Předpověď počasí není jen zpráva o tom, jestli bude zítra pršet. Je to také metafora pro naši touhu předvídat, co přijde a zároveň přijmout, že obloha se řídí vlastními zákonitostmi. Podobně je tomu i u imaginace; a o to více u té, která propojuje malířské obrazy o počasí – ta pak u každého diváka rozehraje jedinečný příběh.

Galerie Klatovy / Klenová představuje malířku Kláru Sedlo (* 1993, Praha), absolventku Akademie výtvarných umění v Praze, která se pohybuje na pomezí figurace a imaginativního symbolismu. Výstava nazvaná Předpověď počasí ukazuje soubor pláten z posledních let inspirovaných rozmary atmosféry, kde se krajina, postavy a drobné motivy volně prolínají v obrazové metafory nálad i proměn lidského nitra.

Hra s živly

Sedlo čerpá z tradice expresivní barevnosti a fantaskních kompozic, poznané z dějin moderní malby. Zřetelně odkazuje i k imaginativnímu světu snu a podvědomí. Malby vycházejí z jednoduché představy či názvu, který se stává odrazovým můstkem pro vizualizaci celé scény. Tak vznikají obrazy, kde se mýtické postavy krčí před dramatickou oblohou, nahá ženská postava – symbolizující bouřku, sklízí hvězdy do proutěného košíku nebo slunce rostoucí na stromě čekají, až vyrostou, aby nastal den.

Zvolený princip je přímočarý a působivý na první pohled. Divák se rychle orientuje v ději, rozpozná centrální motiv a snadno si k němu přiřadí emoci. Síla tvorby Kláry Sedlo tkví právě zde – je vstřícná, nekomplikovaná a srozumitelná, ale i humorná a úsměvná. Otevírá cestu k imaginaci bez nutnosti složitého klíče či znalosti složitých kontextů. V tomto ohledu má výstava schopnost okamžitě zapůsobit i na ty, kdo nejsou zvyklí pohybovat se v prostředí současné malby a především – otevřít prostor k současnému umění dětskému divákovi. Jasně čitelné motivy, silné barvy a pohádkově laděné situace nabízejí možnost zažít galerijní prostor bez složitého výkladu, čistě prostřednictvím vlastní fantazie.

Bouře barev i emocí

Monumentální postavy působí jako ilustrace k příběhu, který zůstává nedopovězen. Malířské gesto se podřizuje popisnosti a syté barvy někdy až příliš sklouzávají do dekorativního efektu. Počasí se tak stává trochu předvídatelným skrze časté opakování červené, žluté a modré a množství sálů je tak zaplavených hutností, která je takřka předvídatelná. Tam, kde by se nabízela možnost komplexnější práce s náladou či psychologií scény, převažuje jednoduchý vizuální klíč.

Tento charakter však neznamená, že by výstava nepřinášela estetickou hodnotu – odráží podobu současné malířské generace v její diverzitě. Srozumitelnost i hravost mohou otevírat imaginativní svět těm, kdo se k malbě dostávají jen okrajově. Fantastické motivy mají schopnost zaujmout, vnášejí do výstavních sálů barevný rozmar a vytvářejí prostředí, v němž je možné poddat se vizuální hře.

Svět pro dětské oči

Výstava Kláry Sedlo, kterou připravil Michal Lazorčík, tak ukazuje, že současná malba nemusí být vždy intelektuálním labyrintem určeným pro zasvěcené. Může mít i podobu vizuální hry, v níž jde spíše o emoci než o konceptuální výstavbu. Sedlo nabízí bezpečný prostor, v němž se imaginace může rozvinout naplno, aniž by divák cítil nutnost hledat skryté klíče či významy.

Výstavní projekt tak především otevírá bránu do světa obrazové představivosti a nabízí vizuální podívanou, která má schopnost rozehrát fantazii a vyvolat základní škálu emocí. Galerie Klatovy / Klenová se tímto projektem otevírá k širšímu publiku, které zde může nalézt nejen potěšení z barev a tvarů, ale i možnost objevit, že obrazy dokáží vyprávět příběh. A právě to je kvalita, která se neztratí ani v podzimních mlhách.

Klára Sedlo: Předpověď počasí
Zámek Klenová (Klenová 1, Janovice nad Úhlavou)
24. 8. – 31. 10.

Siegfried Herz. Už samotné jméno, jakoby ani nepatřilo do současné doby. A podobně – odtrženě od veškerého současného umění následující trendy, vyznívá také jeho dílo. A to v těch již téměř nevídaných a výsostných estetických kvalitách – hloubce, ryzosti a opravdovosti.

