Možná to znáte: „To je samej polyester tohleto. Umělej materiál, kterej tě sežere zaživa, a zpotíš se, i když je venku dvanáct stupňů.“ Ano, hejtování polyesteru je v něčem opodstatněné. Ale rozhodně neplatí zajetý stereotyp, že bavlna je dobrá a polyester špatný. A proč je vlastně tak často stavíme proti sobě?

Nenositelný polyester
Polyester (PES) je uměle vytvořené vlákno a jeho hlavním ekologickým negativem je energeticky náročná výroba a zpracování odpadu. Jeho časté užívání v textilním průmyslu má ale své důvody. Oproti přírodním materiálům je levnější, některé svršky mají příjemně chladivé účinky, je odolnější, rychle schne, a především se málo mačká. Je pravda, že některé polyesterové oblečení je neprodyšné, ale např. lehké šaty, kde jsou mezi vlákny větší mezery, vás určitě neudusí. Jako u všeho, i tady záleží na kvalitě konkrétního vlákna. Japonská společnost Teijin navíc přišla před pár lety s možností recyklace polyesteru, a na trhu můžete najít výrobky, které se z tohoto umělého vlákna narodily již podruhé.

Bezchybná bavlna
A pak tu máme druhé slovo. To povolené, až vyzdvihované do nebes. Bavlna.

Mnoho lidí si o ní myslí, že je to nejlepší varianta jak pro tělo, tak pro šťastný svět. Obchodníci navíc vymysleli báječný marketingový výraz „100% bavlna,“ kterým nepoučeným zákazníkům říkají: Je to přírodní věc a budete se v ní cítit dobře. Ve skutečnosti je pěstování bavlny jedna z největších zátěží pro naši planetu. Rostlina potřebuje extrémní množství vody a její pěstování je tak zodpovědné například za vyschnutí Aralského jezera. Zásadním problémem je také používání pesticidů proti škůdcům, které otravují dělníky a znečišťují půdu. Pokud tedy máte potřebu mít na sobě přírodní bavlnu v tom „zeleném“ smyslu, hledejte na štítcích výrazy bio nebo organic cotton. Ty zaručují, že je výrobek z bavlny, která byla vypěstována s užitím minima chemických látek.

Čistě z uživatelského hlediska je bavlněné oblečení nositelnější a déle vydrží, pokud má nějakou příměs – ať už je to polyester, nebo třeba částečně přírodní viskóza. Na druhou stranu, právě kombinace přírodního a umělého vlákna je kamenem úrazu, když dojde na recyklaci výrobku. Odpad z přírodních a syntetických materiálů se logicky zpracovává úplně jiným způsobem, a proto je u kombinovaného oblečení nejlepším řešením předat ho dál – ať do second handu, nebo na charitu. ∞