Umění je díky globalizaci a internetu k dispozici na jedno kliknutí. Fyzická přítomnost uměleckého díla už není třeba. Charakteristika dnešní doby je všeho více – více umělců, více publikací, více galerií, více slov a kratší trvanlivost. Kdo je Michelangelem dnešní doby? Jsme schopni ukázat na hrdinu v nekončícím davu? A pokud ne, proč tomu tak je?

Za hrdinu v dějinách umění můžeme považovat umělce, který posunul jeho vývoj někam dál. Příkladem nám můžou být umělci, jako je Michelangelo, který jej posunul na cestě za realismem, Cézanne, který položil základ kubismu a odvrátil umění od realismu ve snaze o zvýraznění podstaty tvarů, anebo třeba Kandinsky, který byl pionýrem abstrakce. Na hrdinu v umění v dnešní době ale není tak lehké ukázat.

Známým umělcem je například anglický Banksy, který je nejen proslulý svým politickým graffiti, ale také tím, že nám není známá jeho identita. Snad také proto, že s jistotou nevíme kdo Bansky je, je jeho osoba přitažlivá. V seriálu Mladý papež (Il giovane papa, 2016) se hlavní protagonista papež Pius XIII. skrývá před věřícími, protože věří, že jejich neutěšená zvědavost zvýší zájem o církev. Banksy se podobně skrývá před svými fanoušky, protože se snaží kolem své osoby uměle vytvořit mystično, které umělci v dnešní době spíše postrádají.

Díky mechanické reprodukci se z umění vytratila část jeho kultovní hodnoty, jeho nedosažitelnosti. Většinu umění v dnešní době vidíme na internetu, kde je masově přístupné. Banksyho díla jsou všudypřítomná, ale on sám je nám vzdálený a tahle ambivalence nás zajímá a láká.

Přeci jen to ale není hrdina v podobném smyslu, jako byl například známý modernista Kandinsky. Zřejmě tedy rozdíl mezi oběma umělci spočívá v tom, že Bansky nestojí v popředí žádného příběhu. Dnes díky umělecké svobodě umělci směřují každý jiným směrem. Tohle nám ztěžuje umění interpretovat jako příběh a bez příběhu se hrdinové hledají a opodstatňují těžce.

Umělec už není považován za proroka na vrcholu pyramidy, co stojí v popředí znalosti a dělá odvážné kroky na cestě za novým objevením. Dnešní doba je na to moc skeptická a cynická. V současné době převažuje konceptuální umění nad tradičním pojetím. Brillo Boxes od Andyho Warhola z roku 1964 položily otázky, čím se liší krabice houbiček na mytí nádobí Brillo v galerii od těch v obchodě a proč je tento rozdíl podstatný. Nikoho ale nešokovaly tak jako Duchampův Pisoár (1917) roky před tím, protože touto dobou se již cokoli mohlo stát uměním. Jakmile umění upřednostnilo myšlenku před formou, už není kam ho jednoznačně posunout.

Banksyho graffiti nejsou jedinečné svým provedením, jsou hlavně o politické myšlence, na kterou odkazují a o místě, kde se nacházejí.

Postmodernismus nastolil jiná pravidla, a to zejména dekonstrukci a ironii, všechno existuje v uvozovkách, takže pokud Banksy není hrdina, tak je třeba „hrdina“. ∞

After a chance encounter with his cousin, Invader (known for his mosaic recreations of space invader video game characters which can be seen all over the world, including Prague), Thierry makes it his almost obsessional mission to follow and capture some of the world’s major street artists in action. Featuring such heavyweights as Shepard Fairy, Monsieur Andre, Swoon and Neckface, this documentary tracks them around the world as they paint, while looking at the impact of the boom in popularity this movement has recently experienced.

Having shot most of the biggest names Thierry had one major player missing, the elusive and faceless Banksy who’s work has become famous the world over for his political, often tongue-in-cheek stencil graffiti. Once they meet Thierry offers his services as cameraman, assistant and sight locator. It soon becomes clear that with all the hours of footage shot and with little creative direction, this documentary project is going nowhere. So, given directorial rights and with Thierry out creating his own graffiti alter-ego: “Mr Brainwash”. Banksy decides to re-cut the footage, but with the focus not on the artists but on Thierry.

With interesting insights into the world of celebrity and anonymity, Exit Through the Gift Shop is a fun and light hearted romp through a dynamic and sometimes chaotic world in which the boundary between art and advertising is often blurred. Whether or not you like street art and its controversial place amongst our city walls, this documentary covers some important moments in the art form’s evolution and takes its place at the top of a myriad of other street art documentaries.

Exit Through the Gift Shop is now playing at various cinemas, so choose yours.