Dům umění města Brna otevře 10. března v Domě pánů z Kunštátu kolektivní výstavu Terapie venkovem, která se zaměřuje na současné umělecké reflexe života mimo městská centra.

Autoři a autorky výstavy Vladimír Drápal, Jakub Dvořák a Michaela Nováková, Šárka Janeba, Barbora Lungová, Bedřich Mrkva, Filip Nádvorník, Anna Treterová a Barbora Vovsová ve svých dílech představují venkov jako živý, proměnlivý a významově bohatý prostor, který se vzpírá zjednodušeným představám idyly i úpadku.

Výstava nahlíží venkov nejen jako prostředí zatížené ekonomickými a společenskými problémy, ale také jako možnou protiváhu přetížené rea-lity současného městského života. „Venkov je v naší představivosti stále silně spojený s klišé a stereotypy,“ upozorňuje kurátorka výstavy Marika Svobodová. „Pro řadu současných umělců a umělkyň se ale stává inspirativním modelem společenské proměny a jiného způsobu vztahování se ke světu.“

Prezentovaná díla vycházejí jak z osobních zkušeností autorů se životem mimo město, tak z dlouhodobé práce s krajinou, tradičními materiály a řemeslnými postupy. V jejich tvorbě se objevují motivy přírody, tělesnosti i každodenního rytmu práce, které vstupují do dialogu s aktuálními otázkami současnosti.

Zvláštní pozici v rámci výstavy zaujímá tvorba Vladimíra Drápala, výrazné osobnosti regionální umělecké scény a dlouholetého pedagoga, jehož život je úzce spjatý s obcí Tvarožná u Brna. Jeho obrazy a objekty akcentují každodennost venkovského života a připomínají hluboké, často přehlížené sepětí člověka s krajinou a světem zvířat.

„Dnešní venkov se v umění stále častěji objevuje jako prostor zpomalení, zjednodušení a obnoveného kontaktu s fyzickým světem,“ doplňuje Svobodová. „V době postinternetové zkušenosti a klimatické nejistoty nabízí možnost uvažovat o jiných rytmech života a jiných formách vztahu k okolí.“ Výstava Terapie venkovem tak nepředstavuje pouze vizuální výpověď, ale otevírá širší otázku po tom, jakou roli může venkov sehrát v současné společnosti a co v něm dnes hledáme v době narůstající únavy a nejistoty.

text: Jana Franchi

Terapie venkovem
Dům pánů z Kunštátu (Dominikánská 9, Brno)
11. 3. – 24. 5.

Mytologické příběhy jsou vůbec nejstaršími dochovanými příběhy v dějinách kultury. Hlavní hrdinové v nich prožívají nejrůznější extrémní situace, ze kterých vzniká zkušenost, jejíž symbolika přesahuje rámec epického vyprávění.

V současnosti charakterizované selháním civilizačních hodnot v souvislosti s měnícími se narativy genderu i obecného statusu člověka vyvstává i potřeba revize mýtů. A příspěvkem právě k této revizi je i aktuální výstava v brněnském Domě pánů z Kunštátu nazvaná Osobní mytologie, na které svá díla prezentuje celkem dvacet tři umělců a umělkyň mladší a střední generace.
Kromě formální stránky – pro výstavu byly záměrně vybrány pouze sochy a obrazy – spojuje vystavená díla velmi osobitý, imaginativní jazyk. Jejich ústředním motivem je člověk, zasazený do nejrůznějších fantaskních dějů, nečekaných a iracionálních událostí. Metamorfující postavy se v jednotlivých dílech snaží formulovat často nesdělitelný obsah a jsou doplněny komplikovanými květinovými a zvířecími aranžmá, která poukazují na absurditu racionálního světa a zdůrazňují důležitost vztahu člověka a přírody. „Kolísáme mezi hledáním harmonie a revoltou uvnitř rozpadajícího se řádu. Přirozená a meditativní cesta k vyrovnávání se s vnějším světem vede skrze vlastní pocity a tělesnost,“ vysvětlují jeden ze záměrů výstavy kurátorky Mariana Serranová a Marika Svobodová.
Projekt začal vznikat už v roce 2021, kdy Mariana Serranová a Marika Svobodová začaly postupně navštěvovat umělce v jejich ateliérech a oslovovat je ke spolupráci. Výsledkem těchto setkání je výstava, na níž své práce představují například Anna Hulačová, Jan Kostohryz, Denisa Krausová, Josef Mladějovský nebo Jan Karpíšek.

text: Anna Kvášová

Osobní mytologie
Dům pánů z Kunštátu (Dominikánská 9, Brno)
14. 9.—13. 11.

