Dvakrát do téže řeky nevstoupíš a ani se v ní neutopíš. Leda kdyby tě píchla atomová včela.

Česká experimentální scéna dostala nový dárek. Je jím po pěti letech vydané album někdejšími průkopníky hip-hopu Neutopíš se dvakrát v téže řece a už název napovídá, že texty patří Lubomíru Typltovi a hudbu do světa posílá WWW Neurobeat.

Kapela WWW vznikla v Praze na počátku 90. let, tedy v období pádu komunistického režimu tehdejšího Československa. V té době byla jednou z prvních, které v Česku experimentovaly s hip-hopem. V pozdějších letech s rozšiřováním internetu WWW doplnila svůj název o přídomek Neurobeat. Zároveň začala pracovat s živými nástroji a odklonila se od klasické rapové produkce. Na přelomu milénia skupina přerušila činnost a její členové se věnovali svým dalším povoláním. Zakládající hudebník WWW Ondřej Anděra je filmový režisér a textař, Lubomír Typlt je malíř.

WWW se vrátila na scénu v roce 2006 s debutovým albem Neurobeat. To tehdy vyšlo jako vůbec první nahrávka nově vznikajícího labelu BiggBoss, který uskupení zastupuje dodnes. WWW od té doby vydala další dvě veleúspěšná alba Tanec sekyr (2008) a Atomová včela (2013). V pořadí čtvrtá řadová deska Neutopíš se dvakrát v téže řece zahrnuje deset skladeb. Ty přinášejí i po více než dvou dekádách existence kapely zásadní novinky. Album má na přebalu práci Krištofa Kintery. Uvnitř bookletu jsou vedle textů WWW v češtině a angličtině také díla malířů Miroslava Polácha, Adama Štecha, zmíněného Lubomíra Typlta a fotografa Ivana Pinkavy. ∞


WWW Neurobeat – křest desky
MeetFactory (Ke Sklárně 15, Praha 5)
pá 5. 10. 20:00
Fléda (Štefánikova 24, Brno)
út 9. 10. 20:00

Smyčcové kvarteto je soubor, který vznikl v období klasicismu a za jehož „otce“ je považován Joseph Haydn. Seskupení čtyř hráčů na smyčcové nástroje zůstalo neměnné více jak dvě století. Díky tomu můžeme v podání kvarteta slyšet jak hudbu klasickou, tak – k mému velkému překvapení – hudbu současnou. Zajímavým počinem je bezesporu projekt klavíristy a skladatele Martina Brunnera, který propojil své klavírní jazzové trio se smyčcovým kvartetem. Jak zní sedm muzikantů ze zdánlivě rozdílných hudebních světů na jednom pódiu? To jsem zjistila na křtu jejich desky.

Křest se konal 8. ledna v pražském klubu Jazz Dock. Právě zde měl v říjnu 2012 projekt svou premiéru. Jelikož v následujícím roce sklízel u posluchačů na koncertech úspěch, vydali Martin Brunner Trio & Epoque Quartet, které ke spolupráci přizval, album s názvem Morning Walks.

Kvartet za domácí úkol
Úplně na počátku však byl úkol, který Martin Brunner dostal na konzervatoři Jaroslava Ježka od svého profesora skladby Karla Růžičky – má napsat smyčcový kvartet. Jelikož ho komponování bavilo, následovala myšlenka, že kvartet připojí k triu. A tak vznikl cyklus deseti skladeb Morning Walks a rovněž třetí skladatelova autorská deska, která je inspirována soudobým jazzem a klasickou hudbou zároveň.

Spoluhráči nebo rivalové?
Jelikož jsem absolvovala řadu jazzových koncertů, měla jsem představu, jakou hudbu můžu od tria očekávat. To samé i v případě smyčcového kvarteta. Jak ale budou znít a hrát dohromady? Budou spoluhráči, rivalové nebo budou smyčce doprovázet jazzovou melodii?

Večer, kdy bylo album pokřtěno jazzovým klavíristou a učitelem Matejem Benkem, muzikanti představili celé album od první po desátou skladbu. Já i plný klub jsme sledovali napětí a souboj, který se odehrával na pódiu. (Samozřejmě souboj hudební.) Ještě nikdy jsem neviděla na koncertě u publika takové ticho a soustředění. Ani já jsem neztratila pozornost, sledovala příjemnou melodii, skvělé zaranžovaní a v průběhu skladeb si pro sebe střídavě říkala, kdy jsem na jazzu a kdy na koncertě klasiky.

K mému údivu smyčce nebyly jen podbarvením a hudebním doprovodem. Dostaly ve skladbách velký prostor a byly s triem rovnocenní partneři. Jak skladatel, který po celý večer vystupoval zároveň jako moderátor i klavírista, tak všichni ostatní hudebníci septeta zvládli svoje party na výbornou a po každé skladbě sklidili obrovský potlesk.

