Výstava v Komunikačním prostoru Školská 28 se vrací do osmdesátých let. Nalezený archiv fotografií JZD Slušovice přináší svědectví o jedinečném hospodářském fenoménu i o tehdejší propagační fotografii.

Nejdříve jsem zkoušel využít zkušenost a metodologii historika umění a rekonstruovat diafony, pro které byly tyto diapozitivy původně určeny. Scénáře k nim se ale dochovaly velmi torzovitě. Začal jsem tedy s fotografiemi pracovat volně a poskytovat jim nové kontexty. Obrazy samy vyvolávají nepochybně silnou nostalgii, proto se snažím vedle toho odkrývat různé strategie dobové propagace.

Slovo Slušovice má pro některé generace podobný nádech jako bompary, favoritka, remoska, stavebnice Merkur, motocykl Pionýr, botasky nebo Wartburg. Narodil jsem se v sedmdesátých letech nedaleko Slušovic. V sobotu se tam jezdilo na nákupy, na dostihy nebo na oběd do restaurace, která byla přímo v letadle. Nikdy mne do Slušovic nevzali, ale muselo to být něco jedinečného. Dospělí o nich hovořili s takovým nadšením, že se mi propojovaly se zázračnou planetou ze sovětských dětských knížek o Neználkovi.

Vlastní dálnice i Tuzex
Zemědělská družstva z horských vesnic na pomezí Moravy a Slovenska se v sedmdesátých letech spojila pod hlavičku Agrokombinátu Slušovice. Díky inspiraci a příkladu Tomáše a Jana Antonína Bati z nedalekého Zlína, pod vedením Františka Čuby, se jim dařilo vytvářet malé inovativní týmy, vyrábět nedostatkové zboží, bohatě obchodovat se západem a současně být výkladní skříní československého socialistického zemědělství. Ve velkém vyváželi telata, extrakty do sirupů nebo hnojivo. Za ně přiváželi státu tolik ceněné devizy a součástky, ze kterých montovali první počítače. Zaměstnanci měli dobré platy, chodili nakupovat do obchodů Kvatro, což byl slušovický Tuzex, spořili ve vlastní bance, a ze Slušovic ke Zlínu vedlo několik kilometrů dálnice postavené z peněz družstva.

Otevření konzervy času
Fotografie jsou podle Rolanda Barthese časové konzervy; útržky minulosti absurdně trčící v přítomnosti, pokud pro ně nenajdeme patřičný kontext. Výstava představuje několik prací, které nabízejí nový smysl vyhozeným diapozitivům JZD Slušovice. Pouhým přeskládáním a poskytnutím nového kontextu se nepřebije to, co obrazy znázorňují, ale nabízí se dvojí čtení: můžeme sledovat různé systémy zobrazování a strategie propagace, které při jejich vytváření byly užívány. Fotografie nesou bohaté odkazy na tehdejší dobu i strategie tehdejší reklamy: střední formát negativu, efektní filtry, modelky ze sousedství, zvláštní způsoby inscenace. Nalezené fotografie pořídil na zakázku v letech 1978–1989 zlínský reklamní a divadelní fotograf Jan Regal. Na výstavě je doplňují další práce, které jsem vytvořil v dnešních Slušovicích. Rekonstruoval jsem přitom strategie zobrazení, které se objevují na fotografiích v archivu. ∞


Zemědělské práce
Komunikační prostor Školská 28 (Školská 28, Praha 1)
9. 1.—30. 1. (vernisáž 8. 1. 18:00)


autor: Tomáš Pospěch