Různé části roku jsou zasvěceny různým svátkům. Duben již po 22 sezón patří současnému tanci. ČESKÁ TANEČNÍ PLATFORMA opět nabídne přehled toho nejzajímavějšího, co přinesl uplynulý rok na poli současného tance a pohybového divadla.

Od 20. do 22. 4. se představí celkem devět inscenací nejvýraznějších českých souborů a choreografů. V pondělí 25. 4. si pak někdo z nich odnese ocenění v kategoriích Taneční inscenace roku, Tanečník nebo Tanečnice roku, Cenu za světelný design a Cenu diváků. Platforma letos přidala i dvě novinky. První je ocenění pro Manažera roku, které inicioval a zaštítil Jiří Opěla. Ocenit by měla práci všech manažerů a producentů. Druhou novinkou je vznik Divácké poroty, která si vyzkoušela, jak pracuje dramaturgická rada festivalu. Z jejich výběru vzešla tři představení – GOSSIP Lenky Vagnerové & Company, Entropy Jiřího Bartovance a Tranzmutace Andrey Miltner a Jana Komárka, z nichž poslední dvě byla vybrána i Dramaturgickou porotou.

Tím ale taneční hody nekončí. Na tři dny, od 22. do 24. 4., zavítá do Plzně putovní evropský festival Aerowaves Spring Forward, který je určen „mladým“ choreografům, kteří mají zájem prosadit se na evropské scéně. Cílem je objevit a podpořit nové talenty a dát o nich vědět právě prostřednictvím tohoto festivalu, na nějž se každý rok sjíždí na 200 zahraničních odborníků. Duben bude zkrátka patřit tanci. º


autor: Hana Čekanová

Čím projde taneční soubor za deset let své existence? Jak můžeme najít svoji identitu v globalizovaném světě? Proč se lidstvo tak rádo účastní násilí? Jaké stavy prožívá člověk na konci své cesty? To jsou jen některá témata, se kterými se setkáte na festivalu Česká taneční platforma. Umělci opět ukážou, kolik podob může mít současný tanec a pohybové divadlo. Vzdají hold všem horolezcům, kteří se nevrátili ze svých výprav, a předvedou i tanec bez jediného kroku.

Česká taneční platforma bude i letos přehlídkou toho nejzajímavějšího, co za uplynulý rok na české taneční scéně vzniklo. Celkem jedenáct představení představí nejvýznamnější české soubory jako 420PEOPLE, NANOHACH, Spitfire Company, DOT504 nebo Wariot Ideal. Výrazné zastoupení budou mít i individuální choreografové, například Jiří Bartovanec, Dora Sulženko Hoštová, Martina Hajdyla Lacová a Stano Dobák nebo Lucia Kašiarová.

Mezinárodní odborná porota na závěr vyhlásí vítěze v kategoriích Taneční inscenace roku a Tanečník či Tanečnice roku, bude udělena Cena diváků pro nejoblíbenější představení a mezinárodní porota světelného designu ocení nejlepší práci v oblasti Light designu. Ceny letos budou z dílny umělecké skupiny Posedlí. º


Česká taneční platforma
Praha
9.—12. 4.
Více na webu www.ceskatanecniplatforma.cz.


autor: Hana Čekanová

Posouvání hranic, to je letošní motto a zároveň i dlouhodobý cíl festivalu Česká taneční platforma. Co je ještě tanec a co už pohybové divadlo? Co mohou světu nabídnout čeští tanečníci? Již 21. ročník festivalu bude přehlídkou toho nejzajímavějšího, co se za poslední rok událo na poli současného tance a pohybového divadla. Během čtyř dnů od 9. do 12. dubna odehrají přední české taneční soubory celkem deset představení. Ve čtvrtek představí NANOHACH Move on a Spitfire Company svůj Animal Exitus. V pátek na ně naváže Lucia Kašiarová s Imagem a Jiří Bartovanec s GLOBE. Na sobotu jsou připraveni Wariot Ideal a GundR, ME-SA s duetem SuperNaturals, 420PEOPLE s Phrasing the Pain a na závěr DOT504 a Collective Loss of Memory. V neděli jsou na programu opět NANOHACH tentokráte s Diptychem a Dora Sulženko Hoštová a její Proces. Celý festival vyvrcholí slavnostním vyhlášením a uvedením loňské vítězné Inscenace roku, kterou se stala KOREKCE souboru VerTeDance v režii Jiřího Havelky. Česká taneční platforma zavítá celkem na pět scén – do divadla PONEC, studia ALTA, divadla Archa, Alfred ve dvoře a experimentálního prostoru NoD.

