Prvního června se v industriálním prostoru Jatka78 odehrálo slavnostní zahájení již 28. ročníku festivalu Tanec Praha.

V pracovním shonu nestihnu prostudovat program, takže se dostávám do zajímavého experimentu: jak působí představení bez předem daného kontextu. Pár minut po začátku ale dostávám pocit, že mi to něco velice silně připomíná. Syrová fyzičnost, nespoutaná energie, hlasitá hudba zarývající se pod kůži, efektní práce se světlem. Už vím. Loňské Collective Loss of Memory, ze kterého jsem odcházela jako uchozená. Představení, které působivě vykresluje hranice lidské brutality, se vám zahryzne do těla a přinutí vás se zamyslet. Na to člověk jen tak nezapomene.

Letos autorská dvojice Lindy Kapetaney a Jozefa Fručka přichází s ožehavým tématem migrace v díle „Europium“ v podání souboru Rootlessroot. Pokud si ale předem nezjistíte, o čem to vlastně má být, tak až do finální scény sestavení bizarní archy vás to ani nenapadne. Zbytek je pojat vcelku abstraktně, působí spíše podprahově svou místy až děsivou agresivitou na principu „Mechanického pomeranče“: nejdřív člověka strhne do slastné destruktivity, vytáhne z něj zvířecí pudy, chuť trhat, ničit, podřizovat, dorazit. Až se sám vyleká vlastní rozlícené tváře a s brekem uteče ke svému hodnému humanistickému já, aby ho ukonejšilo.

Představení tohoto choreografického dua jsou pokaždé jiná, ale zároveň mají svůj osobitý rukopis. Nebojí se palčivých sociálních témat, ale přitom nikdy nesklouzávají k povrchnímu moralizování ani nabubřelému patosu. Sahají po kořenech problému hluboko v lidské duši, uvádějí diváka do hudebně tělesného transu, nutí ho si pokládat a zodpovídat ty nepříjemné otázky samostatně.

Zároveň vždy obsahují jistý humorný odstup, práci s mluveným slovem, hrají si s divákovou perspektivou a čas od času překračují umělou hranici mezi publikem a interpretem – pomyslně vystrkují hlavu zpoza opony a smějí se buď sobě, nebo divákům pasivně čekajícím na zábavu.

Nechcete-li se jen bavit a nebojíte-li se vydat do vlastního podvědomí, neváhejte vsadit na některé z aktuálních nebo chystaných představení této dvojice. ∞


Europium
koncept a režie Rootlessroot – Linda Kapetanea (GR) & Jozef Fruček (SK)
premiéra 30. 5.

28. ročník Mezinárodního festivalu současného tance a pohybového divadla TANEC PRAHA 2016 se ponese v rytmu contemporary flamenca. Hlavní hvězdou totiž bude legendární španělský choreograf a tanečník Israel Galván. Ten poprvé dorazí do České republiky a svým představením La Curva zakončí 22. a 23. 6. celý festival. Tomu ale bude předcházet celý měsíc nabitý zajímavým tanečním programem z celého světa.

Hlavní program v Praze bude zahájen na Den dětí premiérou nového projektu Mirky Eliášové pro teenagery MOMO v divadle PONEC a téhož dne večer se představí osvědčená tvůrčí dvojice Fruček-Kapetanea se svým vlastním souborem Rootlessroot v prostoru Jatka78. Vůbec poprvé pak festival přiveze slovenského choreografa slavícího úspěchy v Belgii Antona Lachkého a v neposlední řadě originální dílo Ann Van den Broek. TANEC PRAHA STUDENTŮM bude letos věnován osobnosti Williama Forsytha a nabídne osobitý úhel pohledu očima excelentní tanečnice Jone San Martin. Novinky nejen evropské scény poukazující na nové slibné talenty budou představeny ve složených večerech, v sekci nově nazvané Dance NEWs. Výrazné místo v programu, zejména v regionální části festivalu, mají i domácí tvůrci. Doprovodný program nabídne workshopy, tančírny, filmové projekce, moderované diskuze či site-specific projekty.

TANEC PRAHA 2016 se uskuteční od 23. 5. do 23. 6. v Praze a dalších patnácti městech a obcích České republiky. º


autor: Hana Čekanová

Souboru 11:55 se podařilo z úplně otřesné literatury udělat kvalitní a zábavné představení. Koncept ON AIR je navíc pozoruhodným pokusem, který skvěle vyšel. Seznamte se s Johnem Sinclairem, lovcem čarodějnic, bojovníkem s démony… a svůdcem žen, samozřejmě.

Začtete-li se do některého sešitu z řady Na stopě hrůzy, stanete se svědky jednoho z mnoha zápasů Johna Sinclaira, inspektora Scotland Yardu, s temnými mocnostmi: démony, čarodějnicemi, zombiemi. Tedy, pokud to čtení po pár stránkách znechuceně neodložíte. Příběhy Johna Sinclaira rozhodně nejsou pro každého; i otrlého čtenáře všemožných detektivek, fantasy příběhů, červené knihovny či fan fictions jistě při čtení Stop hrůzy napadne otázka, jestli tohle autor myslel vážně.

