Egyptský bohemista a překladatel z češtiny Chálid El Biltagi, který v červnu v Praze absolvoval rezidenční pobyt Českého literárního centra v rámci mezinárodního projektu Archipelagos, se zamýšlí nad cestami a osudy bohemistiky a české literatury v Egyptě.

Na káhirské univerzitě Ajn Šams se už od roku 1958, kdy zde vznikla první bohemistika v Egyptě, vyučuje český jazyk a literatura. Tehdy se počet studentů v jednom ročníku pohyboval kolem třiceti, což odráželo velký zájem o bohemistiku, která byla součástí fakulty jazyků spolu s dalšími světovými jazyky. Výuka češtiny v Egyptě pokračovala až do 70. let a po třináctileté přestávce se od roku 1983 vyučuje dodnes.
Vývoj současné české literatury po sametové revoluci je tak prudký a zajímavý! Po mém prvním překladu (Nesmrtelnost Milana Kundery v roce 2003) mě více zaujala tvorba žen autorek – především porevolučních. Zdálo se mi, že překlad českých autorek vnese do arabské literatury, která občas trpí tabuizací určitých témat (například homosexuality či náboženské tolerance) přidanou hodnotu. Tabuizované jsou v naší literatuře i vulgarismy. Překlad naštěstí nabízí větší toleranční pole, v rámci něhož se lze zapovězeným zákoutím egyptské literatury vyhnout. Současná česká literatura tu egyptskou neosvěžila jen skrze tabuizovaná témata, ale i prostřednictvím postupů a žánrových zvláštností, které se v ní rýsují. Mám na mysli například proud vědomí v Temné lásce Alexandry Berkové, nebo knihu Nebe nemá dno Hany Andronikové.

Zásluhou portálu Českého literárního centra CzechLit.cz a online literárního časopisu iLiteratura.cz mohu literární dění v Česku sledovat na dálku. Díky nim už není výběr děl k překladu pouze překladatelovou mravenčí prací – podílí se na něm i samotní egyptští vydavatelé podle svých publikačních plánů a tematiky, což dává překladatelské práci větší dimenzi. Výsledkem takové spolupráce jsou překlady například komiksové trilogie Nebel, Lapačů prachu Lucie Faulerové, Příspěvku k dějinám radosti Radky Denemarkové, tematické číslo literárního magazínu Al-Turjumán, který představuje egyptskému čtenáři ukázky ze čtvrnácti děl současné české prózy, a další.
Nedávno za mnou přišel vydavatel s návrhem, že by rád vydával autobiografickou literaturu, především dílo Bohumila Hrabala. Hned mě to chytlo! Řekl jsem si, že to je zajímavý projekt, který svědčí o důkladné znalosti představitelů české literatury a zájmu o konkrétní osobnosti a žánry. Česká literatura už si k nám našla svoji cestu. A je třeba vynakládat více úsilí, aby v této cestě pokračovala. Studiu autobiograficky orientovaných knih jsem se věnoval během svého rezidenčního pobytu v Praze. Měl jsem štěstí, že České literární centrum a projekt Archipelagos mé žádosti vyhověli. V klidu jsem si tak mohl plánovat další překlad autobiografického románu: Skutečné cesty ven Patrika Bangy.
Skutečnou cestu ven považuju za příběh vyprávěný pohledem vytrvalého chlapce, který pochází z etnické romské menšiny. Svou houževnatostí a odhodlaností si v životě vybojoval úspěch. Musím říct, že jsem se při četbě tak trochu vracel do minulosti – znova jsem si připadal jako ten malý kluk z egyptské vesnice, kde i v současnosti panuje chudoba. Kolik jen jsem musel překonat překážek, abych směl vůbec chodit do školy! Snil jsem tehdy o tom, jaké by to asi bylo, kdybychom doma mohli poslouchat hudbu – doma, kde rodiče sotva měli na jídlo, natož pak na rádio. Skutečná cesta ven v tomto ohledu tudíž nemusí nutně představovat jen příběh úzce spojený s českým prostředím… A v tom je výborná.

Zajímají mě především výzvy, které musí hlavní hrdina knihy zdolávat, a prostředí, ve kterém vyrůstá. Fascinuje mě, jak si člověk u Bangy dokáže tak dlouho udržet svou nevinnost, a při tom vytrvale hledá cestu k úspěchu v téže spolčenosti, která ho neustále podceňuje.
V Praze jsem se mezi překládáním procházel žižkovskými zákoutími, vídal obyvatele čtvrti, v níž se příběh odehrává, a představoval si děti, které nosí po schodech uhlí na topení, hrají si na ulici, zpívají v oknech…

Skutečná cesta ven je příručka k úspěchu uprostřed zoufalství, zpěv uprostřed tmy. A já se těším na další hledání!

text: Chálid El Biltagi