Rituál záchrany budoucnosti

Bára Alex Kašparová — Fri, 11 Sep 2020 13:22:31 +0000

Rozhodnutí otevřít výstavní prostory nejmladším tvůrcům, kteří aspirují na to stát se umělci, je pro instituci krok, jehož cestu buduje odvaha, důvěra, ale především zvídavá zvědavost a touha nahlédnout, kam se současné umění vlastně ubírá.

Galerie města Pardubic, která disponuje výstavními prostory v Příhrádku, se na takovou cestu vydala a projektem Screengazer a požár na obloze se tak rozhodla představit široké veřejnosti způsob práce v tvůrčích médiích těch nejmladších autorů v podobě koncepčně vedeného klauzurního výstupu ve spolupráci s Centrem audiovizuálních studií FAMU. Kromě exkurze do čerstvého uvažování o reflexi vybraných témat skrze audiovizuální prostředky přináší spolupráce právě s CAS vhled do problematiky naší společnosti neodmyslitelně každodenní: vztah k virtuální realitě, digitálním médiím a komunikaci skrze ně a v neposlední řadě i vztah k prostředkům /prostředníkům této komunikace.

Experimentální audiovizuální prostor
CAS je badatelským a pedagogickým pracovištěm zajišťujícím teoretické a historické předměty primárně v oblasti kinematografie. Soustředí se tedy především na film, video a pohyblivý obraz a jeho rozšířené podoby či obměny. Znamená to tedy, že by divák mohl při návštěvě klauzurní výstavy studentů tohoto oboru očekávat místnost plnou monitorů, projektorů, mobilních telefonů a dalších obdobných zprostředkovatelů audiovizuálního výstupu. Správný žák je ale ten, který předčí svého učitele. Takové překvapení musel nejednou Ondřej Vavrečka, který CAS vede a je spolu se Šárkou Zahálkovou kurátorem výstavního projektu, zažít. Přestože se kurátorská dvojice ve světě obklopeném audiovizuálními výstupy pohybuje s každodenní běžností, vyústění jednotlivých vystavených prací bylo překvapivou zkušeností nejen pro ně, ale i pro návštěvníka. Představa audiovizuální tvorby, ve které je již právě technologie ač základem, ale již pouhým fragmentem, je zprávou o vztahu studentů k vybranému oboru a jejich vnímání jej. Obava z neporozumění současného vizuálního jazyka se tak neprohloubila v pravém slova smyslu. Nastala v souvislosti s určitou tendencí podstatu oboru bojkotovat a právě tím vlastně sdělit nejen úzkou provázanost studenta s jeho vybraným oborem, který mu po několik let věnoval svou intelektuální, mentální i tvůrčí pozornost, ale především rozkryla obavu studenta samého z neuchopitelnosti a fluidnosti audiovizuálního světa, kterému chybí možnost pevnějších hmatatelných hranic. Množství výstupů tak překvapivě ukazuje výslednou několikaletou myšlenkovou práci s minimálním vkladem audiovizuálních prvků, navrací se k bazálním zvukovým výstupům produkovaným pouhým hlasem, vystavuje fragmenty sesbírané z živé i neživé přírody reálného světa – snad aby ukázala na únavu a bezvýchodnost člověka definovaného fyzickým tělem a pěti smysly dlouhodobě pobývat pouze ve světě virtuálním. Výstava tedy skutečně předkládá i v případě studentů CAS trendy v podobě návratu ke kořenům, adorace přírody a přestože je na výstavě nejeden monitor zastoupen, občas nezafungoval dle původního záměru. Člověk je digitálním audiovizuálním světem unaven, příroda vítězí.

A kdo je to ten Screengazer?
Sedí v kokpitu přítomnosti, řídí, vysílá a hledá ten požár, ve kterém hoří zvuk. Nejednoznačná postava či tendence, která název výstavy zaštiťuje a vtahuje tak návštěvníka do světa nejrůznějšího imaginativního rozměru, ve kterém ale nechybí nuly a jedničky, přestože jsou pěstovány na zemině.

Screengazer a požár na obloze
GAMPA (Příhrádek 5, Pardubice)
17. 7.—20. 9.

ARTIKL » FAMU CAS

Rituál záchrany budoucnosti