Výtvarnou scénu současného Izraele představí od 11. září výstava Drop Dead Funny v brněnském Domě pánů z Kunštátu. Šestnáct umělců a umělkyň mladé a střední generace spojuje záliba v černém humoru, grotesce a parodii, s níž nahlížejí konflikty týkající se rasy, genderu, ideologie a společenských konvencí.

Brněnská výstava Drop Dead Funny zkoumá tyto tendence v současném izraelském umění a přináší díla z oblasti různých médií od šestnácti izraelských umělců a umělkyň. Podle kurátorky výstavy Sally Haftel Naveh je právě humor způsobem, jak se izraelští umělci s eskalací společenského napětí i politizací každodenního života vyrovnávají. Ačkoli je to možná právě politická či občanská angažovanost, kterou bychom od umělců této země čekali, namísto ní se obracejí k filmové grotesce, kanadským žertům, černému humoru, parodii, čímž zdůrazňují propast mezi prožívanou zkušeností a mediálními reprezentacemi a vyjadřují se k neurózám moderního světa – vnější či vnitřní cenzuře, propagandě či ideologiím nesoucím pečeť autority nebo posvátna.

V prvním patře brněnského Domu pánů z Kunštátu jsou k vidění díla žánrově rozmanitá, figurativní objekty a situace, postavy šité, pletené či využívající stop motion animaci, jako by se umělci a umělkyně záměrně vyhýbali moderním technologiím. O to více se však inspirují historií, literaturou a filozofií, kombinují kulturní odkazy „vysoké“ i brakové a kanadskými žertíky nabourávají zažité společenské stereotypy a hierarchie.

text: Sally Haftel Naveh, Anna Saavedra


Drop Dead Funny / Současné izraelské umění
Dům pánů z Kunštátu (Dominikánská 9, Brno)
11. 9.—3. 11.

Stejně jako nebudeme měnit naši výstavu, nebudeme měnit naši queer identitu podle potřeb heteronormativní společnosti. Je jedno, zda jste gay, lesba, heterosexuální, mladý nebo starý, závislý na lásce, sexu, pop kultuře, filozofii nebo vědě – svoboda každého takového jednotlivce znamená svobodu celku.

Mezinárodní projekt kurátorů Gyuly Muskovicse (HU) a Martina Vaňka (CZ) sdružuje umělce a umělkyně ze střední a východní Evropy, tvořící v různých médiích a zabývající se různorodými aspekty vyjádření queer identity. Ve spolupráci s brněnským Domem umění se ptají po svobodě slova a uměleckého vyjádření, protože jsou přesvědčeni, že diskuze o LGBT tématice je lakmusovým papírkem tolerantní společnosti. Název výstavy We Will Not Change Our Show je volnou parafrází projevu americké pop ikony Madonny (film S Madonnou v posteli, režie Alek Keshishian, 1991). Výstava představí vybraná díla Veroniky Šrek Bromové (CZ), Karola Radziszewského (PL), Sergeye Shabohina (BY), Rubena Montiniho (IT), Kateřiny Olivové (CZ), Lilly Szász (HU), Jana Matýska (CZ), #FLUID (RO) a na vernisáži 5. února 2019 v brněnském Domě pánů z Kunštátu také performanci Phoenix (Tamás Páll, Viktor Szeri, Gyula Muskovicz, HU), přibližující atmosféru „post-apokalyptického gay clubu“ – mix klasických řeckých mýtů říznutý texty M. Foucaulta a J. Derridy. Má temnota stejný politický potenciál jako světlo? Umělecká sonda do života sexuálních minorit střední a východní Evropy. º


WE WILL NOT CHANGE OUR SHOW
Dům pánů z Kunštátu (Dominikánská 9, Brno)
6. 2.—24. 3.


text: Anna Saavedra

V brněnském Domě umění začala výstava Rozhněvaná planeta 2: Operace pokračuje. Jde o rozšířené pokračování výstavy prezentované loni v Národní technické knihovně v Praze, která vznikla ve spolupráci s výzkumným programem „Globální konflikty a lokální souvislosti“ Akademie věd ČR.

