Výstava Geometria naturalis sleduje dlouhodobé kurátorské zaměření Jana Dotřela a galerie Kvalitář, na interdisciplinární propojování umění a vědy. Skupinová výstava s podtitulem „A Chapter from Crystallography” se zaměřuje se na fascinující svět krystalů, přírodní geometrii a geologický čas skrze práce předních českých umělců Jakuba Berdycha Karpelise, Jana Dotřela, Adama Kašpara, Ronyho Plesla a Jana Poupěte.

Jakub Berdych Karpelis vědomě využívá různé druhy hornin, které jsou determinovány přírodní pravidelností. Rony Ples se věnuje zejména sklu, ze kterého inovativním řemeslným způsobem vytváří skulptury s tematikou krystalizace a posvátné geometrie. Výstava zároveň prezentuje dva malíře. Jan Poupě je známý díky geometrizované formě, kterou architektonickým způsobem rozvíjí ve svých olejomalbách. Hlavním motivem hyperrealistické malby Adama Kašpara jsou geologie, astronomie i mineralogie, jež detailně zkoumá pomocí pozorování a mimetické malby. Klastr vystavujících umělců uzavírá Jan Dotřel v roli fotografa, který se ve své tvorbě dlouhodobě věnuje konstrukcím geometrických těles a jejich fotografiím v krajině.

Prastaré a tradiční vědní obory, mineralogie a krystalografie, nám mimo jiné nabízí možnost vhledu do počátků země. Je to zejména z toho důvodu, že nerosty, minerály a krystaly jsou těmi nejstaršími pozemskými materiály. Krystalografická metoda je založena na měření chemického složení, optických vlastností a struktury daných nerostů. Přírodní vědy velice často stojí na poznání založeném na metodologii, rozpoznávání jednotlivých druhů a systematice. Vnitřní řád, kterým se mineralogie snaží objekt svého zkoumání popsat, je vepsán do expozic vzorků ve skleněných vitrínách, do technických výkresů, bohatého názvosloví a popisů lokalit daných nálezů. Estetika kabinetů, přírodovědeckých muzeí a laboratoří se stala inspiračním zdrojem výstavy Geometria naturalis. Zaměříme se na fascinující svět krystalů, přírodní geometrii a geologický čas, skrze který můžeme do této oblasti nahlédnout.

Geometria naturalis
Galerie Kvalitář (Senovážné nám. 17, Praha 1)
2. 12. 2022 — 19. 2. 2023
vernisáž 1. 12. v 19 hod

Hybridní artefakty, které jsou obrazy i sochami současně, jsou aktuálně k vidění v Galerii Kvalitář. Výstava Knihovna vzorů Petra Duba a Alžběty Říhové rozvíjí estetiku představitelů amerického minimalismu či evropského konkrétního umění a není konfrontací, ale symbiózou.

Dubovi i Říhové je společné konceptuální přemýšlení o obraze, práce s geometrií, monochromií, ale také multiplikací, serialitou, variabilitou, modulárností. U obou autorů je východiskem médium závěsného obrazu, který však v tomto autorském pojetí expanduje do prostoru – je současně obrazem, objektem. Zdrojem pro formální i významovou hru je pak architektura, respektive její tektonické prvky, ale také dekonstruované elementy archetypizovaného obrazu či fyzikální vlastnosti materiálu. Autoři shodně kladou důraz na materiál a na pečlivé povrchové zpracování vystaveného artefaktu pracující často s iluzivními efekty. Výsledkem je simplifikovaná geometrická forma v podobě hybridních obrazů-objektů nabízející překvapivě bohatý zdroj významů, signifikací, citací a odkazů do historie umění, architektury, společnosti.

Kurátor výstavy Knihovna vzorů Milan Mikuláštík pojal svou funkci netradičně a kurátorský text nahradil obrazovou esejí. Na obrazovce, u vstupu do expozice, se promítá slide-show obrázků, jejichž výběr a skladba funguje jako referenční a interpretační rámec výstavy. Kurátor výstavu nekomentuje textem, ale obrazem.

Zdrojem inspirace pro tvorbu Alžběty Říhové je autorčin zájem o historickou architekturu a zkušenost s restaurátorským řemeslem. Alžbětiny geometrické kompozice působí na první pohled jako výřezy z fasád kubistických, art-dekových či funkcionalistických budov.

Petr Dub se prezentuje sérií rozměrných abstraktních maleb neobvyklého formátu prstence – toroidu. Obrazy vznikají postupem, během kterého Petr Dub nejprve klade a upevňuje na plátno akrylátové či sádrové odlitky pastózních malířských tahů. Vystavování v sériích je pro tato díla důležité, protože až pečlivým vzájemným porovnáním lze rozpoznat šálivost „expresivních maleb“, které jsou ve skutečnosti racionálně vystavěnými plastikami. „V teorii umění není nic reálného. Vše je vzdálené. Vše je kopií kopie kopie!“ přibližuje svoje tvůrčí postoje Petr Dub.

text: Julie Modrá