Ano. Samozřejmě. Je to literatura naivně napsaná, plná rozporů mnohdy i v rámci jednoho odstavce. Jejím základním stavebním prvkem je klišé, její metou co nejvyšší počet mrtvol. Je to brak. Je to „pulp“, ale ne v tarantinovském slova smyslu; jak jsem řekl, autor to myslí smrtelně vážně.

I přes logické lapsy, chyby v argumentech a souvislostech a přes jazyk středoškolských slohovek ale Stopy hrůzy dokážou některé lidi úplně pohltit. A nejenom ty na brakové literatuře nejhrubšího zrna odkojené, ale i čtenáře, kteří se rádi chlubí svým vytříbeným vkusem a pečlivě budovanou knihovničkou ruských klasiků.

Patříte-li zrovna k nim, při čtení nemůžete než fascinovaně zírat na zažloutlé stránky, ob řádek si říkáte „jakože cože?“ a nejradši byste ten sešit vzali, uškrtili, podřízli, zastřelili, rozčtvrtili a shodili ze skály do ohně pekelného a šli udělat něco pro dobro lidstva, nebo aspoň večeři… a stejně nejste schopni se od textu odtrhnout. Jsou čtyři hodiny ráno a vy – ve světle lampy, samozřejmě, nejste malí kluci, abyste četli s baterkou pod peřinou! – zarudlýma očima čtete o dalších a dalších zástupech zombíků a čarodějnic na koštěti, které se prohánějí nočním Londýnem nebo transylvánskými horami, aby byly vzápětí zneškodněny stříbrnými kulkami ze Sinclairovy beretty nebo bičem na démony. Vy masochisti.

Za čtenářovu nedočkavost, za přitažlivost textu může – paradoxně – hlavně přehršel otřelých nápadů. Při čtení špatné literatury často víte, co bude následovat: jednotlivé události na sebe navazují podle dobře známých vzorců – a proto neoriginálně. U Johna Sinclaira si ale nikdy nemůžete být jisti; jeho svět obsahuje úplně všechno, co si dovedete představit. Autorovi nedělá nejmenší problém křížit dohromady různé mytologie, i kdyby si třeba nakrásně odporovaly. Literární klišé se tu tedy vrší jedno na druhé s kadencí poloautomatické pistole, ale nelogičnosti v tvrzeních vypravěče i v řeči postav udržují čtenáře v neustálém napětí. Vzniká tak svět nabitý obrovským potenciálem – svět, v němž není nic nemožné. John Sinclair nakonec dokáže úplně cokoliv, zatímco čtenář je zoufale neschopný uhodnout, jaká nesmyslnost bude následovat.

Nervy mně vibrovaly, jako by byly pod proudem
Rozhodnout se převést něco takového na jeviště chce až sinclairovskou dávku odvahy. A taky dobrý nápad – „dramaťáková“ doslovná inscenace by mohla fungovat jen stěží. Předvést jeden z příběhů Johna Sinclaira v rámci konceptu ON AIR byl risk, jenž se rozhodně vyplatil. Představení Umění braku mělo premiéru v květnu 2013 – pod vedením Petry Tejnorové se po stopách hrůzy vydali tehdejší studenti KALDu; na začátku loňského prosince soubor, nyní už pod zavedenou značkou 11:55, začal Sinclairův příběh znovu vysílat.

Proč vysílat? Umění braku ON AIR je totiž rozhlasová hra. Teda… jakoby.

Vnímat představení jen sluchem by totiž rozhodně nestačilo. Umění braku staví na vizuálním vjemu; mnohem důležitější než zvuky a ruchy samy o sobě je to, jak jsou produkovány. Představení dává nahlédnout do kuchyně, v níž se rozhlasové hry tvoří. Scéna, obložená mikrofony, je plná nejrůznějších nástrojů, které umí tlouci, chřestit, cákat, cvakat, čvachtat… Natáčení opravdové rozhlasové hry jistě probíhá v podobném prostředí – určitě to ale není taková zábava.

Petře Tejnorové, scenáristce a režisérce, se podařilo z příběhu o Jamesi Bondovi nadpřirozeného světa vybrat to nejdůležitější tak, aby text běžného, nemasochistického diváka neubil svou blbostí, zároveň ale neubrala nic důležitého ději samotnému. Souboru se skvěle daří brak literární doplnit brakem scénickým. V symbióze s textem tak na jevišti (a z jeviště) stříkají litry na první pohled umělé krve a ještě umělejších slz, démoni cení falešné zuby z vietnamské tržnice, melouny pod kladivem pukají jako lebky a dužina mozku čvachtá…

Světy jsou v rovnováze. A my tak můžeme sledovat poslední zápas Johna Sinclaira s jeho úhlavním nepřítelem, démonem Černé smrti (sic!). Ač má příběh několik linií, díky zvládnuté choreografii se v něm divák ztrácí jen trochu. V tomto formátu se nejspíš nedá zabránit tomu, že vám něco unikne; na malé ploše se v každém jednom okamžiku odehrává tolik pozoruhodných scénických dějů, že si musíte vybrat, které z nich budete sledovat a které oželíte.

