Space je název nového EP, které nahrálo na konci listopadu elektronické duo Himalayan Dalai Lama, letošní vítězové hudební exportní soutěže Czeching Českého rozhlasu. Jak k projektu přistoupili, jsem se ptala Davida Novotného a Kryštofa Matěje.

Space je vesmír, subjektivní prostor. Jeho hudební podoba snoubí elektroniku i klasické hudební nástroje, které byly nahrány živě. Propojuje tak prvky, které vytváří unikátní zvukový výstup přesahující žánrová ohraničení. Vizuální podoba tohoto vesmíru vznikla z tekutiny. Zcela konkrétně k ní odkazuje láhev, která je na obalu EP. Uvnitř bookletu se tento zhmotněný, zcela subjektivní prostor se svými vlastními zákonitostmi, rozprostírá. Space je pak v celém vizuálním řešení ukotven typograficky ve funkčním a přetrvávajícím, fontem vycházejícím od Williama Morrise.

Před několika týdny jste ve studiu ČRo dotočili EP Space. Vaše technické možnosti to rozšířilo třeba o možnost nahrát do kompilátu živé smyčce. Kdo se podílel na hudební aranži kvartetu? Musela to být výzva a možná i nová zkušenost.
Samozřejmě to byla velká výzva, ale už dříve jsme přemýšleli o zakomponování živých smyčců do naší hudby, jen pro to nebylo adekvátní technické zázemí. Původní motiv přišel od nás a pro kvarteto to potom rozepsal Honza Šikl, který mimo jiné působí v projektu Zabelov Group. Z nahrávání vznikl souvislý materiál, který jsme následně sestříhali a zvukově upravili, aby to ve skladbách co nejvíce fungovalo.

Jak se vám ve studiu pracovalo?
V karlínských studiích Českého rozhlasu se natáčí především symfonický orchestr, takže místy bylo obtížnější vysvětlit náš postup práce zvukovým technikům, kteří jsou zvyklí na nahrávání klasické hudby. Nakonec jsme našli rovinu, ve které jsme dohromady mohli pracovat. Na druhou stranu, co se týče nahrávání živých nástrojů, které jsme na EP použili, tak zvukové podmínky ve studiu byly vynikající a na výsledných nahrávkách je to hodně poznat.

Kolik jste měli času na složení nového EP? Kolik obsahuje skladeb?
Od vyhlášení výhry v Czechingu jsme na to měli přesně dva týdny. Nějaké demo materiály a představu už jsme měli, ale celkově to prošlo revizí a velkou proměnou. Nakonec z toho vyšly čtyři skladby, o kterých jsme byli přesvědčeni, že budou dohromady fungovat, a jsou to nejlepší, co jsme momentálně mohli představit.

Na hostování jste si přizvali další hosty, například Jiřího Hradila z Tata Bojs nebo Jana Uiberlaye z Voodooyoudo. Proč zrovna tyto hudebníky?
Oba známe už delší dobu i z našich předchozích projektů a vybrali jsme je nejenom pro to, že jsou skvělí hudebníci, ale především pro jejich kreativní přístup, kterým tohle EP posunuli.

O čem Space je?
Space by měl vyjadřovat cestu od naší debutové desky LAMA. Chtěli jsme, ať je to takové prostorné, aby si v tom každý našel ten svůj prostor a zároveň i něco z nás.

Vaše EP právě vychází na kazetách. Jak tuhle tendenci vracet se k médiu, které je spíš artefaktem než současným nosičem hudby, vnímáte?
Přesně jak říkáš, je to spíše artefakt a taky tak primárně v dnešní době působí. Všechno je v současnosti stejně digitálně, takže si k tomu každý najde cestu. Kazeta bude sloužit jako nějaká hmotná připomínka, člověk bude vlastnit něco hmatatelného, což pro některé je hodně důležitý pocit.

Máte vy sami nějaké kazety?
Momentálně žádnou. Tak snad pak budeme mít aspoň jednu naši vlastní.

A jaký máte pohled na vinyl?
Vinyl je pro nás zatím pořád nejuznávanější medium. K nahrávce neodmyslitelně patří i vizuální stránka a právě té dává vinyl největší volnost a možnost se plně interpretovat. Samozřejmě i po zvukové stránce je něčím, co nás uklidní a naplní spokojeností, když slyšíš jemně dopadnout jehlu do drážky, chvíli šum a pak začne hudba.

Myslíte, že se může hudba zase vrátit na fyzické nosiče nebo tahle forma zůstane marginální?
Takhle nad tím nepřemýšlíme. My jsme rádi, že hudba je a je alespoň někde. Způsob reprodukce potom může být u každého jiný, ale pořád je to ta hudba. Samozřejmě, čím jednodušeji se k ní dostaneš, tím míň si jí vážíš.

