Splynutí snu a reality. Absurdita i krása, tíha i hravost. Představení Play Dead kanadského kolektivu People Watching drží diváctvo v napětí a nedovolí mu / nenechá ho vydechnout.

Sedím v šapitó, hypnotizovaná a neschopná pohnout se či odvrátit pohled. Husí kůže střídá vzrušení v konečcích prstů. Hlediště utichlo, místy spontánně propuklo ve smích. Se zatajeným dechem čekám na katarzi, která nepřichází.

Představení Play Dead patřilo mezi hlavní hvězdy festivalu nového cirkusu, divadla, hudby a vizuálního umění Letní Letná. Dramaturgie představení je vystavěna jako epizodická koláž, v níž jednotlivé scény/obrazy fungují jako střípky většího příběhu, který není zcela odhalen a směřuje k nevyhnutelnému konci. Některé epizody připomínají retrospektivní pohledy do minulosti, zamlžené vzpomínky postav odhalující část jejich charakteru. Přestože jednotlivé scény působí odděleně, dohromady vytvořily organický celek.

Poetika těla

Play Dead zkoumá risk, vztahy a absurditu lidské existence v rámci fyzického divadla, tanec a akrobacii propojuje i s prvky tradičního cirkusu. Šestice artistů hledá hranice fyzických schopností lidského těla a pracují s ním jako s vypravěčem i nástrojem. Dohromady fungují jako jeden organismus – vzájemně do sebe narážejí, odráží se a splývají. Každý pohyb je precizní a zároveň spontánní, křečovitá posedlost střídá lehkost a plynulost. Příliš silná gravitace v mžiku mizí a artisté připomínají marionety vláčené prostorem. V jedné ze scén se artista za pomoci dlouhých tkaniček stává loutkou, kterou sám ovládá. Ruben Ingwersen se později zoufale snaží udržet talíře rozmístěné napříč jevištěm v pohybu, zatímco zbytek účinkujících uhrančivě sleduje dění v zamrzlém obrazu. Vztahová dynamika je jedním z ústředních témat od první scény inscenace, kde v místy až komické scéně Jérémi Levesque nepřestává vyprávět, zatímco Natasha Patterson postupně ztrácí zájem – její zdvořilé přikyvování se zintenzivňuje a mění v křečovité záklony. Monolog skončí až jejím několika vteřinovým výkřikem.

Mimo tento svět

Významným prvkem je souhra světla a stínu, která společně s repeticí pohybů a hudební dramaturgií dodává představení rytmus a dynamiku. Mimo jemných melodií, klasické hudby a popu, je představení doprovázeno i ruchy a noise music (například v podobě škrtání gramofonové jehly o desku). Nejvýraznější je práce s těmito prvky v destruktivní scéně podkreslené Čajkovského klavírním koncertem č.1 b moll, op.23, v níž samotní artisté osvěcují segmenty scény lampou visící ze stropu a mohou se neviděni přesouvat z místa na místo. Emočně nabitý výstup tak vytváří syrovou chaotickou montáž.

Vizuálně poutavé představení maže hranici mezi snem a realitou, diváctvo ani na okamžik nepouští a nutí ho k vlastní interpretaci. Vtažení do snu (ať příjemného, či nikoliv) a zdánlivé proměny vlastností času a prostoru doprovází celé Play Dead a právě prací s imaginací bez přímého narativu a nejednoznačnosti sdělení přináší hypnotický prožitek.

Play Dead
Letní Letná (Letenské sady, Praha 7)
premiéra 10. 7. 2024
psáno z reprízy 17. 9. 2025

Velké akce s bohatou nabídkou zajímavého programu mi jen dokazují, kam až sahá má neschopnost rozhodnutí. Vybrat jsem si nemohla ani v rámci Letní Letné 2012. Jako vhodné rozhodnutí se ukázalo věřit pořadatelům a vyrazit rovnou na zahajovací show. Je pravděpodobné, že v ní uvidíte to nejlepší, to, co naláká na další program. Lacrimae tuto tezi více než potvrdilo.

