Pecce už jsou tři roky a Oni uspořádali Jejich narozeninový večírek. A nebýt Jich, nebyl by.

A kdo jsou vlastně Oni? V pozvánkách jste mohli číst, že vystoupí Hell.cz s poznámkou „Oni jsou zlí“. Na večírku také potěšili hudební cítění různí umělci: Jay Birchwood, Chewin’ Gun, Gadjo.cz, Boris Planeta, Adam Cloud, Pete Walk, VJ Aka 47. Byl to Jejich narozeninový večírek?

Mohl by to být narozeninový večírek dalších umělců: dobagu, ToPotěší, ReeflexDesign, Acid designs, Kuráž, fragil, PunkTura, Crec, PolaroidLove, nebo dokonce oblíbeného obchodu Growshop.cz.

Ti všichni tam byli, starali se o naši zábavu a pařili s námi. Hosté i redaktoři pili, tančili, zpívali, ženy milovali (muže taky, ať jsme gender korektní) a o půlnoci dokonce hodovali, jelikož Pecka dostala narozeninový dort se symbolickými třemi svíčkami.

Čí to byl tedy narozeninový večírek?
Šéfredaktorka měla před několika dny narozeniny, ale nechtěla být odhalena. I když mít narozeniny v červnu je prý paráda – je teplo, pěkně, dá se pařit do rána, grilovat. Není divu, že Blíženci snadno navazují vztahy, když v jejich měsíci je tolik oslav, večírků a srazů. Třeba Johny Depp, slavný kapitán Sparrow, ten se na Jejich narozeninovém večírku možná zastavil, ale dobře se maskoval. Má narozky taky v červnu.

Na večírku náležitě zapařil i vydavatel časopisu, který sám sebe poplácával po rameni, že se mu podařilo vymyslet časopis, který si měsíčně za 0 korun kupují davy lidí a se zálibou si jej čtou – už po dobu tří let.

Bára se rozjela, že nešla zastavit a své vtipné hlášky rozsévala do okolí. „Tohle je TEN dort!“ oznamovala všem, kteří by nepoznali, že jedí dort. Narozeninový. Dort však vyvrátil fakt, že to byly narozeniny Kulturní Pecky, jelikož časopis jako tištěné médium není realizované pro konzumaci, natož pro konzumaci dortu. Časopis může simulovat talířek, ubrousek nebo obal pro dort, ale rozhodně ho nemůže jíst. Někdo si mohl myslet, že „Jejich narozeninový večírek“ je všech výtisků Kulturní Pecky, které vyšly. Ale i kdybychom měli k dispozici všechny výtisky, které kdy vyšly, nedokázaly by zkonzumovat dort. Jejich narozeninový večírek to tedy nebyl.

Anton si přišel hlavně zatancovat, a i když se několikrát rozloučil, vždy ho hudba vtáhla zpět na taneční parket předvádět další umělecké kreace. Mnozí možná neviděli, že tančí s dalšími červnovými oslavenci: Kylie Minogue, Marilyn Monroe, Clintem Eastwoodem, Angelinou Jolie a Pascalem. Tedy s jejich duchy, jelikož pro nezasvěceného pozorovatele byl Anton pod pódiem sám. Aby mu to nebylo líto, v jednu chvíli jsem se k němu a jeho duchům tance přidal taky. Pak mě ale Pascal začal poučovat, že prostě není možné, abychom takhle tančili, že tím popíráme fyzikální zákony. Antonovi to bylo jedno, ale mě se to dotklo, tak jsem se na tanec vykašlal.

