Siegfried Herz. Už samotné jméno, jakoby ani nepatřilo do současné doby. A podobně – odtrženě od veškerého současného umění následující trendy, vyznívá také jeho dílo. A to v těch již téměř nevídaných a výsostných estetických kvalitách – hloubce, ryzosti a opravdovosti.

Autor enigmatického jména Siegfried Herz (* 1986), je kromě výtvarného talentu nadán i tím básnickým a hudebním. Ostatně, jeho pseudonym vychází z díla Richarda Wagnera, jež je pro něj stěžejním hudebním skladatelem. Herzovu enigmatickou auru ale utváří i další skutečnosti. Tvoří desítky let a až v těch několika posledních se jeho dílo dostalo do povědomí – ovšem hned s ovací a uznáním odborné i umělecké tuzemské obce. Prožívá všechny své životní strasti i imaginace hlavně u papíru, kávy, tuše, uhlu a tužky. A právě z této konstelace vzešel soubor Dasein II., který je aktuálně vystaven na zámku Klenová.

Okamžiky momentu v expresi a intenzitě

Do výstavních sálů vstupuje Herz svými kresbami z posledních let a s kurátorským záměrem Marka Škubala společně vytváří reprezentaci životních etap a okruhů. Každý z pěti sálů se stává prostorem, v němž díla diváka vtahují do okamžiku přítomného momentu a zároveň jej nechávají prožít zkušenost různých celků lidského života. Začátek životní exkurze od narození následuje do sálu vypovídajícím o dozrávání, pubertě a objevování tělesnosti. Ve třetím sále se pak rozvíjí témata sexuality, lásky, vášně i konfliktních milostných vztahů, které v dalším sále ústí v rozčarování, prozření, jistou melancholii a uzavírání se do vnitřního světa. Poslední sál pak akcentuje ty nejhlubší momenty a podoby závěru lidského života, nikdy ne syrově a explicitně, ale melancholicky i metaforicky – ať už v motivu osamělého stromu nebo portrétu s hlubokou vnitřní expresí. Zcela záměrně je tento poslední sál zároveň průchodem do začátku výstavy a s kurátorským záměrem tak vtahuje do naděje k dalšímu novému zrození i přes všechny zhlédnuté (i prožité) strasti.

Specifická estetika Herzových děl, která by se dala ukotvit v návaznosti na proud symbolismu poslední třetiny 19. a počátku 20. století, připomíná neznalému oku rozostřené staré fotografie. Efekt „momentky“ je záměrný a právě ten jeden okamžik uchován ve specifické estetice je mistrovským balancem mezi konkrétním obsahem realistického zobrazení a optickou redukcí ke všemu nepodstatnému a detailnímu, co by neslo jen informaci a nikoli expresi, intenzitu nebo hloubku prožitku onoho jednoho momentu, což jsou leitmotivy nejen tohoto celého cyklu, ale i charaktery celého Herzova estetického výrazu. Ten je pak profilován skrze svébytnou techniku, ve které kombinuje precizní podkresbu uhlem, hnědé až bronzově vyznívající valéry kávy, vymývanou tuš a drobné nuance akrylové lazury. Původní objem souboru Dasein II. čítá 124 kreseb formátu A3, z něhož v dialogické shodě vybrali Herz se Škubalem na výstavu padesát. Kompletní cyklus však diváci mohou obdivovat ve výpravném katalogu, který k výstavě vychází. Kurátor výstavy Marek Škubal, který je zároveň výrazným umělcem a mnohaletým blízkým přítelem Siegfrieda Herze, zná autora i jeho dílo důvěrně dobře a tak byl výsledný výběr děl pro výstavu doplňující se shodou.

Je pro kurátora tak blízká znalost díla ale spíše výhodou nebo už jen těžko odstupuje od takové blízkosti ke vzdálenější poloze pouhého diváka výstavy? „Po dobu delší než dvě dekády jsem nadšeným divákem Siegfriedova díla, měl jsem možnost pozorovat jeho vývoj a proměny. Jeho obrazy ke mně promlouvají. Naše názory na umění se utvářely paralelně, v dlouhých diskusích, proto i spolupráce na výstavě Dasein II probíhala v absolutním vzájemném porozumění. To, co nás v tvorbě spojuje, je často přítomná melancholie. Oba také například zpracováváme motiv tváře se zavřenýma očima. V mnoha aspektech se protínáme,“ doplňuje Škubal. Působivost Herzovy práce spatřuje zejména v autentičnosti, hloubce prožitku a odvaze promlouvat o vážných tématech skutečně vážně, bez shazující ironie či okázalého patosu.

Pobýt mezi klenoty

Heideggerův pojem Dasein lze doslovně do češtiny přeložit jako bytí-tu a snaží se poukázat na paradox existence něčeho, co nemuselo být ničím. Něčeho, co mohlo stejně tak existovat, jako nemuselo. Údiv a fascinace nad takovým jevem, prožíváním přítomného okamžiku a potřebou poukázat na specifické chápání místa člověka ve světě pak v termínu pobyt rozvíjel i Jan Patočka. Pobyt mezi klenoty současného tuzemského umění je v prvním plánu trochu strastiplnou cestou, ale pro zážitek katarze je nutné vždy překonat nejen očistec. A Galerie Klatovy / Klenová na zámku Klenová nabízí tuto nejen estetickou zkušenost ještě do 17. srpna.

Siegfried Herz / Dasein II.
Zámek Klenová (Klenová 1, Janovice nad Úhlavou)
15. 6. – 17. 8.