Podzim, temná část roku. Dušičky, smrt, tma. Vyjádřeno jednoduchým symbolem: smutný smajlík.

Eva Jaroňová, absolventka Ateliéru environmentu na brněnské Fakultě výtvarných umění a Martin Cáb, student Ateliéru intermedií na téže škole se pustili do hledání společného průsečíku své tvorby. Styčným tématem, které nalezli, se stala negativita, všudypřítomná ponurost aktuálního ročního období, ale možná i doby obecně. Inspirace dekadencí a romantismem vedla k námětům, které s výchozím navozením atmosféry rezonují více než účinně.
Na výstavě EmoXicon se autoři nicméně pokouší svá mnohdy až výpravná a lyrická témata zredukovat na zjednodušené symboly.

Inspirace současným teenagerským plýtváním emotikony ve virtuálním prostředí přináší spíše ironický pohled na tuto tématiku. Nadužívání vede nutně k vyprázdnění. Dojde-li k vyprázdnění emoce ze symbolického sdělení, jehož jediným účelem bylo zprostředkovat právě tuto emoci, můžeme vůbec ještě považovat daný symbol za platný? Co pak znamená takový obsahově prázdný smutný smajlík? Nebo jakýkoliv jiný obecně srozumitelný symbol určený k tomu, aby co nejjednodušší cestou zprostředkoval libovolně komplikovanou emoci?
Instalace Evy Jaroňové a Martina Cába předvede, jak vypadá doslovně prázdný symbol.

Cáb + Jaroňová = EmoXicon
Galerie Evoluční (Revoluční 5, Praha 1)
24. 11.—23. 1. (vernisáž 23. 11. 19:00)

Někdo si z babičky nechá vyrobit diamant, jiný do dědečka zasadí strom. A většina ostatních chodí na Dušičky čistit hroby.

S tím diamantem si nedělám legraci. I v Česku je firma, která z vaší babičky vyrobí přívěsek, a navíc se dozvíte, že „každá živá bytost je jedinečná, on či ona jsou vystaveni během svého života různým vlivům prostředí a mají různé stravovací návyky, proto nejsou dva stejné diamanty, stejně tak jako nejsou dva naprosto stejní lidé“. Takže si dávejte pozor na to, co jíte, abyste se svým budoucím dětem hodili „k těm báječným modrým šifonovým šatům, co jsem si koupila ve slevě“. Hodně boru znamená diamant s modrým nádechem, pamatujte na to.

Nebo vás zasadí do zahrady, a pokud jste se chovali, jak si vaše děti představovaly, třeba vás i zalejí. Koncept urny vsazené do květináče s hlínou, ze kterého vyrůstá strom, je mi o něco sympatičtější než tvrdý kámen. Snad proto, že ukazuje na léčivou sílu času a fakt, že umírá se jen proto, aby nové mohlo být zrozeno. Prostě žádná tragédie.