Andrea zase klidně s úsměvem pozorovala veškeré dění. Nechala si zvěčnit na ruku logo Kulturní Pecky, takže až začne psát pro jiný plátek, bude to tetování muset nějak odstranit. Co jsem totiž slyšel, časopisy jsou děsně žárlivé, a když jejich redaktor píše tajně pro jiný, naštve se, sbalí se a odejde k mamince. Což je fyzicky proveditelné, na rozdíl od nemožnosti konzumace má časopis možnost sbalit se – například srolovat, přehnout (ale to nesmí vidět vydavatel, puká mu srdce, když vidí, že někdo časopis přehýbá) a odejít může po svých nebo se poslat poštou či předávat z ruky do ruky. Má vůbec Kulturní Pecka nějakou maminku? Asi nějaký strom. Peckovici, rozhodně.

Třešeň. Ta okouzlovala svými výstředními korály, avšak měla oči jen pro svého milého, od kterého se nenechala odtrhnout. Třešeň ze Sadu je ale přezdívka fotografky s velkými červenými brýlemi, ve skutečnosti se nevyznačuje vlastnostmi hodnými pro dřeviny: hustotou obvykle nižší než je hustota vody, heterogenní složení v různých směrech, houževnatost, různá tvrdost, … Ale je pravda, že dřeviny jsou složeny hlavně z celulózy a hemicelulózy, takže mají stejný základ s papírem. To by mohlo dokazovat, že matkou Kulturní Pecky, jako papírového média, může být skutečně strom.

Jana zachraňovala svojí slušností a seriózností dekadenci celé redakce. Jistě ale byla tajně pověřena, aby zjistila, čí to je vlastně narozeninový večírek. Celý večer poočku sledovala, kdo nejvíc paří. Ten je totiž rázem hlavní podezřelý z narozenin. Na narozeninách totiž nejvíc paří oslavenec, pokud se už neválí někde pod stolem.

Alinu jsem ani nepostřehl, asi byla hodná a nezlobila. Na fotkách jsem ji ale viděl. To mě přivedlo k myšlence, že ne všechny Kulturní Pecky jsou tištěné – ale vyskytují se i na internetu. Takže jestli je matkou Pecky strom, musí mít její otec nějaký elektronický základ. Informace na webu i fotky jsou změť jedniček a nul, že by byl otcem nějaký matematik nebo informatik? Proč je ale tak důležité najít rodiče Kulturní Pecky? Asi proto, že možná oni měli ten Jejich narozeninový večírek. Ale žádný matematik ani strom nepřišli na dort. Museli jsme ho jíst sami, lidi z redakce Kulturní Pecky. Natálce jsem řekl, že mi ten dort nechutná, protože mi prostě nejede tvaroh – a pak jsem se dozvěděl, že ten dort pekla ona. Ach, jaké to faux pas, navíc když všichni ostatní se o dort téměř poprali. Jé! Že by to byl Náš narozeninový večírek? Ale já mám narozeniny v lednu a pak ještě v září a v listopadu, ale žádné narozeniny nemám v červnu. Takže jsem vlastně jedl dort, když vůbec nebyl pro mě. Byl to Jejich dort – lidí z redakce, produkce, šéfredaktorky a vydavatele.

Z toho můžu usoudit jen jedno. A nová profilovka na Facebooku Kulturní Pecky je toho důkazem. Všimněte si, že na fotografii jsou všichni lidi z redakce a já tam nejsem. Byl to totiž Jejich narozeninový večírek! A mě nemají rádi a vykašlali se na mě. Kdyby na mě pamatovali, byl by to „Náš narozeninový večírek“, ale byl to „Jejich“ večírek, tak ať si ho sežerou, mně je to jedno. Vůbec nejsem naštvaný a vůbec mě to nemrzí, že jste mě takhle vypoklonkovali! Určitě chcete, abych brzy zhynul, někde jsem totiž slyšel, že je zdravé slavit své narozeniny – kdo oslavil více narozenin, dožil se podstatně vyššího věku.

