Nádražní čekárna je místo náhodných lidských setkání. Ve stejnojmenném představení souboru Farma v jeskyni se v tomto prostoru setkávají tragické okamžiky minulosti s nic netušící současností a problémy, které přetrvávají desítky let. Přijďte, počkejte, poslouchejte a uvidíte to, co sami často nevnímáme – paměť místa plného historie.

Zajímavostí pohybového divadla je především práce s jiným způsobem přenosu informací. Vypráví příběh složený z dojmů, emocí a pocitů, které místy tušíte a místy hádáte. Kdyby šlo zaznamenávat výsledné divácké vjemy, nejspíš by se nenašly dva stejné. Napsat o každém dalším takovém představení je výzva. Nic není stoprocentně jisté, vše lze interpretovat na desítky způsobů. Záchytný bod bývá jen jeden – oficiální popis hry a třeba rozhovor, pokud jej s někým ze zúčastněných stihnete spáchat. Potom samozřejmě existují pomůcky, jako třeba pročítání všech předchozích článků již o představení napsaných. To je celkem zrádná metoda, protože psaní o premiéře se může snadno stát vaším kariérním harakiri.

Náhodná setkání
Představení souboru Farma v jeskyni Čekárna vás zahrne řadou dojmů. Máte tu skvělou živou hudbu, pozoruhodný zpěv a samozřejmě výrazný tanec. Celý děj se odehrává ve stanici Žilina – Zárečie, odkud odjížděly v době druhé světové války transporty do koncentračních táborů. V představení se míchá minulost se současností – neklidné duše zemřelých, současní cestující, novináři, oficiální proslovy… Jak popisují Čekárnu sami představitelé Farmy v jeskyni: „V čekárně jako v meziprostoru se potkávají „náhodní“ cestující a nenáhodně se tam vracejí mrtví. V banálním vztahovém trojúhelníku se kumuluje privátní násilí, evokující nezhojené historické trauma, ze kterého pořád roste tichý nacionalismus.“ Forma představení skýtá prostor k interpretaci – kde jsem já s ženskou naivitou viděla náznak erotického vztahu, objevil můj známý alegorii boje se systémem a tiché vzpoury. Jediné správné vnímání je tak to vaše vlastní.