Ráda chodím pěšky. Mám čas se dívat kolem sebe, v pražských ulicích je toho na koukání dost. Mám čas se dívat lidem do tváře, zatímco mi vítr žene vlasy do očí. Mám čas sledovat řeku vody i aut, hejna ptáků i chodců, linie tramvají i mraků.

Chůzí ubíhá prostor i čas tak nějak přirozeně, v rytmu mi vlastním. Častokrát ale narážím na překážky, které mi brání. Někdy je to několika-​proudá silnice s přechodem na zcela nesmyslném místě, jindy nelogická soustava podchodů a nadchodů. Snad nejbizarnějším příkladem je cesta z Těšnova na Vltavskou. Doporučuji.

A doporučuji i stránku Pražských matek a iniciativy Oživení www.chodcisobe.cz. Pokud chcete být aktivní, můžete sem nahrát tipy na místa, o kterých si myslíte, že jsou nebezpečná. Nebo můžete jen sledovat na mapě, v kterých městských částech se jaká místa řeší.