Autor enigmatického jména Siegfried Herz (* 1986), je kromě výtvarného talentu nadán i tím básnickým a hudebním. Ostatně, jeho pseudonym vychází z díla Richarda Wagnera, jež je pro něj stěžejním hudebním skladatelem. Herzovu enigmatickou auru ale utváří i další skutečnosti. Tvoří desítky let a až v těch několika posledních se jeho dílo dostalo do povědomí – ovšem hned s ovací a uznáním odborné i umělecké tuzemské obce. Prožívá všechny své životní strasti i imaginace hlavně u papíru, kávy, tuše, uhlu a tužky. A právě z této konstelace vzešel soubor Dasein II., který je aktuálně vystaven na zámku Klenová.

Okamžiky momentu v expresi a intenzitě

Do výstavních sálů vstupuje Herz svými kresbami z posledních let a s kurátorským záměrem Marka Škubala společně vytváří reprezentaci životních etap a okruhů. Každý z pěti sálů se stává prostorem, v němž díla diváka vtahují do okamžiku přítomného momentu a zároveň jej nechávají prožít zkušenost různých celků lidského života. Začátek životní exkurze od narození následuje do sálu vypovídajícím o dozrávání, pubertě a objevování tělesnosti. Ve třetím sále se pak rozvíjí témata sexuality, lásky, vášně i konfliktních milostných vztahů, které v dalším sále ústí v rozčarování, prozření, jistou melancholii a uzavírání se do vnitřního světa. Poslední sál pak akcentuje ty nejhlubší momenty a podoby závěru lidského života, nikdy ne syrově a explicitně, ale melancholicky i metaforicky – ať už v motivu osamělého stromu nebo portrétu s hlubokou vnitřní expresí. Zcela záměrně je tento poslední sál zároveň průchodem do začátku výstavy a s kurátorským záměrem tak vtahuje do naděje k dalšímu novému zrození i přes všechny zhlédnuté (i prožité) strasti.

Specifická estetika Herzových děl, která by se dala ukotvit v návaznosti na proud symbolismu poslední třetiny 19. a počátku 20. století, připomíná neznalému oku rozostřené staré fotografie. Efekt „momentky“ je záměrný a právě ten jeden okamžik uchován ve specifické estetice je mistrovským balancem mezi konkrétním obsahem realistického zobrazení a optickou redukcí ke všemu nepodstatnému a detailnímu, co by neslo jen informaci a nikoli expresi, intenzitu nebo hloubku prožitku onoho jednoho momentu, což jsou leitmotivy nejen tohoto celého cyklu, ale i charaktery celého Herzova estetického výrazu. Ten je pak profilován skrze svébytnou techniku, ve které kombinuje precizní podkresbu uhlem, hnědé až bronzově vyznívající valéry kávy, vymývanou tuš a drobné nuance akrylové lazury. Původní objem souboru Dasein II. čítá 124 kreseb formátu A3, z něhož v dialogické shodě vybrali Herz se Škubalem na výstavu padesát. Kompletní cyklus však diváci mohou obdivovat ve výpravném katalogu, který k výstavě vychází. Kurátor výstavy Marek Škubal, který je zároveň výrazným umělcem a mnohaletým blízkým přítelem Siegfrieda Herze, zná autora i jeho dílo důvěrně dobře a tak byl výsledný výběr děl pro výstavu doplňující se shodou.

Je pro kurátora tak blízká znalost díla ale spíše výhodou nebo už jen těžko odstupuje od takové blízkosti ke vzdálenější poloze pouhého diváka výstavy? „Po dobu delší než dvě dekády jsem nadšeným divákem Siegfriedova díla, měl jsem možnost pozorovat jeho vývoj a proměny. Jeho obrazy ke mně promlouvají. Naše názory na umění se utvářely paralelně, v dlouhých diskusích, proto i spolupráce na výstavě Dasein II probíhala v absolutním vzájemném porozumění. To, co nás v tvorbě spojuje, je často přítomná melancholie. Oba také například zpracováváme motiv tváře se zavřenýma očima. V mnoha aspektech se protínáme,“ doplňuje Škubal. Působivost Herzovy práce spatřuje zejména v autentičnosti, hloubce prožitku a odvaze promlouvat o vážných tématech skutečně vážně, bez shazující ironie či okázalého patosu.

Pobýt mezi klenoty

Heideggerův pojem Dasein lze doslovně do češtiny přeložit jako bytí-tu a snaží se poukázat na paradox existence něčeho, co nemuselo být ničím. Něčeho, co mohlo stejně tak existovat, jako nemuselo. Údiv a fascinace nad takovým jevem, prožíváním přítomného okamžiku a potřebou poukázat na specifické chápání místa člověka ve světě pak v termínu pobyt rozvíjel i Jan Patočka. Pobyt mezi klenoty současného tuzemského umění je v prvním plánu trochu strastiplnou cestou, ale pro zážitek katarze je nutné vždy překonat nejen očistec. A Galerie Klatovy / Klenová na zámku Klenová nabízí tuto nejen estetickou zkušenost ještě do 17. srpna.

Siegfried Herz / Dasein II.
Zámek Klenová (Klenová 1, Janovice nad Úhlavou)
15. 6. – 17. 8.