Celé představení kazí jen náhlý a zvláštní konec. Brakový superhrdina musí nad zlem zvítězit, jinak se čtenář/divák cítí oklamaný. 11:55 ale Johna Sinclaira vyhrát nenechají. Poprvé, zato však osudově se odklánějí od zvoleného žánru ve prospěch šoku, vtipu… a možná i jednoduchosti. Promeškávají tak příležitost k nejepičtější bitvě rozhlasového dramatu všech dob. Je to škoda, stopáž hry není nijak přehnaná a nějaké šílené nápady by se určitě ještě objevily. Takhle čtenářovi nezbývá, než si o tom, jak John Sinclair opravdu v souboji s Černou smrtí dopadl, přečíst. Přeji dobrý žaludek! ∞


11:55: John Sinclair: Umění braku ON AIR
Jatka78 (Pražská tržnice, Jateční 33, Praha 7)
obnovená premiéra 24. 11. • nejbližší reprízy čt 21. 1., ne 14. 2. 19:30

Jatka78, Radio 1 a Electro Swing River uvádí ve čtvrtek 2. dubna ELECTRO SWING SPECIAL – společný benefiční večer a tančírnu pro novou domovskou scénu legendárního novocirkusáckého souboru CIRK LA PUTYKA. Jejich vize multifunkčního divadla pod názvem JATKA78 má za sebou úspěšný loňský zkušební provoz. Deset tisíc diváků vdechlo celému projektu život. Teď na jaře je potřeba JATKA78 nakopnout na cirkusáckou cestu tak, aby se už nezastavila. Pomoci můžete v crowdfundingové kampani nebo na benefičním večeru a tančírně ELECTRO SWING SPECIAL.

Režie celého večera se ujmul pionýr českého electro swingu DJ MACKIE MESSER. Jeho tančírny bývají natřískané k prasknutí a loňské letní plavby Swing na lodi Tajemství byly všechny dopředu vyprodané. Není divu, když v programu těchto šarmantních společenských událostí vystoupily hvězdy jako Ondřej Havelka sám, sólisté nejlepšího českého swing orchestru Melody Makers Ondřeje Havelky – milovaní Melody Boys, londýnská star Sacha Dieu, vyhlášení Kaliforňané The Gentlemen Callers či okouzlující Yazz.

Pokud přijdete 2. dubna včas, budete od začátku uchváceni nejen atmosférou cirkusu v nově vznikajícím prostoru, ale také profesionální taneční minilekcí od slavného ZIG ZAG TAP & SWING studia. Dlouholetá práce tanečníka, lektora a choreografa Zdeňka Pileckého & friends na české swingařské taneční scéně nese značku nejvyšší kvality. Koncertní lahůdkou programu bude i vystoupení oblíbených FUTUR SWING, kteří v jedinečné roli originálního hot jazz cirkus bandu slibují silně netradiční sestavu. Radostným programovým cukrátkem bude koncert electro swingové senzace MYDY RABYCAD s aktuální zbrusu novou show a nádhernou deskou GLAMTRONIC. Živelnější start tančírny a vlastně celé sezóny Cirk La Putyka snad ani nelze vymyslet.

Hudební úvod večera bude v tradičním silně swingujícím duchu. Svoje cirkusová čísla si v celonočním programu najdou také příznivci dnešní electro swingové vlny, takže můžete svoji taneční kondici otestovat pod taktovkou celé řady DJs. Jako zahraniční hvězda noci vystoupí berlínská electro swingová jednička DJ JUSTIN FIDELE z největší německé electro swing party ELECTRO SWING REVOLUTION. Samozřejmě nemůžou chybět domácí umělci, cirkusáci a divadelníci od CIRK LA PUTYKA nebo přátelé a residenti tančírny ELECTRO SWING RIVER – UNIVERSAL SWING BROTHERS, DJ BILLY HOPP, DJ MARIONETTE, DJ JAMES WING a další. Téměř všichni zmiňovaní DJs, umělci, kompanie i jejich přátelé organizují a vystupují tento večer bez nároku na honorář a i proto má tato benefiční tančírna obrovskou šanci na včasnou podporu užitečné a umění prospěšné věci – 30 % z každé prodané vstupenky putuje přímo do crowdfundingové kampaně na Hithit. Zapište si do kalendáře čtvrtek 2. dubna a vypravte se podpořit JATKA78 od CIRK LA PUTYKA na benefiční ELECTRO SWING SPECIAL. Aktuality najdete na www.electroswingriver.cz nebo www.radio1.cz. Neváhejte a využijte pohodlnou rezervaci na stránce www.smsticket.cz. Uvidíme se na parketě! º


ELECTRO SWING SPECIAL
JATKA78 (Pražská tržnice – haly 7 a 8, Praha 7)
čt 2. 4.


text: Valentýn Maydloch