Společně s filmy Chlapectví a Teorie všeho patřil k favoritům letošních Oscarů. Film o touze po sebeuznání by rozhodně patřil k největším filmovým zážitkům roku, se soškami i bez. Nakonec dokázal obhájit čtyři kategorie a stal se filmem roku.

Mexický režisér Alejandro Gonzáles Iñárritu si po slavných sociálních dramatech jako Amores Perros, Babel, 21 gramů nebo Biutiful, kde akcentuje nepřízeň osudu a chyby, které si s sebou hrdinové nesou životem, zvolil pro svůj nový film trochu jiný směr. Birdman je spíše tragikomedií plnou černého humoru.

Ve vedlejší roli se objevil Edward Norton, který představuje částečný opak Riggana. Je miláčkem divadelní kritiky i publika. Navíc to o sobě moc dobře ví a neváhá jakožto herec tvůrcům mluvit do jejich práce. Jeho sebestřednost mu dovoluje udělat pro úspěch první poslední, překonat jakoukoli hranici. Za zmínku stojí i role Rigganovi dcery ztělesněná opět výbornou Emmou Stone, která se vrátila z odvykací léčby, a neméně zajímavá role nadějné herečky, jejíž snem je vystupovat na Broadwayi, v podání Naomi Watts.

Prostřednictvím postav skládá Iñárritu dohromady film plný vášně, marnivosti, snů, výlevů, zklamání i touhy po uznání a slávě. Neopomene nastínit současný přístup médií a rýpnout si do vztahu mezi divadelními tvůrci a jejich kritiky. Terčem trefných poznámek jsou i hollywoodské hity s hlavními hrdiny v „pláštěnkách“ (Superman, X-men atd.).

Na závěr je třeba zmínit především celkovou atmosféru. Tu vytváří jak hudební podkres (povětšinou jen holý zvuk bicích), tak i scénář dokonale kombinující pomatené vnitřní monology s divadelními replikami a především samotná realizace, která působí na diváky jako jednolitá s měnícími se scénami, bez jediného střihu (ve skutečnosti jde o digitální triky, ale to na dojmu nic nemění). Iñárritu opět dokazuje, že ještě má co ukázat a že má stále čím ohromit a překvapit. ∞


Birdman
režie Alejandro González Iñárritu
USA / Francie, 2014, 119 min.