S tzv. imerzivním divadlem se u nás příliš často nesetkáte, je totiž docela náročné na výrobu. Co vůbec to cizí slovo znamená? Jednoduše to, že se můžete po více či méně rozlehlém prostoru volně pohybovat a vyzobávat střípky divadelního dění. Jednu takovou imerzivní – a velice podařenou – inscenaci máte nyní možnost navštívit i v Praze.

Divadelní inscenace Bouře od dua SKUTR dorazila 24. listopadu 2016 na prkna ostravského Cooltouru, kde řádily nejen hromy a blesky, ale především jistoty a nejistoty čtyř lidských osudů odvátých do neznáma.

Vidět „Čekání na konec světa“ a zemřít – pomyslíte si nutně po zhlédnutí poslední režie Jiřího Honzírka, principála Divadla Feste, který představuje na jevišti po „Národní třídě“ nyní už druhou hru Jaroslava Rudiše, napsanou přímo pro toto brněnské divadlo. Intenzivní herecké výkony a rafinovaně zábavné režijní nápady vynášejí „Čekání na konec světa“ na samotný vrchol divadelního dění v ČR. Ale to není zdaleka všechno – Feste nakládá jako nikdy. Jen v posledních týdnech dali vzniknout několika vynikajícím projektům, ve kterých hostují nejtalentovanější hlavy oboru.

Komorní alegorický horor Morčata nastudoval soubor Tygr v tísni. Tato adaptace novely Ludvíka Vaculíka z roku 1970 vypráví o zvířátkách, o bance, o dětech, o smrti a o obludné nadvládě systému nad lidmi a lidí nad morčaty až do úplné ztráty humanity. Adaptaci připravila Marie Nováková a režie se ujal Ivo Kristián Kubák.

V prostředí VILY Štvanice – v nezvyklém prostoru, příjemném, přestože něčím zvláštním, nám divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten nabízí své převyprávění pověsti o Krabatovi a jeho angažmá u čaroděje v Černém mlýnu. Scénicky zajímavá a významově hutná inscenace ponouká diváka k přemýšlení o tématech, jež byla aktuální před čtyřmi sty lety, ale jsou neméně palčivá i dnes.

Jedna noc, šest lidí, tři příběhy. Bezdomovec miluje nemocnou pouliční muzikantku, ale bojí se ji oslovit. Dva homosexuálové v baru hledají blízkost, ale nechtějí se přiblížit. Muž omylem zazvoní u dveří a žena, která mu otevře, ho pozve dál. Postavy o svých setkáních trochu vyprávějí a trochu je znovu prožívají. Nejde o velké dějinné události, spíš o obyčejné příběhy lidí ve velkoměstě, lidí, kteří jsou hodně sami, ale na chvíli taky spolu. Tři životní situace podané se syrovostí, intenzitou a naléhavostí, která bere dech.

Už se vám někdy stalo, že vás během představení herci přinutili zapnout si telefon a připojit se na wi-fi? Že ne? Ve Staré aréně vám to skrze divadelní sondu Humanity upgrade umožní. Zapomeňte na přímou komunikaci diváka s hercem, vše je on-line, jak jsme dnes běžně zvyklí.

Závratně krásný zážitek uvádí pod názvem „Otvírání studánek Alfréda Radoka“ už od letošního jara Mahenova činohra. Tato komponovaná činoherně-hudebně-taneční koláž dojímá tak hluboko, kam až lidská představivost sahá.

Divadlo LETÍ vstupuje do druhé sezóny ve svém novém působišti VILE Štvanice. Kromě nové premiéry s názvem Tajemné záře nad VILOU a ostatních inscenací, které má na repertoáru, naváže také na úspěšný cyklus scénických skic 8@8.

Kdysi dávno, na samém počátku devadesátých let, dostal osmiletý Jan Frič svůj první počítač – Commodore Amiga. Když stiskl tlačítko s tajemným nápisem POWER, rozzářila se po chvíli obrazovka počítače nápisem ještě tajemnějším: PRESS SPACE TO CONTINUE. Malý Jan si v knihovně rodičů našel anglicko-český slovník (internet byl tehdy v plenkách a online strojový překlad typu Google Translate byl divokým snem fanoušků sci-fi), vyhledal si jednotlivá slova… a po několik následujících dní se ve svém pokojíčku pokoušel dotknout vesmíru. Nejspíš se mu to povedlo, protože se z něj po mnoha letech stal vynikající divadelní režisér.

Každý určitě znáte nějakou westernovku, kde v popředí stojí jednoduchá zápletka.

Nová inscenace v režii Petra Haška LoutnaCZ je příběh opravdové české kapely! „Ne, ne, nemůžu mlčet, musím o tom zpívat. V břiše mi kručelo, teď bude veselo, hektolitry piva…“ Koncert o veliké svatbě a příběh kapely, která měla před sebou málem hvězdnou kariéru. Velmi volná adaptace jednoho z nejslavnějších děl českého baroka. Let’s barock!

Informace o tom, že bude do role Ivana Vojnického v HaDivadle obsazen Jan Lepšík působila jako zázrak – ano, to je ideální strýček Váňa. Jeho unikátní technika herectví mě zaujala před lety na první pohled a od té doby ještě mockrát. Dívat se na něj při práci je návykové. Kdyby existoval termín „buddhistické herectví“, popsal by Jana Lepšíka nejpřesněji.

Norská alternativní kapela s podivuhodným názvem Kakkmaddafakka přichází s novým albem. Během svého turné poprvé dorazí také do Prahy a konečně se představí českému publiku osobně.

Jak bude Evropa vypadat v budoucnosti? Existuje naděje pro lepší zítřek? To je jen pár otázek, které napadnou každého, když se zamyslí nad dnešní situací. Pokud i vy patříte k těm, kteří na ně touží znát odpověď, pak se vám ve Staré aréně nabízí futuristický výlet do Evropy kolem roku 2060 podle Vladimira Sorokina a Pavla Gejguše skrze divadelní inscenaci Hřeby v hlavě.

Autista je hra o lásce, kterou pro Slovácké divadlo napsala Alžběta Michalová. Je to autobiografický příběh. Režisér Michal Zetel se snažil k tématu přistupovat empaticky. Vědom si tenkého ledu zůstal bohužel s inscenací na půl cesty. Vznikla osvětová beseda pro občany, která nepřekračuje hranice mluveného slova.

Divadlo Archa se stane další scénou oblíbeného festivalu nového cirkusu a divadla Letní Letná. O tom, že Letná končí Na Poříčí se letos můžete přesvědčit na konci srpna.

Na začátku září uvede soubor Tygr v tísni a VILA Štvanice první plenérovou inscenaci z cyklu Antická Štvanice, který se bude každoročně konat v prostředí ostrova Štvanice. Tento rok bude Štvanice patřit Aischylovu dramatu Oresteia. Rozhovor Artiklu poskytl scénograf Dragan Stojčevski.