Léto je doba odpočinku. Přesto si neodpustím doporučit dva hloubavější tituly. Na první pohled nemají příliš mnoho společného: S elegancí ježka od Muriel Barberyové vypráví o paralelních životech dvou obyvatelek jednoho pařížského činžáku: o stárnoucí chudé domovnici René a o jedné z nájemnic, třináctileté přemýšlivé dívce jménem Paloma. Zeptej se táty od Jana Balabána je próza o výseku života tří dospělých sourozenců v okamžiku, kdy umírá jejich otec.

Stylistická vybroušenost
Obě knihy spojuje citlivá a sugestivní práce s jazykovými prostředky. Síla slova, která před očima vybavuje popisované obrazy. Možná se i vy díky Balabánově knize stejně lehce přenesete na okamžik kamsi na prašnou cestu v Beskydech a budete spolu se sourozenci Emilem, Hansem a Kateřinou cítit, jak voní vyprahlé pole, jaké to je prsty čeřit zlaté obilné klasy a vzápětí otevřít dveře nemocnice, kde ve vzduchu čpí dezinfekce a odér umírání. Muriel Barberyová pro změnu vysvětlí, co vše může změnit jedna správně napsaná čárka v souvětí, že Dostojevského bonmot „Krása spasí svět“ se může nečekaně realizovat v postavě bystré duše sídlící v nepříliš vzhledném těle a že „jedna kamélie může změnit náš osud“, což je více než úryvek z jednoho starého japonského filmu.

Dobrat se podstaty
Obě knihy spojuje nenásilná snaha autorů objevit, co je v lidech univerzální. Rozbít slupku přetvářky, kterou každý z nás více či méně vědomě nosí. Nepoučují nás, ale ani z nás nedělají primitivy, kterým je třeba vše servírovat až pod nos. Naopak, nechávají prostor k přemýšlení a dlouhému vychutnávání krystalicky čistých slovních obratů.