Jakub Tytykalo (* 1984) se narodil v Myjavě na Slovensku, žije a tvoří v Praze. Vystudoval Akademii výtvarných umění v ateliéru Grafiky Jiřího Lindovského, prošel ale také ateliéry kresby a sochařství. Tytykalova tvorba vyrůstá z odkazu modernismu, především surrealismu, kubismu a metafyzické malby, které však přetváří do osobitého, současného výtvarného jazyka. Tytykalovy obrazy se pohybují na hraně mezi zobrazivostí a abstrakcí. Fragmenty postav, krajiny, architektury či zátiší se v nich proměňují v otevřené vizuální situace, které nelze jednoznačně přečíst. Charakteristická je pro něj práce s redukovanou barevností, konstrukční kresbou, sprejem, kolážovými prvky. Jeho malba propojuje klasickou figuraci se zkušeností street artu a sochařského uvažování o tvaru. Významným motivem jeho tvorby je mezistav – prostor mezi skutečností a snem, mezi hmotou a představou, mezi vzpomínkou a přítomným okamžikem. Právě v tomto neurčitém teritoriu se odehrávají jeho obrazy. Nejde o vyprávění konkrétních příběhů, ale o vytváření situací, v nichž se známé motivy rozpadají a znovu skládají do nových významů. Divák se ocitá v okamžiku proměny, kdy věci ještě nejsou tím, čím se stanou, nebo už nejsou tím, čím byly. Tento mezistav je zdrojem napětí, tajemství i poetiky Tytykalových děl. Jeho dílo představuje svébytné spojení modernistické tradice a současné citlivosti, v němž se malba stává prostředkem zkoumání hranic mezi viditelným a skrytým, konkrétním a imaginárním. Obrazy působí jako fragmenty snů či archeologické nálezy z neznámé reality. Odkazují k mytologii, symbolům a kolektivní paměti, zároveň však zůstávají otevřené individuální interpretaci. V Tytykalově pojetí tak není mezistav pouze tématem, ale samotnou metodou vidění – místem, kde se realita proměňuje v obraz a obraz zpět v zkušenost. ∞