Grafik a ilustrátor Jan Šafařík, spolutvůrce Coeur la Poem, za sebe jako Colorworks, se rozpovídal o vývoji kreativní osobnosti a uměleckých odvětvích, které objevuje a ve své práci kombinuje, o nových materiálech a technologiích a snaze sledovat umění ve všech dostupných oblastech.

Honzo, jak ses dostal k umění?
Už od útlého věku jsem si rád kreslil, rozebíral věci, zkoumal, proč je to zrovna tak a ne jinak. Pokresloval jsem všechno možné a kupodivu ani nedostal pohlavek.

Jaký význam pro tebe má umění a o čem by mělo být?
Realizace vlastních myšlenek a myšlenkových pochodů, nacházení sebe samého skrze tužku a papír, modelářskou hlínu, plátno a olejovky, pohyb a kontrolu vlastního těla, nastavování uší vlastním přirozeným směrem. Pro mě je to životní příběh, život jako takový a rozvoj vizuálního vnímání skrze vlastní identitu. Nemyslím si, že existuje kýč, klišé nebo špatný produkt. Každý, kdo pokorně tvoří a ukazuje veřejnosti kus svého já, má můj obdiv a respekt.

Měl jsi už od začátku podporu?
Určitě. Mám štěstí, že nejsem tlačen do studia oborů, který dělat nechci, a jdu svou vlastní cestou. V některých aspektech by třeba bylo jistější studovat něco, kde bych rovnou mohl naskočit do pracovního procesu. Ale tak jsem svůj život nikdy necítil. Je pro mě výzvou dělat něco trochu jiného a trochu jinak.

Trochu jinak? Co tím myslíš?
Pracuji tak, aby si v mé tvorbě mohl divák najít svou vlastní představu nebo příběh. Mám rád čistotu, jasně definované linie. Přesto se v každém tvůrčím výstupu snažím rozehrát několik vrstev. Pokud dělám na nějaké konkrétní zakázce, musím se samozřejmě držet v určitých mezích, které nastaví klient.

Když mluvíme o klientech, máš při komerční zakázce šanci dát průchod své fantazii?
Je fajn, když klient ví, co chce. Pokud je to naopak, rozhodně to pro mě není výhoda. Je důležité padnout si s klientem do oka. To ti určitě potvrdí každý. Je důležité naladit se na správnou vlnu. Ale nikdy jsem neměl úplně svázané ruce.

Jaké věci tě při tvorbě vedou a ovlivňují?
Určitě to je umění v ulicích, graffiti, šablony, instalace na veřejných místech. Rád vnímám věci v kontextu s proměnami okolního prostředí. I já jsem chodil na „legály“ zkoušet spreje. Bavilo mě to a jednou za čas si rád tyhle starší časy připomenu a s kámošema proženu trysky. Sleduji dění kolem módy, materiály, hledám jejich netradiční využití – respektive jak bych je mohl využít v neklasickým pojetí a přístupu. Baví mě tedy veškeré umělecké výstupy. Z každého proudu je možné vyjít a inspirovat se.

A ty se inspiruješ například v berlínské Mitte, jak jsme viděli na poslední módní přehlídce Coeur la Poem. Pověz nám víc.
S kamarádem a kolegou Michalem Býmem jsme založili projekt Coeur la Poem, ve kterém se snažíme objevovat nové a zajímavé technologie potisku textilu. Chtěli jsme opět dosáhnout toho, že si divák představí svůj vlastní příběh, nicméně je námi lehce veden. Projekt chceme dál rozvíjet, pracovat na jeho podobě a vytvořit z něho samostatně fungující platformu pro různé imaginace. (pozn. aut. o Coeur la Poem jsme psali v červnovém čísle Kulturní Pecky.)

A jakým směrem jdeš v tuto chvíli?
V současné době se neustále věnuji grafice a začínám objevovat možnosti skulpturních interiérových instalací. K tomuhle „nápadu“ jsem se dostal přes interiérové a exteriérové malby, které v posledních letech dělám, kořeny se dají vystopovat právě v graffiti. Celé to má tedy nějaký přirozený vývoj a mě baví, jak to všechno můžu propojovat.

S jakými materiály nejraději pracuješ?
Nemám jeden oblíbený, záleží na prostředí. Co se týče instalací v exteriérech či interiérech, je nutné si nejprve uvědomit, jak bude daná instalace užívána. Pak teprve může přijít na řadu otázka materiálů. Každý materiál má své vlastnosti, typologii chování v různých podmínkách, určité možnosti dalšího opracování. V dnešní době existuje tak obrovská paleta možností, že vybrat tu správnou se pomalu rovná zázraku. Teď jsou hodně populární karbonová vlákna, různé úpravy kovů, nanotechnologie atp. Na poslední realizaci jsem použil magnetické zrcadlové plochy. Jednalo se o nerezové pláty opracované do požadovaného tvaru písmen optickým laserovým paprskem. Výsledná forma byla typografickou kompozicí, jejíž konkrétní podoba se může měnit podle momentální nálady uživatele prostoru, tedy diváka, a to díky magnetické ploše, která je u instalace umístěna.

