<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>ARTIKL &#187; kavárna</title>
	<atom:link href="http://artikl.org/tag/kavarna/feed" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://artikl.org</link>
	<description>Tištěný nemainstreamový kulturní měsíčník.</description>
	<lastBuildDate>Sat, 16 May 2026 06:00:12 +0000</lastBuildDate>
	<generator>http://wordpress.org/?v=2.9.1</generator>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
			<item>
		<title>Dvacet tři dní záře</title>
		<link>http://artikl.org/hudebni/dvacet-tri-dni-zare</link>
		<comments>http://artikl.org/hudebni/dvacet-tri-dni-zare#comments</comments>
		<pubDate>Wed, 23 Nov 2022 07:16:20 +0000</pubDate>
		<dc:creator>redakce</dc:creator>
				<category><![CDATA[Hudební]]></category>
		<category><![CDATA[Nekončící]]></category>
		<category><![CDATA[galerie]]></category>
		<category><![CDATA[Holešovická tržnice]]></category>
		<category><![CDATA[kavárna]]></category>
		<category><![CDATA[klub]]></category>
		<category><![CDATA[Lunchmeat]]></category>
		<category><![CDATA[NEONE]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://artikl.org/?p=17296</guid>
		<description><![CDATA[Listopad 2022. Pražská tržnice, hala 17. Neone. Klub, kavárna, galerie; platforma pro nové myšlenky a přístupy. Měsíc se rozvíjející prostor pro tvorbu a setkávání. Místo pro otevřené lidi, které zajímá kultura města a kultura ve městě.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><img src='http://artikl.org/wp-content/plugins/simple-post-thumbnails/timthumb.php?src=/wp-content/thumbnails/17296.jpg&amp;w=320&amp;h=200&amp;zc=1&amp;ft=jpg' alt='post thumbnail' /></p>
<p><strong>Listopad 2022. Pražská tržnice, hala 17. Neone. Klub, kavárna, galerie; platforma pro nové myšlenky a přístupy. Měsíc se rozvíjející prostor pro tvorbu a setkávání. Místo pro otevřené lidi, které zajímá kultura města a kultura ve městě.</strong></p>
<p><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/IG_1080x1350_NEONE_annoucements3-kopie.jpg"><img class="alignright size-full wp-image-17297" title="foto: Neone" src="http://artikl.org/wp-content/uploads/IG_1080x1350_NEONE_annoucements3-kopie.jpg" alt="" width="288" height="360" /></a> Dvacet tři dní záře. Místo, které z původního záměru pop-upu na jeden měsíc přerostlo v roce 2013 ve čtyřleté dobrodružství kolektivu Lunchmeat, jeho přátel, fanoušků klubové hudby audiovizuální zábavy. Poté se znovu zhmotnilo na střeše Křižíkových pavilonů v roce 2019 v rámci Pražského quadriennale. Na podzim 2022 se Neone rozzáří znovu a tentokrát bude svítit nejen v noci, ale i ve dne.</p>
<p>Neone; neustále se proměňující tvůrčí prostor, kde měsíc žijeme, pracujeme a potkáváme se s těmi, kteří žijí současným audiovizuálním uměním a klubovou kulturou a představujeme ji těm, kteří do tohoto světa a jeho hodnot pronikají. Neone; platforma, která pečuje o svobodomyslnost, otevřenost, vzájemnou zodpovědnost, a respekt. Neone; klub, kavárna, galerie<br />
Poprvé se Neone otevře v pátek 4. listopadu a bude pro všechny open 23 dní, až do 27. listopadu. Více informací na sociálních sítích na www.neone.cz. <img src="http://artikl.org/wp-content/uploads/PR.png" alt="" title="PR" width="20" height="12" class="alignnone size-full wp-image-13155" /> </p>
<p><strong>text: Anna-Marie Bartová</strong></p>
<p><strong>NEONE<br />
Hala 17 (Holešovická tržnice, Bubenské nábřeží 306, Praha 7)<br />
4. 11. ­— 27. 11.<br />
