Co bylo, není,

řekou tečou hvězdy,
paprsky úhořů ze sargasových moří
hnízdí pod břehy.

Držím se ráhnoví noci a nedokážu pustit,
tabák šustí plamenem
a dává rackům znamení:

Zde je ostrov, pevná zem
plující tmou.

Přistaňte.

Zítra budeme jen stín,

ostrov v horách.

Tma na vsi

Sám uprostřed letní noci,

tma na vsi

a ticho, jako bych ho kradl,

věta, která měla padnout nebo již padla,
zapřená o okap,

cizí oči v rohu zahrady,

zátiší nespavosti.

Mrak

Přes horu za domem
přechází stín mraku.
Právě teď nechci nic.
Nic víc než
dát mu jen jméno.

ze sbírky Dům z papíru (Host, 2025)