Vítejte ve světě nového cirkusu a divadla. Letní Letná je festival, který Prahu konečně přesvědčil, že za nádhernými silnými uměleckými zážitky je možné a vhodné chodit do cirkusového šapitó. Letošní ročník nebyl rozhodně výjimkou a překypoval nádhernými představeními pro všechny diváky. Zahájil ho mezinárodní kabaret Lacrimae.

Představení neboli kabaret nápadů na téma risk je výsledkem unikátní spolupráce, na které se podíleli umělci ze Švédska, Francie a Česka. Společná show Cirkus Cirkör, Cahin Caha a Cirku La Putyka dokáže všechno – pobavit a rozesmát, zatáhnout diváky do děje, nadchnout je, vyděsit i donutit zůstat zírat s otevřenými ústy.

V Lacrimae se objevují křehké dívky bez jištění, vznášející se pod střechou šapitó. Umělec s ochrnutýma nohama, který s partnerkou předvádí virtuózní balanční akrobacii. Houslista, jenž hraje postavený na povoleném laně, ale i legrační přiopilá krotitelka všeho živého se správnou kolotočářskou blonďatou parukou a flitrovými šaty. Akrobatické kousky jsou v Lacrimae podané s divadelním šarmem – artistka například šplhá po žebříku, který se pod jejíma nohama neustále rozplétá. Pletení je ostatně motivem, který prochází celou show v podobě různě se objevujících panenek, které se stávají součástí dechberoucí choreografie. Naprosto pozoruhodný je živý hudební doprovod tvořený třemi až pěti muzikanty. Kdybych je neviděla, tipovala bych na autora hudby pár počítačových programů a menší orchestr. Také uvidíte wrestling s plyšovým medvědem. Několikrát se objeví dokonce netradiční striptýz či rovnou nazí herci. S jistotou se však dá říci, že nahota zde působí zcela patřičně.

Co dodat? Jen doporučit. Lacrimae ve mně probudilo staré a pozapomenuté pocity dětského štěstí z první návštěvy cirkusu – čirou, ničím nezkreslenou radost. Z kabaretní mozaiky nakonec vzniknou tři oddělená představení, která budou mít premiéru v Marseille v roce 2013, a samozřejmě se na ně můžete těšit i na příští Letní Letné v roce 2013. Pokud vás už jen popis toho, co lidé dokážou, mírně nadzvedl z gauče, vyrazte třeba do Cirqueonu – pražského centra pro nový cirkus. Třeba za rok už taky ledabyle skočíte salto na laně..

Lacrimae
kabaret
Švédsko – Česká republika – Francie
Letní Letná 2012

Když se řekne cirkus, mnozí z nás si vzpomenou na svá dětská léta, jak zírali s otevřenou pusou na balancujícího provazochodce v červeném těsném úboru posetým flitry. Dnes už flitry vyšly z módy, cirkus samotný však nikoli. Nevěříte? Přijďte se přesvědčit na festival nového cirkusu Letní Letná, který bude probíhat 18. až 31. srpna.

Výlet do minulosti
Prvopočátek cirkusu můžeme vystopovat již ve středověku. Potulní umělci předváděli svá čísla na veřejných prostranstvích – náměstích a tržnicích. Mezi jejich dovednosti patřilo žonglování, provazochodectví, kouzelnictví, zápasnická vystoupení a drezura zvěře.

Cirkus v podobě, jak ho známe dnes, však vznikl mnohem později a v jiném prostředí. K formování tradičního cirkusu přispěla velká obliba jezdeckého umění v aristokratických a důstojnických kruzích v polovině 18. století. Vystoupení na koních zpestřovaly humorné scénky, ze kterých se později vyvinula klaunská čísla. V první polovině 19. století již většina velkých cirkusů sídlila ve svých budovách. Tradice nomádského cirkusu, který využívá pro svá vystoupení šapitó, přišla ze Severní Ameriky.

Postupem času slábl zájem o jezdectví a cirkusy se často stávaly pojízdnými zvěřinci. Velký zájem o drezuru zvířat byl způsoben tím, že v cirkuse byla jedinečná možnost vidět na vlastní oči exotická zvířata. Zajímavostí je, že Anglie přijímala výstupy se zvířaty velmi chladně a ve Skandinávii byly dokonce zakázány.