</strong></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://artikl.org/hudebni/dvacet-tri-dni-zare/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Moderní umění a pivo</title>
		<link>http://artikl.org/mista-ktera-zereme/moderni-umeni-a-pivo</link>
		<comments>http://artikl.org/mista-ktera-zereme/moderni-umeni-a-pivo#comments</comments>
		<pubDate>Wed, 25 Jun 2014 05:04:16 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Richard Böhm</dc:creator>
				<category><![CDATA[Oblíbená místa]]></category>
		<category><![CDATA[Café Jedna]]></category>
		<category><![CDATA[Holešovice]]></category>
		<category><![CDATA[kavárna]]></category>
		<category><![CDATA[která žereme]]></category>
		<category><![CDATA[místa]]></category>
		<category><![CDATA[Praha]]></category>
		<category><![CDATA[Veletržní palác]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://artikl.org/?p=8810</guid>
		<description><![CDATA[Veletržní palác mě ze svých útrob vyvrhl jako špatně stravitelné sousto. A já vdechl vůni kávy, oklepal se, rozhlédl, otočil na prošoupaném podpatku a opět jsem se do budovy vrátil. Tentokrát ne do galerie, nýbrž do Café Jedna.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><img src='http://artikl.org/wp-content/plugins/simple-post-thumbnails/timthumb.php?src=/wp-content/thumbnails/8810.jpg&amp;w=320&amp;h=200&amp;zc=1&amp;ft=jpg' alt='post thumbnail' /></p>
<p><strong>Veletržní palác mě ze svých útrob vyvrhl jako špatně stravitelné sousto. A já vdechl vůni kávy, oklepal se, rozhlédl, otočil na prošoupaném podpatku a opět jsem se do budovy vrátil. Tentokrát ne do galerie, nýbrž do Café Jedna.</strong><br />
<div class="postGallery"><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/Cafe_Jedna3_kp.jpg"><img src="http://artikl.org/wp-content/uploads/Cafe_Jedna3_kp-80x80.jpg" alt="" title="foto: Café Jedna" /></a><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/Cafe_JEdna4_kp.jpg"><img src="http://artikl.org/wp-content/uploads/Cafe_JEdna4_kp-80x80.jpg" alt="" title="foto: Café Jedna" /></a><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/Cafe_Jedna5_kp.jpg"><img src="http://artikl.org/wp-content/uploads/Cafe_Jedna5_kp-80x80.jpg" alt="" title="foto: Café Jedna" /></a></div><br />
Snad by to znělo poeticky, ale připouštím, že skutečnost byla trošku jiná. Kávu jsem totiž necítil. Fakticky jsem byl ve Veletržním paláci na výstavě, a jelikož mi zbýval nějaký volný čas, zůstal jsem ještě na pivo. To ve vzduchu (naštěstí) cítit nebylo, měl jsem na něj prostě chuť. Café Jedna najdete v přízemí vlajkové lodi Národní Galerie a jméno kavárny vychází, stejně jako v případě podobných míst v dalších světových galeriích, z podlažního umístění podniku v objektu. Hluk z rušné ulice je tlumen velkoformátovými okny, ale přesto si uvědomuji pulzující život venku. Sám jsem z tohoto ruchu vyjmut. Nacházím se v jiném světě, který dobře znají kavárenští povaleči. Impozantní interiér připomíná, že jde o velkolepou funkcionalistickou stavbu, při jejímž projektování se architekti rozmáchli. Vzhledem ke vzdušnosti místa mám pocit soukromí, ale ne osamělosti. Jelikož je prostor nekuřácký, přes den trochu připomíná hřiště. Dětský koutek rychle rozšiřuje své hranice a děti podnikají invazi na celé území kavárny. S úbytkem denního světla však malí válečníci přesouvají svá bojiště jinam a kavárna se mění v intimní bar. </p>
<p><strong>Do NG nově na cizrnu</strong><br />
