Abyste byli v něčem skutečně úspěšní, musíte tím žít dnem i nocí a ve své cestě za dílčími cíli vytrvat. Jedním takovým člověkem, kterého natolik okouzlil design, že se stal ředitelem přehlídky jeho současné podoby a pojmenoval ji Czech Design Week, je Lukáš Pipek. Rozhovor s ním tedy nebude o ničem jiném, než o jeho dlouholeté vášni, designu.

Letos jsi připravil již devátý ročník festivalu Czech Design Week. Dalo by se říci, že už je to pro tebe rutina, nebo tě každý ročník naučí něčemu novému? Čím tě obohatil ten poslední?
Každý ročník mě naučí něčemu novému. S každým dalším ročníkem získává člověk nové zkušenosti a přiučí se novým věcem. Ví, co lépe „vychytat“ pro další ročník, jak lépe představit svoji vizi i jak lépe spolupracovat v rámci týmu i s jednotlivými vystavujícími, pro které je Czech Design Week často první veřejnou prezentací ve formátu samostatných expozic.
Jedním z cílů festivalu Czech Design Week je podporovat a pomáhat vystavujícím designérům a tvůrcům. Zejména těm začínajícím, kterým poskytujeme konzultace, rady i tipy, jak tvorbu nejlépe prezentovat, a snažíme se jim v rámci našich vlastních možností a kapacit vycházet vstříc. Musíme někdy i vystavující „hlídat“, aby se jejich prezentace nestáčela do formátu různých designových marketů, které mají také své místo a je dobré, že probíhají, není to ale formát vhodný pro festival Czech Design Week. A samozřejmě dobrá prezentace designové tvorby je také důležitou vizitkou pro samotný festival.
Bylo mi jasné, že když jsme letos plánovali Czech Design Week ve Výstavní síni Mánes, že už z respektu k danému místu se nemohu dopustit žádné chyby. Produkční plán jsme procházeli a kontrolovali několikrát, i tak se vyskytly neočekávané věci, které se musely řešit za pochodu. Pro organizaci takových akcí je důležité být flexibilní a umět problémy řešit okamžitě.

Jak bys popsal vývoj tuzemské designérské tvorby za těch posledních devět let?
Neustále se posouvá a stále více se propojuje s okolním světem. Současní mladí designéři i studenti designu získávají lepší rozhled díky možnostem cestovat a díky propojení skrze sociální sítě a internet. Díky tomu také častěji vytváří výstupy, které nesou srovnání s tou ve světě.
Všeobecně je zažité, že „zlaté české ručičky“ zvládnou vše, na co sáhnou. Obory jako sklo, porcelán, módní tvorba či architektura jsou v tuzemsku vnímány tak, že v nich patříme na špici. V zahraničí však o českých designérech málokdo v současnosti slyší. Jejich popularita, se kterou se protáčí na české scéně, často končí u hranic Krkonoš či Šumavy. Právě mladá generace díky svému propojení se světem, větší odvaze riskovat a cestovat, dodává designové tvorbě v Česku svěží vítr a naději, že se kvalita designové tvorby u nás udrží i nadále.
Ještě před covidem u nás byl pozorovatelný rozvět celkového kreativního oboru včetně designu. Zejména v Praze se otevírala spousta zajímavých butiků, concept stores, showroomů či obchodů s designovými výrobky a Praha se díky tomu začala více přibližovat západním metropolím. Covid, ale i současná krize to vrací o několik let nazpět. I tak je stále hezké sledovat, že zejména kvalitní tvorba se dokázala u nás udržet i přes krize, a věřím, že přežije i do budoucna.
Abych však nekončil jen negativně. Období krizí má také svou pozitivní stránku v tom, že pomáhá scénu vytříbit: Dokážou se udržet designéři, kteří ke své tvorbě přistupují poctivě a s pílí a kteří umí svou tvorbu dobře prezentovat. I my za festival jsme si prošli v posledních letech těžkou zkouškou, kdy jsme stáli i před rozhodnutím, zda kvůli covidu pokračovat, či ne. Věřím, že zejména letošní ročník v Mánesu dokázal, že se nám podařilo udržet se a dále růst.

Splnilo se něco, co jsi očekával? Případně tě něčí směřování překvapilo, ať už pozitivně nebo negativně?