Morning Walks můžu všem hudebním nadšencům vřele doporučit. Ať už při jejich poslechu budete hledat prokomponovanost klasické hudby, jazzovou svobodu, mistrovskou hru či se zasníte a necháte se unášet myšlenkami na ranní procházky s … ∞


Album Morning Walks od Martin Brunner Trio & Epoque Quartet bylo pokřtěno 8. ledna 2014 v pražském Jazz Docku.

Lidová píseň. Pro většinu z nás strašák a povinná záležitost, kterou jsme museli přežít o hodinách hudební výchovy, abychom si na závěr mohli zazpívat Slavíky z Madridu a se zazvoněním co nejrychleji zmizet. I když jsem se lidové hudbě posledních pár let úspěšně vyhýbala, na podzim loňského roku mě zaujal videoklip Louka široká z připravovaného alba Bohemia Jiřího Buriana, na kterém tento hudebník a producent přináší lidovky s novým zvukem… i životem!

Burianova již patnáctá deska je součástí multimediálního projektu spojujícího různé druhy umění. Na něm spolupracoval s Lenkou Kovaříkovou, v současné době uměleckou ředitelkou Bohemie. Nejprve šlo pouze o jednu skladbu. Autoři však začali myšlenku znovuoživení lidových tradic rozvíjet, až bylo písní dvanáct, a mohlo vzniknout celé album. K nahrávání byli přizváni hosté: Zdeněk Svěrák, Jaromír Švejdík, Monika Načeva, Sára Vondrášková, Milan Cais nebo Mikoláš Růžička.

Rozkvetlá louka i les na pódiu
Samotný křest alba se konal 28. listopadu v klubu MeetFactory. V úvodu večera vystoupili Monika Načeva a Justin Lavash. Zhudebněné básně z jejich společného alba Milostný slabiky vnesly do prostoru poklidnou a uvolněnou atmosféru.

Pak už se na pódiu připomínajícím letní louku i les objevil Jiří Burian, který s přizvanými hudebníky představil přítomným svůj pohled na lidovou tvorbu. Hudba byla propojována s videoprojekcemi, mappingem či tancem, a tak jsem ani na chvíli neztratila pozornost. Zazněly notoricky známé písně, jako Bejvávalo dobře, Ó, hřebíčku zahradnický, Vyletěla holubička, Holka modrooká, Černé oči jděte spát, Ej, lásko, lásko… Než nastoupil zpěv, zněly první takty skladeb s upravenou melodií a v elektronickém či rockovém soundu jako hudební hádanky. Několikrát za večer jsem si tak pomyslela, o co zábavnější by byly hodiny hudební výchovy s poslechem Burianových lidovek!

Desku bez dlouhých proslovů pokřtil pivem přítomný zvukař a osvětlovač a večer tak směřoval ke svému hudebnímu vrcholu. Závěrem zazněla Louka široká v podání Jaromíra Švejdíka a jako přídavek Až mě bude sedum s Milanem Caisem, zpěvákem a bubeníkem v jedné osobě. V obou případech následoval obrovský aplaus.

Bohemia na hraně
Album od hudebních kritiků sklízí rozporuplné ohlasy. Z jedné strany zaznívá, že zmodernizování lidovek je na hraně parodie. Ti druzí jsou mírnější a oceňují odvahu, se kterou se tvůrci snaží lidovou hudbu přiblížit dnešní počítačové generaci mladých lidí. Ať už budete patřit k jeho příznivcům či odpůrcům, jedno je jisté. Kontroverzním projektem Jiří Burian zase na chvíli rozvířil stojaté vody české hudební scény. Kdo bude další? ∞

Skladby litvínoffského písničkáře a kytaristy Xaviera Baumaxy jsou plné slovních hříček. V nich nás/sebe baví parodováním českých osobností, hudebních stylů a popkultury mainstreamového prostředí. Svým bezprostředním hudebním projevem a místy buranským vyjadřováním, ať už na pódiu či mimo něj, se mainstreamu po dvacet let na scéně úspěšně vyhýbá. Obliba lokálního umělce s minimálním PR dávno překročila hranice severočeského regionu a jen díky příspěvkům od fanoušků mohl vydat nové album Dawntempo.

Na jeho realizaci potřeboval částku 200 000 Kč. Umělci se začátkem roku prostřednictvím žádosti o finanční podporu desky podařilo vybrat necelých 300 000 Kč, což je zatím nejvíce v historii českého crowdfundingu (hromadného financování hudebních či výtvarných projektů). Někdo ho rád slyší sólo, jiný zase s kapelou, a tak mohl ve studiu nahrát rovnou dvojalbum. Na prvním jsou nové písně s kytarou, na druhém s aranžemi kapely.

Konec Pažitek?
Křest se konal 2. dubna v pražském Lucerna Music Baru, který byl nabitý fanoušky. Spolu s Xavierem desku pokřtil člen skupiny J.A.R. Oto Klempíř, a to pivem. V první polovině večera zazněly písně z Dawntempa za doprovodu nově vzniklé kapely Xavier Baumaxa Jazz Sex Tet složené ze samých skvělých hudebníků: Pavel Bady Zbořil (bicí), Martin Lehký (basová kytara), Miroslav Lacko (piano), Radek Němec (trubka) a Jan Šantra (trombon). Jelikož jsem byla z minulosti zvyklá na zpěv pouze s kytarou, nový zvuk skladeb mě velmi příjemně překvapil.