Dávám si pivo z Pivovaru u Bulovky a pak další a …, ale to sem nepatří. V nabídce je pochopitelně i víno, a pokud stejně jako já tušíte, že vás při odchodu přivítá červnová neděle ruku v ruce s letním deštěm, můžete se dopředu zahřát něčím ostřejším. Kdo si chce zachovat čistou hlavu a jistý krok, zajásá nad slušným výběrem kvalitních čajů, káv a limonád. Měl bych možná poděkovat slečně, která chválila cizrnový salát tak vehementně, až jsem mu neodolal. Prázdné břicho a mlsný jazyk došly uspokojení. Milovníky utopenců a nakládaných hermelínů však zklamu. Zkusit ale můžete hummus i další mezze a každý všední den ještě polévku. Pod skleněnými poklopy čekají dezerty z pekárny Kosherfood. Vlastně je jedno, zda přijdete na kafe a zastavíte se vedle v galerii, nebo to uděláte obráceně. Každopádně je příjemné to spojit. Zvedám sklenici, abych pateticky připil modernímu umění a všem těm artefaktům, které se nechávají obdivovat hned za zdí. Salut. ∞<br />
</br><br />
<strong>Café Jedna<br />
Veletržní palác, Dukelských hrdinů 47, Praha 7<br />
po—ne 9:00—22:00 + dle večerního programu</strong></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://artikl.org/mista-ktera-zereme/moderni-umeni-a-pivo/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Rušná kavárna s tichou obsluhou</title>
		<link>http://artikl.org/mista-ktera-zereme/rusna-kavarna-s-tichou-obsluhou</link>
		<comments>http://artikl.org/mista-ktera-zereme/rusna-kavarna-s-tichou-obsluhou#comments</comments>
		<pubDate>Tue, 26 Nov 2013 23:25:20 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Andrea Dosoudilová</dc:creator>
				<category><![CDATA[Oblíbená místa]]></category>
		<category><![CDATA[kavárna]]></category>
		<category><![CDATA[která žereme]]></category>
		<category><![CDATA[místa]]></category>
		<category><![CDATA[Praha]]></category>
		<category><![CDATA[Tichá kavárna]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://artikl.org/?p=8285</guid>
		<description><![CDATA[Tichá kavárna se rozhodně nepyšní svým názvem proto, že by byla oázou klidu. Ne, rozhodně zde nečekejte ticho. Obzvlášť, pokud sem zavítáte během odpoledne.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><img src='http://artikl.org/wp-content/plugins/simple-post-thumbnails/timthumb.php?src=/wp-content/thumbnails/8285.jpg&amp;w=320&amp;h=200&amp;zc=1&amp;ft=jpg' alt='post thumbnail' /></p>
<p><strong>Tichá kavárna se rozhodně nepyšní svým názvem proto, že by byla oázou klidu. Ne, rozhodně zde nečekejte ticho. Obzvlášť, pokud sem zavítáte během odpoledne.</strong></p>
<p><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/3_kp2.jpg"><img src="http://artikl.org/wp-content/uploads/3_kp2-200x133.jpg" alt="" title="foto: Yana Yushkevich" width="200" height="133" class="alignleft size-medium wp-image-8286" /></a>Kavárně v odpoledních hodinách kralují děti. Nejsou jen ve vyhrazeném koutku, ale je jich všude plno. Pracovní schůzky si zde plánujte spíše na večer. To je i více klidu na přátelské popovídání. Své jméno kavárna získala kvůli neslyšícím zaměstnancům. Tím je toto místo výjimečné. Jak si u neslyšících objednáte? Jednoduše. Stačí ukázat prstem na jídelní lístek. Nebo můžete využít své znalosti znakové řeči. A jak obsluhu přivoláte? K tomu slouží dvoubarevný váleček, který dostanete na stůl. Když ho postavíte zelenou částí nahoru, dáte najevo, že jste si vybrali, nebo že máte nějaké další přání. Červená nahoře znamená, že se chystáte platit. Tenhle způsob objednávání by se hodil ve všech kavárnách a restauracích. Ušetřil by číšníkům zbytečné dotazy a zákazník by neměl pocit, že je na něj vyvíjen tlak a že je vyrušován z probíhajícího hovoru.</p>