Tohle moc skromně znít nebude, ale myslím si, že po těch letech už mám docela dobrý odhad. Vychází to jak z toho, že designovou a uměleckou scénu u nás dlouhodobě sleduji a vím, že některé příběhy a „objevy“ se opakují podle podobného scénáře, tak z toho, že mívám dobrý odhad na lidi. Bez toho by také u nás akce v kulturním odvětví ani nešly dělat.
Právě objevování nových talentů, u kterých vidíme, že mají potenciál růst, je jedním z cílů Czech Design Weeku. Mohl bych vyjmenovat spoustu příkladů, v rychlosti mě teď napadá například František Jungvirt, který na festivalu své novinky představuje už pravidelně a kterého jsme na začátku podpořili v jeho prvních kolekcích váz Garden, anebo také Dominika Petrtýlová či Kristýna Mikolášková.
Z nových tváří bych pak určitě rád zmínil Grétu Kušnírovou, která se u nás představila poprvé vloni, nebo Pavlínu Šváchovou, která se během letošního ročníku stala objevem roku cen Czech Design Award. Uvidíme v budoucnu, zda se náš odhad potvrdí.

Jaké kvality jsou pro tebe při výběru a hodnocení toho dobrého designu určující?
Důležité je mít přehled a sledovat dění, kdo s čím kdy přichází, a vidět za pozadí vzniku daného designu. Podle toho se snadno odliší autentická tvorba od té, která je pouze odkoukaná od jiného designéra. Takovému designu chybí vlastní myšlenka. Například v oblasti skla u nás kolikrát vznikají kolekce, které používají různé speciální techniky, nad jejichž použitím ale designér nepřemýšlel, pouze je odkoukal jinde a „líbily se mu“. Chybí pak příběh toho vzniku, který má naopak designér, který k té technice došel vlastní cestou.
Tím se dostáváme také k vlastní prezentaci designéra, která je také velmi důležitá, protože tím právě vypráví a komunikuje příběh svého produktu, své tvorby. Pro mě osobně je při výběru určujícím měřítkem to, zda se vystavující umí prezentovat. Zda má vlastní a jednoduše dohledatelné webové stránky a sociální sítě či zda má věci kvalitně vyfotografované. Zároveň to ale nesmí přehánět s prezentací, takzvaně „bombardovat“ sledující fotografiemi a příspěvky každý den. Musí mít vše dobře naplánované a vědět, kdy co zveřejnění. Pokud to totiž přepískne, tak se lidem, a zejména sběratelům či galeristům, omrzí a ztratí reputaci kvalitního tvůrce.
Je potřeba také vnímat tvůrce mimo jejich představený produkt a zůstávat s nimi v kontaktu. Sledovat, kam se posouvají, a zda jejich směřování má potenciál. Spousta zejména mladých tvůrců se vyšvihne nahoru díky jednomu produktu, na který už ale nedokážou navázat. Nedokáží se posouvat dál, anebo je semele „pozlátko“ mediální pozornosti, kdy se najednou o nich chvíli všude píše, každý se s nimi chce setkat, a oni získají pocit, že mají vyhráno. Ale v tu chvíli přichází pro ně nejdůležitější moment, kdy musí začít makat a tvořit další kolekce a projekty. Tak se rozezná ten, kdo pouze náhodně vytvořil kvalitní dílo, od toho, kdo má v sobě talent, který neustále rozvíjí.

Jak si stojí tuzemský design v porovnání s ostatními zeměmi? Jsou v současné době patrné nějaké sjednocující trendy?
Řekl bych, že dochází k rychlejšímu přebírání různých trendů ze zahraničí. Co se k nám v minulosti dostávalo dlouhé roky, dnes přichází téměř okamžitě. Myslím tím například trendy v barvách, tvarech či v dekorativnosti. Designéři z různých zemí také reagují podobným způsobem na vnější podněty ze světa politiky či ekonomiky.
Je důležité zmínit, že se českému designu v porovnání s ostatními zeměmi daří se udržet, i navzdory mizivé podpoře ze strany státu. Chybí tu aktivní státní agentura pro podporu designu a umění, která tu dříve fungovala, a pro podporu designérů v zahraničí, stejně tak jako značek či studií.