Co je tvým cílem? Kde by ses jednou rád viděl?
Že se jednoho dne podívám zpátky na to, co jsem tehdy udělal, a bude mě to pořád bavit. S vědomím, že jsem do toho dal tehdy maximum, a teď po roce to vidím stejně. Rád bych pokračoval ve směru, který jsem si nastavil. Tedy spojovat všechna odvětví, ve kterých jsem získal zkušenosti. A převáděl je do fyzické, existující podoby.

Chápu správně, že celé tvé fungování se tedy točí hodně kolem utváření vlastní osobnosti?
Ano. Baví mě pořád objevovat, zkoušet a přicházet na další možnosti. Každá cesta nabízí několik křižovatek, kterými je pro člověka zajímavé se ubírat. A pokud se několik takových cest zkříží, je jen na každém z nás, jak s tím naloží, a co z toho může použít k vlastnímu rozvoji.

Být jiní, originální, nezaměnitelní. Takoví chtějí být tvůrci nejrůznějších doplňků. Alternativní móda v poslední době jenom kvete. V čem je ale zastoupena veškerá ta originalita? Nevím, jak vám, ale mně spousta toho nezaměnitelného začíná splývat.

Bez urážky, mladí designéři, sama u vás ráda nakupuji, ale alternativa rozhodně má spoustu směrů, kam se rozvíjet. Inspiraci je jistě možné hledat všude, možná si ani nedovedu představit, co vše je pro vás inspirativním prvkem a jaká všechna místa mohou být přínosná pro tvorbu módních a všech dalších návrhářů v ČR i mimo ni.

Mitte je ve středu
Jedním takovým místem je však nepochybně berlínská čtvrť Mitte. Jednu část této kultovní části města obsadili squatteři, designéři, architekti a další, kteří si zavdávají s kulturou. Najdete tady všechno. Zdi ozdobené poutavými graffiti, nezávislé galerie, kina, divadla, hudební studia, kavárny. Je tu také spousta loftových bytů, které vznikají rekonstrukcí průmyslových prostor. Ale především je to neskutečná studnice inspirace. Když sem člověk přijde s očima otevřenýma dokořán, odjíždí s jen tak tak zavřeným kufrem plným ultimátních undergroundových nezávislých časopisů na kvalitním křídovém papíře. Jde o ten druh časopisů, které si třeba ani pořádně nepřečtete, ale to nevadí, protože vás budou bavit i tak.

Protiklady v procesu tvoření
Jedněmi z těch, kteří se inspirují v tamním uměleckém centru Tacheles, jsou tvůrci projektu Coeur la Poem. Stejně jako v Berlíně stojí proti sobě a zároveň vedle sebe volnomyšlenkářská čtvrť Mitte a poněkud sešněrované město jako takové, v Cour la Poem stojí proti sobě dva tvůrci, kteří tvoří naprosto odlišnými procesy, ale vzájemně se skvěle doplňují a zaznamenávají v sobě stopy stejné myšlenky. Řekla bych jin a jang v českém módním průmyslu. Dva lidé, dva odlišné pohledy na věc a vlastní realizaci – společná touha dát lidem víc než jen triko s obrázkem. Jejich tvorbu obklopuje několik literárních textů přenesených na trika, kde si tak každý může vybrat příběh, se kterým se ztotožňuje, za kterým si stojí, který ho vystihuje, který snad prožil. Budu-li se i nadále držet myšlenky jin a jang, mohu říct, že jin bude představovat abstraktní, možná lehce depresivní kombinace stupně šedi a jang naopak nabídne typograficky čisté jednoduché tvary, vlastní font písma a jemnou barevnost. Oba tvůrce spojuje kvalita použité látky i barvy, kde uplatňují několikavrstevnost zaručující, že až svůj oblíbený svršek po stotřicáté osmé vyperete, nezbude vám v ruce víc než hadr neidentifikovatelné barvy. Právě barva je tím, na čem si Coeur la Poem tolik zakládá.

Noc ve stínu Slunce
Projekt Coeur la Poem představil svoji první art wear kolekci nazvanou „Naše noc ve stínu Slunce“ na vlastní vernisáži v květnu 2010. Samotné pořadatele a tvůrce v jedné osobě překvapil počet příznivců, kteří zaplnili prostory kavárny Coffee Felows, a večírek propukl se vším, co k němu patří. Při fashion show bylo představeno devět trik, každé s vlastním originálním příběhem. Letos je vernisáž připravována na začátek července 2011. Z předběžných informací víme, že bude zasazena do originálního prostoru v Praze – to tedy moc velká indicie není. Interiérový design by měl natolik korespondovat s trikem, že si budete připadat jako nedílná součást příběhu, který si pak na vašem hrudníku může žít vlastním životem. Více odhalíme na artikl.org, až se více dozvíme. Sledujte nás a sledujte Coeur la Poem!