<p><strong>Slané, sladké, výborné</strong><br />
Nabídka kavárny je pestrá. V nápojovém lístku vás mohou zaujmout Lhenické ovocné šťávy či vína z vinařství Kosík. Jídelní lístek nabízí sladké i slané palačinky, sladké zákusky a poháry. Mně osobně nejvíce přitahuje pohár zvaný Irské pokušení. Tři kopečky zmrzliny, baileys a sekané mandle. Lahoda! Z teplých pokrmů dávám přednost slané palačince se sýrem a vajíčkem. Rozhodně doporučuji! Chuťově neodlišitelná od profesionálních palačinkáren, zato v ceně je zásadní rozdíl. Tady si na ní pochutnáte jen za osmapadesát korun.</p>
<p>Dalším lákadlem pro návštěvníky jsou různé kulturní akce, které v kavárně probíhají. V měsíci říjnu se například promítaly filmy Lovci hlav, Šmejdi a Polski film. Od 10. října jste mohli navštívit výstavu Tváře plné záře malířky Markéty Černé. Co vás v kavárně potká v prosinci, najdete na internetových stránkách. Věřím, že pokud vás žádná z akcí neupoutá, nahlédnutí do jídelního či nápojového lístku vás k návštěvě kavárny přesvědčí. Pochutnáte si a ještě tak podpoříte handicapované.<br />
</br><br />
<strong>Tichá kavárna<br />
Burešova 12, Praha 8<br />
po–pá 13:00–21:00<br />
so, ne 11:00–21:00</strong></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://artikl.org/mista-ktera-zereme/rusna-kavarna-s-tichou-obsluhou/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Do Prahy! Do Podolí! Do cukrárny!</title>
		<link>http://artikl.org/mista-ktera-zereme/do-prahy-do-podoli-do-cukrarny</link>
		<comments>http://artikl.org/mista-ktera-zereme/do-prahy-do-podoli-do-cukrarny#comments</comments>
		<pubDate>Thu, 28 Feb 2013 01:32:41 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Martina Lupínková</dc:creator>
				<category><![CDATA[Oblíbená místa]]></category>
		<category><![CDATA[Cheecup]]></category>
		<category><![CDATA[cukrárna]]></category>
		<category><![CDATA[kavárna]]></category>
		<category><![CDATA[která žereme]]></category>
		<category><![CDATA[místa]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://artikl.org/?p=7196</guid>
		<description><![CDATA[Když jsem poprvé o podolském podniku zaměřeném na domácí výrobu cupcaků a cheesecaků uslyšela, zaujal mě na prvním místě jeho samotný název, novotvar vzniklý skládáním částí názvů obou dobrot: Cheecup. Ba ne, přiznávám se, od počátku jsem myslela na dorty. A že je chci ochutnat. Co nejdřív!]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><img src='http://artikl.org/wp-content/plugins/simple-post-thumbnails/timthumb.php?src=/wp-content/thumbnails/7196.jpg&amp;w=320&amp;h=200&amp;zc=1&amp;ft=jpg' alt='post thumbnail' /></p>
<p><strong>Když jsem poprvé o podolském podniku zaměřeném na domácí výrobu cupcaků a cheesecaků uslyšela, zaujal mě na prvním místě jeho samotný název, novotvar vzniklý skládáním částí názvů obou dobrot: Cheecup. Ba ne, přiznávám se, od počátku jsem myslela na dorty. A že je chci ochutnat. Co nejdřív!</strong></p>
