Zrod nového divadelního proudu na Slovensku je doprovázen osobou českého režiséra a scénáristy Davida Jařaba. Strach je po Rechnitz – Anjel skazy (SND, 2013) a Oběti (Divadlo Aréna, 2015) další inscenací, kterou zde uvedl. Žádná z nich nezapře jeho charakteristický rukopis – filmové střihy, psychologické dusno, hororovou atmosféru, nedořečené náznaky děje, estetiku zmaru a filozofické aspekty textu.
Lída Baarová a Adina Mandlová, kdo by je neznal? Herečky spjaté nejen s filmem, ale i s druhou světovou válkou a nacisty. Byly to skutečné umělkyně, anebo pouze půvabné milenky slavných mužů? A opravdu to jenom ony za války byly ve styku s Němci? Odpovědi na tyto otázky hledá Tomáš Vůjtek ve své hře Spolu, která se na podzim minulého roku dostala na scénu klubu Les.
Vrcholné drama Josefa Topola Konec masopustu je v českých divadlech kupodivu uváděno zřídka. Do Pardubic se v této sezóně vrací po padesáti třech letech a nutno uznat, že je zde jeho téma stále živé. Lidé ještě nezapomněli, jak krutý průběh měla násilná kolektivizace právě na Pardubicku.
Divadelní sezonu ve Studiu ALTA uzavře 24. června představení Loneliness & Stuff skupiny Ufftenživot (www.ufftenzivot.cz), které s humorem i vážností nahlíží téma samoty a neschopnosti navázat mezilidské vztahy. Těšit se můžete také na Last Chance to DANCE – závěrečná party sezony, na které nikdo nebude sedět v koutě!
Na konci května měla ve Studiu Hrdinů premiéru poslední inscenace sezóny 2015/16, adaptace slavného románu Ladislava Fukse Pan Theodor Mundstock. Autor scénáře a režisér Miloš Horanský, básník a profesor na pražské DAMU, obsadil do hlavní role Vojtěcha Dyka. Rozhovor s Vojtěchem vznikl jen pár dní před premiérou…
Od 23. května do 23. června nabídne mezinárodní festival TANEC PRAHA již po dvacáté osmé to nejzajímavější ze současného tance a pohybového divadla. Poprvé do České republiky přijede hvězda světového současného flamenca Israel Galván.
V lednu 2016 uplynulo dvacet let od úmrtí Olgy Havlové. Divadlo LETÍ si připomíná tuto někdejší první dámu disentu a první dámu naší země světovou premiérou původní české hry Olga (Horrory z Hrádečku). Inscenace měla premiéru 23. března ve VILE Štvanice a na mé otázky odpovídala režisérka a umělecká vedoucí Martina Schlegelová.
V divadle Alfred ve dvoře vzniklo nové představení Halky Třešňákové s Lászlem Fülöpem (HU), které bude mít premiéru 22. května.
Nerozčiluje vás někdy, když z divadla odcházíte s pocitem, že na vás tvůrci kašlou? Ale ne experimentálně nebo postmoderně – když jim jste zkrátka ukradení. Když vidíte spoustu chyb, na které se přece při zkouškách muselo přijít, ale všichni byli nejspíš líní s nimi něco dělat? Když vás sice v divadle oslovují „vážení diváci“, ale vy tam nakonec stejně slyšíte takové to…
Inscenovat Brechtova Baala je nevděčná úloha – povede se jeden z deseti. Dekadentní a dryáčnická látka o dospívání talentovaného básníka se může lehce stát jen povrchním sledem scén, prvoplánovým kabaretem bez pointy. To se bohužel stalo například inscenaci Marka Němce, aktuálně uváděné ve Švandově divadle (premiéra 19. 3.). V Ostravě chlastu a lyrice rozumějí téměř až fyzicky. Komorní scéna Aréna má na repertoáru unikátní, dravou a dojemně lidskou interpretaci, jejíž poslední uvedení čeká diváky už v polovině května.
Mahenova činohra uvedla nový titul – Petrolejové lampy. Vzhledem k faktu, že je dramatizace Havlíčkova románu aktuálně uváděna i v několika dalších českých divadlech, vypadá na repertoáru dalšího domu poměrně nenápadně. Zdání klame. Režisér Martin Glaser se svým týmem dokázal vytvořit velmi moderní, formálně precizní a obsahově významnou inscenaci, která v kontextu brněnského divadla zanechává hlubokou stopu.
Praha je jedním z nejoblíbenějších měst pouličních umělců – buskerů. Za poslední čtyři roky neregulované svobody se metropole stala Mekkou pouličního umění.
Buranteatr nedokáže zklamat. Drží si několik let čelní pozici mezi alternativními brněnskými divadly. Když tam mířím na představení, mám jistotu, že to bude skvělé. Jenže každé pravidlo má svoji výjimku. Inscenace Na větrné hůrce je totiž ještě lepší.
Michail Bulgakov nebyl jen výtečný spisovatel, byl to také člověk, v němž se přela touha po pravdě a spravedlnosti s uměleckými ambicemi a touhou po slávě. „Izolovat, ale zachovat“ je výjimečně vyvážené představení o spisovatelových zápasech s okolnostmi.
Vlámský soubor Ultima Vez uvede v únoru na pozvání Divadla Archa v Praze svoji novou inscenaci „Speak low if you speak love …“. Choreograf Wim Vandekeybus v této novince předkládá mistrnou analýzu lásky, včetně jejích temných a destruktivních účinků.
V Brně mají zdramatizovaní Dostojevského Běsi vždycky ohromný úspěch. To město se v tomhle románu prostě vidí. Bylo tomu tak u legendárního Scherhauferova zpracování v Mahenově divadle (1992), bylo tomu tak i u Morávkova provázkovského představení Stavrogin je ďábel (2004). Běsi v Redutě bohužel zabil Roman Sikora. Geniální text zadaptoval pro divadlo s horlivostí sobě vlastní. Ač ho s Dostojevským spojuje vášeň pro radikální sociální myšlenky, bohužel zde platí okřídlené „když dva dělají totéž, není to totéž“.
Geisslers Hofcomoedianten, domovský soubor VILY Štvanice, uvedl v prosinci premiéru hry Magdaléna lascivní a kajícná. Chlípně zbožné oratorium, které se odehrává na vodní ploše přímo na jevišti VILY Štvanice, byste si rozhodně neměli nechat ujít. O inscenaci a jejím vzniku jsme si povídali s dramaturgyní souboru Helenou Kebrtovou.
Souboru 11:55 se podařilo z úplně otřesné literatury udělat kvalitní a zábavné představení. Koncept ON AIR je navíc pozoruhodným pokusem, který skvěle vyšel. Seznamte se s Johnem Sinclairem, lovcem čarodějnic, bojovníkem s démony… a svůdcem žen, samozřejmě.