Ve Studiu Bubec můžete právě navštívit výstavu Čačárky Barbory Křivské. Připravila ji Daniela Kramerová a vznikla v nedávném výjimečném období poznamenaném pandemickým uzavřením, nejistotou, zborcením pracovního řádu, omezením možností setkávání se s přáteli a živou kulturou.

Záchytné body v bezbřehosti lockdownu hledala Barbora v ruční práci, která je pro ni takřka fyzickou nutností a v tvorbě kresebných deníkových záznamů. Opouští tu typickou barevnou hru – kolorit ztlumený na černobílé minimum odráží možná jednotvárnost lockdownu, kdy se autorka ponořila do vlastního rytmického světa vycházejícího z repetitivní fyzické činnosti odměřující čas. S oblíbenou ruční prací a domácím prostředím souvisí i materiál, na který Barbora kresby tvořila. Stará sepraná prostěradla naznačují souvislosti s žitým, dotýkaným prostorem. Přes barevnou střídmost neopouští ale autorku, jak je mimo jiné patrno z názvu výstavy, typická hravost, s níž přistupuje k vlastní tvorbě. V jednotlivých kresbách postupně testovala různé možnosti štětcových tvarů, pohrávala si s rytmem, náznaky pohybu a prostoru.

Barevný akcent instalace tvoří hravá sestava textilních tvarů, opět vyráběných z používaných látek z nichž Barbora sešila tykvovité či vázovité útvary. Typicky se tu alespoň v představě propojuje i se svou sklářskou tvorbou.

Vedle zručnosti a hravosti je v autorčině tvorbě důležitá další schopnost, možná dědičně předaná rodiči architekty – velkorysost a schopnost pracovat s prostorem V instalaci v Bubci tak pracuje s kresbou v prostorové dimenzi, vytváří svět, do něhož můžeme vstoupit.

Barbora Křivská – Čačárky
Studio Bubec (Tělovýchovná 748, Praha 5)
18. 2.–25. 3.