Rádi se obklopujeme krásnem. Bytové doplňky a dekorace jdou ruku v ruce s domácí zelení. Trend pokojových rostlin a zazeleňování domovů si získalo srdce mnoha mileniálů. Kdo v dnešní době nevlastní alespoň jednu monsteru, jako by nežil. Kultem jsou rostliny.

Pokud se bojíte pořídit si jakoukoli pokojovou rostlinu, jelikož by pod vaší péči ihned zahynula, zkuste si rozšířit obzory a to nejlépe knihami, které jsou snad ještě hezčí než samotné kytky. Nejen že se skvěle vyjímají na poličce, ale dokonce i pomůžou a poradí. Krásný design a vytříbené fotografie či ilustrace trefně doplňují text a názorně zobrazí, co potřebujeme ke správné péči o kytky. Pokojové rostliny navozují pocity klidu, štěstí a pohody. Péče o ně nám pomáhá zpomalit životní tempo a lépe prožít daný okamžik. Jakmile jednou začnete, už nedokážete přestat. Rozšiřujete svou sbírku zeleně, které vám pomalu přerůstá přes hlavu. Doslova.

Zelená říše botaniky
V dnešní době se pěstitelé předhání s tím, komu vyrostlo nové pileí miminko či o kolik centimetrů je jejich oblíbený fikus lyrata vyšší než oni sami. Botanické zahrady jsou „nová černá“. Kdo nechce okouknout exotické rostliny plazící se po zdech skleníku a stovky druhů a velikostí kaktusů? Život s rostlinami je pro většinu z nás naprosto přirozený a samozřejmý, stejně jako mít doma postel či ledničku. Pěstění a rozmazlování zelených kamarádů je stejně důležité jako chodit do práce. Pyšnit se vlastní „urban jungle“ je spíše podmínkou než okázalostí.

Zelení přátelé krášlící interiér
Místo domácího mazlíčka si pořizujeme řasokouli, jelikož je snad ještě měkčí než kožíšek králíka a nebude při tulení protestovat. Pokud nepěstujete vlastní avokádo a nemáte na parapetu sbírku kaktusů a sukulentů asi se stále nemůžete považovat za pravého „plant lovera“. Nicméně i vymazlený panašovaný tchýnin jazyk nebo zamioculcas raven s tmavými listy patří mezi oblíbence, kteří navíc nejsou nároční, jen krásní.

Zelená uklidňuje
POKOJOVKY
Tři kamarádky Aneta, Rozi a Zuzana stojí za konceptem Pokojovek. Vedou blog, e-shop a loni vydaly svou první knihu. Pořádají workshopy, zazeleňují kavárny a firemní prostory a ve svém studiu přesazují pokojovky a píší návody pro jejich nové majitele. Dřívější holky z marketingu, jejichž srdce dnes tluče především pro rostliny. Jak samy tvrdí, jejich zkušenosti z marketingu se ale jim v nynější práci hodí. Jejich prvotina Pokojovky a jak se o ně starat nabízí návody jak o rostliny správně pečovat, jak zalévat, množit, hnojit, přesazovat a kde se v bytě nacházejí nejlepší místa pro dané pokojovky. Přínosné jsou příklady podomácku vyrobených hnojiv, které má snad každý v kuchyni. Návody na vytvoření vlastní kokedamy, terária či macramé potěší nejednoho kutila. Knihu dotvářejí stylové fotografie Igora Zacharova, manžela jedné z Pokojovek – Terezy. Hra se světlem, vkusná místa, zdobené a barevné květináče, lidé. To vše tvoří nádhernou kompozici, kterou Aneta, Zuz a Rozi dokázaly vytvořit díky své lásce a vášni.

Odkdy u vás vznikla láska k rostlinám? Co vás k tomu přivedlo?
Myslíme si, že to v nás bylo odjakživa, ale určitě s přestěhováním do vlastních domácností se zájem o ně prohloubil. Postupně jsme se o pokojovky začaly víc a víc zajímat a jak to bývá, čím víc něčemu rozumíte dělá vám to najednou mnohonásobně větší radost.

