Velké akce s bohatou nabídkou zajímavého programu mi jen dokazují, kam až sahá má neschopnost rozhodnutí. Vybrat jsem si nemohla ani v rámci Letní Letné 2012. Jako vhodné rozhodnutí se ukázalo věřit pořadatelům a vyrazit rovnou na zahajovací show. Je pravděpodobné, že v ní uvidíte to nejlepší, to, co naláká na další program. Lacrimae tuto tezi více než potvrdilo.

Vítejte ve světě nového cirkusu a divadla. Letní Letná je festival, který Prahu konečně přesvědčil, že za nádhernými silnými uměleckými zážitky je možné a vhodné chodit do cirkusového šapitó. Letošní ročník nebyl rozhodně výjimkou a překypoval nádhernými představeními pro všechny diváky. Zahájil ho mezinárodní kabaret Lacrimae.

Představení neboli kabaret nápadů na téma risk je výsledkem unikátní spolupráce, na které se podíleli umělci ze Švédska, Francie a Česka. Společná show Cirkus Cirkör, Cahin Caha a Cirku La Putyka dokáže všechno – pobavit a rozesmát, zatáhnout diváky do děje, nadchnout je, vyděsit i donutit zůstat zírat s otevřenými ústy.

V Lacrimae se objevují křehké dívky bez jištění, vznášející se pod střechou šapitó. Umělec s ochrnutýma nohama, který s partnerkou předvádí virtuózní balanční akrobacii. Houslista, jenž hraje postavený na povoleném laně, ale i legrační přiopilá krotitelka všeho živého se správnou kolotočářskou blonďatou parukou a flitrovými šaty. Akrobatické kousky jsou v Lacrimae podané s divadelním šarmem – artistka například šplhá po žebříku, který se pod jejíma nohama neustále rozplétá. Pletení je ostatně motivem, který prochází celou show v podobě různě se objevujících panenek, které se stávají součástí dechberoucí choreografie. Naprosto pozoruhodný je živý hudební doprovod tvořený třemi až pěti muzikanty. Kdybych je neviděla, tipovala bych na autora hudby pár počítačových programů a menší orchestr. Také uvidíte wrestling s plyšovým medvědem. Několikrát se objeví dokonce netradiční striptýz či rovnou nazí herci. S jistotou se však dá říci, že nahota zde působí zcela patřičně.

Co dodat? Jen doporučit. Lacrimae ve mně probudilo staré a pozapomenuté pocity dětského štěstí z první návštěvy cirkusu – čirou, ničím nezkreslenou radost. Z kabaretní mozaiky nakonec vzniknou tři oddělená představení, která budou mít premiéru v Marseille v roce 2013, a samozřejmě se na ně můžete těšit i na příští Letní Letné v roce 2013. Pokud vás už jen popis toho, co lidé dokážou, mírně nadzvedl z gauče, vyrazte třeba do Cirqueonu – pražského centra pro nový cirkus. Třeba za rok už taky ledabyle skočíte salto na laně..

Lacrimae
kabaret
Švédsko – Česká republika – Francie
Letní Letná 2012

Lenka Vágnerová a Pavel Mašek, kmenoví tanečníci souboru DOT504, se rozhodli oslovit známou autorskou dvojici SKUTRu Lukáše Trpišovského a Martina Kukučku. Výsledkem je komorní celovečerní dílo s pracovním názvem TWINE, kde se jako host představí Petr Vančura.

Twine vyrůstá z charakteristického stylu DOT504 a čerpá ze specifičnosti fyzického divadla. Projekt chce ukázat splétání lidských osudů v současné společnosti, které s sebou nesou humorné i smutné příběhy našeho života. Na scéně uvidíte nevšední až absurdní scény, které se během života přiházejí a se kterými je nutné se vyrovnávat, řešit je – anebo je přímo vytěsnit ze své mysli.

SKUTR
Autorská představení SKUTRu kombinují tanec, pohyb, akrobacii, loutky, projekce, lightdesign, text a zvuk. Dosavadní představení byla inspirovaná internetovou komunikací (Nickname), andersenovskými tématy (Understand), tradicemi (Malá smrt) či novým cirkusem (La Putyka) a dalšími. Kromě volné autorské tvorby Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský režírovali také na předních českých scénách a v zahraničí, zejména v Polsku a Srbsku.