Je hezké, že se česká vláda se v rámci evropského předsednictví chlubí sklem značky Rückl, pro podporu a rozvoj designového průmyslu u nás ale politici nedělají skoro nic, a to ani v současné době bezprecedentní energetické a ekonomické krize, kdy spousta značek doslova stojí před propastí. Přitom design patří k lukrativním odvětvím s přidanou hodnotou, které pomáhají zemi budovat jméno ve světě. Například ve Francii to moc dobře vědí, značky jako Dior, Channel či Cartier jsou jejich výkladní skříní, které podporují. U nás si podobné renomé drží například Moser nebo Ton, z nových značek pak má dobře našlápnuto Klimchi, většinou je to ale bohužel navzdory nulovému zájmu ze strany státu.

Jaká byla první idea CZDW? Proč vznikl?
Byla to jednoduchá idea: podpořit mladé a talentované designéry, studia či značky v jejich začátcích a dát jim prostor se prezentovat. Tato myšlenka se postupem let rozrostla do celé platformy, kdy pomáháme mladým designérům a studentům při vzniku jejich kolekcí, s jejich prezentací, a také se je snažíme vysílat do zahraničí, a to v rámci spolupráce s partnerskými přehlídkami, například v rámci Milan Design Week či London Design Fair.

Jakým praktickým komplikacím v současné době čelí práce menších designérských studií a proč by ji kupec měl podpořit oproti sektorové velkovýrobě?
Komplikacím čelí hned několik. Pojí se v tom možnosti, jak svou tvorbu prezentovat, jak vyrábět a jak hledat zákazníky. Je těžké konkurovat sektorové velkovýrobě, která má jiné možnosti v rámci reklamy i výroby, kdy je kvůli strojové výrobě schopna snižovat své náklady na minimum (a to i na úkor samotné kvality) a tím i nabízet produkty za nížší ceny.
V situaci, kdy si má člověk vybrat, zda si koupí vázu za pár stovek v IKEA, anebo si ji koupí od konkrétního designéra, od kterého si zároveň pořídí unikátní a ručně vyráběný produkt, avšak za mnohonásobek ceny, často si zvolí první možnost. Pojí se v tom neochota investovat do kvalitních věcí, protože spousta lidí neocení jejich hodnotu. Vidím to na příkladu různých bleších trhů, kde se často dají za pár stovek korun nalézt kvalitní skleničky či vázy ze 70. a 80. let od designérů značky Moser, a to jenom proto, že je lidé vytáhli doma z půdy a vůbec netuší, jakou takové sklo má dnes cenu.
Kontroverzním problémem, o kterém se málo mluví, je fakt, že se velkovýrobci často až okatě inspirují různými designéry a menšími studii. Nebál bych se uvést i konkrétní příklad, kdy si doteď pamatuji, jak jsem narazil v IKEA na vázy Bandaska českého studia Dechem. Samozřejmě se nejednalo o ně, stejná podoba, avšak v horší kvalitě skla, ale byla nepřehlédnutelná. Je pak vtipné a smutné zároveň, že tyto velké značky jsou partnery akcí a událostí, které by naopak český design a designéry měly podporovat a na daný problém upozornit.

Jaká je kvalita etiky na tuzemské designérské scéně? Vídáš hodně „vykradených“ nápadů? Jak se dá obhájit původní dílo v praxi?
Česká designérská scéna je malá, de facto je to takový malý rybníček, kde se každý zná s každým a všichni mají příležitost sledovat tvorbu navzájem. Díky tomu se dá také vysledovat, kdo se kým inspiruje. Je velmi tenká linka mezi tím, co se něčemu podobá, a co je vyložené „okopírované“.
Obhájit své původní dílo by ale neměla být práce přímo designéra, který jej vytvořil, už jen proto, že pachuť vykrádání není na jeho straně. V tu chvíli by měla právě fungovat práce kurátorů či kritiků, ale nejen jich. Důležitější je práce kulturních novinářů a reportérů, kteří informují veřejnost. Ze své pozice, kdy rozhodují o tom, co se dostane do mediálního prostoru, a co ne, by měli být schopni rozpoznat pozadí věcí a kultivovat designérskou a uměleckou scénu u nás. Už jen proto, že je to jejich profese, za kterou dostávají ohodnocení.