Více fotografií na:
www.facebook.com/kulturni.pecka

JEJICH I MŮJ NAROZENINOVÝ VEČÍREK
červen 2013
Praha

Pecka si to štráduje k narozeninovému dortu se třemi zapálenými svíčkami a jiskrou v oku. Jak moc velká sláva to je, se uvidí 14. června v Klubovně 2. patro. Lákadel jsme příchozím gratulantům připravili dost. To kdybychom si náhodou najednou neměli o čem povídat.

Na každé správné party nesmí chybět muzika. Nelehký úkol trefit se do vkusu všem jsme vyřešili šalamounsky. DJ bude střídat DJe, zahraje i živá kapela a ještě nám na stěny bude pouštět pohyblivé obrázky zručná VJka.

Umělce se sluší nejdřív představit a pak pořádně vyzpovídat. Vezmeme to pěkně popořádku, a aby byla spravedlnost, otázky měli všichni stejné:

1) K jakému jídlu bys svou muziku / obrázky přirovnal/a?
2) Jaké má toto jídlo obvykle účinky na konzumenty?
3) Nějaké kontraindikace?
4) Komu by se dala tato krmě doporučit a kdo by se jí měl naopak raději vyvarovat?
5) Nějaká třešnička na dort?
6) Jak podle tebe vypadá ideální večírek?
7) A co narozeniny – mohutná oslava nebo ticho po pěšině?

Jay Birchwood
„Hraju chillout, downtempo, místy snad i dubstep a pohrávám si přitom s motivy tracků, které se staly klasikou elektronické hudby. Rád si představuju, že jsem něco jako moderní obdoba kavárenského pianisty.“

1) Smažené bramborové lupínky, nebo ještě lépe křupky.
2) Je to takové zpestření lidské interakce. Člověk si povídá a přitom nevědomky chroustá.
3) Pokud sníte celé balení, může vás bolet břicho. Na obalu také píšou, že „Není náhradou hlavního chodu“.
4) Snad přijde k chuti fanouškům elektroniky a kýčovitých vzpomínek na zlatá léta devadesátá. Ale v přiměřeném množství je konzumace neškodná pro kohokoli.
5) Každé sousto má ambice vzbudit melancholickou reminiscenci díky kvintesenci chuti extrahované z jiné krmě. Něco jako Bertíkovy fazolky.
6) Jako mírný asociál preferuji klídek, milé lidi, absenci pozérství a umírněnou konzumaci dopingu. Pokud by se to mělo vyvinout v něco rozjetějšího, pak ať se tak děje samovolně a nenuceně.
7) Viz definice ideálního večírku.

Chewin’ Gun
Projekt byl založen v prosinci roku 2010. Tvorba s prvky funku, hip-hopu, ale i drum’n'bassu okořeněná jazzem je charakteristická rozmanitým zvukem, dechovou sekcí a absencí elektrické kytary, která je nahrazena melodickými klávesami. Za svou dvouletou existenci kluci stihli vydat pětipísňové EP s názvem Out of memory a odehrát nespočet koncertů v Praze a v jiných městech naší vlasti. Přijďte na koncert pro pořádnou dávku energické a dynamické show servírované kapelou stylem sobě vlastním!

1) Naši muziku bych přirovnal k dortu, který vařil pejsek a kočička. Od každého trochu.
2) Pochutnávají si a libují, olizují se za ušima.
3) Kontraindikace nejsou dosud řádně prozkoumány.
4) Vyvarovat by se měli především diabetici a mrzouti, ostatním jistě přijde vhod.
5) Třešnička rozhodně ne, ta zavání komunismem.
6) Hodně dobrého pití, ženy, víno, zpěv a klauni.
7) Mohutná oslava a pak ticho po pěšině. Minimálně než přejde kocovina.