Lenka Vágnerová
Tanečnice a choreografka. V současné době je členkou souboru DOT504, účinkuje v inscenaci La Putyka souboru Cirk La Putyka a ve francouzském souboru Brumachon-Lamarche CCNN v Nantes. V minulosti působila v souborech u nás i v zahraničí a získala ocenění za interpretaci na festivalu TanecPraha 2005, Nokia Dance Award 2003, nominaci na Cenu Thalie v roce 2003, 2005 a 2010.

Jako choreografka vytvořila například inscenaci „Mah Hunt“ pro taneční soubor DOT504, projekt „Quadrans“ souboru Elledanse v Bratislavě a „Nikdy krásný zpěv“ pro taneční skupinu ME-SA. Vytvořila i řadu choreografíí a pohybových spoluprací pro činoherní divadla.

Pavel Mašek
Pavel Mašek vystudoval sociální a kulturní antropologii na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Jako tanečník Pavel spolupracoval s Jozefem Fručkem a Lindou Kapetaneou, Thomasem Steyaertem, Antonem Lachkým, s maďarským choreografem Puttó – Isztvan Juhos, s Liz King, se skupinou nového cirkusu Cirk La Putyka a dalšími. Věnoval se capoeiře pod vedením profesora Pacocy. Pavel byl nominován na cenu za nejlepšího tanečníka roku 2009 v rámci festivalu Tanec Praha a v roce 2011 na festivalu Česká taneční platforma.

Petr Vančura
Herec Petr Vančura stanul na scéně divadla Disk v Erbenově Kytici, v původním Havlíkově a Suchého muzikálu Elektrická puma či Baladě o velkém kostlivci. Vystupoval na prknech Klubu Roxy či Studia Ypsiolon. Petr Vančura není obsazován jenom do alternativních divadelních rolí, ale občas je vidět i v dramatičtějších a pro divadlo klasičtějších rolích, k nimž lze zařadit Ivana z Dostojevského Bratrů Karamazových či postavu detektiva Hercula Poirota z představení Orient Expres. V současné době je členem pražského alternativního divadla Alfred ve dvoře.

Premiéra 24. listopadu od 20:00 hodin v teatro NoD. Repríza 25. listopadu od 20:00. Veřejná generálka 23. listopadu od 20:00.
Více na www.nod.roxy.cz.

autor: Tereza Přibylová

Krátce před Vánoci jsme měli první premiéru nového cirkusového projektu Up End Down, kde se nám během generální zkoušky jedna herečka vážně zranila, a tak máme čas do 6. února projekt dopilovat, dozkoušet nové věci a nahradit nebo vyhodit věci, které nefungují.

Mezitím trávíme čas na workshopu s Maximem Komarem, ředitelem finského souboru Cirko Aereo, který přijal naše pozvání. Myslím, že pro Cirk La Putyka by byla úžasná zkušenost podílet se na společném cirkusovém projektu v průběhu roku 2011. Kromě toho chystá pro letošní rok Cirk La Putyka minimálně další dva projekty – jeden, který bude více herecký, klaunský, a druhý čistě novocirkusový.

Sám za sebe doufám, že se mi podaří přičichnout ještě více k filmu než minulý rok, protože zkušenost s Tomášem Řehořkem na filmu Piko a Vítkem Karasem na filmu Běžci byla k nezaplacení.

Když se řekne cirkus, mnozí z nás si vzpomenou na svá dětská léta, jak zírali s otevřenou pusou na balancujícího provazochodce v červeném těsném úboru posetým flitry. Dnes už flitry vyšly z módy, cirkus samotný však nikoli. Nevěříte? Přijďte se přesvědčit na festival nového cirkusu Letní Letná, který bude probíhat 18. až 31. srpna.

Výlet do minulosti
Prvopočátek cirkusu můžeme vystopovat již ve středověku. Potulní umělci předváděli svá čísla na veřejných prostranstvích – náměstích a tržnicích. Mezi jejich dovednosti patřilo žonglování, provazochodectví, kouzelnictví, zápasnická vystoupení a drezura zvěře.

Cirkus v podobě, jak ho známe dnes, však vznikl mnohem později a v jiném prostředí. K formování tradičního cirkusu přispěla velká obliba jezdeckého umění v aristokratických a důstojnických kruzích v polovině 18. století. Vystoupení na koních zpestřovaly humorné scénky, ze kterých se později vyvinula klaunská čísla. V první polovině 19. století již většina velkých cirkusů sídlila ve svých budovách. Tradice nomádského cirkusu, který využívá pro svá vystoupení šapitó, přišla ze Severní Ameriky.