Nabitý doprovodný program nabídne site-specific projekty, ateliéry čtení tance, ukázky představení, diskuze o světelném designu a mnoho dalšího. Podrobný program najdete na ceskatanecniplatforma.cz. º


autor: Hana Čekanová

Festival Česká taneční platforma již dvacet let mapuje to nejlepší z naší scény současného tance a pohybového divadla. Jak říká podtitul letošního ročníku, je to sice „malý krok pro lidstvo, ale obrovský skok pro tanec“.

Během čtyř dnů od 3. do 6. dubna nabídne devět nejzajímavějších představení loňského roku a k tomu vítěznou inscenaci minulé Platformy Jezdci Lenky Vagnerové & Company. Ve čtvrtek 3. 4. se můžete těšit na Flashback Andreji Miltnerové a Informátory Farmy v jeskyni, v pátek 4. 4. na ŘEKNI NĚCO od Boca Loca Lab a La Lobu Lenky Vagnerové & Company. V sobotu 5. 4. se představí Spitfire Company s Antiwords, Tereza Ondrová a Peter Šavel s Boys Who Like To Play With Dolls a NANOHACH s Flashed by. Neděle 6. 4. bude patřit Karnevalu zvířat Báry Látalové a Korekci VerTeDance. Hrát se letos bude kromě Ponce i ve Studiu ALTA, Alfredu ve dvoře, teatru NoD a Centru současného umění DOX. Nabitý je i doprovodný program, který nabídne site-specific projekty, ateliéry čtení tance, ukázky představení, diskuze o světelném designu a mnoho dalšího. Podrobný program najdete na www.tanecniplatforma.cz. º


autor: Hana Čekanová

Festival tuzemského současného tance a pohybového divadla Česká taneční platforma slaví letos v dubnu své dvacáté narozeniny. Jak napovídá jeho podtitul, urazil již český současný tanec za tuto dobu pořádný kus cesty. Jubilejní ročník by měl od 3. do 6. dubna opět nabídnout přehled skutečně toho nejlepšího, co se na naší taneční scéně za poslední rok objevilo.

Po dlouhých jednáních dramaturgické rady ČTP se do hlavního programu dostalo celkem devět inscenací, které se kromě domovského Ponce budou hrát také v Alfredu ve dvoře, Studiu ALTA, teatru NoD a v Centru současného umění DOX. Diváci se mohou těšit jak na inscenace, které si za krátký čas již vydobyly velké uznání mezi diváky i kritiky, jako například Karneval zvířat Báry Látalové nebo La Loba Lenky Vagnerové, tak i na čerstvě premiérované novinky Korekce VerTeDance a Informátoři Farmy v jeskyni. Čtyřdenní festival bude zakončen loňskou vítěznou inscenací Jezdci Lenky Vagnerové & company a zároveň budou vyhlášeni noví vítězové ČTP v kategoriích Tanečník / Tanečnice roku 2014, Taneční inscenace roku 2014, Cena diváka 2014 a Cena za světelný design, kterou každoročně uděluje Institut světelného designu.

Doprovodný program nabídne již tradiční setkání české taneční scény se zahraničními hosty v rámci Meet the Artist, připraven je i brunch s tuzemskými umělci a skupinami a velká diskuze na téma vývoje českého tance během posledních dvaceti let. Nebude chybět ani seminář kritického čtení současného tance, tzv. Ateliér čtení, pořádaný sdružením SE.S.TA. Taneční program doplní řada outdoor site-specific projektů.

Česká taneční platforma každý rok přináší přehled nejzajímavější tvorby v oblasti současného tance. Její jméno má dobrý zvuk i v cizině. „Renomé ČTP v zahraničí v posledních letech výrazně stoupá. Je to jediná platforma nejen ve středoevropském regionu, které se podařilo udržet každoroční kontinuitu po 20 let,“ zdůrazňuje zakladatelka sdružení Tanec Praha, které je pořadatelem ČTP, Yvona Kreuzmannová. Do Prahy se na jaře pravidelně sjíždí řada zahraničních hostů, kteří si následně vybírají představení a zvou tuzemské umělce do svých měst. Platforma je tak důležitým podhoubím pro růst mezinárodních kontaktů.