Gadjo.cz
Své DJ-jméno dostal Gadjo.cz v roce 1998, když hrál na divoké romácké svatbě Eriky a Ervína Charvátových v pražském Karlíně. Od roku 2001 Charvátovi šťastně žijí v kanadském Torontu. Provozují malou úklidovou firmu, mají tři zdravé děti a z rasových důvodů je tam téměř nikdo neobtěžuje.
Radio 1 veterán a selektor Gadjo.cz od té doby vystoupil na mnoha velkých festivalech: manchesterském Eurocultured, londýnském Big Chill nebo berlínském Karneval der Kulturen.
I přes všechny úspěchy pořád miluje divočinu lokálních minitančíren, mejdany v hustých barech na stojáka nebo atmosféru rodinných pitek na svatbách, křtinách či zabijačkách. Co také očekávat od obdivovatele prastarých Killing Joke, Dead Kennedys, Mano Negra, Lee Scratch Perryho nebo dnešních Buraka Som Sistema, Bomba Estereo či Mexican Institut Of Sound?
V dnešní GADJO.CZ tančírně si na své přijdou jak příznivci hudební eklektiky, temperamentního world’n'bassu, veselého balkan-latino-ska-dubu nebo módního electro swingu. Nad ránem pak někteří uslyší kokrhání kohoutů, znělku ze Star Wars nebo dunění metra!

1) Zmrzlina.
2) Osvěžení.
3) Žádná.
4) Doporučit lze jednoznačně všem bez věkového omezení!
5) Třešnička na dort.
6) Ideální večírek vypadá jako Mighty Sounds!
7) Jednoznačně mejdan.

Boris Planeta
z Bosny (nebo Hercegoviny?). Tenhle balkánskej King Of The Beats to do vás napálí jak jednotky Gorana Hadžiče a donutí vás vypotit i tu poslední kapku při divokým tartasu, kterej se strhne před pódiem. Boris měl hodně divoký dětství. Narodil se ve smíšený rodině – otec je muslim a matka pravoslavná křesťanka. Díky tomu si z něj ostatní děti v rodný vesnici Žabljak často utahovaly a jeho rodina se musela téměř neustále stěhovat. V těch nejhorších časech museli dokonce žít i v lesích hercegovinských hor. A právě tam se malý Boris stal mužem. Bylo mu totiž teprve 9 let, když jeho matku (která sbírala borůvky, aby mohla nasytit celou hladovějící rodinu – Boris má neuvěřitelných 13 sourozenců!) napadl medvěd. A Boris, vyzbrojen pouze kapesním nožíkem a několika kameny, které stačil nasbírat, rozzuřeného mědvěda zahnal na útěk. Od té doby mu v jeho domovině málokdo řekne jinak než неустрашив медведa… (Autorem textu je Borisův agent Viktor Řehák z Bugejc.)

1) K bramboračce. Z pravých polních brambor a s pravýma lesníma houbama.
2) Škubání v koleni, jako když pouštíš elektriku do žabího stehýnka. Prostě drum & bass.
3) Pokud nemáš ráda repetitivní odnože elektronické hudby, které kladou důraz na basovou linku, bude tahle medicína bez odezvy.
4) Bude to především o písničkách a melodiích, aby se bavila děvčata. Protože když se baví děvčata, tak se obvykle baví i jejich chlapci a tak to má být. Asi to ale nebude nic pro fanoušky pozdní tvorby Jiřího Zmožka.
5) Na dort nepatří třešničky, nýbrž šlehačka. Nanejvýš do něj můžeš zabodnout svíčku.
6) Spousta mladých a krásných lidí pod jednou střechou, slušná hudba do podkresu a rychlá obsluha na baru. Cokoli navíc je bonus a čím víc bonusů, tím lepší večírek.
7) Určitě pořádná rotyka. Nebo bavíme se tady o stejný akci?