<p><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/XCheecup_Jan_Dytrych002_kp.jpg"><img src="http://artikl.org/wp-content/uploads/XCheecup_Jan_Dytrych002_kp-200x133.jpg" alt="" title="foto: Jan Dytrych" width="200" height="133" class="alignright size-medium wp-image-7197" /></a>Kavárnu, která je zároveň pekárnou a vinotékou, najdete kousek za budovou Podolské vodárny. Poznávacím znamením budiž cedule se stylizovaným nápisem, na které převládá růžová a černá. Přední a boční stěně dominují francouzská okna, docela určitě lákající pohled kolemjdoucích. Uvnitř sedící zase můžou od šálku kávy pozorovat klidné okolí, zaliti světlem. Také interiéru dominuje růžová. Když jsem si profil podniku prohlížela na internetu, obávala jsem se kýče. Tolik růžové, a ještě v kombinaci s nazdobenými dortíky, to nemůže dopadnout dobře, říkala jsem si. Ale kupodivu na mě prostor působil decentně. Růžové totiž samozřejmě není úplně všechno – některé stěny jsou celé bílé, včetně stropu, jinde je přechod mezi bílou a růžovou. K tomu podlaha obložená tmavě hnědým dřevem a černý nábytek. Kromě několika stolečků se židlemi v černé se u zadní stěny nachází místo pro krále – dvě růžově polstrovaná křesla s nízkým bílým stolkem, jehož desku tvoří velké hodiny pod sklem. A tady moje fantazie začala pracovat – Alenka v kraji divů běží za Bílým králíkem, který se vyděšeně koukne do svých cibulovek a posteskne si: „Oh my ears and whiskers, how late it&#8217;s getting!“ V koutku je malinký stoleček – to se Alenka asi nepřiměřeně zvětšila… Objednávám si dort.</p>
<p><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/XCheecup_Jan_Dytrych010_kp.jpg"><img src="http://artikl.org/wp-content/uploads/XCheecup_Jan_Dytrych010_kp-200x150.jpg" alt="" title="foto: Jan Dytrych" width="200" height="150" class="alignleft size-medium wp-image-7198" /></a><strong>Rafinované příchutě</strong><br />
Pohádka pokračuje. Mladá sympatická slečna mi na mé přání přinese malinový cheesecake, a to na černém talířku s černým ubrouskem. Tady má někdo smysl pro detail. Cappuccino je na stříbrném tácku se skleničkou vody, aniž bych o ni musela extra žádat. Takhle to mám ráda. Kousek dortu není nijak zvlášť velký – což mi nevadí, do cukrárny se nechodím najíst – a je lahodný. A kvalitní, troufnu si tvrdit. Čerstvý. Zvolila jsem dobře, ale nebylo to vůbec jednoduché. Zajímala jsem se o šíři nabídky a její obměňování a zjistila jsem následující: Zákazníci mají každý den na výběr ze tří až čtyř druhů cupcaků a čtyř až osmi druhů cheesecaků. Část zákusků tvoří stálou nabídku, na které je možné si pochutnat skoro vždy, to jsou jakési místní evergreeny – cupcake čokoládový a vanilkový; cheesecake New York, citronový, pistácie, double chocolate, swirl (s čokoládovou polevou), ovocný (borůvka, malina nebo jahoda). Zbytek se obměňuje – tak můžete někdy narazit na koláč kokosový, karamelový, banánový nebo třeba s příchutí zeleného čaje. Každý týden se peče jeden speciální druh cupcaků, tzv. „cupcake týdne“ podle aktuálního období. Mezi nimi se doposud objevily druhy jako stracciatella, čoko-kokos, Vanilla &#038; Boston cream, banana-caramel, cuketový, mrkvový… Některé příchutě jsou skutečně rafinované: Amaretto cupcake s flambovaným ananasem, Vanilla cupcake s kopečkem zmrzliny dle vašeho výběru – která je samozřejmě domácí a zahrnuje i neobvyklé druhy jako japonský zelený čaj. </p>
<p>Kromě těchto původem amerických laskomin nabízí podnik denně čerstvé francouzské a italské pečivo dovážené z pekáren Petite France a Mansson (bagety, různé druhy chlebů, croissanty, foccacie, plněné koláče), jakož i denní menu v podobě panini, plněných foccacií, bruschett, salátů, baget a dalšího.</p>
<table class="aligncenter" style="background-color: #f5f4f4; border: 1px solid #ed0c6e;" border="1" frame="hsides" rules="groups" align="center">
<tbody>
<tr>