Další informace o festivalu naleznete na www.tanecniplatforma.cz. º


autor: Hana Čekanová

Taneční představení ve mně vždy vzbudí chuť k pohybu. Připomínají mi, jak velkou a nezaměnitelnou radost přináší. Jak čistě a přesně může vyjadřovat vnitřní hnutí. Co když ale člověk takovou možnost jednoduše nemá? Když nejen ladnost vytrénovaných tanečních kroků, ale i pouhé zdvihnutí vlastního chodidla je pro něj nedosažitelnou metou? Je pak uvězněn ve své schránce a odsouzen k zatrpklému pozorování těch, co si svoje štěstí ani neuvědomují, dokud o něj nepřijdou?

Myšlenku zapojit do představení Simulante Bande skupiny VerTeDance dvě handicapované dívky, nemohu nazvat jinak než geniální. Prvních několik minut po začátku jsem marně čekala, kdy se avizované dívky objeví. Žádná z těchto energických, jiskřících bytostí, používajících své tělo s profesionální nelítostí, ani zdaleka nepřipomínala obraz postižených lidí, jak jej tvoří média, sociální reklamy či kampaně, zaměřené na jejich integraci do společnosti. Choreografie je sestavena tak, že každý z tanečníků zjišťuje, co jeho tělo dokáže.

Hranice se stírají, každý má své handicapy a každý má své tužby a přání. Neschopnost použít vlastní tělo omezuje člověka stejně, jako neschopnost zvládat svou psychiku.

Prožitek je ještě znásoben živým hudebním doprovodem skupiny Dva, jejíž hudba je jako sluneční odlesk na zčeřené řece – neustále v proměně, dokonale v pohybu.

Představení proběhlo v rámci festivalu Česká taneční platforma 11. dubna v divadle Archa. V nejbližší době se bude uvádět: 29. dubna v Českých Budějovicích, 16. května v Olomouci, 19. a 20. května v Praze.

Svět v obrazech. Introspektivní taneční cesta. Průzkum vlastních hloubek nebo napojení na kolektivní nevědomí? S choreografem a tanečníkem Michalem Záhorou a producentem a tanečníkem Honzou Malíkem jsme si povídali o představení Orbis Pictus. Najdete ho na festivalu Česká taneční platforma, který letos již po devatenácté přináší to nejzásadnější z českého současného tance.

Co stálo u vzniku představení a jak vás při jeho vytváření ovlivnil C. G. Jung?
M. Z.: Sdružení NANOHACH oslovilo tanečnici a choreografku Lenku Bartůňkovou, aby pod jeho záštitou vytvořila nové dílo. Lenka měla nápad na duet, ke kterému mě přizvala. Náhody neexistují, a tak jsme brzy zjistili, že oba řešíme stejné jungovské téma. Koncepce i choreografie se staly naším společným výtvorem. Inspiračních impulzů bylo samozřejmě víc, Červená kniha C. G. Junga je jedním z nich – možná hlavním, ale ne jediným. Obecně nás zajímala práce s energiemi, to, jak s nimi nakládaly staré kultury. Dvoupólovost, obrazy, ve kterých jsou zakleté archetypy, vnímání světa v rámci působení neviditelných sil, které nás přesahují a přitom nás prostupují a obohacují. Červená kniha všechno tohle obsahuje.

Které staré kultury máš na mysli?
Staré, prastaré jako třeba Egypt, Mezopotámie, jihoamerické kultury a jejich představy o světě, které se pohybovaly nejenom na horizontále, ale i na vertikále. Tím rozumím propojení nebe a země, přesahy lidství, velikost člověka a nejen něj – možná až dotek božství… Obousměrně propustný prostor, který člověka povznáší do jiných dimenzí, kde cosi nebo kdosi promlouvá a svým hlasem proměňuje realitu.

Tančíte metafyziku?
Orbis Pictus je duetem muže a ženy, ale neřešíme otázku jejich vztahu. Jde nám spíš o uchopení archetypů animus a anima. Jak se v nás samých tyhle složky potkávají. Každý má v sobě oba dva póly, mužský i ženský princip. Vyjadřujeme se skrze obrazy, které se proměňují a odkazují na metamorfózu lidských bytostí. Výtvarná složka pro nás byla hodně důležitá. Intuitivně jsme si vybrali díla, která k nám promlouvala a podporovala naši cestu. V představení se objeví malby velkých mistrů jako je Michelangelo nebo Hieronymus Bosch.