Adam Cloud
Na české taneční scéně působí od roku 2000. K pravidelným parties Adam Clouda patří již několik let rezidentní noc BASE v klubu Pekelnej bar, kde se v únoru představila legenda světové taneční scény DJ Colin Dale. Společně s legendární postavou české klubové scény Jaroslavem Ježkem alias Jájou v lednu odstartovali zbrusu novou party TECHNO ANIMALS v klubu Touster, na které si zahrál nejlepší maďarský techno DJ a producent HOT X či slovenský DJ BOSS. Adam se dále podílí na přípravě vlastní open air stage na nejznámějším letním festivalu Mácháč 2011 a Mácháč 2012. Nebo na party „Free Base“ v klubu Radost FX. V letním období se stará společně s Pete Walkem a Revisem o produkci ve velmi oblíbeném klubu Blue Bar – Bílý Kámen v Doksech u Máchova jezera.

Můžete se těšit na set plný precizních mixů od melodického deep-house, tech-house či progressivu. Vždy se snaží, aby jeho sety byly zvukově rozmanité a něčím ojedinělé.

1) To by mě nikdy nenapadlo! Opravdu nemám ponětí… ale když už musím odpovědět na tuhle záludnou otázku, tak bych to třeba přirovnal k čokoládě.
2) Čokoláda má účinky na vaši náladu, kterou dokáže vylepšit. Při její konzumaci se totiž v těle produkují endorfiny – tzv. hormony štěstí.
3) Bez kontraindikací.
4) Určitě doporučuji všem labužníkům.
5) To je hudba sama o sobě!
6) Kvalitní zvuk a kvalitní hudba; příjemní, bavící se lidé; pěkné prostředí a samozřejmě dostatečně zásobený bar.
7) Mohutná oslava!

Pete Walk
Stálice české taneční scény DJ Pete Walk zahájil svou hudební kariéru v minulé dekádě a od té doby se aktivně angažuje v rámci nejprestižnějších tanečních parties v hlavním městě i zbytku České republiky, jako jsou klubové party, velké taneční party a festivaly. Každým rokem se aktivně podílí na hudební produkci v klubu Blue Bar na „české Ibize“ – Máchově jezeře a v posledních letech i na přípravách techno-minimalové stage legendárního open air festivalu Mácháč. Pete Walk je také rezidentem známého pražského klubu Studio 54. Během svého působení v oblasti taneční scény si rovněž zahrál po boku velkého množství světových jmen v oblasti taneční hudby.

1) Asi ke zmrzlině, pro její naprostou výjimečnost.
2) Zchladí jejich těla, aby měli dost síly pařit na celý můj set. A stimuluje jejich veškeré smyslové buňky.
3) Nevím o nich. Ba naopak. Má se podávat při všech stavech a onemocněních.
4) Všem, kdo si chtějí poslechnout kvalitní muziku. Nepodávat neandrtálcům. Mohl by jim ztuhnout úsměv na tváři.
5) Asi právě ten dort. Ke zmrzlině se celkem hodí.
6) Spousta lidí. Fifty-fifty kluci a holky. Skvělá hudba a kalba až do rána.
7) Oslava jak má být. Kdo byl na mých narozeninách, tak ví. Zkuste se příští rok stavit.

VJ Aka 47
Andrea Pekárková alias Aka 47 studuje v ateliéru Vizuální komunikace – digitální média Fakulty umění a architektury v Liberci. Věnuje se tvorbě objektů, videa, grafiky a VJingu. Je členkou VJské skupiny Vizual Terrorist a jako videoperformerka doprovází různá hudební tělesa. Ve spolupráci s Helenou Krásovou vede galerii 3×3.

1) Psychedelickej zeleninovej salát.
2) Je to zdravý a svěžounký, ale taky ti to může pěkně pomotat hlavinku.
3) Epilepsie, světloplachost, lobotomie, suchost, ale tyhle kontraindikace jsou relativní.
4) Doporučila bych ji všem, na celým světě. Vyvarovat by se jí neměl nikdo, zavedla bych ji do školních, závodních, nemocničních a dalších jídelen a do všech bufáčů a čtyřek.
5) Celý to je i třešnička, i dort, i třešnička na dortu. Nejde to říct jinak, bohužel.
6) Chlast, papírový bundy a chlebíčky.
7) Záleží na tom, jestli slavíš, že už ti KONEČNĚ je tolik a tolik nebo zapíjíš, že už ti bohužel… je tolik a tolik.