Někdy mě právě překvapí, jak někteří vykazují malý přehled o místní scéně a nejsou schopni uvést tvorbu designérů do souvislostí a do kontextu. Abych nemluvil jen obecně, můžu zmínit příklad kauzu lithyalinu, unikátní techniky, kterou doslova několik desítek let vlastní cestou znovuvynalezl sklářský technolog Václav Kuželka z Nového Boru a kterou si až moc snadno chtěl přivlastnil před časem někdo jiný. Toto do sklářské komunity prostě nepatří.

Jaká konkrétní instalace tě na letošním ročníku opravdu zaujala a čím?
Tady konkrétní odpověď nedám. Ze své pozice bych si nerad dovolil upřednostnit některého z vystavujících festivalu Czech Design Week, kteří navíc prošli kurátorským dohledem. Spíš bych zmínil, že se každoročně těším na instalace od designérů, kteří u nás vystavují pravidelně a u kterých nepochybuji, že každý rok přijdou s kvalitní instalací, jako například duo Mikolášková & Drobná anebo také právě František Jungvirt či Dominika Petrtýlová či Studio Combo.
Ne instalací, ale svou tvorbou i příběhem mě letos zaujalo Studio 3, pod kterým tvoří studenti ústecké Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Vendula Menšíková, Jan Syrovátka a Václav Černí. Svými looky i přístupem, kdy tvoří společně, což v oblastí módní tvorby u nás není tak běžné, si také vysloužili letošní Cenu festivalu v rámci Czech Design Award. A musím říct, že v rámci organizačního týmu v tom panovala jasná shoda.

V jakém odvětví designu rozpoznáváš české autory a autorky jako nejvýraznější?
Nepochybně je to stále sklo, které designérům u nás nabízí mnohé možnosti. České sklo je světové a unikátní proto, že se u nás uchovala nebo znovuoživila (jako v případě lithyalinu) celá škála různých výrobních a dekorativních technik, které čekají na to, až si jich designér všimne a dá jim tvar.
Zároveň mě ale těší, že se zvedá kvalita tvorby v keramice a porcelánu, která má u nás také silnou tradici. Designéři, jako je Gréta Kušnírová, Tereza Sluková či Paula Benčaťová, tomuto odvětví přinášejí nový dech. Zvedá se ale i kvalita výuky, musím uznat, že třeba Ateliér keramiky a porcelánu na UMPRUM pod novým vedením Milana Pekaře vzkvétá a představuje nové talenty. To stejné pak platí například o tamějším ateliéru skla pod vedením Ronyho Plesla, o ateliéru K.O.V. pod vedením excelentní Evy Eisler, ale i o dalších, jejichž vyjmenování by mi trvalo další půl hodinu.

Kupuje se český design, má úspěch mladé studio, nebo autor navazující na dlouhodobou tradici?
Zde si myslím, že je to tak půl na půl. Často říkám, že je dobré investovat do mladého studenta. Zajít si na výstavu klauzurních a semestrálních prací, například na Artsemestr na UMPRUM, prohlédnout si tvorbu a mít přehled. Většina kvalitních mladých designérů a studií totiž často navazuje na různou tradiční tvorby, které dokáže dát současnou podobu.

