Návštěvu luxusního domu lásky v době přelomu 19. a 20. století zprostředkovává francouzský režisér Bertrand Bonello. Přibližuje jak rozkoš, tak i ponížení a bolest, a ukazuje obě strany mnoha mincí tehdejší zábavy bohatých pánů.

Ve filmu o vzpomínkách z pařížského nevěstince pro ty nejbohatší zákazníky může divák nahlédnout do sugestivních scén, ve kterých kurtizány řeší každodenní strasti i slasti svého řemesla a s ironickým úsměvem a rudou rtěnkou na rtech doufají v lepší zítřky. Scény jsou plné dobových stylizací a největší rozkoš nabízejí v oblasti vizuální. I když film nevyniká výraznými zápletkami ani zvraty, je klíčovou dírkou i do dnešního světa.

Sbírka nablýskaných pozlátek
V Nevěstinci se střetávají příběhy jak zkušených děvek, tak nenápadné pomocnice přezdívané Židovka, která zásluhou zhýralého hosta dostane na památku krvavě se třpytící ozdobu. Ta ji učiní nejvýraznější z dívek a budí v okolí zájem nejen u mužů. Do podniku nastoupí i mlaďounká dlouhovláska, zdánlivě panenského vzezření, která ve svém těle cítí potenciál pro snadné zbohatnutí – aniž by ale měla vzhledem k rodinným poměrům peněz nedostatek. Další z nich, která v tomto nočním domě strávila už nespočet pracovních dnů, se stále snaží svými opiovými chvilkami uniknout z reality. To se nakonec díky zákeřné nemoci z povolání nepodaří jí, ale kolegyni. Scény zobrazují bezvýchodné situace, kdy by dívky raději unikly jakoukoli cestou z tohoto způsobu života, ale přesto doufají, že někdo vykoupí jejich dluhy z minulosti, kvůli kterým většina z nich do podniku přišla. Jejich důstojnost, kterou příchodem do Nevěstince ztratily, jim už ale nevrátí ani to největší jmění. Celé dění tohoto rozporuplného místa řídí Madam a ta se ke konci příběhu setkává s finančními problémy, a musí proto jednotlivé dívky rozprodávat jako kusy nábytku do podniků s horší pověstí.

Dveře z minulosti vedou do současnosti
Tehdejší snahy o reformu společnosti chtěly, aby se dívky tohoto nejstaršího řemesla vzdaly úplně, ale nestalo se tak a změnila se pouze forma provozování tohoto druhu obživy v současnosti. Paralelu s dnešním světem zdůrazňuje i podbarvení filmu současnou hudbou, soulem ze šedesátých let. Hořká pravda v závěru filmu sděluje, že i přes slzy plné spermatu svět mužů a žen rovnocenný nebyl a není.

Nevěstinec (L‘apollonide)
Francie, 2010, 122 min.
režie Bertrand Bonello
hrají Adele Haenel, Jasmine Trinca, Hafsia Herzi, Noémie Lvovsky, Céline Sallette