Himalayan Dalai Lama je brněnské duo, které na scéně působí od září 2014. Od té doby už David Novotný a Kryštof Matěj odehráli koncerty na zásadních scénách v Čechách a zahráli i v evropských klubech. V polovině února vychází u labelu Gergaz jejich debutová deska LAMA. O ní jsem si povídala s Davidem.

Ambientní hudba Himalayan Dalai Lama s fúzemi trapu, hip hopu a trip hopu vtáhne do světa, ve kterém se člověk jen těžko udrží v pevném skupenství. Každý tón zaznívá ve správný moment. Frekvence jsou srovnané v barevné kompozici, která naplní prostor. LAMA je levitací nad zemí. Jsou to elektronické symfonie, které popírají gravitaci. Zaslechneš vokály a přemýšlíš, odkud pochází. Z jaké planety. Cestuješ za nimi vesmírem. Tuhle hudbu posloucháš a víš, že nejsi sám. Objímá tě. Prožívá s tebou tvůj život. Nechá tě propadnout hluboko – až tam, kde si sáhneš na dno sebe sama. Ale nebojíš se, protože víš, že tě brzy zase vezme nahoru. Stále tě drží a nenechá tě nikde, kde by ti nebylo dobře. Pak tě zase vytáhne vysoko a opustíš zemskou tíži. Rozplyne se vše, co tě tíží. Prožije s tebou každodenní chvíle. Dá ti vše, co potřebuješ, abys byl celistvý. Taková je LAMA.

Jak jste dospěli k této formě hudby?
Začínali jsme jako muzikanti v punkových a popových projektech. Ty nás ale časem vyčerpaly. Dlouhým hledáním v českém kapelovém světě nás začala zajímat elektronická hudba, od DJingu přes produkci. Té se věnujeme stále. Pamatuju si ten moment, kdy jsme ani jeden netušili, jak takový elektronický beat vzniká nebo co je to modulár. Převážně se věnujeme digitální tvorbě a performance, ale neznamená to, že nevyužíváme i analogové synthy, drum machines nebo klasické nástroje.

Jaké hudební projekty vás ovlivnily?
Například Flume, australský producent tvořící hudbu, která je pro nás novým stylem, jedinečným žánrem. Jeho podpis je nezaměnitelný. Takový se v dnešní době nadbytku hudebních projektů těžko hledá. Pak taky Slow Magic. Jeho zvuk a live performance jsou štěstí v uších i očích. Shlohmo, to je ztracený básník elektronického podsvětí. Jeho tracky jsou příběhy beze slov a moc dobře se chápou. Nosaj Thing pro nás byl zase úplně jiný vesmír. Mistrovství, ke kterému je potřeba se dopracovat. Je toho hodně, třeba v dřívější době to byly hodně kytarovky jako Strokes, Arctic Monkeys, Mystery Jets.

Jakým způsobem tvoříte?
Způsobů je více, vyjmenujeme všechny – nejčastěji tak, že nejdříve složíme harmonii a melodii. Vznikne krátký nápad, který si posíláme přes WeTransfer, dokud z toho nevznikne pevnější základ i s beatem. Potom se sejdeme v našem domácím studiu a slepíme materiál dohromady. Ten pilujeme dál do konečné fáze. Někdy to trvá jeden den, jindy měsíc. Skládáme i tak, že jamujeme. Jamy si nahráváme a tracků pak máme spoustu, ale málokterý projde dál do užšího výběru. Takže způsoby tvorby jsou vlastně dva. (smějeme se)

Proč jste si vybrali pro vydání debutové desky zrovna label Gergaz?
Label si zvolil nás a my jsme si řekli, že je to skvělý. Gergaz se stará o spoustu mladých producentů a projektů, ke kterým budeme s hrdostí patřit. Máme velkou radost, že si nás vybrali, protože Gergaz je label, který na sobě maká, který má sdělení a cíl.

Jak dlouho jste na desce pracovali?
Přípravy začaly už v lednu 2015, kdy jsme ale nevěděli, do čeho vlastně jdeme a jak bude deska vypadat. Tohle formování proběhlo během prvního půl roku, na koncertech v zahraničí a ve zkušebnách. Samotný proces tvorby a nahrávání potom trval od července do konce října. Takže by se dalo říct, že to byly čtyři měsíce téměř každodenní práce.

Kde jste desku nahrávali?
Desku jsme nahrávali z velké části na Vysočině u našeho kamaráda Ondry na chalupě. Žádný luxus, ale krásné staré stavení s atmosférou a klidem, které ti město nedá. Takže jsi dodělala beat a pak jsi šla na kadibudku nebo nahrála synťák a šla brousit kosu. (smějeme se hodně)

Kdo se podílel na produkci desky?
Nikdo. Produkce je čistě naše věc. Myslím, že máme jasnou vizi, jak jít dál. Kdybychom do toho nechali někoho kecat, nebyli bychom s tím asi tak spokojení. Jsme ale schopni přijmout zvukového inženýra, který by nám pomohl dotáhnout zvuk.