Krize
Vývoj po druhé světové válce byl pro cirkus skoro smrtelný. Ve východním bloku docházelo k zestátnění a omezování počtu pracovních míst. Tím vzniklo několik velkých cirkusů, které v sobě spojovaly ty nejlepší artisty, ale o žádném vývoji nemohla být řeč. Cirkusáci pouze recyklovali nabyté zkušenosti.

V západní Evropě docházelo k zavírání mnoha velkých a předtím oblíbených cirkusových společností. Ke krachu přispěla hospodářská krize a žánrová nezařaditelnost cirkusu. Diváci v těžkých časech ztratili zájem o tuto podívanou a stát nebyl přesvědčen, že je cirkus plnohodnotným uměním, které má smysl podporovat. V některých zemích vznikaly státem podporované velké cirkusy. Přesto se cirkus v tradičním slova smyslu nedostal z krize dodnes.

Nový cirkus
V polovině 70. let vzniká ve Francii tzv. cirque noveau, neboli nový cirkus. Umělci zaujatí živočišností a nomádským způsobem života cirkusáků čerpají z tradičních cirkusových disciplín jako je akrobacie a žonglování při tvorbě pouličního divadla. Důležitým aspektem nového cirkusu 70. let byla politická angažovanost umělců, která se odrážela v jejich vystoupeních.

Puits aux images (Studna obrazů) Christiana Tagueta, která se později přeměnila v Cirque Baroque a pod tímto názvem funguje dodnes, je první skupinou nového cirkusu založenou v roce 1974. Pro počáteční fáze vývoje bylo charakteristické, že jedno představení se hrálo několik sezón. Umělci kolem pevného jádra však přecházeli z jedné společnosti do druhé, čímž se vytvářela spontánní pojistka proti obehranosti.

Dnes a zítra
Kvůli dílčím změnám by se měly vývojové fáze cirkusu v 80. a 90. letech 20. století nazývat současný cirkus a ve století 21. dnešní cirkus, jehož pevné vymezení ještě není zformováno. Dnes tvoří skupiny absolventi specializovaných vysokých škol, kam sice nastupovali díky inspiraci novým cirkusem, avšak ve své tvorbě jdou dál. Představení již nejsou politicky motivovaná a jsou více zaměřena na člověka jako jedince. Často skupiny odmítají konzumní způsob života, a proto je jim blízká estetika chudoby. Mnozí hledají inspiraci v textových předlohách, což posouvá současný cirkus blíže k divadlu. Klíčová zůstává různorodost jednotlivých cirkusových souborů.

Představitelé nového cirkusu

Cirque du Soleil
Společnost vznikla z popudu québecké vlády a je komerčně nejúspěšnějším cirkusem současnosti. Jeho početný soubor cestuje po celém světě. V roce 2007 okouzlil pražské diváky a prý brzo přijede zas!

Zingaro
Zakladatelem francouzského souboru je legendární Bartabas, který je známý drezurou koní. Jedinečnost jeho přístupu tkví v komunikaci s koňmi a přijetí těchto zvířat za své rovnocenné partnery.

Cie Cahin Caha
Významný francouzský soubor vedený Danielem Gulkem, režisérem, hercem, klaunem a akrobatem. Letos se cirkus představí na pražském festivale Letní Letná v rámci pěti večerů od 27. do 31. srpna se svým představením REV.

Skutr
V českém prostředí se v souvislosti s novým cirkusem nejvíc skloňuje jméno Rosťa Novák a jeho soubor Skutr. Pozornost si zasloužil představením La Putyka, které v sezóně běží v pražském prostoru La Fabrika. V létě máte možnost navštívit „hospodu pod širým nebem“ na Letní Letné 29., 30. a 31. srpna.

Pro děti od 6 do 15 let je připravená festivalová škola, ve které můžou vyzkoušet práci herce, žongléra nebo výtvarníka.

Nezapomeňte si lístky pořídit včas. Letní Letná má každý rok vyprodáno.

www.letniletna.cz