<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>ARTIKL &#187; Juergen Teller</title>
	<atom:link href="http://artikl.org/tag/juergen-teller/feed" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://artikl.org</link>
	<description>Tištěný nemainstreamový kulturní měsíčník.</description>
	<lastBuildDate>Sat, 16 May 2026 06:00:12 +0000</lastBuildDate>
	<generator>http://wordpress.org/?v=2.9.1</generator>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
			<item>
		<title>Poloprázdný nebo poloplný talíř?</title>
		<link>http://artikl.org/vizualni/poloprazdny-nebo-poloplny-talir</link>
		<comments>http://artikl.org/vizualni/poloprazdny-nebo-poloplny-talir#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 10 Mar 2017 16:06:56 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Bára Alex Kašparová</dc:creator>
				<category><![CDATA[Vizuální]]></category>
		<category><![CDATA[galerie]]></category>
		<category><![CDATA[Juergen Teller]]></category>
		<category><![CDATA[umění]]></category>
		<category><![CDATA[výstava]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://artikl.org/?p=11271</guid>
		<description><![CDATA[Nekonvenčnost, uvolněnost, žáby, prsa, cokoli. Fotograﬁe Juergena Tellera v pražské Galerii Rudolﬁnum jsou naservírované na talíři. Doslova. A dostává se na otázku, jestli není talířů až příliš a fotograﬁí málo.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><img src='http://artikl.org/wp-content/plugins/simple-post-thumbnails/timthumb.php?src=/wp-content/thumbnails/11271.jpg&amp;w=320&amp;h=200&amp;zc=1&amp;ft=jpg' alt='post thumbnail' /></p>
<p><strong>Nekonvenčnost, uvolněnost, žáby, prsa, cokoli. Fotograﬁe Juergena Tellera v pražské Galerii Rudolﬁnum jsou naservírované na talíři. Doslova. A dostává se na otázku, jestli není talířů až příliš a fotograﬁí málo.</strong></p>
<p>Výstavní sál Rudolfina, za který by umělec bez rozdílu věku, pohlaví i barvy pleti dokázal obětovat pár minut dechu, byl tentokrát velkoryse nabídnut německému fotografovi Juergenovi Tellerovi. Jméno, etablované hlavně v propojení s módními ikonami, představuje až do 19. března svou zvučnost.</p>
<p>Zásadně začalo být slyšet jméno Teller od roku 1991 za snímky Kurta Cobaina z tour Nevermind s Nirvanou. Tehdy ještě nebyl Kurt kult a Nirvana zářezem na hudební scéně. Fotografie se ale podařily a staly se Tellerovými kultovními snímky.</p>
<p><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/Juergen-Teller_Enjoy-Your-Life_3_kp.jpg"><img class="alignright size-full wp-image-11273" title="foto: Juergen Teller" src="http://artikl.org/wp-content/uploads/Juergen-Teller_Enjoy-Your-Life_3_kp.jpg" alt="" width="336" height="252" /></a>Estetika, kterou Teller vytváří, je syrová. Nesladí. Ani třtinovým cukrem. A přesto je in. Slovo bizarní by v popsání pocitů z jeho děl nechybělo. Teller nepracuje s krásou tak, jak si žádají mainstreamová média, ale svléká ji podle sebe. Dovoluje si představovat módní ikony v situacích, které by se na vysokých podpatcích a červených kobercích nestaly. Nebo spíš mu to s důvěrou dovolují ony. Podřídit se Tellerovu fotoaparátu vyžaduje značnou míru nepříčetnosti nebo okouzlení jeho osobností. Jistota totiž je, že rukopis autora bude nesrovnatelně jiný, než by klasik snesl zřít.</p>
<p>Když Teller fotí v divadle, vybere jako scénu schodiště, které by mohlo být kdekoli jinde. Když fotí celebritu, neváhá ji umístit třeba na hromadu štěrku. Nejde cestou kontrastování syrového a krásného, ale vytváří estetiku, kde se krásno vycházející z ideálů, hutné stylizace a touhy po dokonalosti stává druhotným. Jeho fotografie jsou vlastní režisérskou hrou, v níž mu i ty nejoplzlejší scény pokorně hrají nejrůznější aktéři.</p>
<p>Teller vytváří svůj naprosto specifický svět a nepokouší se zavděčit. Ani zalíbit. Naopak se zdá, že jeho cílem je přesně o to se nesnažit. Zachází až na takovou hranu, že divák nabývá dojmu vtažení do ironického pohledu na něj samotného a někde za rohem je snímán kamerou, jejíž záznam Teller pozoruje a potutelně se směje nad každým zaskočeným výrazem.</p>
