Koncert v Arše neměl předkapelu – popravdě si ani nedovedu představit, kdo by toho byl schopen. DG nastoupila do natěšeného sálu, posadila se za piano a začala. Hostina začala – a mohla být delší. Ovace po každé písni. Stručné „thank you“ se po třetí ovaci už neopakovalo, pouze lakonické vysvětlení, komu byla píseň věnována. Jeden trojitý přídavek se sebevražednou tématikou Gloomy Sunday zakončil večer, který byl v mnoha ohledech velmi kultivovaný.