Zaprášené kouty divadelního dění

Ondra Dominik Horník — Mon, 31 Aug 2015 16:34:04 +0000

Každý dům má kout, kde nikdy nikdo nevymetá pavučiny. Ať znáte své město jakkoliv dobře, občas vás překvapí ulička, o níž jste neměli ani tušení. I v přírodě se dá s trochou štěstí najít místo, kam letos zjara přišel jeden člověk a vloni nikdo. Apostrof je takovým zapomenutým místem mezi divadelními festivaly.

A je to velká škoda. Na tomhle mezinárodním divadelním festivalu se totiž každý rok objeví pozoruhodná směs jak jazyků, tak divadelních žánrů. V publiku přitom většinou sedí jen kolegové z ostatních zúčastněných souborů. Na jednu stranu je to pochopitelné – ne každý má odvahu jít na neotitulkovanou německo-francouzskou komedii, když prvním jazykem umí jen nadávat a druhým ani to ne. Ale na stranu druhou, je to zážitek. Nerozumíte sice řeči, ale rozumíte divadlu. Najednou slovy vyjadřovaný příběh pozbývá důležitosti. Emoce, vztahy, touhy, smích a pláč – to všechno je lidsky univerzální, to dokážeme vnímat, ať na jevišti stojí soubor z Maďarska, Turecka, nebo třeba z Brna.

Organizátoři vybírají představení, která mohou být srozumitelná pro mezinárodní publikum: loutky, tanec nebo všeobecně známé příběhy. Letos tak mimo jiné dánský soubor Dunkelfolket předvedl němou pohádku o Sněhurce, a dokázal tím, že aby dřevěná obličejová maska ožila a my v publiku mohli vnímat nálady a emoce, nepotřebujeme žádné hollywoodské triky. Asi nejsilnějším zážitkem bylo pak představení souboru Your Theatre z gruzínského Tbilisi; díky tomu, že Kafkův alegorický příběh o proměně Řehoře Samsy je notoricky známý, neznalost jazyka vůbec nevadila. Naopak. Všichni jsme věděli, o co jde, a mohli jsme se soustředit na divadelní stránku: na úspornou, chytrou scénografii, zajímavou práci s hudbou, ruchy a zvuky, přesné herectví, a především na „nejlepšího Gregora Samsu ever“, jak se po představení vyjádřil kdosi z publika.

Apostrof se letos konal již posedmnácté. Přesto se o tomhle festivalu moc neví, nikde se o něm nemluví, nepíše… Díky tomu sice celé tři dny hosté žijí v sevřené, až spiklenecké atmosféře – ale když už se něco takového děje, když si s tím tolik lidí dá každoročně tolik práce, není škoda neukázat to veřejnosti? Nezbývá než vás ponouknout: budete-li příští rok mít chvilku volna, běžte se podívat, jak se dělá divadlo v jiných koutech světa. ∞

Festival Apostrof se letos konal od 27. do 30. června v Divadle Na zábradlí a v Teatro NoD

ARTIKL » Festival Apostrof

Zaprášené kouty divadelního dění