V ústeckém Domě umění je právě odkrýván příběh jedné z klíčových osobností současné české malby – Jana Merty. Skrze malby předkládá výstava nazvaná Lidová škola umění jeho životní cestu a propojuje je s fotografiemi autorů tvůrčí dvojice Jasanský – Polák.

Životní cesta malíře Jana Merty (* 1952) se vinula rozmanitými úseky, ve kterých vzhledem k době nechyběly zkušenosti z nejrůznějších prostředí – za formativní normalizace nebyl přijat na žádnou vysokou školu a tak vystřídal několik neuměleckých zaměstnání, mezi nimiž byly pozice vrátného, hlídače, provozního technika či uklízeče. Jeho almou mater se mu stala až na potřetí Akademie výtvarných umění v Praze, na kterou byl přijat v osmadvaceti letech.

Formativní období
Merta se narodil v Šumperku do rodiny faráře Českobratrské církve evangelické a zaměstnankyně Jedličkova ústavu. V letech 1966–1972 prožíval v Ústí nad Labem své období dospívání a výstava Lidová škola umění, kterou připravil kurátor Michal Koleček, tak vychází také ze vzpomínek na tuto etapu. Jedná se ale primárně o iniciační vrstvu výstavy, jejíž koncept nezůstává v dávné minulosti, ale skrze obrazy odkrývá i momenty prožívané aktuálně. K vidění jsou Mertovy juvenilní obrazy, které právě v Ústí nad Labem vytvořil a také díla, která zobrazují aktuální témata a společensko-politické události, naladění a rozpoložení. Ve zdánlivě bezelstných portrétech malých dětí s ptáky Merta zachází až k nejpalčivějším tématům současnosti a tematizuje válečné vyvražďování na Ukrajině. Věnuje se také zobrazování environmentálních obav a přestože se nevyhýbá takto náročným námětům, soubor vystavených děl vyznívá jemně až lyricky – Mertova citlivost postihnout závažná témata křehce a nešokujícím způsobem je obdivuhodná. K rozšíření estetického prožitku z jeho děl pak přispívají svými fotografiemi dvojice v poli fotografie pevně usazení autoři – Lukáš Jasanský a Martin Polák. Ti byli osloveni a vytvořili dokumentární vhled do Mertovy ústecké reálie. Zachycují interiér i exteriér ústeckého domu, kde Merta žil. Ve čtyřech velkoformátových fotografiích také uchovávají pohled na krajinný ráz hory Milešovky, v tonalitě černobílé fotografie v precizním dokumentárním přístupu.

Merta štětcem meditující
Merta rozprostírá svou tvorbu široce a medituje i nad opakovaným selháním lidské civilizace v obraze Sen o demokracii (2017–2023). Formou citace motivu mladické črty, kterou vytvořil v roce 1970 a zaznamenal v ní svůj skutečný sen, se obrací ke společnosti a přestože lyricky, tak ji kritizuje. Dílem Mobilizace (Postsuprematický rozpad smírčího kříže, 2022) pak zcela jasně odkazuje skrze konfrontaci odkazu ruské avantgardy k brutalitě současné války na Ukrajině. Určitá angažovanost v jeho díle je přes výraznou obraznost vnímaná až v dalším plánu a dominantně tak převažuje estetické vyznění, které v konzistentním stylu uvádí Mertovu tvorbu do kontextu zaujatého mistra štětce a jeho tahů. Celospolečenská témata doplňují obrazy intimního kontextu, rodinných příslušníků. Prostor Domu umění opět předkládá své versatilní možnosti a nechává Mertovu tvorbu patřičně vyznít bez pocitu zahlcenosti, ale naopak s pocitem estetického pohlazení a poznáním životního kontextu, tak i hodnotového postoje k současnému světu. ∞

Lidová škola umění: Jan Merta a s ním Jasanský – Polák
Dům umění Ústí nad Labem
(Klíšská 129a, Ústí nad Labem)
14. 9. — 25. 11.