Gustav Klimt a Egon Schiele. Oba nespoutaní umělci, oba výrazné postavy „zlaté éry“ Vídně, oba revolucionáři výtvarného světa. V rámci nedávného výročí 100 let od úmrtí obou dvou umělců míří do kin příběh o jejich obrovském talentu, snech, ale i skandálech a posedlostech. Dokumentární snímek Klimt & Schiele – Erós a Psyché vstoupí do kin v květnu.

Podzim 1918. Konec první světové války se blíží. Neodvratný konec krveprolití, které otřáslo celým evropským kontinentem, se sebou stahuje do minulosti i předválečný svět. Nic už nemělo být jako dřív, staré pořádky se ztratily v zákopech. Rakousko-uherská říše se začíná rozpadat a vznikají nové suverénní státy. S koncem války ovšem končí i neskutečně plodná a oslnivá éra vídeňského výtvarného umění a s ní mizí i dva jeho zásadní představitelé – Egon Schiele a Gustav Klimt.

Egon Schiele umírá ve svém vídeňském bytě v noci 31. října, jen pár dnů po své manželce. Mladý, nespoutaný, svobodomyslný malíř se stal jednou z mnoha milionů obětí španělské chřipky. Přestože mu bylo pouhých 28 let, zanechal po sobě impozantní dílo. Jen několik měsíců před smrtí absolvoval svou první úspěšnou výstavu v životě. Přehlídka s lakonickým názvem Secese prezentovala 19 jeho olejomaleb a 29 kreseb. Schiele tak poprvé širší veřejnosti představil nový přístup k malbě, která se nebála líčit lidské slabosti, úzkosti a touhy.

Druhý zmiňovaný génius výtvarného světa Gustav Klimt zemřel krátce před přelomovou výstavou. Schieleho učitel a blízký přítel na přelomu století zásadně změnil způsob, jakým lidé prožívají umění. Jeden z nejvýznamnějších malířů své doby spoluzakládal vídeňskou secesi a obecně byl považován za jednoho z průkopníků symbolismu. Klimtovy portréty jsou natolik signifikantní, že překonaly hranice výtvarného světa a některé z jeho nejslavnějších se staly popkulturními fenomény, které jsou viditelné všude možně na plakátech, kartách nebo kalendářích.

Aktuální filmový dokument Klimt & Schiele – Erós a Psyché tak navazuje na mnoho jubilejních výstav, přednášek a publikací. Jeho cílem je přiblížit unikátní epochu, která dala světu nové myšlenky a přístupy, a odvyprávět příběh neobyčejného kulturního rozmachu Vídně na počátku 20. století, jehož důležitými hybateli byli právě Klimt a Schiele.

Dokument uvádí distribuční společnost Aerofilms v rámci jarního cyklu Umění v kině. Projekt přináší do kin uhrančivá dramata z výtvarného světa v obrazově i obsahově špičkových dokumentárních filmech. º


text: Radek Pavlovič

Skutečný příběh o ženě, jež se rozhodla dosáhnout spravedlnosti a bojovat o dědictví, které původně náleželo její rodině. Snímek Dáma ve zlatém však mnoho českých diváků zatím neoslovil.

V hlavní roli se představuje Helen Mirren, ztělesňující postarší Američanku a zároveň rakouskou emigrantku Marii Altmann. Ta po smrti své sestry objevuje historické listiny včetně závěti její tety Adele Bloch-Bauer (Antje Traue), již zvěčnil na slavném portrétu malíř Gustav Klimt. Během druhé světové války si nacisté kromě jiného přivlastnili i tento obraz, jenž nakonec skončil v galerii Belveder a stala se z něj tzv. rakouská Mona Lisa. O mnoho desítek let později dostane Marie příležitost o obraz bojovat. Osloví proto mladého právníka Randyho, syna své kamarádky, aby jí pomohl ho získat zpět.

Přestože je příběh Marie Altmannové silným tématem, film působí převážně mdle. Dějová linie nemá spád ani větší porci dramatičnosti. Odehrává se ve dvou časových rovinách. Linie v přítomnosti, tedy v 90. letech 20. století, je právě tou bolavější patou. Scény ze soudních síní se příliš vlečou, přitom by snesly trochu oživení a větší přirozenosti. Druhou linií jsou flashbacky do minulosti, zaměřující se na Mariino mládí a její útěk s manželem z Vídně do Spojených států. Napínavé a dějově silné scény alespoň částečně vyvažují celkové tempo filmu a dodávají mu zpracováním retrospektivních záběrů i estetický prvek.

Snímek zachraňují i výborné herecké výkony, jimž s přehledem kraluje Helen Mirren. Dokáže nenásilně přeskakovat od vzteku ke smutku či nezájmu. Umí pobavit v konverzacích s o mnoho let mladším právníkem Randym, dojmout i inspirovat. Zahanben ale nemusí být ani Ryan Raynolds v roli Randyho. Proměna z nezkušeného a vyplašeného právníka v odhodlaného a cílevědomého muže působí v jeho podání překvapivě přirozeně, a nikoliv jako otřepané klišé.

Ačkoli jde o film podle skutečného příběhu, tvůrci si přesto pár věcí přikrášlili. Jejich očividným záměrem bylo všeobecné uznání hlavních postav i jejich počínání publikem. Divákovi ale nemůže ujít, že motivace k získání obrazu přece jen nejspíš nebyla tak ryzí, jak je prezentováno. Nicméně snímek sám o sobě za zhlédnutí stojí, morální závěry si z něj pak každý může udělat sám. ∞


Dáma ve zlatém
režie Simon Curtis
USA / Velká Británie, 2015, 110 min.