Momentálne som v Spišskom Hrhove a natáčam dokument o rómskej superstár. V rómskych osadách som strávila posledný týždeň a natáčala aj taký krátky dokument pre slovenskú televíziu.

Táto cesta po Východnom Slovensku má na mňa podobné účinky ako India – čím dlhšie tu som, tím viac mi príde absurdnejšie trápenie a problémy v rámci našej „prepadajúcej sa“ spoločnosti. Je to už také klišé hovoriť o chudobných Rómoch, čo nemajú na chleba v kontraste s nami, čo riešime milióny na napríklad kvázi nezmyselné filmy. Na druhej strane si myslím, že by bolo zdravé pre našich pražských zbohatlíkov prespať pár dní v osade. Len tak sa tam s nimi tešiť. Namiesto dovolenky na Maledivách, by to možno malo aj dáky účinok na ich vedomie – svedomie. Bez týchto výletov sa človek zacyklí vo svojej virtuálnej realite a dokonca jej začne veriť a brať sa vážne, čo je nebezpečná choroba.

Okrem toho sa trápim so scenárom na svoj celovečerák, a vymýšľam filmy čo budem točiť na FAMU, kde som v bakalárskom ročníku.

Zamiloval jsem se do ní.

Po divadle se obvykle jde do divadelního klubu, kde se chlastá a žvaní. Šel jsem tedy do toho klubu a chlastal. Co chlastal, já pil. Pil jsem, jako by to byl můj poslední večer. Žízeň ne a ne uhasit. U vedlejšího stolu seděla žena. Ano, ta krásná, která mi s takovou jistotou naplivala do obličeje. Krásná žena, nebezpečná, mrcha od prvního pohledu. Seděla tam s mužem. Ti dva tvořili pár. Já však na ten pár kašlal. Zajímala mne ona a já z ní nemohl spustit zrak. Byl jsem ve svém pozorování velmi důsledný. Naše oči se potkávaly stále častěji. V jejích byla touha. Chtěla mě, ale měla vedle sebe toho svého mužského kreténa. Jistě, patrně to kretén nebyl, ale v daný okamžik byl jaksi navíc. Nepatřil do prostoru, do času, do děje, který existoval pouze pro nás dva. Odcházela na toaletu. Věděl jsem, že je to signál. Její muž mě pozoroval. Schizofrenní situace jak vyšitá. Souboj chtíče s čestností. Souboj pohlaví s morálními zásadami. Souboj dvou mužů, který je dopředu rozhodnut v můj prospěch. Ubožák přítel netuší, že se stal přebytečným. Nevidí, že je tu navíc. Nevidí a nechce vidět.

Šel jsem za ní. Potkali jsme se u dveří. Jen my dva. Jen já a ona. Beze slova. Zírali jsme na sebe několik sekund. Políbil jsem ji. Ona mi polibek vrátila. Jasná komunikace, jasný signál, jasná hvězda mezi ženami.

Vrátila se na své místo vedle svého muže. Já přišel za okamžik. Byli tam a mlčeli. Byli tam a trpěli vedle sebe. Ona trpěla s ním. On se snažil, ale neměl šanci. Karty už byly rozdány, trumfy byly v našich rukách. Její oči se upínaly na mě. Mé na ní. Celou tuto scénu jsem zaznamenal na plátno, namaloval jsem si ji. Jestli toto není láska na první pohled, tak jsem špatný malíř bez talentu. Tak jsem špatný malíř bez vášně, tak jsem špatný malíř s hereckým talentem od pána boha a ona je jen zmalovaná šmíra ze špatného okresního divadla.