<td><strong></strong><br />
Cheecup založil v roce 2011 Ladislav Chramosta společně s Tomášem Dýčkou. Prvně jmenovaný dlouhá léta cestoval po Americe, kde navštívil spoustu specializovaných cukráren, ve kterých ochutnával a zjišťoval receptury. Během cest v něm uzrála myšlenka otevřít podobný podnik v Čechách. Původní recepturu na cheesecaky a cupcaky si přivezl zpátky domů a zakládá si na jejím dodržování, jakož i na používání tradičních surovin (jako například sýr Philadelphia pro cheesecaky), aby byly koláče autentické. Dobroty se připravují přímo v prodejně.</td>
</tr>
</tbody>
</table>
<p></br></p>
<p><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/XCheecup_Jan_Dytrych015_kp.jpg"><img src="http://artikl.org/wp-content/uploads/XCheecup_Jan_Dytrych015_kp-133x200.jpg" alt="" title="foto: Jan Dytrych" width="133" height="200" class="alignright size-medium wp-image-7199" /></a><strong>Koupí dortu proti rakovině prsu</strong><br />
Kromě delikátních sladkostí za přiměřené ceny (cupcake kolem 30 Kč, cheesecake kolem 50 Kč za kus) je mi na Cheecupu velmi sympatické to, že se sociálně angažuje, konkrétně v boji proti rakovině prsu. Pro nadaci „XO, Nejsi na to sama“ upekli speciální menu cupcaků, výtěžek z jejich prodeje jde na konto organizace. Jeden druh z této série mě úplně dojal, představoval s citem a vkusem ženské ňadro. V současné době probíhá další akce této nadace „Darujte knoflík pro štěstí“, které se Cheecup opět účastní. Záminku pro další návštěvu mám tedy jasnou. </p>
<p><strong>Cheecup<br />
Nedvědovo nám. 14, Praha 4<br />
po–pá 7:30–19:00<br />
so 9:00–19:00, ne 10:00–19:00</strong></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://artikl.org/mista-ktera-zereme/do-prahy-do-podoli-do-cukrarny/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>Zavěs kafe a udělej dobrý skutek</title>
		<link>http://artikl.org/mista-ktera-zereme/zaves-kafe-a-udelej-dobry-skutek</link>
		<comments>http://artikl.org/mista-ktera-zereme/zaves-kafe-a-udelej-dobry-skutek#comments</comments>
		<pubDate>Fri, 25 Jan 2013 10:06:59 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Olga Srstková</dc:creator>
				<category><![CDATA[Oblíbená místa]]></category>
		<category><![CDATA[kavárna]]></category>
		<category><![CDATA[Kavárna U zavěšenýho kafe]]></category>
		<category><![CDATA[kultura]]></category>
		<category><![CDATA[místa]]></category>
		<category><![CDATA[podnik]]></category>
		<category><![CDATA[U zavěšenýho kafe]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://artikl.org/?p=7075</guid>
		<description><![CDATA[Mám stále silnější pocit, že se historie stala mým prokletím. Nejen že ji studuji, ale také nevědomě vybírám podniky, kde se stravuji, podle jejich minulosti. Kavárna v obchodním centru mi opravdu nic neříká, ale co takové okolí Pražského hradu?]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><img src='http://artikl.org/wp-content/plugins/simple-post-thumbnails/timthumb.php?src=/wp-content/thumbnails/7075.jpg&amp;w=320&amp;h=200&amp;zc=1&amp;ft=jpg' alt='post thumbnail' /></p>
<p><strong><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/DSC_0023_kp.jpg"><img class="alignleft size-full wp-image-7076" title="foto: Lukáš Dvořák" src="http://artikl.org/wp-content/uploads/DSC_0023_kp.jpg" alt="" width="288" height="191" /></a>Mám stále silnější pocit, že se historie stala mým prokletím. Nejen že ji studuji, ale také nevědomě vybírám podniky, kde se stravuji, podle jejich minulosti. Kavárna v obchodním centru mi opravdu nic neříká, ale co takové okolí Pražského hradu?</strong></p>