Výstava, která se primárně soustřeďuje na prezentaci galerijních sbírek, by nemusela dnešního dychtivého diváka zaujmout, protože láká právě na četnost děl, a nikoli na jedno velké jméno spojené s velkým – a mnohdy mediálně dotvořeným – příběhem. Galerie Klatovy / Klenová ale výstavou Všemi směry otevírá právě velký tvůrčí příběh devadesátých let, ke kterému připojuje množství významných autorů stěžejního mezníku současného českého a slovenského umění.

Příběh Galerie Klatovy / Klenová tak není žádným start-upovým projektem, jenž v budově s naleštěnou fasádou předvede současné – a časem ještě neprověřené – umění a populárně jej povýšeně na přineseném piedestalu předloží široké veřejnosti. Je příběhem, jenž odkrývá množství úsilí a systematické práce mnoha lidí po mnoho let. To dokládá také dnešní podobou všech výstavních prostor, které se rozšířily o Galerii U Bílého jednorožce a kostel sv. Vavřince v Klatovech a o sýpku a purkrabství hradu Klenová. Galerie Klatovy / Klenová tak aktuálně nabízí množství výstavních ploch nejrozmanitějšího vyznění, které dávají možnost vrstevnaté kurátorské práci v prostorách s odpovídajícím technickým zázemím a divákovi tak přináší propojení umění s kultivovaným prostředím, ve kterém je možné vystavená díla nejen shlédnout, ale kultivovaně prožívat.

Výstava Všemi směry dosud probíhá na zámku Klenová a představuje právě sbírkové práce z devadesátých let. V tomto období se podařilo shromáždit umělce patřící k nejrůznějším generacím, seskupením i okruhům, stejně tak díla nejrozmanitějších výrazových prostředků, a hlavně přelomových obsahů, protože reagují na revoluční rok 1989. Vizuální kultura dynamicky, zálibně a euforicky reagovala na množství společenských změn – nově nabitá svoboda, vidina bezbřehých možností, uvolnění, které takřka nemělo hranic. Nová etapa přinesla umělcům možnost vyjíždět za hranice a ukázat, že se jejich myšlení nenechalo zlomit nyní již překonaným režimem. Bylo to období, ve kterém vznikaly zároveň první soukromé galerie a i ty státní začínaly nakupovat díla dříve zakázaných umělců. Období, které klenulo minulé redukované a usměrňované na přítomné prostorné a svobodné. I v rámci výstavních projektů se tato etapa předvedla – v letech 1991 až 1994 se konaly proslulé série výstav Šedá cihla, které představovaly tvorbu žijících progresivních autorů. Prvotní záměr byl vrátit pozornost autorům, kteří před rokem 1989 nemohli svobodně vystavovat nebo patřili k polooficiální scéně. Poslední ročník výstavy, který se nejvíce odlišoval, se tematicky zaměřil právě na umělce exilu, a jednalo se tak o první tendenci tuto oblast zmapovat a představit.

Výstava Všemi směry v koncepci připravené Michalem Lazorčíkem a Jiřím Machalickým je mementem své doby a předkládá kvalitativně zkonstruovanou sondu s příměsí nostalgie. Specifická tendence nových přístupů, určité hravosti a humoru, ale i závažnosti a projevené citlivosti je škálou, jakou lze spatřit v tomto výstavním projektu, ale zároveň právě v celé této tvůrčí etapě. V prostoru sýpky byly představeny především sochy, obrazy a videa a ve výstavních prostorách zámku se projekt zaměřuje hlavně na práce na papíře. V jednotlivých zámeckých sálech se pod muzeálním sklem skví grafiky Dany Raunerové, Ladislava Sýkory nebo Hany Purkrábkové, v dalších místnostech se spolu setkávají díla Františka Kyncla, Dalibora Chatrného, Jindřicha Boška nebo Otty Plachta či Adrieny Šimotové, Václava Boštíka, Michala Kerna nebo Vladimíra Hanuše. Pozornost dostala ve velké míře i tehdejší fotografie představená autory Jasanským s Polákem, Markétou Othovou nebo Štěpánkou Šimlovou. A tento radikálně zúžený výčet autorů už nedoplním dalšími jmény ale pobídkou výstavu navštívit nejen kvůli dílům, ale kvůli příběhu tvůrčí etapy devadesátých let, kterou Galerii Klatovy / Klenová předkládá. Doplním ještě, že celistvě toto sbírkové období galerie archivuje obsáhlý katalog, který jednotlivá díla přehledně dělí dle propojujících společných jmenovatelů a je tak existující publikací, která ducha doby nenechá rozptýlit. Repríza výstavního konceptu dále pokračuje do Galérie Jána Koniarka v Trnave a uvedena bude na podzim tohoto roku.

Všemi směry: Devadesátá léta ze sbírek Galerie Klatovy / Klenová
Zámek a sýpka Klenová (Klenová 1, Janovice nad Úhlavou)
28. 3.—22. 8.