Chystáte release party k uvedení nového EP?
Chystáme, ale spíš to bude taková mini-konference. Chtěli bychom říct pár slov o tom, jak celý projekt vznikal, proč tu hudbu děláme, co máme v plánu a jaký jsou naše vize. Mělo by to být celé propojené s vizuální stranou EP Space a celkově lidem nabídnout něco víc než jen poslech. První oficiální křest bude v Praze v pondělí 12. 12. v 18 hodin v Musictown Record Store.

V lednu vás ještě čeká vystoupení na holandském showcase festivalu Eurosonic Noorderslag. Co od toho očekáváte?
Čekáme, že si dobře zahrajeme, cesta proběhne v pořádku a podíváme se do Holandska. Tyto tři podmínky jsou pro nás vždycky u živých koncertů nejdůležitější. Samozřejmě budeme rádi, když se potkáme s někým ze světové scény a budeme si rozumět. Přemlouvat nikoho k poslechu naší hudby ale nechceme.

Očekáváte, že se vám díky tomuto mezníku otevřou nové dveře? Jak si představujete prostor za nimi?
Upřímně – ten prostor ještě neexistuje, ale něco pomalu vzniká. Dveře se nám kvůli tomu určitě neotevřou, ale možná se objeví a my si je stejně musíme otevřít sami. Chtěli bychom říct, že vidíme sebe na velkých podiích významných světových festivalů, ale spíš nevidíme nic. Protože kdyby tam ty dveře nakonec byly, kdybychom je nakonec otevřeli, tak se stejně až teprve na prahu budeme rozhodovat, jestli jít nebo ne.

Za relativně krátkou dobu jste toho na hudební scéně udělali poměrně mnoho a stále na velmi kvalitní úrovni. Jak vnímáte čas? Co je to pro vás za pojem?
Čas nám chybí. Prakticky je to ale stejný pojem jako prostor a ten tvoříme v čase. V podstatě se na něj neohlížíme, ale snažíme se s ním nakládat tak, abychom byli se svým vlastním svědomím spokojeni. Jediný čas, který neovlivníme, je ten, který prospíme. ∞

Je tu dlouhá řada věcí, která by se v rámci české hudební infrastruktury mohla změnit, ale když slyším mladé americké umělce vyprávět o tom, jak malé šance a tvrdé podmínky mají oni, trochu se v kritice začínám krotit. Například na poli hudebních cen se u nás za posledních pár let změnilo dost, příležitostí zahrát si před skvělou zahraniční kapelou je tu taky celkem hodně a hlavně je tu stále ještě celkem dost opravdových hudebních klubů, kde mají celkem slušné vybavení a dokonce i zvukaře.

Pokud se ale chcete profesionalizovat a živit se hudbou, není to vůbec lehké. Navíc je tu také velmi málo profesionálů – manažerů a agentů, kteří by hudebníkům dokázali poradit. S hudební byznysem tu nemáme příliš zkušeností. A slovo pop v mnoha lidech evokuje něco odporného, vykalkulovaného nebo falešného. Některé kapely se možná právě proto popularity mohou bát, ale některé by rády dělaly hudbu na plný úvazek. Zdá se ale, že té „skutečné“ popularity na malé české scéně může dosáhnout jen omezený počet kapel. Nezbývá tedy nic jiného než pokusit se překročit hranice.

Pomoci by v tom kapelám mohla instituce, které se říká hudebně exportní kancelář. Něco takového funguje ve většině západních zemí. Státy totiž v zahraničí nemusí reprezentovat jen pivo nebo hokej, ale i jejich hudební scéna. U nás zatím nic takového není. Snad příští rok. Ovšem už samotný fakt, že se o tématu diskutuje, stejně jako třeba o hledání nových talentů, je přínosem a na hudební scénu to má pozitivní vliv. Ze snahy pomoci české hudební scéně vznikl kdysi i projekt Czeching, kterým letos Radio Wave pomůže opět jedné kapele sebevědomě překročit hranice. Kapely do hudebně exportního projektu i letos nominovali domácí hudební publicisté a publicistky. Absolutního vítěze vyberou rozhlasoví experti z více než deseti zemí Evropy. Nejde tedy o soutěž popularity a rozhoduje zahraniční ucho. Šance, že kapela opravdu zahraniční publikum zaujme, jsou tedy vyšší. Vítězné kapele pomůže Český rozhlas připravit vše, co na úspěšnou cestu do zahraničí potřebuje profesionální hudebník. Na showcaseový festival Eurosonic, kde se kapely představují hlavně hudebním profesionálům a lovcům talentů, odjede s novým albem, které natočí v rozhlasových studiích. Album bude vydáno digitálně a na kazetách. Samozřejmostí jsou také propagační materiály a mediální podpora zahraničních stanic. Taková kombinace a platný cestovní doklad by už mohly zafungovat. ∞


autor: Mary C
Autorka je moderátorkou Radia Wave, hudební selektorkou a badatelkou, kulturní aktivátorkou.