U koho se jako první myšlenka zrodil nápad na koncept Pokojovky?
Celé to vzniklo v podstatě jako nabalení se více zájmů na sebe. Rozi a Zuz uspořádaly akci, kde si s kamarádkami vyměňovaly řízky rostlinek a navzájem si předávaly také cenné informace o pěstování. Tam se seznámily také s třetí Pokojovkou Anet, která je později doplnila. Po prvním úspěšně zorganizovaném festivalu Pokojovky, který dostal na jedno místo všechny dosavadní prodejce rostlin a doplňků k jejich pěstování, jsme se rozhodly, že bychom se chtěly vydat cestou vlastního zeleného koncept storu. Podobného, jaké jsme obdivovaly ze zahraničí. S kurátorovanými rostlinami a výrobky a zábavnou komunikací. Především jsme ale chtěly zákazníky edukovat, jak se o rostliny starat, to tu před námi nikdo nedělal. Je sice hezké pořídit si novou rostlinu do domu, ale pokud nebudete vědět, jak se o ni starat, pravděpodobně se jí moc dařit nebude.

Co vás nakonec vedlo k tomu napsat knížku?
Během naší Pokojovkové existence jsme zjistily, že stále mnoho (zejména mladých) lidí o pěstování rostlin nic neví. Sice si rádi pořizují nové zelené kamarády, ale stále opakují ty stejné chyby a nestarají se o rostlinky tak, jak to vyžadují. Věděli jsme díky našim fanouškům ty největší neúspěchy a trable, na které jsme se v knize snažily zaměřit. I přesto, že v zahraničí vznikla už řada knih, které se pěstování pokojových rostlin věnují, chtěly jsme na český a slovenský trh přivézt takovou knihu, která bude relevantní pro místní podmínky. Kde se pěstitelé dozví potřebné informace k úspěšnému pěstování a které je donutí více přemýšlet například nad samotným nákupem rostliny.

Nejoblíbenější rostlina? A proč?
Aneta: Mám ráda všechny své rostliny a každé se snažím dávat maximální péči. Kdybych ale měla jmenovat jednu, tak je to má 4 roky stará Pilea Peperomioides, s kterou jsem musela ze začátku dost bojovat, aby se jí u mě dařilo. Mám s ní spojené hezké vzpomínky.
Zuz: Ficus Lyrata. Mám ho doma už pár rokov, sme rovnako vysokí a najviac ma baví, že ho už dokonale poznám. Po tých rokoch spoločného spolužitia si k nemu môžem dovoliť viac ako k ostatným rastlinkám, má veľké listy, ktoré sa ľahko čistia a keď potrebuje poliať, povie si o to sám. Bodaj by také samostatné boli všetky rastlinky.
Rozi: Asi to bude zachráněný svícník, převislá rostlinka s jemnými srdíčkovými listy. Našla jsem ho tehdy v jednom obchodě ve slevovém koutku, nevypadal, že to zvládne. Ale teď má 2 metry a nezvladatelně roste dál. Obecně mám převislé rostliny ráda. Baví mě, jak se plazí po zdech a nábytku a vytváří ten pravý dojem “urban jungle”.

Kdybyste se mohly převtělit do jakékoli pokojové rostliny, kterou byste chtěly být?
A: Někteří kamarádi by možná řekli, že jsem jasnej tchynin jazyk, ale já bych chtěla být asi monsterou.
Z: Aj keď je fialová moja najmenej obľúbená farba, ak by som chcela byť nejaká rastlinka, tak Oxalis. S nedostatkom svetla sa zatvára a ukladá k spánku, na svetle zas otvára a hlavne je vďaka cibulkám skoro nezničiteľný.
R: Monsteru mi zabrala Anetka, tak asi kávovník. Líbí se mi představa, že bych byla kromě pěkné pokojovky ještě užitečná těmito plody. Kávu všechny tři milujeme.