<p><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/Juergen-Teller_Anne-Imhof-and-Eliza-Douglas-Kissing-France_2016_kp.jpg"><img class="size-full wp-image-11272 alignleft" title="foto: Juergen Teller" src="http://artikl.org/wp-content/uploads/Juergen-Teller_Anne-Imhof-and-Eliza-Douglas-Kissing-France_2016_kp.jpg" alt="" width="562" height="421" /></a></p>
<p><strong>Talíře kam se podíváš</strong><br />
Teller kurátorské pojetí výstavy nechal ve značné míře intuici a diváka pak překvapuje, že v obrovském sále vidí tři fotografie představené syrovou formou. Žádný rám, žádná adjustace hodná fotografií nadprůměrné sběratelské hodnoty. Teller nepoužívá klasické prezentační přístupy a volí stejně syrovou formu, která je totožná s obsahem. Nevyvažuje bizarní záběry žab rámy, nechává je na zdi viset jen na tenkých dlouhých hřebíčkách. Jakoby poukazoval na jejich břitkost a sám diváka bez ostychu popichoval. A dával mu sníst všechno, co si usmyslel naservírovat. Bez ohledu na velikost divákova hladu nebo preferenci chutí. Celým pojítkem výstavy je objekt talíře. Ten se vyskytuje v kompozicích jeho fotografií, tak jako plocha, která záběry přenáší, tak i pomyslně jako nadsázka související s jeho jménem. Talíř, který bez váhání shazuje jakoukoli institucionální vážnost prostoru, je nití, která jej prošívá od první k poslední místnosti. V té už je přítomen pouze v projekci fotografií.</p>
<p>Tellerova výstava Enjoy Your Life! ukazuje, že být autorem a zároveň naplňovat roli kurátora je pozice, která může lehce smazat hranice mezi odstupem od vlastního díla, cestou k divákovi a vlastním egem. Fotograf profesně může zastávat roli kurátora, ale v případě kurátorování své vlastní práce pak schází nadhled a vytvoření nových vrstev výstavy, což se jako fakt potvrdilo právě u Enjoy Your Life!. Tellerova výstava naservírovaná plně v jeho režii ukazuje, že i dílo světové špičky může dodat odvahu studentským projektům. Nebát se syrově adjustovat, potiskovat objekty a pracovat s prázdnem jako relevantním vyjadřovacím prostředkem.</p>
<p><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/Juergen-Teller_Kurt-Cobain-PlatesTeller-No.-19_2016_kp.jpg"><img class="alignright size-full wp-image-11274" title="foto: Juergen Teller" src="http://artikl.org/wp-content/uploads/Juergen-Teller_Kurt-Cobain-PlatesTeller-No.-19_2016_kp.jpg" alt="" width="336" height="224" /></a>Akademické umění, k jehož pouhému uchopení je potřeba list hutně popsaný kurátorským textem s explikací, Teller naštěstí neservíruje. Jeho vyjadřování je vizuální. Talíře jsou vypravěči i spojovateli jeho fotografických výstupů a divák se nemusí bát, že by jim kvůli náročnosti jazyka nerozuměl. Enjoy Your Life! je přesně tak odlehčená a přesto intenzivní výstava, jak název napovídá, a není proto potřeba bát se jít do tak zvučného výstavního prostoru, jakým Galerie Rudolfinum je. ∞<br />
</br><br />
<strong>Juergen Teller: Enjoy Your Life!<br />
Galerie Rudolfinum (Alšovo nábřeží 12, Praha 1)<br />
15. 12.—19. 3.</strong></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://artikl.org/vizualni/poloprazdny-nebo-poloplny-talir/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Vysvobození divokosti z pout změkčilé civilizace</title>
		<link>http://artikl.org/vizualni/vysvobozeni-divokosti-z-pout-zmekcile-civilizace</link>
		<comments>http://artikl.org/vizualni/vysvobozeni-divokosti-z-pout-zmekcile-civilizace#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 02 Jun 2011 10:23:51 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Alžběta Diringerová</dc:creator>
				<category><![CDATA[Vizuální]]></category>
		<category><![CDATA[fotografie]]></category>
		<category><![CDATA[Go-Sees]]></category>