<p>Dneska už těžko Pražané uvěří tomu, že v historickém centru hlavního města existuje kvalitní podnik s rozumnými cenami. Kavárna U zavěšenýho kafe dokazuje, že to možné je. A nejen to – na kouzlu jí přidává, že je opředena mnoha historkami a pověstmi. Ta nejstarší se zřejmě zapsala do samotného názvu podniku. Kdysi dávno jeden majetný pán zavítal právě sem, aby se občerstvil šálkem kávy. Objednal si jednu pro sebe a druhou nechal „zavěsit“ pro případ, že by přišel do kavárny někdo, kdo by na lahodný mok neměl peníze. Od té doby se tato „volná“ kafe zaznamenávají na dřevěné počítadlo. Zajímalo mě, jestli se známá tradice stále drží. Přes všechny <a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/DSC_0041_kp.jpg"><img class="alignright size-medium wp-image-7077" title="foto: Lukáš Dvořák" src="http://artikl.org/wp-content/uploads/DSC_0041_kp-200x132.jpg" alt="" width="200" height="132" /></a>ekonomické a společenské otřesy se tento zvyk neztratil. Obsluha podniku mi potvrdila, že i když v půl osmé večer bylo zavěšené už jen jedno kafe, přes den se jich vždycky nashromáždil dostatek, aby posloužily například zbloudilé skupince chudých studentů. Kromě tohoto podivného zvyku mě hned od začátku upoutala příjemná obsluha, kterou ráda vyměním za personál Starbucks, kde jenom zakřičí, co že chci a pak mě oberou o sto korun za cappuccino. U zavěšenýho kafe jsem zaplatila sotva polovinu a ještě jsem si vyslechla historky o kavárně bez jakéhokoli náznaku otravování. Nikdo tady taky nepoměřuje dvojím metrem, jestli jste turista či usedlík, a ke všem se tu obsluha chová stejně mile.</p>
<p><strong><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/DSC_0045_kp.jpg"><img class="alignleft size-medium wp-image-7078" title="foto: Lukáš Dvořák" src="http://artikl.org/wp-content/uploads/DSC_0045_kp-200x132.jpg" alt="" width="200" height="132" /></a>Podnik na roztrhání</strong><br />
Atmosféra minulosti na mě dýchala ze všech stran, až jsem si na chvíli myslela, že jsem se snad vrátila v čase o pár desítek let nazpátek. Stěny kavárny jsou do posledního místečka vyplněny krásnými fotografiemi, které zaujmou nejednoho návštěvníka, stejně jako rozličná výtvarná díla a sošky umístěné u výčepu. Jedinou nepříjemností bylo, že jsem si neměla kam sednout, protože se ten den konal vánoční večírek a všechny stoly v zadní části podniku byly zarezervované. Postačila malá lavička pod věšákem, ze které jsem mohla poslouchat rozhovory zdejších usedlíků i turistů a přitom se podívat, co bych si tak mohla dát k pití, popřípadě k jídlu.</p>
<p><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/DSC_0050_kp.jpg"><img class="alignright size-medium wp-image-7080" title="foto: Lukáš Dvořák" src="http://artikl.org/wp-content/uploads/DSC_0050_kp-200x132.jpg" alt="" width="200" height="132" /></a>Po zhlédnutí zdejší nabídky jsem s radostí konstatovala, že tu mají jistou značku mého oblíbeného cideru, který jinde v Praze téměř není k dostání. V nabídce je jak česká, tak zahraniční kuchyně. Výběr je sice menší, ale kvalita jistě nebude špatná, už jen při pohledu na stůl vedle mě. Nemám moc v lásce jídelní lístky, kde jsou tři desítky položek nabízených jídel, ale ani jedno z nich není připraveno pořádně.</p>