Máte nějaké rituály týkající se rostlin?
A: Povídám si s nima a čas strávený s nimi je pro mě jeden velký rituál a snažím se u toho nemyslet na nic jiného. Mám radost z každého nového lístku a vždy ho ukazuji i příteli.
Z: Ani nie, s rastlinkami, ktoré doma mám, sme väčšinou parťáci a polievam ich ako príde. Vždy keď sa tak však deje, dávam si záležať, aby sa to dialo poriadne, neodbiť ich a sústrediť sa iba na ne. To isté platí aj pri pravidelnom sprchovaní alebo zastrihávaní. Mám pocit, že čím poctivejšie sa im venujem, tým menej toho potrebujú.
R: Dřív pro mě byla péče o rostliny skoro meditativní, každou jsem v klidu prohlédla, prostříhala, polila, utřela prach… Teď s několikaměsíčním miminkem se péče o moje domácí pokojovky osekala na nutné minimum, ale věřím, že si na ně v budoucnu zase najdu víc času. Moc se na to těším.

Co vás nejvíce baví na pěstování?
Baví nás, že je naše vytrvalost v jejich pěstování vidět. Rostlinky nás odměňují zpátky novými lístky a vnáší příjemnější pocit do našich domovů. Navíc je jejich péče o ně neskutečně uklidňující. No a prakticky nám dávají nové znalosti a zkušenosti, které využíváme v našem projektu.

Největší mýtus a největší pravda, co se povídá o pokojových rostlinách?
Těch mýtů je více, ale třeba že tchynin jazyk nesmí do ložnice. Přitom patří mezi rostliny, které čistí vzduch a jsou tak do ložnic ideální. A pravda? Myslíme si, že živá pokojovka udělá radost každému, proto je vhodným dárkem. A taky platí, že rostliny velmi zútulňují naše domovy!

Na svém blogu tvrdíte, že pokojovky si vybírají nás, ne my je. Co tím přesně myslíte?
Dost často se někomu líbí rostlinka, spontánně si ji koupí a někam ji doma postaví. Případně vím, že chci pokojovku na parapet a tak si tam nějakou umístím a víc to neřeším. Takhle by to ale fungovat nemělo. Nejdřív si musím zjistit, jak náročná je daná pokojovka (začátečníkům doporučujeme ty méně náročné) a jaké světelné podmínky a zálivku potřebuje. Ne všechny budou dobře prospívat na parapetu nebo v tmavším koutku místnosti. Proto z legrace tvrdíme, že rostlinky si vybírají majitele a ne naopak – záleží totiž hodně na podmínkách, které jim umíme nabídnout.

Jaké máte do budoucna? Chystáte další knihu?
Určitě chceme pokračovat ve vzdělávání našich zákazníků ohledně pěstování rostlin. Jestli to bude formou další knihy nebo nějak jinak, to se musíte nechat překvapit. :)

Aneta Váchová, Tereza Zacharov, Zuzana Gašparovičová:
Pokojovky a jak se o ně starat
Nakladatel Pokojovky
Praha, 2018 (1. vydání), 192 stran


Domácí džunglí ke splnění snu
KVÍTKA V BYTĚ
Sestřenice Veronika Ježková a Nikol Francová spojily síly a daly vzniknout pojmu Kvítka v bytě. Dá se říci, že se zasloužily o vytvoření zcela nového tématu „slowplant“, jež může působit i jako filosofie. V koncepci tohoto pojmu jde především o pěstování vlastních rostlin a nenakupování kytek v hobbymarketech a u velkoobchodníků, stejně jako přesazování kvítek do nového substrátu a nahrazení plastového květináče terakotovým. Dvojice si na jaře otevřela ateliér v Brně, kde samy přesazují a starají se o rostliny, které chtějí hrdým majitelům předat dále. Kromě pěstování se věnují i výrobě vlastní keramiky s názvem KERA. Vyrábí keramické květináče, podmisky, hrnky i nádobí, a vymyslely si i vlastní klíčící misky pro pěstování například avokáda, manga či cibulovin. Nikol s Veronikou nabízejí pohotovost a nemocnici pro kvítka – zadarmo léčí rostlinky, které na tom nejsou zrovna nejlépe. Stačí jen přinést postiženou uvadající rostlinu do jejich ateliéru a je o ni královsky postaráno, vrátí se vám jako nová. Láska k rostlinám u nich vznikla už od malička, kdy je k tomu přivedly hlavně jejich babičky. Ve své knize často zmiňují i jejich rady a nápady. O víkendech ráno, dříve než si nachystají snídani, zalijí rostliny a nakrmí kočku nebo psa. Jejich kniha je psána neformální jazykem, hýří vtipem a sarkasmem a čtenáře při čtení pobaví.