Výstava se zaměřuje na téma konfliktů – geopolitických, interkulturních, ekologických a sociálních. Jejím cílem je poukázat na kontext a souvislosti mezi různými druhy konfliktů prostřednictvím současného umění.

Konflikty v dnešním globalizovaném světě daleko méně probíhají na hranicích mezi státy. Projevují se teroristickými útoky v metropolích nebo naopak zcela mimo hranice. Způsob, jakým jsou konflikty prezentovány v médiích, potom výrazně ovlivňuje veřejné mínění, často i zakrývá podstatu konfliktů.

Jádro expozice tvoří nově vytvořená, ale také již existující díla českých a zahraničních autorů. Američanka Martha Rosler kritizuje vojenskou agresi USA vůči Vietnamu – v kolážích „House Beautiful: Bringing the War Home (Krásné bydlení: Válka až do domu, 1967–72)“ konfrontuje luxusní americký interiér s válečnou realitou, jež se k západním lidem dostává jen skrze média. Nový cyklus koláží z let 2004–2008 podobně konfrontuje konzumní společnost s válkou na Blízkém východě. Bezpečí domova a vojenské mašinerie se střetává také v díle předčasně zesnulého českoamerického umělce Jana Jakuba Kotíka – návštěvníci výstavy uvidí jeden z jeho čalouněných nábytků, kterým prorůstají motivy zbraní. V nástěnné malbě Alexeje Klyuykova a Vasila Artamonova se vrství odkazy od obrazu apokalypsy z raně novověkého umění po titulky filmu Terminátor 2. Interaktivní instalaci Juraje Dudáše „Staň se americkým prezidentem a změň svět“ tvoří repliky řečnického pultu prezidenta USA. Návštěvníci (hned čtyři současně) mohou převzít na chvíli roli nejmocnějšího muže světové politiky. Význam díla vzniklého v roce 2007 se mění s proměnou osobnosti aktuálního prezidenta.

Program k výstavě zahrne filmové projekce: humorně laděné video „Freedom and Independence (Svoboda a Nezávislost)“ německého umělce norského původu Bjørna Melhuse a nový film Vladimíra Turnera „Za uhelnou oponou“. º


Rozhněvaná planeta 2: Operace pokračuje
Dům pánů z Kunštátu (Dominikánská 9, Brno)
25. 4.—10. 6.


text: Petra Fujdlová

Inspirací pro název výstavy In a Landscape, která na začátku února startuje v brněnském Domu pánů z Kunštátu, byly skladby amerického avantgardního skladatele Johna Cage, který dokázal dát význam tichu. Skladba Imaginary Landscape no. 4, jež je komponována pro dvanáct rádií a čtyřiadvacet hudebníků, kteří podle instrukce ladí frekvenci a regulují hlasitost, nemůže být nikdy opakována stejně, protože vzniká náhodnou koláží sestavenou z útržků rozhlasových vysílání. Cage tak pomyslně vymezuje téma přírody-technologií a umění, na něž se zaměřuje výstava.

In a Landscape byla původně poměrně malá výstava šesti umělců, která proběhla na jaře roku 2016 v Praze. „Při přípravě brněnské verze výstavy, kdy se částečně proměnil tým umělců a z větší části i vystavená díla, se ukázalo, že jde spíše o otevřený projekt, který má potenciál mnoha variací a akcentů soustředěných na umělecké zkoumání vztahu příroda-kultura či civilizace, příroda-člověk, společnost,“ říká Milan Kreuzzieger, kurátor výstavy. Kreuzzieger vystudoval fyziku a dějiny umění, v současné době pracuje v Centru globálních studií Akademie věd ČR, kde se věnuje studiu kulturních aspektů globalizace.

Dimenze příroda-společnost vnímáme jako polaritní – do které sféry ale zařadíme jevy jako ozónová díra nebo globální oteplování? Výstava se zaměřuje na rejstřík různých způsobů, jimiž současné umění tematizuje krajinu prostřednictvím současných technologií. K vyjádření představy přírody využívá širokou škálu vizuálních prostředků: od olejomalby přes digitálně upravenou fotografii až ke grafickému záznamu „hacknuté“ rostliny a videoperformance. º


In a Landscape
Dům pánů z Kunštátu (Dominikánská 9, Brno)
8. 2.—26. 3.


autorka: Petra Fujdlová