<p><a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/DSC_0047_kp.jpg"><img class="alignleft size-medium wp-image-7079" title="foto: Lukáš Dvořák" src="http://artikl.org/wp-content/uploads/DSC_0047_kp-200x132.jpg" alt="" width="200" height="132" /></a>Jen kousek od Zavěšenýho kafe můžete narazit na její sesterskou provozovnu v Loretánské ulici. Jmenuje se A divadlo pokračuje a kromě podobné nabídky nápojů i jídel disponuje naprosto dechberoucím výhledem na Petřín a okolní památky. Jako Pražačka jsem se do podobného podniku nedostala už pěknou řádku let. Turistickým průmyslem se vlastně ochuzujeme o místa, která kdysi okupovali v hojném počtu naši předkové. A to je velká škoda. Doufejme, že si obyvatelé Prahy udělají čas na návštěvu těchto nezapomenutelných koutů při dobré kávě a chutném jídle, stejně jako to dříve dělal kupříkladu dramatik Jan Werich a spisovatel Hanuš Hradecký.</p>
<p><strong>U zavěšenýho kafe<br />
Úvoz 6, Praha 1<br />
otevřeno po–ne 11:00–24:00</strong></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://artikl.org/mista-ktera-zereme/zaves-kafe-a-udelej-dobry-skutek/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
		<item>
		<title>NoD is NOT closed now</title>
		<link>http://artikl.org/nekoncici/nod-is-not-closed-now</link>
		<comments>http://artikl.org/nekoncici/nod-is-not-closed-now#comments</comments>
		<pubDate>Sat, 07 May 2011 09:45:51 +0000</pubDate>
		<dc:creator>Hana Šnajdrová</dc:creator>
				<category><![CDATA[Nekončící]]></category>
		<category><![CDATA[gastronomie]]></category>
		<category><![CDATA[i-Style]]></category>
		<category><![CDATA[kavárna]]></category>
		<category><![CDATA[kultura]]></category>
		<category><![CDATA[NoD café]]></category>
		<category><![CDATA[Praha]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://artikl.org/?p=4359</guid>
		<description><![CDATA[Jistě znáte NoD café a dobře víte, že je spojováno především s uměním. Tedy alespoň doposud tomu tak bylo. Nyní nabízí i gastronomické služby a touží se stát místem schůzek a různých setkání, a to bez ohledu na hodinu.]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p><img src='http://artikl.org/wp-content/plugins/simple-post-thumbnails/timthumb.php?src=/wp-content/thumbnails/4359.jpg&amp;w=320&amp;h=200&amp;zc=1&amp;ft=jpg' alt='post thumbnail' /></p>
<p>Jistě znáte NoD café a dobře víte, že je spojováno především s uměním. Tedy alespoň doposud tomu tak bylo. Nyní nabízí i gastronomické služby a touží se stát místem schůzek a různých setkání, a to bez ohledu na hodinu. Přes den ukazuje svou tvář pohodové klidné kavárny, kde se můžete za parádní ceny nasnídat <a href="http://artikl.org/wp-content/uploads/IMG_3246_kp1.jpg"><img src="http://artikl.org/wp-content/uploads/IMG_3246_kp1-200x133.jpg" alt="" title="foto: NoD" width="200" height="133" class="alignright size-medium wp-image-4360" /></a>nebo i naobědvat, projednat obchodní záležitosti anebo se taky učit. Nebrání se tomu, abyste prostoru během denních hodin využili ke konání nejrůznějších akcí (tiskovky, přednášky, workshopy atd.), a to zdarma. K dispozici je také stolní počítač, čímž chce NoD café za spolupráce i-Style navázat na tradici někdejší internetové kavárny. S příchodem tmy se kavárna mění v příjemný hudební klub pro alternativní muziku, koncerty a DJs.</p>
<p><strong>NoD Café<br />
Dlouhá 33, Praha 1<br />
po–pá 9:00–2:00, so–ne 13:00–2:00</strong></p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://artikl.org/nekoncici/nod-is-not-closed-now/feed</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>