Lukáš Pipek (* 1980) je ředitel přehlídky a festivalu designové tvorby Czech Design Week. Své organizační zkušenosti i know-how nabíral na obchodních a manažerských pozicích v českých telekomunikačních a technologických firmách, aby následně svoji celoživotní lásku k umění a designu zformoval do vlastního projektu. Tím se stal právě Czech Design Week, který podporuje a prezentuje talentované designéry a designérky. Festival se od svého vzniku rozrostl v celou platformu a organizační tým se pod jeho vedením zaměřuje na celoroční podporu talentovaných designérů a začínajících tvůrců či studentů, které podporuje v jejich nových kolekcích, vysílá na zahraniční přehlídky a také pomáhá s prezentací. Mimo jiné také díky nové aplikaci, která sice nese název festivalu, ale jejím cílem je veřejnosti přiblížit celoroční dění na české designové a umělecké scéně. ]]> http://artikl.org/vizualni/dnem-noci-i-dechem-pro-design/feed 0 http://artikl.org/festivaly/designeri-a-designerky-oceneni http://artikl.org/festivaly/designeri-a-designerky-oceneni#comments Mon, 05 Sep 2022 18:30:03 +0000 redakce http://artikl.org/?p=17014 Festival designové tvorby Czech Design Week zakončil v neděli 4. září svůj 9. ročník v pražské Výstavní síni Mánes vyhlášením cen Czech Design Award, které se zaměřují na ocenění talentovaných designérů a tvůrců. Cenu v kategorii Objev roku udělila letošní porota festivalu sklářské umělkyni a studentce pražské AVU Pavlíně Šváchové, která ve své tvorbě balancuje na hranicích designu a volného umění. V kategorii Best of Design za nejzajímavější designový produkt si cenu odnesla značka Space of Space bratrů Jakuba a Martina Klimešových, kteří na festivalu Czech Design Week představili své ohýbané kovové stolky Jupiter. Za Nejlepší instalaci, která se v rámci letošního festivalu prezentovala, si cenu odneslo duo Mikolášková&Drobná, pod kterým tvoří designérky Kristýna Mikolášková a Tereza Drobná. Designérky představily střípky z nové kolekce Thanks Girls!, která je inspirovaná průkopnicemi designu z přelomu 19. a 20. století. Letošní čtrnáctičlenná porota festivalu, kterou tvořili odborníci z řad zkušených designérů, teoretiků designu, pedagogů a zástupců kulturních médií rozhodovala skrze anonymní hlasování během průběhu festivalu. Jeho výsledkem bylo také udělení Zvláštního uznání poroty, a to studiu ADEMI, pod kterým tvoří módní kolekce designérka Adéla Mitrengová a které na festivalu představilo sladkou kolekci doplňků Candy Shop. Cenu festivalu, která je udělována organizátory designové přehlídky, získalo STUDIO 3 módních návrhářů Venduly Menšíkové, Jana Syrovátky a Václava Černého, kteří společně studují na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem. Zvláštní uznání festivalu si pak z letošního devátého ročníku odnesla česká rodinná značka Triant, která dlouhodobě spolupracuje s českými designéry a podporuje zejména začínající tvůrce a studenty. Devátý ročník přehlídky designu Czech Design Week, který ve dnech od 2. do 4. září zavítal do pražské Výstavní síně Mánes, představil přes sto vystavujících z řad předních designérů i začínajících tvůrců a studentů, kteří během festivalu představili své nové kolekce. Na letošním ročníku převažovala zejména sklářská tvorba, organizátoři festivalu tím chtěli upozornit na náročné období, které čeká český sklářský průmysl, jenž je jednou z oblastí nejvíce zasažených současnou energetickou krizí. Dlouhodobý cíl festivalu Czech Design Week směřuje zejména k podpoře začínajících designérů a také mladých studentů, kterým dává festival často příležitost poprvé vystavovat na podobných přehlídkách v Česku i zahraničí a poskytuje rady, jak pracovat s konceptem panelových instalací i vlastní prezentace pro větší úspěch na větších designových akcí v zahraničí.   