Muzika a obrázky dobrý. A dál?
Na nejstylovější party to chce vybrat exkluzivní ohoz. Pokud ale jdete rovnou z práce, nevěšte hlavu. Kdo se totiž nestihne pořádně vyfintit doma, bude mít příležitost vše přímo na místě doladit u:

dobagu – ekotašky
ToPotěší – design a výroba šperků
ReeflexDesign – reflexní šperky
Acid designs – šperky z recyklu
Kuráž – česká móda, šperky, design
fragil – šály a legíny pro radost
PunkTura – crossover fashion
Crec – oblečení a doplňky

V Klubovně 2. patro bude také stánek Growshop.cz s nabídkou vaporizérů, pěstitelských a kuřáckých potřeb a stánek Hell.cz, kde bude tetovací workshop a nástřik tetování na kůži přes šablony. Celý večírek nafotí kamarádi z PolaroidLove.

A ještě všemi toužebně očekávaný zlatý hřeb večera: stylové půlnoční překvapení si režijně bere pod palec právě studio Hell.cz. Těšte se a třeste se! Voni sou zlý!

Přístav kulturní hojnosti. To je nápad, který stojí za názvem nového festivalu PuertoRico, který bude mít v Praze 14. června svou premiéru.

Proč další festival, proč zadarmo a spoustu dalších proč osvětlil Aleš Horák, ředitel festivalu.

Proč jste se rozhodli pořádat další festival zadarmo v Praze?
Praha je krásné město plné skvělých kulturních akcí. Chtěli jsme se na něčem takovém podílet, a tak jsme se rozhodli uspořádat na začátek léta tuto oslavu kultury a především taky hudby.

Proč právě PuertoRico?
Puerto neboli přístav má naznačovat otevřenost celého festivalu (je otevřený také tím, že se zde neplatí vstupné). Rico pak znamená bohatý, což ukazuje na bohatost festivalového programu, ve kterém najdete nejen koncerty, ale i další kulturní akce. Připravujeme výstavu fotografií, už teď vzniká filmový dokument o festivalu a v jeho průběhu se uskuteční výtvarné dílny a další workshopy.

Jaké máte očekávání? Nejen pro premiérový ročník, ale i dále…
Věříme, že si náš festival oblíbí diváci hlavně kvůli specifickému výběru interpretů, kapel a také pestrému doprovodnému programu.

Kterou vysněnou kapelu byste rádi viděli na pódiu?
Vše ve výsledku záleží i na publiku – věříme, že si už výběrem kapel na první ročník najdeme své příznivce. Máme určitou představu, náš festival není úplně mainstreamový, a tak i výběr těch největších hvězd tomu odpovídá.

Co si myslíte o konceptu kultury zadarmo?
Sympatizujeme s touto myšlenkou a i proto se u nás vstupné neplatí. Myslíme si, že návštěvníci kulturních akcí by si měli hlavně vychutnat zážitek z koncertu, výstavy nebo filmu a náklady spojené s výrobou nebo produkcí kulturních aktivit by měly hradit především firmy. Pokud nemá na dotace do kultury stát, měly by ho zastat velké společnosti, které za svou prezentaci, například při akci, zaplatí finanční prostředky kulturní instituci.

Aleš Horák, ředitel PuertoRico festivalu oznamuje, že ruší tento festival a ve stejný den uspořádá pro Kulturní Pecku jejich narozeninový večírek. Vstup bude zdarma, program se ještě dolaďuje, takže sledujte web a Facebook Kulturní Pecky, kde se budou během května objevovat podrobnosti o line-upu a dalším programu večera. Každopádně si už teď v diáři zakroužkujte čtvrtek 14. června, uvidíme se v Klubovně 2. patro v Dlouhé.