Už během prvního poslechu jsem si našla mezi novinkami své favority. Píseň Židot je založena na staré židovské anekdotě: „Jak jde židot, Roubíček? / Ale gheto, gheto, děkuju za voptání, / občas mě zlobí pan Býček / a občas není k mání…“ Mezirolí vypráví o herci béčkových rolí: „Jsem totiž hérec béčkový / bere mě bérec, já to vím / jdu na kobérec červený / a tam svým závazkům dostojím.“ Úplně normální píseň zase úplně normálně popisuje člověka, který je úplně v … : „To je ale deprione, two, three / se svým osudem jsou nespokojení. / To je ale deprione, two, three / ale proč zrovna já?!“ Caddy návštěvníkům připomněla pro změnu zvukomalebnost slovenštiny: „Caddy, caddy mi pomožeš / S tým mojím drevom? / Je to tak ťažké! / Drevokocúr je na čučoriedkach / Ide byť búrka! / Mám prepitú pečeň a aj obličky a doma dve bábatká / Drevokocúr je na čučoriedkach / Ide byť búrka! / Bábatká sú také malé, cicajú z mamičky / Sú to cicavce“.

Oproti předchozím albům se zpěvákova syrová severočeská hudba i texty zklidnily. Sám říká, že je to deska unaveného osamělého alkoholika a na jejím obalu doporučuje, abychom ji poslouchali až po půlnoci, kdy už máme hladinku. Texty, které tentokrát vznikaly po pár „brčkách a lahváčích“ v kotelně jeho domu, dávají větší smysl, když je člověk ve stejném (společensky) unaveném stavu jako jejich autor.

Po menší pauze, kdy všichni přítomní mohli načerpat síly na druhou část večera, se muzikant představil jen s akustickou kytarou a starými peckami. Zahrál například Nonšalantního bonvivána, Lidé z malých vesniček, Positiff peopula, Nazijazz, Ozajstný hip-hop, Otvírákem, Pošumaví… A věřím, že nejen mne přesvědčil o tom, že časy pašování zážitků, sáčků suchých pažitek a dobré nálady ten večer pryč rozhodně nebyly!

Dawntempo
Xavier Baumaxa
CD, 2013

Live: Luno – křest alba ZEROTH
Support: Super Tuzex Bros & The Prostitutes (unplugged set)

V neděli 11. 12. v divadle Na Prádle proběhl křest nového CD skupiny Hm… Album se jmenuje Klukoviny a je určeno dětem. Kapela zahrála odpoledne pro své nejmladší fanoušky, my předkládáme několik momentek z večerního dospěláckého koncertu. Repete obou vystoupení si nenechte ujít ve čtvrtek 19. 1. 2012 v Divadle Dobeška. Děti se svými rodiči od 17:00, momentálně bezdětní posluchači potom od 20:00. Těšte se!

Každý z nás občas udělá nějakou tu bláznivinu. Přestože tihle čtyři kluci už chlapeckým kamaším poněkud odrostli, padá z nich jedna klukovina za druhou – a dnes už tolik, že se vyplatilo jim věnovat celé CD.

Skupina Hm… oblažuje vnitřky našich uší a duší nějaký ten rok – první koncerty se datují do roku 1994. Jak to jen dělají, že každé jejich vydané CD působí tak svěže, nově a hravě? Kde i po 17 letech berou tu dětsky přidrzlou energii? Snad v poetických textech předních básníků, které zhudebňují, snad jeden ve druhém. Jediným hmatatelným důkazem stárnutí všech členů kapely jsou jejich ratolesti. Průrazné dětské hlásky jsou zaznamenány už v písních z předchozích alb, tentokrát se tatínkové rozhodli věnovat svým i cizím ratolestem celou desku.

Skalní fanoušci už některé písně znají z koncertů, jiní si zase spojí členy Hm… se spřáteleným hudebně divadelním projektem Kašpárek v rohlíku. Sice si do Kašpárka občas odskočí i samotní hudebníci z Hm…, a to i ačkoli právě Kašpárkovi svou nejnovější deskou polezou nejvíc do zelí.

Hm… si dosud dokázali vždy zachovat svůj jedinečný zvuk, melodiku a nápaditost, o mladé posluchače by tedy nouzi mít neměli. Těm totiž může pod stromečkem přistát další parádní hudební úlovek, který bude čočka autorádia nenávidět, děti milovat a rodiče přinejmenším snášet.

Křest a ochutnávka alba Klukoviny se uskuteční v neděli 11. prosince od 17 hodin v Besední 3. Od osmi večer pak volně naváže koncert pro dospělé. Po křtu tedy hybaj všichni prckové na kutě a dospěláci Na Prádlo!

skupina Hm…
Divadlo Na Prádle
Besední 3, Praha 1
ne 11. 12.
17:00 křest CD Klukoviny
20:00 vánoční koncert pro dospělé