POROTA CZECH DESIGN AWARD Bára Alex Kašparová / šéfredaktorka Artikl František Jungvirt / designér, UMPRUM Ilona Karásková / šéfredaktorka MILE Jen Kratochvíl / ředitel bratislavské Kunsthalle Klara Beverly / vydavatelka Marie Claire a XANTYPA Květa Čulejková / architektka, designérka, Design Cabinet CZ Lenka Žižková / zakladatelka Design Cabinet CZ Lukáš Spilka / módní návrhář, ředitel We’re Next Michal Kučera / novinář Michaela Kramárová / šéfredaktorka Heroine Petr Jansa / šéfredaktor ESENCE Petr Kotík / zakladatel °Amazing Places Tomáš Otta / magazín Selected SEZNAM VYSTAVOVATELŮ CZDW 2022: https://www.czechdesignweek.com/#exhibitors O CZECH DESIGN AWARD Czech Design Award vzniklo za účelem ocenit a podpořit vycházející talenty a studenty designové či umělecké tvorby, ale také etablované umělce, designéry nebo začínající studia, značky či startup projekty. Ocenění umělci tak získají také možnost představit svou tvorbu na jednom ze zahraničním festivalu a to v rámci spolupráce s partnerskými zahraničními Design Weeky. Ocenění Czech Design Award navrhl a realizoval František Jungvirt. Limitovaná edice váziček na jeden květ vznikla exkluzivně pro Czech Design Week. Jako cenu si ji odnesou ti nejlepší designeři, firmy či studia. Cena již není jen těžítko lapací prach na poličce, ale funkční kus skla, který je součástí designérova stolu. Jeho každodenní radostí, cenným darem, který neztrácí hodnotu. ]]> http://artikl.org/festivaly/designeri-a-designerky-oceneni/feed 0 http://artikl.org/vizualni/prazsky-manes-uz-brzy-zazari-designem http://artikl.org/vizualni/prazsky-manes-uz-brzy-zazari-designem#comments Mon, 29 Aug 2022 09:05:24 +0000 redakce http://artikl.org/?p=16953 Czech Design Week na začátku září představí současnou designovou tvorbu v pražské Výstavní síni Mánes. Více než 100 vystavujících z řad designérů, nezávislých tvůrců i značek, tři dny zaplněného programu, a hlavně pražská Výstavní síň Mánes, která ve dnech od 2. do 4. září bude hostit devátý ročník festivalu designové a umělecké tvorby Czech Design Week. Ten letos představí výběr současného designu a také plno nových kolekcí od talentovaných designérů z Česka i ze zahraničí. Podobu letošního vizuálu připravilo studio Idea & Maker dua Johany Kroft a Maxima Kroft, jejichž umění stejně jako letošní vizuál přesahuje do světa NFT. Ikonický funkcionalistický prostor Výstavní síně Mánes vznikl na přelomu 20. a 30. let minulého století podle návrhu architekta Otakara Novotného pro Spolek výtvarných umělců Mánes, který hostil jména jako Max Švabinský, Toyen, Emil Filla, ale také Pablo Picasso, Salvador Dalí či Frank Lloyd Wright. Zatímco minulost patřila převážně velikánům výtvarného umění, letos do Mánesu zavítají přední designéři nejen české scény, kteří veřejnosti ukáží, že kreativní tvorba neztrácí svůj dech ani přes náročná období. V rozmezí tří dnů od 2. do 4. září festival nabídne výběr současné tvorby českých i zahraničních designérů, studentů, značek a studií napříč všemi obory designu: od interiérového a produktového designu, sklo, keramiku, fashion a šperk až po grafiku, vizuální tvorbu i NFT. Nové kolekce na festivalu představí například loňští držitelé cen Czech Design Award, sklářská značka Klimchi a její kreativní ředitel František Jungvirt. Ten také kromě vlastní nové tvorby ukáže novou kolekci malých váziček, která vznikla pro květinářství Provoní. S novými kolekcemi do Mánesu zavítá také například duo Mikolášková & Drobná, značka Space of Space či Dominika Petrtýlová, jejíž vázy Lollypop vznikly ve spolupráci s festivalem Czech Design Week. Kompletní seznam vystavujících je dostupný na webu: https://www.czechdesignweek.com/#exhibitors Formát panelových instalací doplní na festivalu každodenní doprovodný program v podobě přednášek, panelových diskuzí či hudebních vystoupení. Na doprovodném programu se podílí také redakce Artiklu a to přímo šéfredaktorka Bára Alex Kašparová, která ve své prezentaci Jak dostat svou tvorbu do médií? představí principy, které vedou k úspěšné prezentaci autorské tvorby v médiích. Vystoupí také PhDr. Michal Tošner, Ph.D. s přednáškou Dasein design – bytí a bytování v návaznosti na Heideggerovu filozofii bytí spisu Básnicky bydlí člověk a pojedná o designu jako zprostředkovateli jsoucna a formativního činitele kvality bytí (životní sloh a životní styl). V prezentaci Není už pozdě začít komunikovat na Instagramu? představí také Dominika Schmidt principy online