Co obnáší zajistit tanečnímu představení produkci?
H. M.: Hlavní je osobní zápal. Bez něj to nejde. Mám radost, že jsem u vzniku něčeho výjimečného, originálního. Dám dohromady lidi, zkoordinuju čas, prostředky, zázemí… motivuje mě i uvažování, kde a proč představení dále uvádět. Práce na Orbis Pictus přímo na sále probíhala i s pauzami od června do listopadu. Ale samozřejmě je řeč o živém umění, tedy i po uvedení premiéry se dál pracuje a vylepšuje.

M. Z: Ano, některé věci objevíte až v kontaktu s divákem. Každý dobrý kus se tak prohlubuje a získává kvality další.

Orbis Pictus se objeví na festivalu Česká taneční platforma (probíhá od 11. 4. do 14. 4. na scénách pražských divadel – pozn. red.). Na které body programu se těšíte?
M. Z.: Na festival se zajdu podívat moc rád. Je to dobrá příležitost, jak si během pár dní udělat představu o dění na naší taneční scéně. K tomu jinak mnoho času není, je náročné pracovat ve škole a zároveň ještě dělat na svých vlastních věcech.

H. M.: Taneční scénu aktivně průběžně sleduju a z mého pohledu na přehlídce několik významných děl nikterak začínajících choreografů chybí. Z programu mě láká vystoupení Miřenky Čechové S/He is Nancy Joe. Viděl jsem krátké ukázky, které vypadaly autorsky velmi zajímavě. Přijde mi, že bude obsahovat silný názor, což je pro mě stěžejní.

Co pro vás znamená, že jste byli vybráni do hlavního programu ČTP?
M. Z.: Z toho máme samozřejmě radost!

H. M.: Cítíme se být součástí Platformy. Jsme rádi, že můžeme svým dílem přispět k pestrosti a různorodosti přehlídky. Je pro nás významné i to, že naši práci uvidí hosté ze zahraničí. Jejich zpětná vazba je pro nás podnětná.

Myslíte, že taková setkání ulehčí uvedení Orbis Pictus v zahraničí?
H. M.: V rámci festivalu proběhne „Brunch“, což je pracovní setkání se zahraničními hosty, kde je možné představit svá díla. Tam pak záleží na osobním vkusu pozvaných hostů a i na naší šikovnosti, jak svou práci odprezentujeme.

M. Z.: Zahraniční hosté pro nás obecně znamenají pootevřené dveře do ciziny. Kruhy se propojují, přijedou ředitelé divadel, pořadatelé festivalů… Tohle je pro nás na akci důležité a jsme za to rádi.

A otázka na závěr – co byste chtěli, aby si diváci z vašeho představení odnesli?
H. M.: To je dobrá otázka. 11. 4. se tě po představení zeptáme, co sis z něj odnesla ty.

Přehlídka toho nejlepšího z českého současného tance a pohybového divadla proběhne od 11. do 14. dubna nejméně na pěti pražských nezávislých scénách (divadlo Ponec, Alfred ve dvoře, Divadlo Archa, Studio ALTA, Teatro NoD). Během čtyř festivalových dnů se představí zásadní české umělecké skupiny jako 420PEOPLE, DOT504 & Teatr Novogo Fronta, Lenka Vagnerová & Comp., ME–SA, NANOHACH, Spitfire Company, Tantehorse nebo VerTeDance. Svůj autorský projekt také představí Andrea Miltnerová a další.

Festival Česká taneční platforma každoročně uděluje oborové ceny Tanečník / Tanečnice roku, Taneční inscenace roku a Cenu diváka. Účast ve festivalové porotě, která se každoročně skládá z českých a zahraničních osobností současného tance, letos přislíbily např. dlouholetá ředitelka choreografického centra a stejnojmenného festivalu Danse à Lille Catherine Dunoyer de Segonzac nebo umělecká ředitelka Dansmakers Amsterdam Suzy Block. Cenu za světelný design uděluje partner festivalu – Institut Světelného Designu. Hlavní program festivalu doplní doprovodné akce, kde se budou moci diváci osobně setkat s tvůrci a blíže se seznámit se vznikem tvorby projektů současného tance. Taneční představení doplní semináře o choreografii, light design nebo pozdně večerní koncert Lenky Dusilové v Ponci. Vstupenky na všechna festivalová představení je možné zakoupit v divadle Ponec a v předprodejní síti Ticketportal. Festival Česká taneční platforma organizuje občanské sdružení Tanec Praha, provozovatel divadla Ponec a organizátor festivalu TANEC PRAHA.

Kompletní program platformy je k dispozici na www.ceskatanecniplatforma.cz

autor: Zlata Žahourková