Postupem času slábl zájem o jezdectví a cirkusy se často stávaly pojízdnými zvěřinci. Velký zájem o drezuru zvířat byl způsoben tím, že v cirkuse byla jedinečná možnost vidět na vlastní oči exotická zvířata. Zajímavostí je, že Anglie přijímala výstupy se zvířaty velmi chladně a ve Skandinávii byly dokonce zakázány.

Krize
Vývoj po druhé světové válce byl pro cirkus skoro smrtelný. Ve východním bloku docházelo k zestátnění a omezování počtu pracovních míst. Tím vzniklo několik velkých cirkusů, které v sobě spojovaly ty nejlepší artisty, ale o žádném vývoji nemohla být řeč. Cirkusáci pouze recyklovali nabyté zkušenosti.

V západní Evropě docházelo k zavírání mnoha velkých a předtím oblíbených cirkusových společností. Ke krachu přispěla hospodářská krize a žánrová nezařaditelnost cirkusu. Diváci v těžkých časech ztratili zájem o tuto podívanou a stát nebyl přesvědčen, že je cirkus plnohodnotným uměním, které má smysl podporovat. V některých zemích vznikaly státem podporované velké cirkusy. Přesto se cirkus v tradičním slova smyslu nedostal z krize dodnes.

Nový cirkus
V polovině 70. let vzniká ve Francii tzv. cirque noveau, neboli nový cirkus. Umělci zaujatí živočišností a nomádským způsobem života cirkusáků čerpají z tradičních cirkusových disciplín jako je akrobacie a žonglování při tvorbě pouličního divadla. Důležitým aspektem nového cirkusu 70. let byla politická angažovanost umělců, která se odrážela v jejich vystoupeních.

Puits aux images (Studna obrazů) Christiana Tagueta, která se později přeměnila v Cirque Baroque a pod tímto názvem funguje dodnes, je první skupinou nového cirkusu založenou v roce 1974. Pro počáteční fáze vývoje bylo charakteristické, že jedno představení se hrálo několik sezón. Umělci kolem pevného jádra však přecházeli z jedné společnosti do druhé, čímž se vytvářela spontánní pojistka proti obehranosti.

Dnes a zítra
Kvůli dílčím změnám by se měly vývojové fáze cirkusu v 80. a 90. letech 20. století nazývat současný cirkus a ve století 21. dnešní cirkus, jehož pevné vymezení ještě není zformováno. Dnes tvoří skupiny absolventi specializovaných vysokých škol, kam sice nastupovali díky inspiraci novým cirkusem, avšak ve své tvorbě jdou dál. Představení již nejsou politicky motivovaná a jsou více zaměřena na člověka jako jedince. Často skupiny odmítají konzumní způsob života, a proto je jim blízká estetika chudoby. Mnozí hledají inspiraci v textových předlohách, což posouvá současný cirkus blíže k divadlu. Klíčová zůstává různorodost jednotlivých cirkusových souborů.

Představitelé nového cirkusu

Cirque du Soleil
Společnost vznikla z popudu québecké vlády a je komerčně nejúspěšnějším cirkusem současnosti. Jeho početný soubor cestuje po celém světě. V roce 2007 okouzlil pražské diváky a prý brzo přijede zas!

Zingaro
Zakladatelem francouzského souboru je legendární Bartabas, který je známý drezurou koní. Jedinečnost jeho přístupu tkví v komunikaci s koňmi a přijetí těchto zvířat za své rovnocenné partnery.

Cie Cahin Caha
Významný francouzský soubor vedený Danielem Gulkem, režisérem, hercem, klaunem a akrobatem. Letos se cirkus představí na pražském festivale Letní Letná v rámci pěti večerů od 27. do 31. srpna se svým představením REV.

Skutr
V českém prostředí se v souvislosti s novým cirkusem nejvíc skloňuje jméno Rosťa Novák a jeho soubor Skutr. Pozornost si zasloužil představením La Putyka, které v sezóně běží v pražském prostoru La Fabrika. V létě máte možnost navštívit „hospodu pod širým nebem“ na Letní Letné 29., 30. a 31. srpna.

Pro děti od 6 do 15 let je připravená festivalová škola, ve které můžou vyzkoušet práci herce, žongléra nebo výtvarníka.

Nezapomeňte si lístky pořídit včas. Letní Letná má každý rok vyprodáno.

www.letniletna.cz