Jak jste se dostaly k pěstování a následnému prodávání rostlin?
Jednou jsme se vydaly na blešák, kde jsme prodávaly asi šedesát rostlin namnožených z těch, které máme doma. Následně jsme byly na blešáku ještě jednou a pak jsme začaly mít vlastní pop upy. Při události vydání knížky jsme se rozhodly, že se zkusíme živit provozováním našeho ateliéru.

U koho se jako první myšlenka zrodil nápad na koncept Kvítka v bytě?
Zrodil se u Veroniky, která nad touto myšlenkou uvažovala už delší dobu předtím, než jsme založily Instagram Kvítek. Pak ale viděla zahraniční účty se stejnou myšlenkou a řekla si, že není na co čekat.

Proč jste se rozhodly o pokojových rostlinách vytvořit knihu?
Protože nás oslovilo nakladatelství Albatros a my jsme si řekly, že je to životní šance.

Nejoblíbenější rostlina? A proč?
Nikol: Nejvíce miluji fikus elastika, protože má ideální velké listy a možná i proto, že je nenáročný.
Veronika: Mé preference se liší a momentálně je mou nejoblíbenější rostlinou abutilon, který mám doma a na který se nemůžu vynadívat.

Kdybyste se převtělily do pokojové rostliny, kterou byste chtěly být?
Rýmovníkem nebo tchýninými jazyky, jelikož jsou nesmrtelné.

Co vás nejvíce baví na pěstování?
Když rostliny rostou! Protože rostou díky naší péči, díky tomu, kam jsme je umístily. Pak máme radost z toho, že je rostlina hezká a že tím zas může dělat radost někomu jinému.

Největší mýtus a největší pravda, co se povídá o pokojových rostlinách?
Mýtů je spousta, ale ty největší jsou, že čím větší květináč, tím lépe a že kaktus vyžaduje nejmenší péči. Největší pravda je ta naše, že všechno okolo pěstování rostlin vyžaduje selský rozum.

Veronika Ježková, Nikol Francová:
Kvítka v bytě
Nakladatelství Albatros
Praha, 2019, 200 stran



Oáza přepychu
BOTANICUM
Z jiného soudku je kniha Botanicum od nakladatelství Albatros. Jde o knihu zaměřenou spíše pro děti, avšak svým krásným funkčním a estetickým vzhledem okouzlí spíše dospělé čtenáře, pro které se stane designovým kouskem. Autorkám Katie Scottové a Kathy Willisové se podařilo vykreslit edukativní a pozoruhodný příběh plný rostlin a hub. Zmiňují jehličnany i ovocné stromy, byliny, palmy, kaktusy, orchideje i obilniny a traviny. Od nejexotičtějších rostlin, přes řasy, mechorosty a kapradiny až po masožravky. Kniha je rozdělena do sedmi galerií, které se těší na prozkoumání. Již první kapitola nám objasňuje základní poznatky o roslinách – nahosemenné, krytosemenné, jednoděložné, dvouděložné. Jako za starých časů na základní škole. Každá kapitola je doplněna o kresby z pera Scottové, jež jsou opravdu unikátní a na velkoformátových stránkách působí honosně. Jednotlivé ilustrativní exponáty jsou doplněny o krátké ale důležité informace. Botanicum je kniha především naučná a impozantní svou velikostí i obsahem. Působí jako muzeum a odborný slovník, do kterého můžete kdykoli nahlédnout a získat potřebné informace. Pestrý obsah různorodých rostlin i hub představuje, jak se vyvíjely a v průběhu staletí ohromně přizpůsobovaly, aby  v podmínkách dokázaly přežít. Opravdové království rozmanitých  a majestátních rostlin.

P. S.: Věděli jste, že existuje přibližně dvacet osm tisíc druhů orchidejí?

Kathy Willis, Katie Scott: Botanicum
Nakladatelství Albatros
Praha, 2018, 112 stran