který bude existovat v reálném prostředí. To se stalo zadáním studentům jako část jejich klauzurních prací. Jak ke klauzuře, jejíž vítězný návrh má být základem pro profesionální spolupráci s jejím autorem, přistoupili, jste mohli v únorovém týdnu od 14. do 20. v rámci Artsemestru na VŠUP posoudit sami.

Design, anglické slovo latinského původu (de-signare – označovat) se nám dostává pod kůži až v posledních několika desetiletích, především s nástupem nových technologií a s popularizací užitého a grafického umění.

Nábytek a bytové doplňky
Design nábytku v novodobém smyslu zažívá boom až ve 20. století s nástupem například kubismu, funkcionalismu a podobně. Českou líhní designu nábytku byly v této době, dnes znovu obnovené UP závody. V zahraničí můžeme nejlepší design nábytku vidět například u firmy Vitra. Za všemi legendární kousky designového nábytku však stojí především jednotliví designéři jako jsou například Verner Panton nebo Eero Aarnio. Z českých designérů jmenujme například Maxima Velčovského nebo Vladimíra Žáka.

Grafika a typografie
Hrátky s grafickým designem a s typografií jsou dnes díky spoustě počítačových programů dostupné každému, kdo má zájem. Dnes už si prakticky nikdo nedokáže představit, že před 30 lety se letáky, plakáty a podobně nevytvářely na monitoru počítače, ale v ruce.

Mezi známé české grafické designéry patří například Aleš Najbrt, Ondřej Kavka, Pavel Zelenka, Petr Babák, Robert Jansa a Petr Bosák.

Co se týče tvorby písem, tak česká typografie je již od začátku 20. století oceňována po celém světě a současní čeští tvůrci písem jako například František Štorm nebo Tomáš Brousil na její dobré jméno navazují.

Móda a doplňky
Před nedávnem zažil New York svůj každoroční Fashion Week, ale možná raději zůstaňme v České republice. Jaké jsou tedy trendy oděvního návrhářství neboli designu oblečení u nás? Podívejme se například na Code:Mode. Ať už na tom jarním v Karlíně nebo na letním na Střeleckém ostrově bylo patrné, že našemu českému rybníčku postupně začíná vévodit taková „free pestrá, lehce second-handová, trendy móda“, což podle mě vypadá dobře. Jestli se tento trend nemění, se můžete přesvědčit už od 26. do 28. 11. na podzimním Code:Mode kde by opět měli být naši mladí módní designéři jako třeba Jara Design, Skunkfunk, Playbag a další.