Liší se živá produkce oproti poslechu desky?
Naživo přidáváme trochu jiné aranže, celkově je to víc taneční forma. Deska je naopak více poslechová. Koncerty propojujeme s vizuály, pohybem a emocí, kterou si daný moment přitáhne. Je to hodně hra, hodně náhoda, z části jam a spoustu času věnovaného přípravě. Deska je konečný produkt, který nezměníš. Bude vždycky stejná. Na koncertech se snažíme, aby hudba pulsovala tak, jak momentálně tepe srdce každého z nás. Když se to sejde, prožíváme nejkrásnější chvíle na světě.

Pro kapelu je stěžejní hudba, ale neopomenutelná je i její vizuální stránka.
Ta vypadá jak?
Vše vychází z toho, co máme rádi – projekce dělá Václav Štojdl, VJ WHATSLOVE. Jeho práci upřímně milujeme. Hodně se taky snažíme spolupracovat s umělci kolem nás. S těmi, jejichž práci obdivujeme a oni zároveň tu naši. Pak je to ideální symbióza. Vizuál je pro kapelu, a obzvlášť pro tu instrumentální, hodně důležitá věc. Ale nedíváme se na to moc z marketingového hlediska – vizuál je pro nás reflexe vnitřního vesmíru, je to odraz emoce naší hudby.

Kam se chystáte na turné?
Loni jsme hráli po střední a východní Evropě. Teď bychom rádi víc na západ, takže Rakousko, Německo, Itálie, Francie, Anglie a koncem roku na druhou stranu do Japonska. Začneme release party, která proběhne 12. 2. v brněnském SKØG Urban Hubu. ∞

Ping pong, deset druhů chůze ve sněhu, pět druhů chůze po trávě, vrzání dveří, křik, indiánské motivy, Tichý a Atlantský oceán. To jsou jen některé zvuky, které zaznamenali Dva na své cestě napříč Amerikou a použili je na třetím řadovém albu s názvem Nipomo.

Česká kapela, úspěšnější v zahraničí než doma, se na přelomu března a dubna vrátila do Prahy, aby zde pokřtila nejnovější počin.

Desku Nipomo Dva pojmenovali po městečku, které míjeli na své trase Los Angeles – Big Sur – San Francisco – Texas. A jelikož jde zjednodušeně řečeno o veselé letní album, „zchladili“ ho alespoň podtitulem: „Hœw te survik Winter“ (Jak přežít zimu). Křest se konal 1. dubna v pražské MeetFactory. Společně s nimi na koncertě vystoupila i kapela Monikino Kino (duo Petra Marka z Midi Lidi a Moniky Midriakové), jež Dva doprovázela taky na dubnovém turné po českých a slovenských městech.

Mimo všechny škatulky
Slovní popis hudby, jíž jsou manželé Jan a Bára Kratochvílovi představitelé, může vypadat poněkud zmateně. Jedná se o mix elektroniky, improvizace, tanga, kabaretu, freak folku, rozličných strunných a dechových hudebních nástrojů, podivných zvuků, terénních nahrávek, beatboxu a zpěvu. Posluchači, který je zvyklý na jisté akordové postupy, objevující se u písní pop music, může dělat poslech alternativy Dvou veliký problém. Svou muzikou si ale získali mnoho fanoušků z celého světa, dostali cenu za nejlepší soundtrack k počítačové hře a nominaci na UK Music & Sound Awards za skladbu Mulatu od Jaromíra Plachého z Amanita Design.

Ve svém projevu jsou Dva ojedinělí také tím, že používají vymyšlený jazyk, který je směsicí angličtiny, afrikánštiny a „severštiny“. Na svých živých vystoupeních hrají na řadu nástrojů od saxofonu a klarinetu přes megafon až po banjo nebo kytaru. A i když je složení skupiny komorní, při používání smyček zní On a Ona jako koncert několikačlenné kapely.

Dva na druhý poslech
Hudba Dvou, stejně jako jejich nová deska, není určena pro nejširší publikum ani komerční rádia. I když se vám album po prvním poslechu nemusí líbit, dejte mu šanci a pusťte si ho znovu. Zaposlouchejte se a vnímejte rytmus, melodii nebo jen nástroje, které jsou vám příjemné. Nechejte na sebe působit okouzlující atmosféru a pozitivní energii, jež k vám prostřednictvím neobvyklých skladeb přichází. Ovšem výjimkou je píseň Mulatu o nezaměstnanosti a nutkání to vzdát, inspirovaná etiopským jazzmanem Mulatu Astatkem. Při sledování jejího videoklipu hořkne úsměv na rtech. A jak říká sám autor klipu, je o „štěstí, kterým se jednou zalkneme“. ∞


Dva – Nipomo
Label Home Table / Indies Scope Records
datum vydání 25. 2. 2014
celkový čas 37:03
žánr alternative / electronic
skladby 1. Nipomo, 2. Mulatu, 3. No Survi, 4. Surfi, 5. Nunki, 6. Zoppe, 7. Meteor, 8. Vampira, 9. Durango, 10. Javorníček, 11. Vespering