komunikace, které si žádá současná doba a její nároky. Kompletní seznam programu festivalu naleznete na webu: https://www.czechdesignweek.com/#program Novinky k letošnímu roku přichystal pro návštěvníky také přímo festival Czech Design Week. Spolupráce s bratislavskou platformou Virvar představí zcela novou kolekci od návrháře Jana Černého a módní show WE’RE NEXT (WRN) do Mánesu přiveze speciální výběr současných fashion designérů. Ve spolupráci s českou mutací časopisu Marie Claire se v prostoru Mánesu představí ikonická kabelka Lady Dior, kterou proslavila princezna Diana. A uvnitř Výstavní síně Mánes díky spolupráci s tradiční stavebnicí Merkur vznikne i dílnička, která nadchne nejen ty nejmenší. Za festival se pak lidé mohou těšit na novou mobilní aplikaci Czech Design Week Guide, která bude od 1. září ke stažení pro Android a iOS. Czech Design Week 2022 Výstavní síň Mánes (Masarykovo nábřeží 250/1, Praha 1) 2.–4. září ]]> http://artikl.org/vizualni/prazsky-manes-uz-brzy-zazari-designem/feed 0 http://artikl.org/festivaly/designeri-hlaste-se http://artikl.org/festivaly/designeri-hlaste-se#comments Thu, 26 May 2022 15:36:57 +0000 redakce http://artikl.org/?p=16668 Festival designové a umělecké tvorby Czech Design Week se pro svůj devátý ročník rozhodl zavítat do pražské výstavní síně v Galerii Mánes. Ve dnech od 2. do 4. září 2022 představí současnou nejen českou designovou tvorbu napříč různými obory, od zavedených jmen po nastupující generaci talentovaných tvůrců. Podobu letošního festivalového vizuálu pro Czech Design Week připravilo studio Idea & Maker dua Johana Kroft a Maxim Kroft, jejichž digitální umění přesahuje do světa NFT. Přihlášky pro vystavující jsou otevřené do konce července. Ta nejzajímavější a nejoriginálnější tvorba získá pozvání na festival zdarma. S příchodem letního období zahájil festival Czech Design Week příjem přihlášek pro devátý ročník a mimo jiné se přemístil do nové lokality. Organizátoři festivalu se rozhodli setrvat v centru a poprvé s designovou tvorbou zavítat do pražské výstavní síně na Masarykově nábřeží, jež je pevně spjatá s historií naší republiky. Ikonický funkcionalistický prostor Galerie Mánes vznikl na přelomu 20. a 30. let minulého století podle návrhu architekta Otakara Novotného pro Spolek výtvarných umělců Mánes, který hostil taková jména jako Max Švabinský, Toyen, Emil Filla, ale také Pablo Picasso, Salvador Dalí či Frank Lloyd Wright. Zatímco minulost patřila převážně velikánům výtvarného umění, letos do Mánesu zavítají přední designéři nejen české scény, kteří veřejnosti ukáží, že kreativní tvorba neztrácí svůj dech ani přes náročná období. V rozmezí tří dnů od 2. do 4. září festival nabídne výběr současné tvorby českých i zahraničních designérů, studentů, značek a studií napříč všemi obory designu: od interiérového a průmyslového designu, sklo, keramiku, fashion a šperk až po grafiku a vizuální tvorbu. Formát panelových instalací doplní na festivalu také každodenní doprovodný program v podobě přednášek, panelových diskuzí, hudebních vystoupení a nově také módních přehlídek. Organizátoři festivalu Czech Design Week si pro letošní ročník nekladli jiný cíl, než si oslavu tvůrčí činnosti plně užít společně s vystavujícími i návštěvníky, protože design v Mánesu si nic jiného nežádá. Pro návrh festivalového vizuálu bylo letos osloveno studio Idea & Maker dua Johana Kroft a Maxim Kroft, kteří se ze svého berlínského ateliéru nově přemístili do New Yorku. Skrze svoji vizuální laboratoř připravili první festivalový plakát s přesahem do digitálního světa NFT. Barevně sytý a do detailu vyhraný vizuál tak získá i další účel, během festivalu bude vydražen a výtěžek věnován pro dobročinný účel. Přihlášky na Czech Design Week 2022 jsou otevřené komukoliv, kdo se nebojí předvést svou tvorbu a nechat ji projít kurátorským dohledem. Zasílat přihlášky můžete do 31. července prostřednictvím webového formuláře, nebo na e-mailovou adresu prihlasky@czechdesignweek.com. Ta nejzajímavější a nejoriginálnější tvorba získá pozvání na festival zdarma. ]]> http://artikl.org/festivaly/designeri-hlaste-se/feed 0