		<category><![CDATA[Juergen Teller]]></category>
		<category><![CDATA[Langhans Galerie]]></category>
		<category><![CDATA[NOW AND WOW]]></category>
		<category><![CDATA[recenze]]></category>
		<category><![CDATA[Robert Frank]]></category>
		<category><![CDATA[výstava]]></category>
		<category><![CDATA[Walter Keller]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://artikl.org/?p=4502</guid>
		<description><![CDATA[Pokud máte pocit, že vás obklopuje česká upachtěnost a všudypřítomný nevkus, výstava NOW and WOW v Langhans Galerii pro vás bude vysvobozením.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><img src='http://artikl.org/wp-content/plugins/simple-post-thumbnails/timthumb.php?src=/wp-content/thumbnails/4502.jpg&amp;w=320&amp;h=200&amp;zc=1&amp;ft=jpg' alt='post thumbnail' /></p>
<p><strong>Pokud máte pocit, že vás obklopuje česká upachtěnost a všudypřítomný nevkus, výstava NOW and WOW v Langhans Galerii pro vás bude vysvobozením.</strong></p>
<p>Švýcarský kurátor Walter Keller velmi přítomným způsobem přináší prostředí módních blogů do galerijního prostoru. Místo fotografií v prostoru potkáme zavěšené iPady, které si můžete sami ovládat a pouštět si na nich slideshow jednotlivých bloggerů. Trochu jsem si připadala, jako když klikám na facebooku, a to je myslím pro dnešní dobu příznačné.</p>
<p><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/98_MG_6927_kp.jpg"><img class="alignright size-large wp-image-4503" title="foto: Langhans Galerie Praha" src="http://artikl.org/wp-content/uploads/98_MG_6927_kp-399x600.jpg" alt="" width="319" height="480" /></a>Keller tak stírá hranici mezi posvátným pocitem, jenž je spojen s pobytem ve svatyni umění – galerií, a jakýmsi živočišným voyerismem, který se v nás probouzí, když surfujeme na internetu. Hranice zcela mizí ve sklepení galerie, kde jsou vystaveny dvě série – Lékařská fotografie z Japonska kolem roku 1900 ze sbírky Dr. Ikkaku Ocháno a Spálená země, test jaderných zbraní autora Meinrada Schadeho.</p>
<p>Na fotografiích ve skleněných vitrínkách jsou s důstojností a respektem zachyceni fyzicky znetvoření lidé. Tato smutná krása mne přiměla uvědomit si svou vlastní povrchnost. Pocit je o to silnější, když tuto expozici navštívíte jako poslední, plni proměnlivých barev, tvarů, obrazů a módních stylů.</p>
<p>Kurátor dále představuje dvě série slavných fotografů: Roberta Franka (1924) a Juergena Tellera (1964). Frank je znám především jako dokumentární fotograf s citlivým vnímáním a se smyslem pro lehkou ironii. Jeho nejslavnější sérií jsou Američané, ta také vyšla knižně. Proto je překvapivé vidět jeho jméno a práci v souvislosti s módní fotografií. Vystavená série (1989–1997) působí velmi civilně a svým způsobem předjímá dobu – Frankova estetika potírá klasické vnímání módní glamour fotografie, která v době vzniku tohoto souboru byla nejjednodušší možnou formou, jak se v módní branži prosadit.</p>
<p>Tellerova slavná série Go-Sees, kterou je možno si prohlédnout v knihovně Langhans od momentu otevření galerie, je tentokrát velmi nápaditě instalována zavěšením na lankách. Způsob prezentace fotografií ve mně vyvolával neodbytný pocit nepatřičnosti. Jako bych se ocitla v temné komoře, dívala se fotografovi přes rameno, sledovala práci jeho rukou – bez dovolení, jako nezvaný host. Výstava velmi jemným a sofistikovaným způsobem probouzí zvíře, které je v každém z nás. A zároveň baví.</p>
<p><strong>NOW AND WOW: ZNOVUZROZENÍ MÓDNÍ FOTOGRAFIE<br />
Langhans galerie Praha<br />
Vodičkova 37, Praha 1<br />
25. 5.–9. 7.<br />
út–ne 13:00–19:00<br />
60 / 30 Kč</strong></p>
<p><strong> </strong></p>
<p><strong>Soutěž s Langhans Galerií o lístky na výstavu <a href="http://artikl.org/soutez">zde</a>.</strong></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://artikl.org/vizualni/vysvobozeni-divokosti-z-pout-zmekcile-civilizace/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>
