V ústeckém Domě umění je právě odkrýván příběh jedné z klíčových osobností současné české malby – Jana Merty. Skrze malby předkládá výstava nazvaná Lidová škola umění jeho životní cestu a propojuje je s fotografiemi autorů tvůrčí dvojice Jasanský – Polák.

Životní cesta malíře Jana Merty (* 1952) se vinula rozmanitými úseky, ve kterých vzhledem k době nechyběly zkušenosti z nejrůznějších prostředí – za formativní normalizace nebyl přijat na žádnou vysokou školu a tak vystřídal několik neuměleckých zaměstnání, mezi nimiž byly pozice vrátného, hlídače, provozního technika či uklízeče. Jeho almou mater se mu stala až na potřetí Akademie výtvarných umění v Praze, na kterou byl přijat v osmadvaceti letech.

Formativní období
Merta se narodil v Šumperku do rodiny faráře Českobratrské církve evangelické a zaměstnankyně Jedličkova ústavu. V letech 1966–1972 prožíval v Ústí nad Labem své období dospívání a výstava Lidová škola umění, kterou připravil kurátor Michal Koleček, tak vychází také ze vzpomínek na tuto etapu. Jedná se ale primárně o iniciační vrstvu výstavy, jejíž koncept nezůstává v dávné minulosti, ale skrze obrazy odkrývá i momenty prožívané aktuálně. K vidění jsou Mertovy juvenilní obrazy, které právě v Ústí nad Labem vytvořil a také díla, která zobrazují aktuální témata a společensko-politické události, naladění a rozpoložení. Ve zdánlivě bezelstných portrétech malých dětí s ptáky Merta zachází až k nejpalčivějším tématům současnosti a tematizuje válečné vyvražďování na Ukrajině. Věnuje se také zobrazování environmentálních obav a přestože se nevyhýbá takto náročným námětům, soubor vystavených děl vyznívá jemně až lyricky – Mertova citlivost postihnout závažná témata křehce a nešokujícím způsobem je obdivuhodná. K rozšíření estetického prožitku z jeho děl pak přispívají svými fotografiemi dvojice v poli fotografie pevně usazení autoři – Lukáš Jasanský a Martin Polák. Ti byli osloveni a vytvořili dokumentární vhled do Mertovy ústecké reálie. Zachycují interiér i exteriér ústeckého domu, kde Merta žil. Ve čtyřech velkoformátových fotografiích také uchovávají pohled na krajinný ráz hory Milešovky, v tonalitě černobílé fotografie v precizním dokumentárním přístupu.

Merta štětcem meditující
Merta rozprostírá svou tvorbu široce a medituje i nad opakovaným selháním lidské civilizace v obraze Sen o demokracii (2017–2023). Formou citace motivu mladické črty, kterou vytvořil v roce 1970 a zaznamenal v ní svůj skutečný sen, se obrací ke společnosti a přestože lyricky, tak ji kritizuje. Dílem Mobilizace (Postsuprematický rozpad smírčího kříže, 2022) pak zcela jasně odkazuje skrze konfrontaci odkazu ruské avantgardy k brutalitě současné války na Ukrajině. Určitá angažovanost v jeho díle je přes výraznou obraznost vnímaná až v dalším plánu a dominantně tak převažuje estetické vyznění, které v konzistentním stylu uvádí Mertovu tvorbu do kontextu zaujatého mistra štětce a jeho tahů. Celospolečenská témata doplňují obrazy intimního kontextu, rodinných příslušníků. Prostor Domu umění opět předkládá své versatilní možnosti a nechává Mertovu tvorbu patřičně vyznít bez pocitu zahlcenosti, ale naopak s pocitem estetického pohlazení a poznáním životního kontextu, tak i hodnotového postoje k současnému světu. ∞

Lidová škola umění: Jan Merta a s ním Jasanský – Polák
Dům umění Ústí nad Labem
(Klíšská 129a, Ústí nad Labem)
14. 9. — 25. 11.

Výstava Jana Merty (* 1952) v Domě umění Ústí nad Labem nazvaná Lidová škola umění tematicky vyrůstá z autorových vzpomínek spojených s obdobím jeho dospívání, které mezi lety 1966–1972 prožil v tomto městě. Představuje ale také odraz současnosti a rezonujících témat.

Vzpomínky zaseknuté v ústeckých rýhách tvoří pouze iniciační koncept výstavy, aby se prolínaly s událostmi aktuálně prožívanými. V prezentované kolekci uvozené několika juvenilními obrazy, které autor vytvořil právě v Ústí nad Labem, a také drobným konvolutem fotografií Lukáše Jasanského a Martina Poláka „dokumentujících“ Mertovy ústecké reálie, se tedy potkávají díla inspirovaná rodinným zázemím, environmentálními obavami a v neposlední řadě aktuálním ruským válečným běsněním na Ukrajině. I když se novější konflikty současného světa, kterým se Jan Merta soustředěným přemýšlením vtisknutým do linií, ploch a hloubek obrazů snaží usilovně čelit, zdají být zkušenosti jeho vyrůstání v Ústí nad Labem vzdáleny, je zřejmé, že opak je pravdou. Snad nejsilněji kontinuita rozkročená mezi těmito obdobími jeho života, vyvstává na povrch ve dvojici obrazů, jejichž ústředním motivem je nestabilní kulovitý objekt umístěný na základně tvořené jemnou drapérií, respektive tající ledovou krou. Jedná se o drobnou kresbu na papíře z roku 1970 nazvanou Sen a monumentální malbu Sen o demokracii z let 2017–2023. Pro tuto výstavu dokončený programový obraz blížící se apokalyptické environmentální i sociální destrukce, jehož prostřednictvím autor medituje nad opakovaným selháním lidské civilizace, formou citace motivu mladické črty jako by upomínal na jeho empirii spojenou s ekologickou exploatací Sudet doprovázenou dusivými toxickými mlhami povalujícími se v labském údolí. Podobně intimní malba Mobilizace (Postsuprematický rozpad smírčího kříže) z roku 2022 konfrontující odkaz ruské avantgardy s brutalitou války, kterou Rusko vede vůči spřízněnému národu, může zároveň evokovat obdobnou generační deziluzi přítomnou v atmosféře okupace Československa sovětskými vojsky prožívanou Janem Mertou během jeho ústeckého pobytu. Jak je pro tohoto autora charakteristické, výběr jednotlivých obrazů pro výstavní celek lze vnímat jako vytváření příběhu z jednotlivých slov (konkrétních pláten, kreseb či objektů) tak, aby se před divákem vyjevil jeho citlivý a zároveň nesmlouvavý komentář k tomu, co právě prožívá jak v intimitě vlastního života, tak v prudkém proudu okolního světa.

text: Michal Koleček

Lidová škola umění: Jan Mertaa
a s ním Jasanský–Polák
Dům umění Ústí nad Labem (Klíšská 1101/129a, Ústí nad Labem)
14. 9. — 25. 11.